|
|
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa.
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Horak, Pavel (oponent)
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa Bc. et Bc. Jana Kasíková Abstrakt Práce se zabývá sociální problematikou repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce v Československu. Nejprve sleduje plánování organizace repatriace exilovou vládou v Londýně ve spolupráci s mezinárodními institucemi, zejména UNRRA a SHAEF. Dále je zkoumáno vytvoření a fungování organizačních struktur pro řešení tohoto dočasného problému, především z hlediska sociálního, zdravotního, dopravního i finančního zajištění ze strany vládních i nevládních orgánů. Zvláštní pozornost je věnována také participaci veřejnosti skrze poskytování darů, pomoc v dobročinných organizacích, mediální komunikaci či způsoby veřejné reprezentace problému. Závěrečná kapitola popisuje organizaci repatriace cizinců v Československu. Konkrétní fungování repatriace a vzájemné kooperace je ukázáno na příkladu československo-francouzské spolupráce. Klíčová slova: repatriace, návrat po druhé světové válce, Displaced Persons, UNRRA, poválečný tisk, repatriační vazby s Francií
|
|
|
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa.
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Horak, Pavel (oponent)
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa Bc. et Bc. Jana Kasíková Abstrakt Práce se zabývá sociální problematikou repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce v Československu. Nejprve sleduje plánování organizace repatriace exilovou vládou v Londýně ve spolupráci s mezinárodními institucemi, zejména UNRRA a SHAEF. Dále je zkoumáno vytvoření a fungování organizačních struktur pro řešení tohoto dočasného problému, především z hlediska sociálního, zdravotního, dopravního i finančního zajištění ze strany vládních i nevládních orgánů. Zvláštní pozornost je věnována také participaci veřejnosti skrze poskytování darů, pomoc v dobročinných organizacích, mediální komunikaci či způsoby veřejné reprezentace problému. Závěrečná kapitola popisuje organizaci repatriace cizinců v Československu. Konkrétní fungování repatriace a vzájemné kooperace je ukázáno na příkladu československo-francouzské spolupráce. Klíčová slova: repatriace, návrat po druhé světové válce, Displaced Persons, UNRRA, poválečný tisk, repatriační vazby s Francií
|
|
|
Repatriace a návrat Čechů po druhé světové válce z totálního nasazení a internace na území Německa
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Repatriace československých občanů po druhé světové válce patří k málo prozkoumaným oblastem českých dějin. Tato práce se zabývá organizací repatriace a zaměřuje se především na návrat Čechů z území Německa. Mezi zkoumaná témata patří mezinárodním přípravy repatriace během války, vymezení statutu Displaced Persons a poválečné mezinárodní činnosti v této oblasti ze strany mezinárodních institucí, zvláště UNRRA a SHAEF. Ústředním tématem je repatriace v Československu, pozornost je věnována zejména nově vzniklému repatriačnímu odboru pro území Čech a Moravy. V práci je popsáno přispění jednotlivých organizací k této tzv. repatriační akci, jakož i organizace péče o repatrianty. Zvláštní kapitola popisuje dobovou mediální komunikaci s veřejností a informování veřejnosti o repatriační problematice.
|
|
|
Hospodářský vývoj Československa v letech 1945--1948
Sauer, Radek ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá hospodářským vývojem poválečného Československa, konkrétně pokrývá období mezi roky 1945 a 1948. Nejprve se věnuje situaci po konci války, tedy v jakém stavu se československé hospodářství nacházelo a jaká byla východiska pro hospodářskou obnovu. V tomto směru byla klíčová zejména pomoc od mezinárodní organizace UNNRA. Její průběh a objem dodávek zboží je v práci podrobně popsán. Práce dále sleduje polititické události po konci války, především přijetí Košického vládního programu a jeho hospodářské důsledky v podobě pozemkové nebo měnové reformy. Samostatnou kapitolou pak je průběh a rozsah znárodnění. Po parlamentních volbách v roce 1946 se práce zaměřuje na dvouletý plán obnovy hospodářství a jeho jednotlivé aspekty. V souvislosti se špatnou hospodářskou situací roku 1947 jsou v práci obsaženy okolnosti odmítnutí účasti na Marshallově plánu. Práce je zakončena únorovými událostmi v roce 1948 a nástupem komunistického režimu.
|
host ::
RSS.