|
|
Situace surrealistického subjektu
Svěrák, Šimon ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filosofická fakulta katedra estetiky Diplomová práce Šimon Svěrák Situace surrealistického subjektu (abstrakt) 2012 vedoucí práce: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Abstrakt Práce sleduje problematiku situace substanciálně založené subjektivity v historickém vývoji surrealistické zkušenosti a konfrontuje ji s vlastní postmoderní interpretací myšlení raného Marxe. Surrealistické vědomí je založené na dialektické opozici mezi racionální a iracionálními faktory myšlení. Zatímco u André Bretona je tato dialektika pochopena na modelu milostného života a vztažena k pozitivně vymezeným hodnotám lásky, svobody a poesie, svým imanentním vývojem přes myšlení a tvorbu Salvadora Dalího a Mikuláše Medka se u Vratislava Effenbergera zbavuje tohoto obsahového určení ve prospěch kritických funkcí. Psychologické zakotvení všech těchto přístupů v nevědomém životě odpovídá v ontologickém plánu zakotvení v substanci. Kritická interpretace Marxova myšlení však ukazuje, že surrealistické pojetí subjektu se neslučuje s jeho substanciálním vymezením, jelikož subjekt je zde třeba pojímat jako bytostnou negativitu. Klíčová slova André Breton - dadaismus - dialektická metoda - dialektika - erotismus - Georg Wilhelm Fridrich Hegel - imaginace - iracionalita - Karel Marx - Karel Teige -konkrétní iracionalita...
|
|
|
Úvod do myšlení Vratislava Effenbergera(Dialektika vzniku pojmu ideových modelů)
Svěrák, Šimon ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent) ; Borecký, Felix (oponent)
disertační práce Úvod do myšlení Vratislava Effenbergera (Dialektika vzniku pojmu ideových modelů) Mgr. Šimon Svěrák Předkládaná práce seznamuje čtenáře se základními aspekty teoretického systému Vratislava Effenbergera, hlavního teoretika poválečného českého surrealismu. Činí tak prostřednictvím konstrukce vývojové dialektiky hlavních pojmů Effenbergerova díla 60. let, která vrcholí v koncepci tzv. ideových modelů. V tomto období Effenberger řeší především otázku povahy existenčních forem pojmu celkového smyslu v poválečné společenské a psychologické situaci. Své úvahy formuluje jako kritické přehodnocování teoretického odkazu Karla Teigeho a otázku možnosti další kontinuity surrealistického světonázoru. Práce dokládá, že Effenberger nejdříve pojem konečného smyslu, jehož prostřednictvím může být psychosociální skutečnost uchopena jako smysluplný celek, odmítne a nahradí jej pojmem konfliktu. Vnitřní logika jeho úvah jej však postupně přivede k závěru, že lidské vědomí se bez představy ultimátního smyslu neobejde a že takový smysl pro něj existuje v podobě ideového modelu. Ten je vždy názorově podmíněn a na jeho povaze se podílejí imaginativní složky psychismu významnějším způsobem, než který připouštěla předcházející filosofická tradice. V tomto ohledu jeho dílo představuje specifické...
|
|
|
Situace surrealistického subjektu
Svěrák, Šimon ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filosofická fakulta katedra estetiky Diplomová práce Šimon Svěrák Situace surrealistického subjektu (abstrakt) 2012 vedoucí práce: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Abstrakt Práce sleduje problematiku situace substanciálně založené subjektivity v historickém vývoji surrealistické zkušenosti a konfrontuje ji s vlastní postmoderní interpretací myšlení raného Marxe. Surrealistické vědomí je založené na dialektické opozici mezi racionální a iracionálními faktory myšlení. Zatímco u André Bretona je tato dialektika pochopena na modelu milostného života a vztažena k pozitivně vymezeným hodnotám lásky, svobody a poesie, svým imanentním vývojem přes myšlení a tvorbu Salvadora Dalího a Mikuláše Medka se u Vratislava Effenbergera zbavuje tohoto obsahového určení ve prospěch kritických funkcí. Psychologické zakotvení všech těchto přístupů v nevědomém životě odpovídá v ontologickém plánu zakotvení v substanci. Kritická interpretace Marxova myšlení však ukazuje, že surrealistické pojetí subjektu se neslučuje s jeho substanciálním vymezením, jelikož subjekt je zde třeba pojímat jako bytostnou negativitu. Klíčová slova André Breton - dadaismus - dialektická metoda - dialektika - erotismus - Georg Wilhelm Fridrich Hegel - imaginace - iracionalita - Karel Marx - Karel Teige -konkrétní iracionalita...
|
|
|
Poezie Vratislava Effenbergera
HOMOLKOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá poezií Vratislava Effenbergera z let 1940 ? 1951, která byla vydána roku 2004 nakladatelstvím Torst pod názvem Básně 1. Toto nakladatelství si klade za cíl vydat celé autorovo rukopisné dílo. Práce v úvodu seznamuje čtenáře s metodologickým vymezením, se sekundární literaturou a svým hlavním cílem práce. Druhá kapitola se věnuje obecným tendencím ve vývoji francouzského i československého surrealismu. Třetí kapitola informuje o Effenbergerových teoretických i uměleckých textech, z nichž mnohé stále čekají na publikování. Čtvrtá kapitola je zaměřena na Effenbergerův postoj k surrealismu a na jeho roli hlavního teoretika. Je zde vysvětlena řada surrealistických pojmů. Náplní páté kapitoly je konečně vlastní interpretace jednotlivých básnických sbírek Vratislava Effenbergera v konfrontaci s interpretacemi Bruna Solaříka, Miloslava Caňka a Františka Dryjeho, pro surrealismus významných osobností. Šestá kapitola nabízí interpretaci formou průřezů do Effenbergerovy poezie na základě témat prostoru a času, subjektivity a objektivity, černého humoru a absurdity a způsobu zobrazování ženy a erotiky. Cílem této diplomové práce je přiblížit osobnost a poezii Vratislava Effenbergera současnému běžnému čtenáři a pomoci mu jí lépe porozumět.
|
host ::
RSS.