|
|
Zámecké parky jako ohniska biodiversity?
PANGRÁC, Čeněk
Tato diplomová práce se zabývá rozdíly mezi diversitou hmyzu zámeckých parků a hospodářského lesa, jakož i důležitostí zámeckých parků v rámci lokální biodiversity hmyzu. Sběr dat probíhal na šesti lokalitách (Vlašim, Konopiště, Vrchotovy Janovice, Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov a Třeboň). Během roku 2019 byly uskutečněny tři termíny sběrů dat - jarní, letní a podzimní. Data byla sbírána formou zemních pastí. Ačkoliv nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v diversitě parků oproti lesům, přesto získaná data ukázala úzkou souvislost mezi diversitou hmyzu a diversitou rostlin a zároveň také indikační druhy pro plochy parků i pro plochy lesa. Důležitost zámeckých parků byla zjištěna primárně v intenzivně využívané krajině nebo krajině bez přírodních biotopů.
|
|
|
Habitatové preference, stanovištní dynamika a management hmyzu vázaného na staré stromy
PLÁTEK, Michal
Tato práce se zabývá habitatovými preferencemi a stanovištní dynamikou hmyzu vázaného na staré a volně rostlé stromy a na management středoevropských nížinných světlých lesů. Práce poukazuje na současné problémy v ochraně hmyzu vázaného na staré stromy. Na příkladu brouka specializujícího se výhradně na staré stromy popisuje jeho ekologické nároky v rámci jednotlivých starých stromů a zároveň poukazuje na rozdíly ve využívání starých stromů na stanovištích s rozdílnými podmínkami prostředí. Práce se dále věnuje vlivu ořezávání stromů na tvorbu stanovišť s mrtvým dřevem a na vliv aktivního managementu na společenstva organismů středoevropských nížinných lesů.
|
|
|
Vliv agroenvironmentálních opatření na biodiverzitu
Vodička, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Cílem bakalářská práce je shrnutí dosavadních výsledků vědeckých publikací hodnotících efektivitu agroenvironmentálních opatření ve vztahu k biodiversitě. Práce se zabývá touto problematikou v rámci Evropy, charakterizuje situaci vybraných evropských států a hodnotí efektivitu dotačních titulů i jednotlivých opatření na vybrané skupiny organismů. Zároveň se zabývá i faktory efektivitu podmiňující a také metodickými přístupy hodnotících studií. Výsledky studií ukazují na nízkou až střední efektivitu plošných opatření pro rostliny a bezobratlé a nízkou efektivitu pro ptactvo. Naopak cílená opatření měla vysokou efektivitu, avšak jejich celkový význam byl v důsledku malého územního podílu ve srovnání s plošnými opatřeními velmi nízký. Nejhorší situace byla v Nizozemsku, v ostatních zemích byly výsledky relativně podobné.
|
|
|
Indikátory obnovy ekosystémů ovlivněných rozsáhlým a závažným poškozením
Hermová, Markéta ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Těžba nerostů svými dopady zásadně mění krajinný ráz. Obnova lokalit po vytěžení nerostů se v zásadě může ubírat dvěma směry. V prvním případě lze lokalitu ponechat přirozené spontánní sukcesi, ve druhém případě lze takovou lokalitu rekultivovat. Abychom mohli rozhodnout o konkrétním přístupu k obnově dané lokality, musíme zvážit podmínky, které zde aktuálně panují a vymezit cílové podmínky, kterých chceme dosáhnout. Přirozeně nejsme schopni analyzovat veškeré vlastnosti, které lokalita má a je tedy vhodné určit takové indikátory, které postihují většinu těchto vlastností a citlivě reagují na vývojové změny celého ekosystému. V této studii jsem se rozhodla použít tři skupiny indikátorů, a to fyzikálně-chemického prostředí, produkce ekosystému a diversity. V rámci těchto indikátorů jsem porovnala proces spontánní sukcese s procesem rekultivace. Prostřednictvím těchto indikátorů jsem vyhodnotila možnosti obnovy degradovaných ekosystémů na plochách, kde bylo v minulosti těženo uhlí, jakožto významná surovina u nás.
|
|
|
Vztah mezi mikrobiální biodiverzitou a biodegradací organických polutantů v půdním prostředí
Adámek, Michael ; Svobodová, Kateřina (vedoucí práce) ; Matyska Lišková, Petra (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o nejčastěji studovaných mikroorganismech schopných degradovat organické látky často kontaminující půdní prostředí a o vztahu biodiverzity a biodegradačního potenciálu mikroorganismů. Podle řady studií lze dosáhnout efektivní bioremediace pomocí směsných konsorcií izolovaných z kontaminovaných půd. Použití těchto kultur pro bioaugmentaci ale vyžaduje podrobnější zkoumání jejich vlivu na biodiverzitu autochtonní půdní mikroflóry. Bioaugmentace prokazatelně ovlivňuje výsledky bioremediace, zatím však nebyl nalezen ideální nosič pro vnášení inokul do půdy, který by zajistil přežití bioaugmentačního agens v kompetitivním prostředí. Samotný výběr vhodného inokula by měl být založen na předchozím zkoumání autochtonních mikrobiálních společenstev ve vzorcích půdy z cílové kontaminované oblasti. Jak dále ukazuje tato práce, přítomnost klíčových druhů se zdá být významnější pro účinnost biodegradace než celková biodiverzita půdní mikroflóry. Biodiverzita jako taková souvisí spíše s funkčností půdního ekosystému, kterou může narušit přítomnost kontaminantu, jež vede k pozitivní selekci taxonů schopných degradace znečištění. Studií zkoumajících souvislost biodiverzity a biodegradace kontaminantů je však pouze několik a pro pochopení zmíněného vztahu je zapotřebí dalšího výzkumu....
|
|
|
Ochrana lokalit druhotného bezlesí v NP a CHKO Šumava. Ochranářský monitoring změn přírodních biotopů.
Šimáčková, Pavlína ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Čj Pro ochranu přírody je používaná celá řada různých metod. V poslední době se do popředí dostává využívání dálkového průzkumu Země, jehož nespornou výhodou je možnost aplikace získaných dat z DPZ do prostředí GIS a kombinace s jinými důležitými daty o zájmových oblastech. Pro hodnocení změny stavu nelesních biotopů chráněných v rámci soustavy Natura 2000 v NP Šumava byla zvolena metodika manuálního hodnocení změny vegetace bezlesí na základě ortofotomap. V prostředí GIS byla s využitím mapové vrstvy biotopů Natura 2000 analyzována změna nelesních přírodních biotopů ve vybraných správních území čtyřech šumavských obcí mezi lety 2004 a 2015. Byly sledovány rozdíly v rozvoji zastavěného území celkově a také ztráta jednotlivých biotopů v důsledku výstavby. Zjištěné výsledky jsou diskutovány s výsledky obdobného monitoringu změn realizovaných v Krkonošském NP. Klíčová slova: management chráněných území, druhotné bezlesí, vzácné biotopy, sukcese, biodiverzita, Natura 2000
|
|
| |
|
|
Vztah mezi mikrobiální biodiverzitou a biodegradací organických polutantů v půdním prostředí
Adámek, Michael ; Svobodová, Kateřina (vedoucí práce) ; Matyska Lišková, Petra (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o nejčastěji studovaných mikroorganismech schopných degradovat organické látky často kontaminující půdní prostředí a o vztahu biodiverzity a biodegradačního potenciálu mikroorganismů. Podle řady studií lze dosáhnout efektivní bioremediace pomocí směsných konsorcií izolovaných z kontaminovaných půd. Použití těchto kultur pro bioaugmentaci ale vyžaduje podrobnější zkoumání jejich vlivu na biodiverzitu autochtonní půdní mikroflóry. Bioaugmentace prokazatelně ovlivňuje výsledky bioremediace, zatím však nebyl nalezen ideální nosič pro vnášení inokul do půdy, který by zajistil přežití bioaugmentačního agens v kompetitivním prostředí. Samotný výběr vhodného inokula by měl být založen na předchozím zkoumání autochtonních mikrobiálních společenstev ve vzorcích půdy z cílové kontaminované oblasti. Jak dále ukazuje tato práce, přítomnost klíčových druhů se zdá být významnější pro účinnost biodegradace než celková biodiverzita půdní mikroflóry. Biodiverzita jako taková souvisí spíše s funkčností půdního ekosystému, kterou může narušit přítomnost kontaminantu, jež vede k pozitivní selekci taxonů schopných degradace znečištění. Studií zkoumajících souvislost biodiverzity a biodegradace kontaminantů je však pouze několik a pro pochopení zmíněného vztahu je zapotřebí dalšího výzkumu....
|
|
|
Mykobiom lidského trávicího traktu ve zdraví a nemoci
Galanová, Natalie ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Hudcovic, Tomáš (oponent)
Práce komplexním způsobem shrnuje poznatky o mykobiomu trávicího traktu člověka. Podává tak přehled o výskytu, diverzitě a četnosti hub v jednotlivých částech trávicí trubice, faktorech určujících složení jejích společenstev, interakcích s imunitním systémem, ostatními mikroby i mezi jednotlivými členy houbové komunity. Stručně naznačuje používanou metodologii při studiu daného předmětu spolu s výhodami jednotlivých postupů. Shrnuje a diskutuje současné znalosti o přirozeném mykobiomu, který se podílí na efektivním fungování organismu a to i v případech, kdy se tento podílí na vzniku a udržování stavu disbalance. Pro rod Candida, dominantní gastrointestinální rod, je shrnuta ekologie i podrobnější interakce s okolím. Střevní mykobiota je dle posledního výzkumu považována za důležitý faktor ve vývoji některých lokálních onemocnění, k nimž patří také idiopatické střevní záněty, ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, nebo syndrom dráždivého tračníku. Ovšem také různá zdánlivě nesouvisející onemocnění jsou v posledních letech spojována se změnou ve střevním mykobiomu. Navíc se střevní komunita svou imunogenní podstatou podílí i na vzniku obraných reakcí v jiných částech těla. Klíčová slova: mykobiom, mikrobiota, sekvenování nové generace, ITS rDNA, diverzita, idiopatické střevní záněty, dráždivý tračník
|
|
|
Biodiverzita zástupců čeledi Chironomidae v horských jezerech a tocích v období acidifikace a zotavování z acidifikace.
Černocká, Veronika ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem acidifikace na nejpočetnější skupinu makrozoobentosu horských stojatých a tekoucích vod - pakomáry (Chironomidae: Diptera). Diverzita pakomárů bývá spojována především s množstvím živin, koncentrací rozpuštěného kyslíku ve vodě, s teplotou, ale i se schopností přežít v podmínkách (např. při extrémních hodnotách pH), které nejsou vhodné pro jiné taxony. Také díky tomu se čeleď Chironomidae stala v mnoha společenstvech ovlivněných acidifikací dominantní skupinou makrozoobentosu. Mezi nejintenzivněji zkoumané lokality v Evropě, které byly zasažené acidifikací, patří tatranská a šumavská jezera. Vrchol acidifikace probíhal v 80. letech 20. století. Ukázalo se, že během acidifikace došlo ke změnám početnosti, ale i druhového složení pakomárů. Hlavním důvodem byla změna trofie jezer, kterou pakomáři odrážejí zřejmě více než změnu pH. Pokles počtu druhů nastal až poté, co hodnoty pH klesly pod 5. Pod touto hodnotou ovlivnila acidifikace pouze jejich relativní abundanci. Vliv na pakomáry má také nepochybně toxický efekt iontů Al/Al3+ . Ani v acidifikovaných tocích není pH hlavním faktorem ovlivňující faunu pakomárů. Ukázala se jím být změna potravní nabídky. Jelikož jsou potravní řetězce acidifikovaných toků založeny především na přísunu detritu, získaly výhodu druhy živící se...
|
host ::
RSS.