|
|
Atypické intrakraniální cévní malformace - jejich chování, léčba a sledování
Voldřich, Richard ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Přibáň, Vladimír (oponent)
Terapie a následné sledování pacientů s atypickými cévními malformacemi nejsou standardizovány. Cíli této disertační práce jsou srovnání relevantních léčebných a zobrazovacích metod, stanovení optimálního sledovacího programu v závislosti na typu léze či charakteru terapie a zdokumentování chování atypických malformací po inkompletní léčbě. Dlouhodobá observace 195 embolizovaných durálních arteriovenózních malformací (DAVM) vedla k potvrzení vysoké úspěšnosti materiálu Onyx ve srovnání s jinými embolizáty - kompletní okluze bylo dosaženo v 88% případů oproti 35% v kontrolní skupině. Celkem 93% DAVM po užití Onyxu pak bylo uzavřeno na poslední kontrole. Materiál se rovněž projevil jako dlouhodobě stabilní. Recidiva byla diagnostikována u 1,8% pacientů. Výsledky práce potvrzují, že recidivy DAVM vznikají na podkladě akcentace původně zanedbatelných cévních zkratů neviditelných na postintervenční digitální subtrakční angiografii (DSA). Prospektivní srovnání magnetické rezonanční angiografie (MRA) a DSA vedlo k závěru, že pacienty po kompletní embolizaci durální fistuly lze bezpečně sledovat jen pomocí MRA. V případě karotido-kavernózních píštělí (KKP) byly analyzovány grafické a klinické výsledky tradičních a nových endovaskulárních materiálů stejně jako neinvazivních technik. Na základě přehledové...
|
|
|
Design rentgenového zařízení.
Hrda, Tomáš ; Buganská, Tamara (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je design rentgenového zařízení pro lékařství – angiografického kompletu sestávajícího se z C-ramene a angiografického stolu. Práce se zabývá především návrhem atraktivního organického designu, který má pozitivní psychologický dopad na pacienta a inovací konstrukce přístroje tak, aby byl v dané kategorii co nejuniverzálnější, vyhovoval nejnáročnějším lékařským požadavkům a postupům, a posunul tak diagnostické možnosti oproti stávající produkci vpřed. V práci jsou zohledněny diagnostické postupy, které tak společně se zásadními technickými a ergonomickými faktory přímo ovlivňují jak tvarování, tak i celkovou koncepci kompletu. Práce neobsahuje samostatný zobrazovací systém, který není součástí zadání.
|
|
|
Design rentgenového zařízení.
Hrda, Tomáš ; Buganská, Tamara (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je design rentgenového zařízení pro lékařství – angiografického kompletu sestávajícího se z C-ramene a angiografického stolu. Práce se zabývá především návrhem atraktivního organického designu, který má pozitivní psychologický dopad na pacienta a inovací konstrukce přístroje tak, aby byl v dané kategorii co nejuniverzálnější, vyhovoval nejnáročnějším lékařským požadavkům a postupům, a posunul tak diagnostické možnosti oproti stávající produkci vpřed. V práci jsou zohledněny diagnostické postupy, které tak společně se zásadními technickými a ergonomickými faktory přímo ovlivňují jak tvarování, tak i celkovou koncepci kompletu. Práce neobsahuje samostatný zobrazovací systém, který není součástí zadání.
|
|
|
Vyšetření urogenitálního systému na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o.
MENŠÍKOVÁ, Věra
Bakalářská práce na téma Vyšetření urogenitálního systému na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o. se zabývá metodami vyšetření urogenitálního systému a vytváří přehled a popis jednotlivých metod, používajících se při těchto vyšetřeních. Radiologický asistent je nelékařský zdravotnický odborník, který své teoretické a praktické znalosti a dovednosti, získané studiem na vysoké škole, uplatňuje v oboru radiodiagnostiky, radioterapie a nukleární medicíny. Radiologický asistent je mylně vnímán, mezi ostatními zdravotníky i mezi laickou veřejností, jako technický pracovník. Je to však také zdravotník, jenž musí být schopen kromě manipulace s vysoce sofistikovanou technikou poskytnout pacientovi ošetřovatelskou péči v plném rozsahu. V radiodiagnostice má za úkol radiologický asistent zajistit vlastní vyšetření a získat z něj obrazovou dokumentaci. Radiologický asistent technicky zajišťuje vyšetření a manipulaci s přístroji a při náročnějších intervenčních výkonech asistuje lékaři radiologovi. Práce radiologických asistentů je vysoce erudovaná a lidé pracující s ionizujícím zářením musí striktně dodržovat zákony a vyhlášky, jež stanovují přísná pravidla a požadavky, které každý radiologický asistent, pokud chce vykonávat tuto činnost, musí splňovat. Radiologický asistent musí svým přístupem napomáhat ke snižování radiační zátěže obyvatelstva. Je logické, že s vývojem techniky roste i výtěžnost vyšetření, a obecně se dodržuje a na všechna vyšetření se aplikuje princip ALARA. Pokud se snažíme snižovat dávku záření, je nutné používat optimální množství kontrastních látek. V úvodu je také podrobněji popsána anatomie a fyziologie urogenitálního systému, jejichž znalost je pro vykonávání práce v tomto oboru nezbytná. V práci jsou popsány zobrazovací metody od nejjednodušších po nejsložitější, jak podle délky vyšetření, tak podle specifik souvisejících s jednotlivými vyšetřeními. Postup vyšetření by měl probíhat od nejméně invazivních vyšetřovacích postupů po nejsložitější. Metodika spočívá ve shromažďování, studiu a následné analýze získaných dat. Za tímto účelem byla shromážděna data z let 2009 2013 na radiodiagnostickém pracovišti Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o. Do celkového přehledu jsem zahrnula nejčastěji prováděná vyšetření na tomto pracovišti v rámci urogenitálního systému. Vyšetření jsou rozdělena na počty mužů a žen podstupujících tato vyšetření. Vyšetřovací metody jsou dále porovnávány, a je vyhodnoceno, které převažují a od kterých se postupně upouští. Získaná data jsem zpracovala do přehledných grafů. K vytvoření bakalářské práce byly použity informace z odborných knih, článků a z ověřených internetových zdrojů. Výsledky mé práce potvrdily výzkumnou otázku, že počet pacientů, kteří podstupují vyšetření urogenitálního systému na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o. stoupá. Upřednostněny jsou vyšetření neinvazivní a s větší diagnostickou výtěžností. Je také však zjištěno, že některá vyšetření stále mají své místo a nejsou nahrazovány jinou metodou. Jedná se například o hysterosalpingografii. Cílem práce bylo vytvoření přehledu a popisu jednotlivých radiodiagnostických metod při vyšetřování uropoetického systému a analýza dat z radiodiagnostického oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o. týkající se vyšetření urogenitálního systému. Množství vyšetření na radiodiagnostickém oddělení se neustále zvyšuje a nároky na radiodiagnostického asistenta jsou po fyzické i psychické stránce také neustále navyšovány. Radiologičtí asistenti jsou povinni své znalosti i dovednosti aktivně prohlubovat formou školení a samostudia.
|
|
|
Úloha radiologického asistenta při nevaskulárních intervenčních výkonech a jejich četnost na Klinice zobrazovacích metod ve Fakultní nemocnici v Motole v letech 2008 - 2013.
BOROVCOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se věnuje nevaskulárním intervenčním výkonům, které se provádějí na Klinice zobrazovacích metod ve Fakultní nemocnici v Motole. Oblast zájmu byla upřena na dospělou část této kliniky. Byly stručně popsány nejčastěji prováděné výkony a u každého z těchto vyšetření byla popsána úloha radiologického asistenta (příprava pacienta, příprava sterilního stolku a instrumentária) a jeho provedení. Další část práce se věnuje statistické analýze četnosti jednotlivých nejčastěji prováděných výkonů. Statistické zobrazení bylo provedeno pomocí tabulek, ale také grafů. Výkony jsou rozděleny dle zobrazovacích modalit, kde byly prováděny. Toto členění bylo ponecháno i pro statistickou část. Časový úsek, který byl v této práci sledován činí 6 let, od roku 2008 do 2013. Získaná data poukazují na jednotlivou četnost vyšetření a zaujímají i celkový pohled v dané problematice.
|
|
|
Srovnání UZ a CT vyšetření cévního řečiště- výtěžnost vyšetření, limitace metod a zátěž pacienta
ADAMEC, Jaroslav
Tématem bakalářské práce je "Srovnání UZ a CT vyšetření cévního řečiště - výtěžnost vyšetření, limitace metod a zátěž pacienta". Vyšetření cév na počítačové tomografii - CT angiografie, pomocí moderních přístrojů a technologického vývoje, přebírá diagnostiku onemocnění cév od digitální subtrakční angiografie, především díky rychlosti vyšetření a menší invazivitě směrem k pacientovi. Druhou metodou, o které pojednává tato práce je ultrasonografie. Která z těchto zobrazovacích metod přináší lepší diagnostické informace o cévních patologiích? Která je méně riziková pro pacienta a která je více limitována? Na tyto otázky jsem se pokusil najít odpovědi v této bakalářské práci. V této práci jsem chtěl zjistit, která z uvedených zobrazovacích modalit je vhodnější pro vyšetřování cévních onemocnění. Dalším cílem práce bylo představit a porovnat různé vyšetřovací metody na počítačové tomografii a ultrasonografii. Formulace hypotézy bakalářské práce zní: Vhodnější zobrazovací metodou při vyšetření cévního řečiště je ultrasonografie - metoda, která přináší dobrou diagnostickou informaci současně za menšího rizika pro pacienta než je tomu u počítačové tomografie. Úvodní část práce jsem věnoval anatomii cévního řečiště. Jsou zde popsány hlavní tepny, žíly, jejich stavba a větve. Dále jsou v této části představeny přístroje, na nichž se vyšetření cévního řečiště provádí - počítačový tomograf, ultrasonograf a jejich historický vývoj. V této kapitole jsou také popsány základní fyzikální principy, těchto přístrojů, způsoby zobrazování a obecné metody vyšetření cévního řečiště. U počítačové tomografie je to CT angiografie a na ultrasonografii dopplerovské vyšetření. V krátkosti je zde pojednáno také o výhodách a nevýhodách těchto metod i o kontrastních látkách aplikovaných v souvislosti s vyšetřením cévního systému. K vypracování bakalářské práce byla prostudována veškerá dostupná odborná literatura a webové stránky týkající se daného tématu. K analýze přístrojového vybavení byla použita data Ústavu zdravotnických informací a statistik. K analýze počtu cévních vyšetření provedených na ultrasonografii a počítačové tomografii byly použity údaje z nemocniční informační sítě nemocnice R+S Benešov a.s. Ve výsledku byly souhrnně popsány vyšetřovací metody cévního systému prováděných na počítačové tomografii a ultrasonografii. V této kapitole jsou dále porovnávány obě modality z hlediska jejich výtěžnosti, limitací a rizik. Také jsou zde analyticky zpracovány údaje o CT a UZ přístrojovém vybavení v ČR a počtu cévních vyšetření na počítačové tomografii a ultrasonografii. V kapitole "Diskuze" předkládám svůj pohled na danou problematiku. Je zde uvedena i úvaha o problematice indikací k vyšetření na počítačové tomografii. V závěru je provedeno zhodnocení vyšetřovacích metod cévního systému na počítačové tomografii a ultrasonografii, jsou zde také shrnuty získané poznatky ke zkoumané problematice. Po prostudování veškeré dostupné odborné literatury bylo zjištěno, že nelze stanovit, která ze zkoumaných zobrazovacích metod je vhodnější pro vyšetření cévního řečiště, protože každá má své výhody i nevýhody. Obě modality tedy nestojí proti sobě v rozhodování, zda indikovat tu či onu metodu, ale naopak by měli spolu úzce spolupracovat. Hypotéza práce tedy nebyla potvrzena.
|
|
|
VYŠETŘOVACÍ CT ALGORITMY PRO VČASNOU DIAGNOSTIKU ISCHEMICKÉ MOZKOVÉ LÉZE
VOHNOUTOVÁ, Markéta
Cévní mozková příhoda (CMP), je po srdečním infarktu druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Již řadu let neplatí, že postihuje především starší lidi. V posledním desetiletí jsou čím dál častější případy cévní mozkové příhody, iktů, u lidí kolem 40 roku. Záměrem této bakalářské práce je souhrnně zpracovat získané poznatky o výše uvedené problematice. Pro naplnění záměru této práce byl stanoven následující cíl a to zhodnotit přínos nových softwarových programů multidetektorových počítačových tomografů v časné diagnostice náhlých mozkových příhod. V části Současný stav je podrobně popsána etiologie, etiopatogeneze, rizikové faktory CMP. Dále jsem zpracovala anatomii mozkového cévního zásobení a plynule přešla k počítačové tomografii. V současné době se softwarové programy natolik zdokonalily při včasné diagnostice ischemické mozkové léze. Je to způsobeno mimo jiné i neustálým zdokonalováním diagnostického zobrazování a jeho digitalizací. Hlavní roli v diagnostice nám představuje počítačová tomografie = CT, první etapou diagnostiky je CT nativního mozku, což nám prokáže zda-li se jedná o krvácející se či nekrvácející se akutní mozkovou příhodu. Dále pokračujeme perfuzí mozku, což nám ukazuje jaké procento tkáně je nenávratně poškozeno a zakončujeme diagnostický proces Angiografii. Následující část - praktická je soustředěna především na zpracování získaných dat z Nemocnice České Budějovice, a. s. a Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici. Zde jsem porovnávala počty pacientů vyšetřovaných na CT. Má hypotéza se potvrdila a mohu říci, že využití nových softwarových programů při diagnostice náhlých mozkových příhod snižuje procento komplikací jejich léčby.
|
|
|
Zvláštnosti v přístupu radiologického asistenta k vyšetřování seniorů
HÁZOVÁ, Andrea
Bakalářská práce by měla čtenáře seznámit s problematikou, která se týká radiologického pracovníka ve vztahu k seniorům. Název bakalářské práce je Zvláštnosti v přístupu radiologického asistenta k vyšetřování seniorů. Především jsem se zaměřila na potřebu diagnostických zobrazovacích metod u geriatrických pacientů. Tato vyšetření jsou pro geriatrické pacienty velmi důležitá a přínosná v odhalení včasné a přesné diagnózy. Nejsou pro pacienta nijak náročná a zatěžující. V teoretické části jsem se zaměřila poměrně detailním rozborem života seniora v České republice, chováním geriatrického pacienta a jeho psychologickým vývojem. Jedna z kapitol je také věnována digitálním zobrazovacím metodám, obecnému nebezpečí a kontrastním látkám. Jelikož mezi lidmi koluje informace o škodlivosti těchto vyšetření, malou část jsem věnovala radiační ochraně. Také se stává, že i personál bývá při vyšetřeních neochoten, špatně zachází s pacientem, nebo ho správně nepoučí. Proto jsem uvedla příklady správného a špatného chování v nemocnicích. Klient seniorského věku potřebuje speciální péči, která se stává pro mnoho lidí problémem. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo sestavení tabulky geriatrických pacientů soukromého interního oddělení. V tabulce jsou uvedeny iniciály pacienta, pohlaví, věk, základní diagnóza, druh diagnostické zobrazovací metody, pojišťovna, cena za metodu, a celková cena. Získané výsledky prokázaly, že velká část této populace využívá diagnostických zobrazovacích metod. Nejvíce je využívána metoda klasické skiagrafie, která není náročná pro pacienty. Klasická skiagrafie, pacientům spíše známo jako snímkování, je ve střední Evropě používaná od 2. poloviny 90.let 20.století a proto nebylo překvapením, že informovanost pacientů je na velmi dobré úrovni.
|
|
|
Požadavky na radiologického asistenta při trojrozměrném zobrazování
ČECH, Svatopluk
Prudký rozvoj trojrozměrného zobrazování v radiologii souvisí s dokonalejšími diagnostickými přístroji, s rozvojem výpočetní techniky a s digitalizací. Narůstající požadavky na radiologické asistenty při ovládání programů rekonstrukce obrazů zvyšují význam jejich postavení na moderním radiologickém pracovišti. Trojrozměrné obrazy nabízejí přesné a nezkreslené zobrazení anatomie pacienta, poskytují lepší diagnostickou informaci pro lékaře - radiology a názornější představu pro lékaře - kliniky. Nacházejí uplatnění u řady vyšetření při skiagrafii, angiografii, výpočetní tomografii, magnetické rezonanci a ultrasonografii. Lze říci, že trojrozměrné zobrazování u některých vyšetření nahrazuje jiná vyšetření, která jsou invazivní a představující určité komplikace pro pacienta. Otázkou je, zda některá vyšetření s použitím trojrozměrných obrazů můžou snížit radiační zátěž pacienta. Lze předpokládat, že i blízká budoucnost bude patřit stále častěji digitálním zobrazovacím metodám a trojrozměrné zobrazování bude s dalším vývojem přístrojové a výpočetní techniky nabývat stále většího významu v diagnostice řady onemocnění.
|
|
|
Zobrazovací metody v diagnostice aneurysmat břišní aorty
SEDLÁČKOVÁ, Eva
Předmětem mé práce je určení frekvence jednotlivých zobrazovacích metod sloužících k diagnostice aneuryzmatu břišní aorty. Tato práce obsahuje i dotazníkovou akci, která mi umožnila získat pohled na úlohu radiologického asistenta v praxi. Cílem mé práce je určení úlohy radiologického asistenta při diagnostickém procesu u onemocnění aneurysma břišní aorty. Nejprve proběhla dotazníková akce, která měla za úkol zjistit úlohu radiologického asistenta při CT angiografii a MR angiografii, přístrojové vybavení jednotlivých pracovišť a některé technické parametry. Získaná data byla zpracována dvěma způsoby a dotazník byl vyhodnocen. Druhou rovinou mé práce bylo určení frekvence jednotlivých zobrazovacích metod u souboru pacientů. Pomocí dat získaných z PACS systému Nemocnice Na Homolce, byla určena frekvence vyšetření ultrasonografii, angiografii, CT angiografii, MR angiografii. Následovalo určení radiační zátěže, které byli podrobeni pacienti ze souboru při CT angiografii. Zabývala jsem se i odhadem radiační zátěže každého pacienta při diagnostické angiografii. Hlavní zdroje informací pro zpracování této problematiky byly publikace týkající se tohoto tématu, dotazníková akce, data získaná v PACS a v provozního deníku Radiodiagnostické kliniky Nemocnice Na Homolce. Nejvíce používanou metodou k diagnostice aneuryzma břišní aorty je CT angiografie s intravenózní aplikací kontrastní látky, další významnou metodou je ultrasonografie. Z dotazníkové akce je patrné, že náplň práce radiologického pacienta je na každém pracovišti podobná. Práce by mohla být využita jako učební materiál školitele.
|
host ::
RSS.