|
|
Neurofeedback aktivity amygdaly pomocí funkční magnetické rezonance
Sobotková, Marika ; Sekora, Jiří (oponent) ; Lamoš, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá neurofeedbackem pomocí magnetické rezonance. V tomto případě je pomocí emočně regulačního vizuálního úkolu sledována a regulována aktivita amygdaly. Byl navrhnut postup, jak zpracovávat měřená data online a zakomponovat je do stimulačního protokolu. Byla provedena pilotní studie a offline analýza naměřených dat včetně zhodnocení výsledků. Data jsou zpracována v programu MATLAB s využitím funkcí z knihovny SPM.
|
|
|
Sociální percepce důvěryhodnosti a její odraz v tvaroprostoru lidského obličeje: evoluční a eko-etologické důsledky
Renzová, Šárka ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Varella Valentova, Jaroslava (oponent)
Odlišnosti ve vnímání (percepci) lidského obličeje jsou způsobeny variabilitou v obličejových rysech, které jsou zodpovědné za vnímání atraktivity, dominance a důvěryhodnosti. Hlavním tématem této literární rešerše je vnímání důvěryhodnosti a její dopady v rámci sociálních interakcí, kde svůj vliv uplatňují i evoluční mechanismy týkající se pohlavního výběru. Rešerše se dále zabývá neurohormonálními příčinami ve vnímání důvěryhodnosti, kde hlavní úlohu hraje subkortikální oblast mozku zvaná amygdala. Klíčová slova: percepce, lidský obličej, důvěryhodnost, amygdala, pohlavní výběr
|
|
|
Neurobiologie úzkosti (rešeršní práce)
Fišerová, Lucia ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
Bakalárska práca sa zameriava na neurobiológiu úzkosti , ktorá je podložená literárnou rešeršou. V práci sú popísané jednotlivé úzkostné poruchy, spolu s vybranými rizikovými faktormi podstatnými pre rozvoj tohto ochorenia. Zaoberá sa taktiež biologickými hypotézami zahrňujúcimi zmeny neurotransmiterových systémov a vplyvom stresu. Ďalej sa práca zaoberá podmieňovaním strachu, vyhynutím strachovej reakcie a nadmernej generalizácií, ktoré sú formami učenia pri strachu. Amygdala predstavuje významné centrum úzkosti, preto je súčasťou práce popis jej funkcie spolu s amygdalárnymi okruhmi a rôznymi funkciami iných častí mozgu. Okrem toho sa práca zaoberá hypothalamo-hypofýzo-adrenokortikálnou osou a vplyvom jednotlivých hormónov pri pôsobení úzkosti. V závere je uvedenená úloha neuropeptidu oxytocínu a súčasné štúdie o možnosti terapie týmto neuropeptidom. Kľúčové slová: amygdala, úzkostné poruchy, kortikoliberín, strach, dráhy úzkosti a strachu, hypothalamo-hypofýzo-adrenokortikálna os, oxytocín, stres
|
|
|
Neurofeedback aktivity amygdaly pomocí funkční magnetické rezonance
Sobotková, Marika ; Sekora, Jiří (oponent) ; Lamoš, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá neurofeedbackem pomocí magnetické rezonance. V tomto případě je pomocí emočně regulačního vizuálního úkolu sledována a regulována aktivita amygdaly. Byl navrhnut postup, jak zpracovávat měřená data online a zakomponovat je do stimulačního protokolu. Byla provedena pilotní studie a offline analýza naměřených dat včetně zhodnocení výsledků. Data jsou zpracována v programu MATLAB s využitím funkcí z knihovny SPM.
|
|
|
Vliv prozánětlivých cytokinů na etiologii depresivní poruchy
Svobodová, Eva ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
1 Abstrakt Podle Světové zdravotnické organizace patří depresivní poruchy mezi tři nejrozšířenější onemocnění znemožňující běžné fungování člověka a její výskyt v populaci rychle stoupá. Etiologie je nejasná a současná léčba se věnuje potlačení příznaků. Během různých vyšetření byly u pacientů zjištěny nejen následky chronického stresu, který je s depresí spojován už poměrně dlouho, ale také známky chronického zánětu v organismu. To vedlo k zaměření pozornosti na prozánětlivé cytokiny a jejich zapojení do procesu vzniku chronického stresu a depresivní symptomatologie. Zajímá nás také příčinná souvislost mezi prozánětlivými markery a stresem, která dosud nebyla jednoznačně objasněna. Cílem této práce je spojit poznatky o vlivu chronického stresu na vznik deprese získané studiemi animálních modelů i sledováním pacientů a poznatky o vlivu jednotlivých cytokinů na vznik deprese a změnu mozkových struktur, kterými by se dala depresivní symptomatologie vysvětlit.
|
|
| |
|
|
Výskyt symptomů poruchy epileptického spektra u drogově závislých osob
Špuláková, Lucie ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Bc. Lucie Špuláková Výskyt symptomů poruchy epileptického spektra u drogově závislých osob Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Odborný pracovník v laboratorních metodách Cíl práce: Cílem této diplomové práce bylo prokázat výskyt symptomů poruchy epilep- tického spektra u rizikové skupiny drogově závislých osob. Metody: Výskyt symptomů poruchy epileptického spektra byl zjišťován pomocí dotaz- níkového šetření - konkrétně podle standardizovaných dotazníků LSCL-33 (Limbic System Checklist-33) a CPSI (Complex Partial Seizure-like Symptoms Inventory). K vyhodnocení výsledků byly použity statistické metody - procentuální srovnání, chí- kvadrát test a Spearmanův korelační koeficient. Výsledky: Dotazníkové šetření prokázalo statisticky významný posun k abnormálním hodnotám poruchy epileptického spektra u obou dotazníků. Konkrétně u dotazníku LSCL-33 dosáhlo abnormálního skóre 77 % respondentů a suspektního skóre 19 % re- spondentů. U dotazníku CPSI dosáhlo skóre ukazující na poruchu epileptického spektra 32 % respondentů a 45 % respondentů vykazovalo neobvyklé hodnoty. Závěry: Výskyt symptomů poruchy epileptického spektra u drogově závislých osob byl prokázán. Tento výskyt je zároveň vyšší jak ve srovnání s běžnou...
|
|
|
Zvířata jako člověkem prioritně vnímané stimuly
Kočková-Amortová, Eliška ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Grygarová, Dominika (oponent)
Prioritně vnímané stimuly jsou podněty, které člověk vnímá přednostně, a to proto, že mají nějakou emoční valenci. Často to bývají stimuly, které pro pozorovatele značí potenciální nebezpečí, jako jsou například nebezpečná zvířata. Prioritní vnímání je u člověka zajištěno speciálními okruhy mozku, které vznikly v průběhu evoluce a jejich obdoby se vyskytují i u fylogeneticky starších linií tetrapod. Tato práce si klade za cíl popsat neurální mechanismy prioritního vnímání, srovnat a shrnout tři metodické přístupy, které se touto problematikou zabývají, a dále také shrnout poznatky, které byly těmito metodickými přístupy získány ve studiích, které se prioritním vnímáním potenciálně nebezpečných stimulů zabývaly.
|
|
|
Sociální percepce důvěryhodnosti a její odraz v tvaroprostoru lidského obličeje: evoluční a eko-etologické důsledky
Renzová, Šárka ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Varella Valentova, Jaroslava (oponent)
Odlišnosti ve vnímání (percepci) lidského obličeje jsou způsobeny variabilitou v obličejových rysech, které jsou zodpovědné za vnímání atraktivity, dominance a důvěryhodnosti. Hlavním tématem této literární rešerše je vnímání důvěryhodnosti a její dopady v rámci sociálních interakcí, kde svůj vliv uplatňují i evoluční mechanismy týkající se pohlavního výběru. Rešerše se dále zabývá neurohormonálními příčinami ve vnímání důvěryhodnosti, kde hlavní úlohu hraje subkortikální oblast mozku zvaná amygdala. Klíčová slova: percepce, lidský obličej, důvěryhodnost, amygdala, pohlavní výběr
|
|
| |
host ::
RSS.