|
|
Slackline jako terapeutická možnost ovlivnění posturální stability
Komárková, Klára ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Cíl práce: Shrnout poznatky o mechanismech řízení posturální kontroly, balančním tréninku a možnostech testování posturálních schopností zejména pomocí stabilometrických plošin. Experimetální část ověřuje, zda trénink na slackline ovlivní výsledky vyšetření na stabilometrické plošině a budou zaznamenány rozdíly v kvantitativních parametrech stability ve skupině trénujících a kontrolní skupině netrénujících jedinců. Hypotéza: Specifický trénink využívající slackline bude mít pozitivní vliv na zlepšení stability ve vybraných testech stabilometrického vyšetření u trénovaných osob. Metodika: Po 4 týdenním tréninku s intenzitou 2 tréninky týdně jsme u testované skupiny (10 osob) a kontrolní skupiny (10 osob) testovali posturální kontrolu ve vybraných testech stability. Pro měření jsme použili stabilometrickou plošinu. Získaná data byla statisticky zpracována. Výsledky: Mesíční trénink na slackline zlepšil posturální stabilitu, což bylo prokázáno v některých parametrech stabilometrického vyšetření. Statistická analýza ukázala, že výsledky jsou těsně pod hranicí statistické významnosti (p > 0.05). Závěr: Získané výsledky dokazují, že trénink na slackline zlepšuje posturální stabilitu u zdravých jedinců. V námi vyšetřené skupině byly na hranici statistické významnosti.
|
|
|
The role of sensomotoric training on balance in healthy adult subjects if included in short therapy plan
Aljeheny, Osama Hamed A ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název VLIV SENSOMOTORICKÉHO TRÉNINKU NA ROVNOVÁHU U ZDRAVÝCH DOSPĚLÝCH SUBJEKTŮ V KRÁTKODOBÉM TERAPEUTICKÉM PLÁNU Cíl Cílem naší pilotní studie bylo zhodnotit vliv krátkodobého domácího senzomotorického tréninkového programu (šest týdnů) zdravých dospělých osob na dynamickou posturální stabilitu. K vyhodnocení účinku jsme použili SOT na začátku a na konci tréninkového programu. Metodologie Celkový počet účastníků tohoto experimentu byl 10 zdravých studentů, z toho počet mužů byl 8 a počet žen 2. Všichni byli ve věku mezi 23 a 40 lety (průměr 29,5 a ± S.D = 5,1 roku). Senzorický organizační test byl proveden pomocí dynamického posturografického SMART Balance Master System (NeuroCom), a to před začátkem a po ukončení domácího senzomotorického tréninkového programu. Byla vyhodnocena somatosenzorická (SOM), vizuální (VIS), vestibulární (VEST), preferenční (PREF) a kompozitní rovnovážná výsledková měření testu senzorické organizace. Výsledek Visuální složka (VIS) a vestibulární složka (VEST) senzorického systému (VIS) byla statisticky signifikantně zlepšena po ukončení domácího tréninkového programu. U ostatních sledovaných parametrů jsme nenalezli žádné statisticky významné změny. Závěr Podle našich zjištění má krátkodobý domácí senzomotorický tréninkový program pozitivní účinek, pokud jde o zlepšení...
|
|
|
Aktivní videohry wii systému jako forma balančního tréninku - pilotní studie
Reichertová, Simona ; Medunová, Kateřina (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Úvod: V teoretické části shrnuje diplomová práce poznatky ze zahraniční literatury týkající se virtuální reality a jejího využití v rehabilitaci, dále možnost přínosu aktivních videoher v rámci balančního tréninku, konkrétně herní konzole Nintendo Wii. Praktická část je pilotní studií, která hodnotí efekt balančního tréninku u pacientů s dětskou mozkovou obrnou pomocí této herní konzole. Metodika: Do studie bylo zařazeno pět pacientů s dětskou mozkovou obrnou, tři ve formě spastické hemiparézy, dva ve formě spastické triparézy. Pacienti byli ve věku 8-18 let. Terapie probíhaly na herní konzoli Nintendo Wii, vybráním pěti her z cd/dvd Wii Fit Plus. Pacienti absolvovali celkem 8 terapií, s frekvencí jednou týdně. Jedna terapie trvala 20-30 minut, dle úspěšnosti v jednotlivých hrách. Efekt terapie byl hodnocen pomocí Balance Masteru, konkrétně pomocí testů Weight/Bearing squat (rozložení zatížení dolních končetin), mCTSIB (modifikovaný test balanční senzorické interakce), Limits of Stability (vychýlení CoG k hranicím opěrné baze), Rhytmic Weight Shift (rychlý aktivní přesun CoG), Walk Across (chůze), Tandem Walk (tandemová chůze) a Step/ Quick Turn (chůze s otočkou). Pro statistické vyhodnocení a porovnání výsledků před a po terapii byl využit Studentův párový t- test. Výsledky: Po terapii došlo ke...
|
|
|
Vyšetření a terapie stability u pacientů po cévní mozkové příhodě Využití prvků Bobath konceptu v terapii poruch stability
Bulánová, Kateřina ; Matolínová, Vendula (vedoucí práce) ; Tichá, Monika (oponent)
Jméno autora: Kateřina Bulánová Vedoucí práce: Vendula Matolínová Oponent práce:................................. Název bakalářské práce: Vyšetření a terapie stability u pacientů po cévní mozkové příhodě Podnázev: Využití prvků Bobath konceptu v terapii poruch stability ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá problematikou stability u pacientů po cévní mozkové příhodě. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je vymezen pojem stabilita, jsou popsány jednotlivé typy posturální kontroly. Dále teoretická část obsahuje přehled nejznámějších testů využívaných k vyšetření jednotlivých typů posturální kontroly. Shrnuje obecné zákonitosti terapie rovnovážných poruch u pacientů po CMP. Je zde popsán Bobath koncept jako možnost terapeutického přístupu k pacientům s poruchou stability vzniklou jako následek CMP. Praktická část je zpracována formou dvou kazuistik. Cílem praktické části práce bylo ověřit účinnost terapie s využitím vybraných prvků Bobath konceptu u pacientů s poruchami rovnováhy. Výsledek byl objektivizován škálou BESTest. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, stabilita, Bobath koncept, posturální kontrola, balanční trénink, fyzioterapie
|
|
|
Slackline jako terapeutická možnost ovlivnění posturální stability
Komárková, Klára ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Cíl práce: Shrnout poznatky o mechanismech řízení posturální kontroly, balančním tréninku a možnostech testování posturálních schopností zejména pomocí stabilometrických plošin. Experimetální část ověřuje, zda trénink na slackline ovlivní výsledky vyšetření na stabilometrické plošině a budou zaznamenány rozdíly v kvantitativních parametrech stability ve skupině trénujících a kontrolní skupině netrénujících jedinců. Hypotéza: Specifický trénink využívající slackline bude mít pozitivní vliv na zlepšení stability ve vybraných testech stabilometrického vyšetření u trénovaných osob. Metodika: Po 4 týdenním tréninku s intenzitou 2 tréninky týdně jsme u testované skupiny (10 osob) a kontrolní skupiny (10 osob) testovali posturální kontrolu ve vybraných testech stability. Pro měření jsme použili stabilometrickou plošinu. Získaná data byla statisticky zpracována. Výsledky: Mesíční trénink na slackline zlepšil posturální stabilitu, což bylo prokázáno v některých parametrech stabilometrického vyšetření. Statistická analýza ukázala, že výsledky jsou těsně pod hranicí statistické významnosti (p > 0.05). Závěr: Získané výsledky dokazují, že trénink na slackline zlepšuje posturální stabilitu u zdravých jedinců. V námi vyšetřené skupině byly na hranici statistické významnosti.
|
host ::
RSS.