|
|
Úzkostná porucha a užívání cannabinoidů jako forma sebemedikace
Nýdlová, Antonie ; Minařík, Jakub (vedoucí práce) ; Libra, Jiří (oponent)
VÝCHODISKA: Úzkostná porucha je jednou z nejrozšířenějších duševních poruch současnosti, která zásadně ovlivňuje život postižených jedinců a jejich fungování nejen ve společnosti, ale ovlivňující také jejich produktivitu, mezilidské vztahy a zvládání každodenních běžných činností. Tato porucha, jež je charakterizovaná intenzivními a často neovladatelnými pocity paniky, úzkosti a často také neopodstatněného strachu, má vliv na mentální, emoční i fyzické zdraví. S narůstajícím povědomím o této problematice roste i poptávka po alternativních metodách léčby a zvládání těchto obtíží. Jednou z cest se stává sebemedikace pomocí kanabinoidů, což jsou látky obsažené v rostlině konopí, známé svými potenciálními terapeutickými účinky. CÍLE: Hlavním cílem této práce je zhodnocení účinků cannabinoidů na úzkostnou poruchu u konkrétních jedinců. Zmapování jejich motivace k využití této alternativní možnosti a současného stavu. METODY: Pro účely výzkumu bude využito rozhovoru se čtyřmi jedinci trpícími úzkostnou poruchou, jež alespoň jednou užili cannabinoidy za účelem zmírnění příznaků svého onemocnění. Získaná data budou zpracována do kazuistik. ZÁVĚR: Tato práce přináší možnost porozumění individuality účinků cannabinoidů na úzkostnou poruchu a úvod jejího vyhledávání při tomto druhu potíží. Zaměřuje se na...
|
|
|
Úloha HPA osy v rozvoji afektivních poruch
Fiedlerová, Alžběta ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv hypotalamo-hypofýzo-nadledvinové osy (HPA osy) na rozvoj afektivních onemocnění. Afektivní onemocnění, jako je velká depresivní porucha nebo posttraumatický stresový syndrom, jsou vážnými psychickými onemocněními, která mají závažný dopad na život jedince trpícího touto poruchou. HPA osa hraje klíčovou roli v adaptaci organismu na stresové situace. Dysfunkce HPA osy může významně ovlivnit homeostázu organismu díky zvýšeným či sníženým hladinám hormonů a neurotransmiterů či deregulacím stresového systému. To může vést k rozvoji afektivních poruch. Tato práce se zaměřuje na analýzu souvislostí mezi aktivitou HPA osy a vznikem afektivních poruch a zkoumá možnosti terapeutické léčby této osy jako potenciálního cíle léčby těchto poruch. Výsledky této rešerše jednotlivých vědeckých článků podporují porozumění mechanismům, které spojují HPA osu s afektivními poruchami a nabízejí perspektivu pro budoucí výzkum. Klíčová slova: HPAosa, kortizol, velká depresivní porucha, úzkostná porucha, posttraumatický stresový syndrom, bipolární porucha
|
|
|
Detection of Anxiety from Brain Electroencephalogram (EEG) Signals
Marko, Július ; Shakil, Sadia (oponent) ; Malik, Aamir Saeed (vedoucí práce)
Anxiety affects human abilities, behavior, productivity, and quality of life. Anxiety keeps us safe as part of a system that helps to control and avert danger. However, this safety system can go wrong. When such impairment emerges, it can lead to depression and even suicide. This work aims to develop a novel method of anxiety detection from brain signals, in particular electroencephalography (EEG), a non-invasive and cost-effective screening method. The proposed method incorporates microstates, which were not previously utilized for anxiety detection. Additional features in the time and frequency domain are extracted. Finally, a machine learning classifier is trained and evaluated on these features, outperforming other existing methods.
|
|
|
Empatie u pacientů s úzkostnými poruchami - pilotní studie zachycení změny během psychoterapeutického pobytu
Linhart, David ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Křížová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce vznikla v rámci výzkumného projektu Mgr. Ing. Sofia Diondet, který je podkladem dalších dvou diplomových prací Bc. Nikoly Hanušové a Bc. Michaely Škrábové. Práce se zabývala empatií u pacientů s úzkostnými poruchami a jejím hlavním cílem bylo zachycení změny empatie u této populace po 7týdenním psychoterapeutickém pobytu. Práce měla několik sekundárních cílů: ověřit nižší úroveň empatického fungování u úzkostných pacientů a existenci pozitivního vztahu sebeposouzené s rozhovorem hodnocenou empatií; dále zjistit, zda existuje vztah mezi empatií a úzkostnými symptomy. K tomuto účelu byly vytvořeny dva soubory; výzkumný (N = 50) sestávající z pacientů s úzkostnými poruchami a kontrolní (N = 19) tvořený dobrovolníky ze zdravé populace z nichž 12 dokončilo obě vyšetření. Před a po 7týdenním psychoterapeutickém pobytu byly získány skóry empatického fungování na základě rozhovoru STiP-5.1 a dotazníku LPFS-BF 2.0 a dále byly administrovány dotazníky úzkosti a empatie od Becka. K analýze dat byl využit neparametrický Wilcoxon a Mann-Whitney test, neparametrická ANOVA (Kruskal-Wallis) a neparametrický Spearmanův korelační koeficient. V celkovém skóru empatie i ve všech facetách STiP-5.1 došlo ke zlepšení empatického fungování (snížení skóru) po psychoterapeutickém pobytu ve výzkumném...
|
|
|
Výskyt konstituční hypermobility u pacientů s úzkostnou poruchou
Zasadilová, Marie ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Autor: Bc. Marie Zasadilová Název: Výskyt konstituční hypermobility u pacientů s úzkostnou poruchou Cíle: Cílem práce je na základě sesbíraných teoretických poznatků určit, jaký je výskyt generalizované kloubní hypermobility ve výzkumné skupině probandů s úzkostnou poruchou. Metody: Skupina pacientů s diagnostikovanou úzkostnou poruchou byla vyšetřena na přítomnost generalizované kloubní hypermobility. K vyšetření byla použita standardizovaná testovací škála Beighton score. Data byla statisticky zpracována, prevalence hypermobility ve výzkumné skupině byla porovnávána s prevalencí v běžné populaci. Výsledky: Prevalence konstituční hypermobility ve výzkumné skupině byla 46,88%, to je o 31,88% méně, než v běžné populaci. U ženské části výzkumného vzorku se hypermobilita vyskytla v 65% případů, to je o 25% méně, než v běžné populaci žen. U mužů ve výzkumné skupině byla prevalence 16,67%, tedy o 5,17% méně, než v běžné populaci. Hypotéza, že prevalence generalizované kloubní hypermobility bude ve výzkumné skupině vyšší, než v běžné populaci, se potvrdila. Průměrný výsledek Beigton score u probandů byl 4,38 bodu, nejčastěji se objevilo score 2 body. Šikmost i špičatost křivky histogramu odpovídá normálnímu rozložení populace, tedy Gaussově křivce s vrcholem nad hodnotou 4,4. Průměrný věk probandů byl...
|
|
|
Genetika psychických onemocnění
Krčmářová, Eliška ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Dudová, Iva (oponent)
Psychické poruchy jsou velmi heterogenní skupinou onemocnění se složitou a komplexní multifaktoriální etiologií, v níž může hrát významnou roli i genetická komponenta. U několika onemocnění byla zjištěna jednoznačná genetická příčina, například u Rettova syndromu, kde je ve většině případů příčinou mutace v genu MECP2. U většiny dalších psychických onemocnění je příčina komplexnější a jedná se především o kombinaci určitých polymorfismů mnoha genů s tlakem vnějšího prostředí. Mezi takové choroby patří například autismus, schizofrenie, bipolární porucha, či poruchy příjmu potravy. Zatímco u autismu pozorujeme polymorfismus několika různých genů, u dalších zmíněných onemocnění se jedná především o polymorfismy genů, zapojených do neurotransmise. Tato práce se tedy zaměří na genetické příčiny psychických onemocnění, které budou demonstrovány na konkrétních příkladech. Klíčová slova: psychické onemocnění, Rettův syndrom, autismus, neurotransmitery, úzkostná porucha, poruchy příjmu potravy, schizofrenie, bipolární porucha, mutace, polymorfismus
|
host ::
RSS.