|
|
Analýza aditivních (zahrnujících) aktualizátorů v češtině a španělštině
VLACHOVÁ, Sabina
Cílem této diplomové práce je srovnání českých a španělských aktualizátorů, jinými slovy lexikálních jednotek zdůrazňujících určitý prvek ve větě. Komparativní analýza je založena na datech získaných z paralelního korpusu Intercorp. Práce je tvořena dvěma hlavními částmi. V první části, která je dále dělena na kapitoly a podkapitoly, je probírána problematika aktualizátorů z hlediska aktuálního členění větného a z pohledu českých a španělských lingvistů zabývajících výrazovými prostředky sloužících ke zdůraznění určitého prvky ve větě. V druhé části této práce je vykonána analýza jednotlivých aktualizátorů za pomoci paralelního korpusu Intercorp. Tato analýza je zaměřena na způsoby vyjádření českých aktualizátorů v cílovém jazyce, tedy ve španělštině.
|
|
|
Vybrané syntaktické jevy v překladech z němčiny do češtiny realizovaných pomocí nástrojů CAT
Jurenka, Jakub ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Kloudová, Věra (oponent)
Předmětem této diplomové práce je počítačem podporovaný překlad (CAT), který je vedle strojového překladu (MT) symbolem využití informačních technologií v překladu, avšak v porovnání s MT stojí spíše stranou translatologického zájmu. Cílem této práce je postihnout syntaktickou rovinu používání nástrojů CAT na základě současného stavu výzkumu. V teoretické části jsou proto nejprve popsány principy fungování nástrojů CAT a zasazeny do kontextu obecné translatologie, poté jsou definovány vybrané syntaktické jevy k analýze, aktuální členění a endoforické odkazování, a v závěru této části je rozpracován metodologický model pro část empirickou. V empirické části se na vzorku překladů vyhotovených s využitím nástrojů CAT a na kontrolním vzorku překladů vyhotovených bez jejich využití ověřuje, zda překladatelé využívající těchto nástrojů mají tendenci odklánět se od syntagmatického přístupu k textu a postupovat paradigmatičtěji. K tomuto účelu je provedena analýza míry interference u aktuálního členění v cílových textech a analýza míry subjektivně motivovaných posunů v oblasti distantní endoforické reference. V závěru práce jsou porovnány údaje k procesu překladu získaných textů s výsledky analýzy pro posouzení případných dalších faktorů, než jakým je použití nástrojů CAT. Se zřetelem na toto srovnání jsou...
|
|
|
O slovosledu z komunikačního pohledu
Rysová, Kateřina ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Uhlířová, Ludmila (oponent) ; Hajičová, Eva (oponent)
1 Kateřina Rysová Anotace Práce se zabývá popisem českého slovosledu kontextově nezapojených participantů. Sleduje, zda v povrchovém slovosledu existuje jejich základní (frekvenčně výrazně převažující) pořadí (srov. narodit se v Brně v roce 1950 vs. narodit se v roce 1950 v Brně). Zároveň se věnuje sledování faktorů, které slovosled ovlivňují (např. formě participantu, způsobu jeho lexikálního vyjádření nebo vlivu slovesné valence). V závěru krátce srovnává slovosledné tendence v češtině a v němčině. Pro ověření stanovených cílů užívá zejména data Pražského závislostního korpusu. Práce teoreticky vychází ze zásad funkčního generativního popisu. Výsledky výzkumu ukazují, že v českém povrchovém slovosledu lze alespoň v některých případech vysledovat určité obecnější tendence k jednomu ze dvou možných slovosledných pořadí. Abstrakt Předkládaná disertační práce si klade za cíl popsat dílčí aspekty českého (a zčásti také německého) slovosledného uspořádání výpovědí pocházejících převážně z novinových deníků. První část práce zkoumá, jaké je obvyklé místo jednotlivých typů participantů v aktuálním členění větném. Na základě toho, v kolika procentech se členy věty vyskytují v datech Pražského závislostního korpusu 2.0 jako kontextově zapojené a nezapojené,1 je sestavena stupnice kontextové zapojenosti (nejprve jen...
|
|
|
Aktuální členění věty v psaných médiích
Pirnerová, Helena ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Rysová, Kateřina (oponent)
Hlavním tématem této práce je analýza prvních vět novinových článků, a to z hlediska jejich aktuálního členění, které je v češtině vyjádřeno především slovosledem. Ten se v závislosti se stoupající výpovědní dynamičností slov ve větě, může měnit z objektivního, kdy nová informace následuje za informací známou, na subjektivní, kdy je toto pořadí opačné. Věta: Skupina ČEZ loni vykázala rekordní zisk 52 miliard korun, tak v tomto obráceném slovosledu zní: Rekordní zisk 52 miliard korun vykázala loni skupina ČEZ. V předložené práci tyto změny popisujeme, určujeme množiny případů, kde se modifikace objevuje, a snažíme se ukázat, jaká jsou pravidla pro toto užití. Věta v případě subjektivního slovosledu začíná například předmětem, příslovečným určením času, místa či podmínky. Ne vždy však tyto členy na počátku znamenají subjektivní slovosled. Důležitou roli mají v celkové analýze titulky, které výsledky značně ovlivňují. V této souvislosti se zabýváme zejména větami typu uvedení na scénu, které ve vztahu k titulku hodnotíme jako věty s dvouvrcholovou strukturou, tedy s rozštěpeným rématem na počátku a na konci. Tento závěr je pak podstatou celé analýzy.
|
|
|
Kategorie determinace: strategie překladu španělských literárních textů do češtiny.
ZEWELOVÁ, Andrea
Má diplomová práce je rozdělena na dvě části, tedy teoretickou a praktickou část. V teoretické části podle významných autorů představuji, co je to reference, determinant, dále popisuji hlavní funkce členu určitého a členu neurčitého a ukončuji tuto část představením aktuálního členění. V praktické části provádím kvantitativní analýzu determinace a jejího překladu do češtiny. Analyzuji povídku La tortuga gigante z knihy Cuentos de la selva od Horacia Quirogy a její překlad do českého jazyka Adou Veselou. Zaměřuji se zde na determinanty, zejména na členy a jejich překlad do českého jazyka.
|
|
|
Syntaktické prostředky rematizace v současné francouzštině - srovnání s češtinou
ELIŠKOVÁ, Kristýna
Cílem této práce je ukázat jakými syntaktickými prostředky může francouzština rematizovat jednotlivé úseky věty, a také jaké prostředky používá ve stejných případech čeština. První část práce popisuje teoretické přístupy související s danou problematikou, tedy především otázku aktuálního členění v pracích F. Daneše, J. Firbase a P. Sgalla a otázku tematických posloupností a prostředků rematizace u B. Combetta a M. Rothenberg. Část druhá, praktická, pak ukazuje konkrétní popsané prostředky na vzorových větách z elektronického korpusu InterCorp. Zkoumanými syntaktickými prostředky rematizace ve francouzštině jsou zde především vytýkací konstrukce, prezentativy a neosobní konstrukce.
|
host ::
RSS.