|
| |
|
| |
|
|
Nestmelené a stmelené směsi z betonového recyklátu dálnice D1
Mikulíková, Petra ; Mondschein,, Petr (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Práce je rozdělena na dvě části. První část práce se zabývá popisem nestmelených a stmelených podkladních vrstev a jejich srovnání. Také popisem betonového recyklátu, jeho vlastností, výroby, zlepšení a také problematikou. Dále pak zahraničními zkušenostmi se zpracováním betonového recyklátu. Ve druhé praktické části se zabývám laboratorním zkoušením betonového recyklátu z dálnice D1. Cílem této části je zjištění, jestli lze betonový recyklát zpětně použít do nestmelených a stmelených podkladních vrstev a cementobetonového krytu.
|
|
|
Sledování alkalicko-křemičité reakce
Doležal, Martin ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Vlivem alkalicko-křemičité reakce (alkali-silica reaction, dále jenom ASR) dochází k porušení betonových konstrukcí, což může vést ke ztrátě jejich užitných vlastností. Aby reakce mohla proběhnout, je mimo jiné potřeba přítomnosti alkálií. V průběhu práce bylo sledováno uvolňování alkálií do pórového roztoku. V průběhu hydratace byly odebírány pórové roztoky na základě kalorimetrických křivek, u kterých byl pomocí ICP-OES analyzován obsah K+ a Na+. Výsledkem jsou grafy vývoje obsahu alkálií a jejich vztah k hydrataci cementu. Je zde popsána nebezpečnost alkálií obsažených v testovaných vzorcích. Popis obsahu alkálií a jejich vývoje je důležitý pro pochopení průběhu ASR a návrhu schůdného řešení ochrany před tímto problémem.
|
|
|
Možnosti využití odpadních písků z výroby vodního skla ve stavebnictví
Bílek, Vlastimil ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Odpadní písky po výrobě vodního skla nenalézají v současné době uplatnění a vzhledem k vysokému obsahu alkálií jsou považovány za nebezpečný odpad. Tato práce se proto snaží nalézt a prostudovat možnosti jejich uplatnění ve stavebnictví. Nejprve byly provedeny nezbytné analýzy těchto písků, následně byly studovány výhody a nevýhody použití těchto odpadních písků pro produkci materiálů na bázi portlandského cementu a alkalicky aktivovaných materiálů. Studovány byly vlastnosti čerstvých i zatvrdlých past, malt a betonů, při jejichž přípravě byly tyto písky využity. Mezi nejvíce sledované vlastnosti patřila jejich zpracovatelnost a pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu. Velká pozornost byla věnována také riziku alkalicko-křemičité reakce a možnostem jejího potlačení prostřednictvím minerálních příměsí.
|
|
|
Reaktivnost křemene v experimentálních maltových tělesech
Kuchyňová, Markéta ; Kuchařová, Aneta (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent)
Alkalicko-silikátová reakce (ASR) je jednou z nejničivějších chemických reakcí, které mohou probíhat v betonu a nenávratně jej poškodit. K ASR dochází, pokud jsou splněny následující podmínky: dostatečná vlhkost (> 80 %), dostatečné množství alkálií (Ca2+ , Na+ , K+ ) a reaktivní kamenivo (převážně špatně krystalické, deformované až amorfní formy SiO2). Reaktivní kamenivo, reaguje s vysoce zásaditými pórovými roztoky za vzniku hydrofilních gelů, které zvětšují svůj objem. Reaktivita kameniva je standardně testována pomocí dilatometrických zkoušek. Tyto zkoušky jsou založeny na vytvoření zkušebního tělesa, které je uloženo v prostředí urychlujícím vznik ASR. Délkové změny tělesa jsou způsobeny tvorbou a expanzí alkalicko-silikátových gelů. V rámci diplomové práce byla posouzena náchylnost křemenem bohatých typů hornin k ASR (křemenec, metadroba, kvarcit, pegmatitový křemen) za pomoci mikroskopických (optická mikroskopie, skenovací elektronová mikroskopie kombinovaná s analýzou obrazu) a dilatometrických (ASTM C1260, RILEM AAR-4.1) metod. Horniny byly zařazeny dle reaktivnosti do kategorií podle ASTM C1260 (reaktivní, potenciálně reaktivní, nereaktivní). Reaktivita hornin úzce souvisela s obsahem kryptokrystalické křemenné matrix, velikostí zrn, tvarem hranice zrn a výskytem subzrn či undulózního...
|
|
|
Sledování alkalicko-křemičité reakce
Doležal, Martin ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Vlivem alkalicko-křemičité reakce (alkali-silica reaction, dále jenom ASR) dochází k porušení betonových konstrukcí, což může vést ke ztrátě jejich užitných vlastností. Aby reakce mohla proběhnout, je mimo jiné potřeba přítomnosti alkálií. V průběhu práce bylo sledováno uvolňování alkálií do pórového roztoku. V průběhu hydratace byly odebírány pórové roztoky na základě kalorimetrických křivek, u kterých byl pomocí ICP-OES analyzován obsah K+ a Na+. Výsledkem jsou grafy vývoje obsahu alkálií a jejich vztah k hydrataci cementu. Je zde popsána nebezpečnost alkálií obsažených v testovaných vzorcích. Popis obsahu alkálií a jejich vývoje je důležitý pro pochopení průběhu ASR a návrhu schůdného řešení ochrany před tímto problémem.
|
|
| |
|
|
Reaktivnost křemene v experimentálních maltových tělesech
Kuchyňová, Markéta ; Kuchařová, Aneta (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent)
Alkalicko-silikátová reakce (ASR) je jednou z nejničivějších chemických reakcí, které mohou probíhat v betonu a nenávratně jej poškodit. K ASR dochází, pokud jsou splněny následující podmínky: dostatečná vlhkost (> 80 %), dostatečné množství alkálií (Ca2+ , Na+ , K+ ) a reaktivní kamenivo (převážně špatně krystalické, deformované až amorfní formy SiO2). Reaktivní kamenivo, reaguje s vysoce zásaditými pórovými roztoky za vzniku hydrofilních gelů, které zvětšují svůj objem. Reaktivita kameniva je standardně testována pomocí dilatometrických zkoušek. Tyto zkoušky jsou založeny na vytvoření zkušebního tělesa, které je uloženo v prostředí urychlujícím vznik ASR. Délkové změny tělesa jsou způsobeny tvorbou a expanzí alkalicko-silikátových gelů. V rámci diplomové práce byla posouzena náchylnost křemenem bohatých typů hornin k ASR (křemenec, metadroba, kvarcit, pegmatitový křemen) za pomoci mikroskopických (optická mikroskopie, skenovací elektronová mikroskopie kombinovaná s analýzou obrazu) a dilatometrických (ASTM C1260, RILEM AAR-4.1) metod. Horniny byly zařazeny dle reaktivnosti do kategorií podle ASTM C1260 (reaktivní, potenciálně reaktivní, nereaktivní). Reaktivita hornin úzce souvisela s obsahem kryptokrystalické křemenné matrix, velikostí zrn, tvarem hranice zrn a výskytem subzrn či undulózního...
|
|
|
Vztah mezi makro- a mikroskopickými projevy alkalicko-křemičité reakce v betonu
Burdová, Anna ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Martinec, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá poruchami pozorovanými na cemento-betonových krytech (CBK) vozovek na třech vybraných úsecích dálnic v České republice. Hlavním cílem bylo zjistit, zda porušení betonu vzniklo vlivem alkalicko-křemičité reakce, či jiným mechanismem. Porušení betonu bylo zkoumáno v makroskopickém i v mikroskopickém měřítku. Mezi hlavní makroskopicky pozorované poruchy patří trhliny porušující povrch i vnitřní části betonu. V mikroměřítku byly zkoumány mikrotrhliny a alkalicko-křemičité gely. Porušení CBK dálnic bylo kvantitativně stanoveno třemi hlavními parametry: měrnou délkou trhlin na povrchu CBK dálnic, měrnou délkou mikrotrhlin ve vrtných jádrech a objemem alkalicko-křemičitých gelů a mikrotrhlin ve výbrusech. Porovnáním těchto parametrů bylo možné rozlišit dva různé mechanismy porušení CBK dálnic. (1) Degradace betonu, která byla spojena zejména s alkalicko-křemičitou reakcí, se objevila na dvou vybraných úsecích dálnic (dálnice D11- Vrbová Lhota a D1) a (2) degradace betonu spojená s jinými mechanismy (cykly mrznutí a tání, mechanická degradace), které se projevily ve třetím případě (dálnice D5).
|
host ::
RSS.