|
|
Vladislav II. Jagelonský jako fundátor a mecenáš
Lysáková, Barbora ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na Vladislava II. Jagellonského a jeho fundátorské a mecenášské aktivity na území dnešní Prahy. Vedle přestavby Pražského hradu se věnuje popisu a historickému vývoji čtyř vybraných staveb, konkrétně Prašné brány, Místodržitelského letohrádku v Bubenči, Kostela Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově a Kostela sv. Jindřicha a Kunhuty na Novém Městě pražském, za jagellonské éry. Cílem této práce je popsat okolnosti vzniku těchto staveb a vazby krále k fundacím. Práce též zkoumá význam královské iniciály W na již zmíněných stavbách.
|
|
|
Albrecht Rendl z Oušavy († 1522): významný člen nevýznamného rodu
Koryta, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Druhá polovina 15. století v Čechách přinesla celou řadu společenských změn. Jednou z nejdůležitějších byla snaha o kodifikaci zemského práva, která byla realizována vydáním Vladislavského zřízení zemského. Hlavním autorem byl Albrecht Rendl z Oušavy. Díky němu se Rendl stal známým mezi svými současníky i v obecném historickém povědomí. Méně je však známo o Rendlově dalším životě. Velmi dlouho působil jako královský prokurátor, ale zastával také dva z nejvyšších zemských úřadů - úřad nejvyššího zemského písaře a královského podkomořího. Rendl je příkladem osobnosti, která se díky svým schopnostem stala vrcholným politickým činitelem své doby.
|
|
|
Italské inspirace středoevropské architektury
Brabcová, Anna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Na konci 15. století na území Čech proniká renesanční tvarosloví, které se roku 1493 objevuje i na Pražském hradě v podobě oken Vladislavského sálu Starého královského paláce. Jejich podoba je historicky i stylově spjata s Budínským hradem, kam roku 1490 Vladislav II. Jagellonský přesídlil. Zde se setkal s prvotřídní tvorbou dvora Matyáše Korvína, pro nějž pracovali italští mistři. Vzory fragmentů oken nalezených v Budíně pak lze hledat na Palazzu Ducale Federica da Montefeltro v Urbinu, neboť Uhry byly díky královně Beatrici Aragonské z Neapole v živém kontaktu s Itálií.
|
host ::
RSS.