|
|
Role imprintigu a sociálního učení pro zachování variability barev duhovky a vlasů u evropské populace
Joudal, Lukáš ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Bártová, Klára (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám vlivem různých faktorů na barvu vlasů a očí evropské populace. V Evropě nacházíme stále mnoho světlovlasých a světlookých populací navzdory tomu, že je zde mnoho tmavěji zbarvených populací. Existují zde určité mechanismy zapříčiňující udržování vysokého polymorfismu v evropské populaci. První část bakalářské práce je zaměřena na stručný popis struktury evropské populace. Dále práce pojednává o genetické determinaci vlasů a očí, její rozmanitostí a odlišností evropské populace od populací Asie a Afriky. V další části práce je pojednáno o vzniku a šíření recesivní světlooké a světlovlasé alely po Evropě, zejména severní Evropě. Následuje popis mechanismů ovlivňující šíření a zachování recesivní alely. V předposlední kapitole je popsán vztah mezi morfologií obličeje a barvy očí a v kapitole poslední jsou shrnuty efekty zmíněné v předchozích kapitolách a jejich vliv na délku vztahu mezi partnery.
|
|
|
Vztah mezi morfologickými a osobnostními znaky u člověka
Sýkorová, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
U člověka se, stejně jako u zvířat, dají pozorovat spojitosti či korelace mezi morfologickými a osobnostními znaky. Mezi nejvýraznější a nejsnadněji popsatelné morfologické znaky člověka patří barva očí, barva vlasů, výška postavy a index tělesné hmotnosti (BMI). Tyto znaky mohou korelovat nejen s temperamentem či charakterem, ale také například s inteligencí. Vztahy mezi morfologií a osobností mohou mít původ na úrovni genetické i environmentální. V řetězci příčin a následků se může uplatňovat také vlastní psychika člověka, na níž mohou mít vliv i faktory sociálního prostředí. V této práci jsou probírány do dnešní doby známé vztahy mezi morfologickými a osobnostními znaky a jsou zde uvedeny mechanismy, které by mohly být za tyto vztahy zodpovědné. Práce se také zaměřuje na možnou úlohu prostředí, jež by mohlo vysvětlovat některé spojitosti mezi danými znaky. Dále se snaží vytipovat environmentální faktory, které se u člověka podílí na formování morfologických a osobnostních znaků a mohly by proto být příčinou některých korelací mezi těmito znaky.
|
|
|
Vzájemné vztahy vlastností vyčtených z fotografií obličejů
Machová, Kamila ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Děchtěrenko, Filip (oponent)
Odhady vlastností jedinců vyčtené z jejich obličejů hrají významnou roli v našich životech nejen při výběru partnerů. Lidé se v hodnocení těchto vlastností velmi dobře shodují a odhady mnohých vlastností spolu korelují. Většina dosud publikovaných studií se zabývá pouze jednou či několika vlast- nostmi na úzké věkové skupině. Tato práce je z větší části založena na hodno- cení 13 vlastností 80 tváří mužů a žen respondenty pestrého věkového složení, které bylo nasbíráno pro dosud nepublikovanou studii Jaroslava Flegra, Amy E. Blum a Šebastiana Kroupy. V této práci jsem zjistila zejména, že i) starší respondenti obou pohlaví hodnotí ženské fotografie jako atraktivnější, ii) re- spondenti strávili více času hodnocením atraktivnějších či sympatičtějších osob a to i v podmínkách, které je mohly motivovat k rychlému dokončení hodnocení, iii) muži hodnotí osoby s odlišnou barvou očí jako atraktivnější a ženy hodnotí ostatní lidi se stejnou barvou očí jako sympatičtější, iv) pořadí preferencí spočítaných dvěma odlišnými metodami se od sebe příliš neliší. 1
|
|
|
Preference minoritního fenotypu v pohlavním výběru u člověka
Pokorný, Šimon ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Preference minoritního fenotypu, nebo-li negativně frekvenčně závislá selekce je typ výběru, kdy je daná forma znaku nepřímo úměrně preferována v závislosti na frekvenci v populaci. V pohlavním výběru může i slabý efekt na pozadí jiných preferencí v dlouhodobém měřítku vést ke stabilnímu polymorfismu. Tato práce zkoumá daný fenomén v kontextu vizuálních obličejových znaků u člověka. Zatímco obecné trendy atraktivity tlačí tvaroprostor obličeje směrem k uniformitě, individuální rekognice, která podmiňuje většinu sociálních vazeb, využívá rozsáhlé variability jednotlivých znaků. Ta může být vytvářena a udržována právě preferencí minoritních fenotypů. V naší studii jsme efekt preference minoritních fenotypů sledovali na selekci vzácných barev vlasů a očí. Vytvořili jsme 120 unikátních setů složených ze šesti fotografií, ve kterých jsme experimentálně upravovali frekvence daných forem znaků. Ty byly poté předloženy 226 hodnotitelům. Sledovali jsme vliv relativní frekvence formy znaku v kontextu na hodnocení jednotlivých stimulů. Signifikantní efekt preference minoritních fenotypů se podařilo prokázat u barvy vlasů, pokud ženy hodnotily fotografie mužů. Když hodnotili muži fotografie žen, byl efekt signifikantní pouze u barvy očí. Klíčová slova: percepce obličeje, pohlavní výběr, frekvenčně závislá...
|
|
|
Vztah mezi morfologickými a osobnostními znaky u člověka
Sýkorová, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
U člověka se, stejně jako u zvířat, dají pozorovat spojitosti či korelace mezi morfologickými a osobnostními znaky. Mezi nejvýraznější a nejsnadněji popsatelné morfologické znaky člověka patří barva očí, barva vlasů, výška postavy a index tělesné hmotnosti (BMI). Tyto znaky mohou korelovat nejen s temperamentem či charakterem, ale také například s inteligencí. Vztahy mezi morfologií a osobností mohou mít původ na úrovni genetické i environmentální. V řetězci příčin a následků se může uplatňovat také vlastní psychika člověka, na níž mohou mít vliv i faktory sociálního prostředí. V této práci jsou probírány do dnešní doby známé vztahy mezi morfologickými a osobnostními znaky a jsou zde uvedeny mechanismy, které by mohly být za tyto vztahy zodpovědné. Práce se také zaměřuje na možnou úlohu prostředí, jež by mohlo vysvětlovat některé spojitosti mezi danými znaky. Dále se snaží vytipovat environmentální faktory, které se u člověka podílí na formování morfologických a osobnostních znaků a mohly by proto být příčinou některých korelací mezi těmito znaky.
|
|
|
Role imprintigu a sociálního učení pro zachování variability barev duhovky a vlasů u evropské populace
Joudal, Lukáš ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Bártová, Klára (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám vlivem různých faktorů na barvu vlasů a očí evropské populace. V Evropě nacházíme stále mnoho světlovlasých a světlookých populací navzdory tomu, že je zde mnoho tmavěji zbarvených populací. Existují zde určité mechanismy zapříčiňující udržování vysokého polymorfismu v evropské populaci. První část bakalářské práce je zaměřena na stručný popis struktury evropské populace. Dále práce pojednává o genetické determinaci vlasů a očí, její rozmanitostí a odlišností evropské populace od populací Asie a Afriky. V další části práce je pojednáno o vzniku a šíření recesivní světlooké a světlovlasé alely po Evropě, zejména severní Evropě. Následuje popis mechanismů ovlivňující šíření a zachování recesivní alely. V předposlední kapitole je popsán vztah mezi morfologií obličeje a barvy očí a v kapitole poslední jsou shrnuty efekty zmíněné v předchozích kapitolách a jejich vliv na délku vztahu mezi partnery.
|
host ::
RSS.