|
|
Osudy československých parašutistů po atentátu na Reinharda Heydricha
Sebíň, David ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Bakalářská práce sestává ze dvou částí. Praktickou částí je dokument s názvem Češi se nevzdávají: Osudy těl československých parašutistů. Jak naznačuje název, dokument se zabývá osudy těl Josefa Gabčíka, Jana Kubiše, Josefa Valčíka, Adolfa Opálky, Josefa Bublíka, Jana Hrubého a v neposlední řadě Jaroslava Švarce. V první části snímek zachycuje přes filmové týdeníky, fotografie a výpovědi historiků, badatelů a příbuzných československých odbojářů atmosféru v Protektorátu Čechy a Morava od nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do úřadu až po boj parašutistů v chrámu svatých Cyrila a Metoděje. V druhé části dokument seznamuje diváka s událostmi po boji a s doložitelnými skutečnostmi popisujícími osudy těl československých parašutistů. Jelikož jejich osud není ani po více než osmdesáti letech zcela znám, zabývá se v této části také pátráním po nových skutečnostech. Teoretická část slouží jako východisko audiovizuálního materiálu. Terminologicky definuje dokumentární film, televizní dokument, reportáž a publicistikou televizní reportáž, zabývá se aktuální publicistikou v České televizi, vymezuje postupy práce a poskytuje čtenáři náhled do výroby dokumentu. V pracovních postupech spatřuji těžiště celé teoretické práce. Domnívám se, že právě tato část může být pro budoucí...
|
|
|
Komparace mediálních agend atentátů na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera
Pavlis, Daniel ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Předkládaná rigorózní práce nabízí zcela konkrétní obraz mechanismu řízení a kontroly legálního protektorátního tisku během dvou jasně definovaných, historicky významných a do jisté míry podobných, událostí (atentát na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera). Činí tak na základě komparace oficiálních tiskových pokynů s reálným obsahem protektorátního tisku v jednotlivých sledovaných obdobích a následnou komparací vyplývajících závěrů. Tato výsledná komparace obsahuje řadu důležitých bodů, které svědčí o rozdílnosti i shodě ve zpracovávání obou zkoumaných mediálních agend. Rozdílnost tkví především v posunu od konkrétního k obecnému, od vysoké frekvence k menší četnosti, od autorského zpracování k otiskování úředních zpráv a od obrovského zájmu k průměrnosti. Shoda (jediná ale velmi důležitá) je potom dána uplatňováním stejného mechanismu na ovlivňování reálného obsahu tisku, který je v obou případech naprosto stejným typem obrazu, ve kterém se odrážejí nařízení z oficiálních tiskových míst. Jestliže mluvíme o vztahu konkrétnost vs. obecnost, potom je rozdíl patrný nejen v reálném obsahu (u Heydrichovy mediální agendy zcela konkrétní apely, u Hitlera spíše obecné sumáře a vysvětlování situace), ale také v tiskových pokynech (okamžitá nařízení co, kde a v jaké úpravě tisknout naproti politickému hodnocení...
|
|
|
Ilegální skupina okolo Karla Nesnídala jako součást sokolského odboje v kraji Hradec Králové
Švecová Zborníková, Lenka
Tématem rigorózní práce jsou životní osudy členů Československé obce sokolské v kraji VII. Hradec Králové, Karla Nesnídala, Josefa Urbana, Antonína Stiehla, Františka Weihraucha a Václava Válka po nacisty vynuceném ukončení činnosti této organizace dne 8. 10. 1941. Cílem práce je v návaznosti na stručné shrnutí počátků sokolského odboje analýza vzniku a struktury sokolské odbojové organizace JINDRA, jejího působení v ilegalitě (krycí jména, hesla, specifický šifrovací systém), dále zmapování osudů zmíněných aktérů po kontaktu s Františkem Pecháčkem, jejich napojení na skupinu S21B a paradesant Silver A. Práce se také věnuje rozkrytí organizace po zatčení Ladislava Vaňka, vedoucího skupiny JINDRA pro Čechy a Moravu, který se rozhodl spolupracovat s gestapem a poskytnout tak tajné německé policii informace o dalších členech skupiny a o její náplni. Druhá část práce se věnuje zatčení a věznění sokolských funkcionářů, jejich odsouzení k trestu smrti (Karel Nesnídal a další sokolové, vedoucí a funkcionáři jednotlivých krajů) a ke speciálnímu pracovnímu nasazení (Urban, Válek, Weihrauch a Stiehl). Závěr práce je rozčleněn na popravu Karla Nesnídala ve věznici Plötzensee v Berlíně, na smrt jeho druhů v koncentračním táboře Osvětim a Mauthausen a na poválečné osudy příslušníků a kolaborantů gestapa...
|
|
|
Ilegální skupina okolo Karla Nesnídala jako součást sokolského odboje v kraji Hradec Králové
Švecová Zborníková, Lenka
Tématem rigorózní práce jsou životní osudy členů Československé obce sokolské v kraji VII. Hradec Králové, Karla Nesnídala, Josefa Urbana, Antonína Stiehla, Františka Weihraucha a Václava Válka po nacisty vynuceném ukončení činnosti této organizace dne 8. 10. 1941. Cílem práce je v návaznosti na stručné shrnutí počátků sokolského odboje analýza vzniku a struktury sokolské odbojové organizace JINDRA, jejího působení v ilegalitě (krycí jména, hesla, specifický šifrovací systém), dále zmapování osudů zmíněných aktérů po kontaktu s Františkem Pecháčkem, jejich napojení na skupinu S21B a paradesant Silver A. Práce se také věnuje rozkrytí organizace po zatčení Ladislava Vaňka, vedoucího skupiny JINDRA pro Čechy a Moravu, který se rozhodl spolupracovat s gestapem a poskytnout tak tajné německé policii informace o dalších členech skupiny a o její náplni. Druhá část práce se věnuje zatčení a věznění sokolských funkcionářů, jejich odsouzení k trestu smrti (Karel Nesnídal a další sokolové, vedoucí a funkcionáři jednotlivých krajů) a ke speciálnímu pracovnímu nasazení (Urban, Válek, Weihrauch a Stiehl). Závěr práce je rozčleněn na popravu Karla Nesnídala ve věznici Plötzensee v Berlíně, na smrt jeho druhů v koncentračním táboře Osvětim a Mauthausen a na poválečné osudy příslušníků a kolaborantů gestapa...
|
|
|
Ilegální skupina okolo Karla Nesnídala jako součást sokolského odboje v kraji Hradec Králové
Švecová Zborníková, Lenka ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tématem diplomové práce jsou životní osudy členů Československé obce sokolské v kraji VII. Hradec Králové, Karla Nesnídala, Josefa Urbana, Antonína Stiehla, Františka Weihraucha a Václava Válka po nacisty vynuceném ukončení činnosti této organizace dne 8. 10. 1941. Cílem práce je v návaznosti na stručné shrnutí počátků sokolského odboje analýza vzniku a struktury sokolské odbojové organizace JINDRA, jejího působení v ilegalitě (krycí jména, hesla, specifický šifrovací systém), dále zmapování osudů zmíněných aktérů po kontaktu s Františkem Pecháčkem, jejich napojení na skupinu S21B a paradesant Silver A. Práce se také věnuje rozkrytí organizace po zatčení Ladislava Vaňka, vedoucího skupiny JINDRA pro Čechy a Moravu, který se rozhodl spolupracovat s gestapem a poskytnout tak tajné německé policii informace o dalších členech skupiny a o její náplni. Druhá část práce se věnuje zatčení a věznění sokolských funkcionářů, jejich odsouzení k trestu smrti (Karel Nesnídal a další sokolové, vedoucí a funkcionáři jednotlivých krajů) a ke speciálnímu pracovnímu nasazení (Urban, Válek, Weihrauch a Stiehl). Závěr práce je rozčleněn na popravu Karla Nesnídala ve věznici Plötzensee v Berlíně, na smrt jeho druhů v koncentračním táboře Osvětim a Mauthausen a na poválečné osudy příslušníků a kolaborantů gestapa...
|
|
|
Komparace mediálních agend atentátů na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera
Pavlis, Daniel ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Předkládaná rigorózní práce nabízí zcela konkrétní obraz mechanismu řízení a kontroly legálního protektorátního tisku během dvou jasně definovaných, historicky významných a do jisté míry podobných, událostí (atentát na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera). Činí tak na základě komparace oficiálních tiskových pokynů s reálným obsahem protektorátního tisku v jednotlivých sledovaných obdobích a následnou komparací vyplývajících závěrů. Tato výsledná komparace obsahuje řadu důležitých bodů, které svědčí o rozdílnosti i shodě ve zpracovávání obou zkoumaných mediálních agend. Rozdílnost tkví především v posunu od konkrétního k obecnému, od vysoké frekvence k menší četnosti, od autorského zpracování k otiskování úředních zpráv a od obrovského zájmu k průměrnosti. Shoda (jediná ale velmi důležitá) je potom dána uplatňováním stejného mechanismu na ovlivňování reálného obsahu tisku, který je v obou případech naprosto stejným typem obrazu, ve kterém se odrážejí nařízení z oficiálních tiskových míst. Jestliže mluvíme o vztahu konkrétnost vs. obecnost, potom je rozdíl patrný nejen v reálném obsahu (u Heydrichovy mediální agendy zcela konkrétní apely, u Hitlera spíše obecné sumáře a vysvětlování situace), ale také v tiskových pokynech (okamžitá nařízení co, kde a v jaké úpravě tisknout naproti politickému hodnocení...
|
host ::
RSS.