Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Právo farmaceutických patentů v mezinárodních obchodních dohodách
Bernardová, Aneta ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
1 Právo farmaceutických patentů v mezinárodních obchodních dohodách Klíčová slova: TRIPS, patenty, léčiva Abstrakt Úprava duševního vlastnictví a zejména otázka farmaceutických patentů v mezinárodních obchodních dohodách je aktuální téma, které nabralo na důležitosti jako jeden z nejspornějších bodů při vyjednávání dohod Trans-Pacific Partnership a Transatlantic Trade and Investment Partnership. Zatímco ještě před třiceti lety byla mezinárodní úprava farmaceutických patentů soustředěna do multilaterální Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), v současnosti sledujeme snahu zejména ekonomicky významných hráčů přesouvat úpravu duševního vlastnictví do bilaterálních a regionálních obchodních dohod. Tyto dohody, zvyšující mezi smluvními státy minimální standardy ochrany zaručené dohodou TRIPS, jsou nazývány TRIPS-plus. Jednou z motivací ke zmíněnému posunu je lepší možnost ekonomicky silných států prosadit vlastní zájmy při vyjednávání s menším počtem stran. Práce prokazuje hypotézu, že mezinárodní úprava obchodních aspektů duševního vlastnictví využívá odklonu od multilateralismu ke zvyšování standardů ochrany duševního vlastnictví. V teoretické části práce popisuje tlaky, které formovaly vznik Světové obchodní organizace. Ilustruje význam, který měly Spojené státy jak na finální...
Ochrana průmyslového vlastnictví a mezinárodní právo
Kubát, Štěpán ; Dobřichovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Žikovská, Petra (oponent)
Resumé Cílem této práce je poskytnout komplexní a co možná nejaktulálnější pohled na ochranu průmyslového vlastnictví v mezinárodním právu. Detailně jsou rozebrány relevantní mezinárodní dokumenty a opomenuty nebyly ani aktuální otázky a budoucí vývoj v oblasti průmyslových práv. Úvod se snaží především vyzdvihnout důležitost ochrany průmyslového vlastnictví v dnešní době. K tomu předkládá i mnoho statistických dat. V první kapitole jsou stručně zmíněna některá praktická, historická a právně filosofická východiska ochrany duševního vlastnictví a rozvoje jejího mezinárodního aspektu. Samotný pojem průmyslového vlastnictví je náplní kapitoly druhé. Její první část se snaží o obecnou definici, zatímco druhá část analyzuje text vybraných mezinárodních smluv, které většinou vymezují průmyslové vlastnictví výčtem. Třetí kapitola se věnuje historicky nejdůležitějším dokumentům pro oblast průmyslového vlastnictví - Pařížské unijní úmluvě a Dohodě TRIPS, přičemž se soustředí na v nich obsažené principy. Mezinárodní organizace a jejich role v systému ochrany duševního, respektive průmyslového vlastnictví, představují téma kapitoly čtvrté. Následující kapitoly 5-13. se soustředí na jednotlivé předměty ochrany průmyslového vlastnictví, související mezinárodní smlouvy a aktuální otázky. Konkrétně se jedná o vynálezy,...
Dohoda ACTA jakožto příklad snahy o mezinárodně-právní regulaci internetu
Růžičková, Zuzana ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá mezinárodní Obchodní dohodou proti padělatelství, zkráceně ACTA. Ta se na počátku roku 2012 dostala do centra pozornosti veřejnosti i médií a jejímu odhlasování v Evropském parlamentu předcházely poměrně nevídané protesty. Práce se soustředí zejména na oblast internetu, jakožto celosvětově rozšířeného média, do jehož svobody měla ACTA v zájmu ochrany autorských práv zasahovat. Cílem práce bylo vytvořit ucelený soubor o ACTA, který by sloužil k uvedení do problematiky a jako základ k dalšímu pokračování ve studiu tohoto tématu. V první části je popsáno pozadí přípravy dohody, její přijímání v Evropské unii s důrazem na Českou republiku a zároveň jsou zmíněny i obsahem související americké návrhy zákonů PIPA a SOPA. Ve druhé části je pozornost věnována samotnému obsahu dohody. Stručně je vysvětlen význam kapitol a oddílů ACTA. Přiblížena je i současná právní úprava internetu, zejména tamní ochrany práv duševního vlastnictví. Práci doplňují výhrady, které k ACTA měla společnost a jejich hodnocení z hlediska oprávněnosti.
Právní otázky ochrany zvukových záznamů hudebních děl
Grishina, Marina ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Votava, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám právními aspekty ochrany zvukových záznamů hudebních děl v České republice a Ruské federaci. V souvislosti s rozvojem moderních technologií, které usnadňují přístup k autorským dílům jako například internet, ochrana autorských práv a práv souvisejících s právem autorským se stává velice důležitou a měla by být odpovídající. První kapitola se zabývá vymezením základních pojmů autorského práva. Druhá kapitola je zaměřená na problematiku porušování autorských práv a práv souvisejících s právem autorským v České republice a Rusku. V následující části je prováděn rozbor mezinárodních smluv v oblasti autorského práva (TRIPS, ACTA atd.) a závazků, které z nich plynou. Čtvrtá kapitola se věnuje problematice vymáhání autorských práv. V poslední kapitole porovnávám efektivitu českých a ruských právních norem na ochranu autorského práva na základě anonymního sociologického výzkumu mezi studenty vysokých škol ohledně původu audio záznamů hudebních děl.
Duševní vlastnictví a dostupnost léčiv: patentové pooly jako nástroje pro zvýšení dostupnosti ve farmaceutickém průmyslu
Nemkyová, Renata ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Müller, David (oponent)
Doktrína práv duševního vlastnictví staví na předpokladu, že výlučná práva vynálezce při obchodním využití vynálezu stimulují výzkumnou činnost. V některých oblastech však může duševní vlastnictví představovat bariéru pro rozvoj společenského blahobytu. Co se týká dostupnosti léčiv, problémy související s duševním vlastnictvím mají dvě podoby. V případě, že potřebná léčiva neexistují z důvodu nedostatečného výzkumu, jedná se o problém nedostatečné disponibility. Problém špatné finanční dostupnosti nastává v případech, kdy potřebné produkty existují, ale jejich cena je prohibitivní pro obyvatele rozvojových zemí. Předkládaná práce zkoumá potenciál patentových poolů jakožto strategie řízení sdíleného duševního vlastnictví pro zvýšení dostupnosti léčiv, a to na základě analýzy patentového a obchodního prostředí ve farmaceutickém sektoru a v mezích současného mezinárodního rámce ochrany duševního vlastnictví. Práce se zaměřuje konkrétně na efekty existujícího poolu farmaceutických patentů, iniciativy Medicines Patent Pool, na dostupnost antiretrovirotik v zemích s nízkými a středními příjmy.
Monetary claims in intellectual property infringement cases
Sedláček, Václav ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Jiří (oponent) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Dizertačná práca skúma vymáhanie peňažitých nárokov z porušenia práv duševného vlastníctva. Zameriava sa na zákon č. 221/2006 Sb. o "vymáhání práv z průmyslového vlastnictví" a na smernicu Európskeho parlamentu a Rady 2004/48/ES. Hlavným cieľom práce je posúdiť rozsah peňažitých nárokov, predovšetkým s ohľadom na možné prekrývanie či vzájomnú konzumáciu týchto nárokov, a ďalej s ohľadom na ich odlišnosť v jednotlivých štátoch. Druhým cieľom práce je rozbor anglickej terminológie vo vzťahu k obsahovo najbližším českým pojmom. Práca používa logické metódy indukcie a abstrakcie a metódu medzinárodnej multilaterálnej komparatistiky, kde je významná práca s jazykom. Z exaktných metód aplikuje metódu modelovania kombinovanú s matematickou metódou teórie hier. Práca v jednotlivých kapitolách postupne vysvetľuje pojmy a právnu úpravu, oboznamuje s existujúcimi výkladovými nejasnosťami. Tie postupne objasňuje analýzou komunitárnej úpravy, úpravy v členských štátoch EÚ, v USA. Následne sa zameria na inštitút unjust enrichment v anglickom práve, potom i v USA a v kontinentálnom systéme, kde má inštitút odlišné - negatívne - poňatie bezdôvodného obohatenia. V celej práci prebieha analýza vo väzbe na porušovanie práv duševného vlastníctva. V predposlednej časti práca za účelom získania doplňujúcich odpovedí podrobne porovnáva dohody TRIPS a ACTA so smernicou 2004/48/ES. Cieľom poslednej, aplikačnej časti práce je posúdenie sily preventívnej funkcie zákona 221/2006 Sb. v kontexte pôsobenia ďalších prvkov relevantnej právnej úpravy. Práca dospieva k záveru, že súbežné priznanie náhrady škody a bezdôvodného obohatenia teoreticky prichádza do úvahu, pokiaľ sa nejedná o jeden tok hodnoty. Negatívne odpovedá práca na otázku, či môžu byť náhrada škody a bezdôvodné obohatenie priznané súčasne v paušálnej forme podľa § 5 ods. 2 alebo 3 zákona č. 221/2006 Sb. Dôvodom je, že sadzba licenčného poplatku sa aplikuje na tržby porušiteľa. Tie sa viažu na bezdôvodné obohatenie porušiteľa. Ak by sa súčasne náhrada škody počítala opäť aplikáciou sadzby na tie isté porušiteľove tržby, bolo by to v rozpore s pravidlom zákazu dvojnásobnej kompenzácie. Teoreticky to však úplne vylúčiť nemožno. Prakticky je príklad súbežného priznania veľmi ťažké nájsť, a to aj v nepaušálnej forme, jedná sa napr. o prípady tzv. collateral sales v americkom práve. Z dokumentov EÚ sa javí, že porušiteľove zisky sú vnímané ako unjust enrichment a to je prekladané ako bezdôvodné obohatenie. Anglická teória však rozlišuje "restitution of unjust enrichment" a ziskovo-založený nárok za protiprávne jednanie (gain-based recovery for wrong), ktorý zahŕňa aj vydanie porušiteľových ziskov vo forme náhrady škody (damages). S bezdôvodným obohatením podľa českého práva, ktoré je širšie, nemožno stotožňovať unjust enrichment v čírom anglickom poňatí, pretože české bezdôvodné obohatenie zahŕna aj zavinené protiprávne obohatenia. V súvislosti s vydaním porušiteľových ziskov na základe unjust enrichment ale zavinenie rolu hrá. Širšie poňatie unjust enrichment relevantné pre porušenia práv duševného vlastníctva je nazývané "interceptive unjust enrichment" (interceptívne bezdôvodné obohatenie), kde ide o "obohatenie z majetku žalobcu", kedy je možné nárokovať aj zisk získaný týmto zásahom. Dôraz sa kladie na obohatenie z majetku, nie na protiprávne jednanie. Práca skúma a nachádza výklad pojmov account of profits, apportionment of profits a disgorgement, pojednáva o inštitúte nepravého jednateľstva vo vzťahu k duševnému vlastníctvu. Licenčný poplatok je vo viacerých krajinách považovaný za vhodné vyjadrenie predmetu obohatenia pri porušení práv duševného vlastníctva. Ak bolo porušenie zavinené, prípadne úmyselné, je možné nárokovať nielen predmet obohatenia -- objektívne obohatenie, ale aj doplnok do subjektívneho obohatenia, teda zisky porušiteľa. V českom práve by sa jednalo o úžitok z užitia predmetu obohatenia. V poslednej časti práca skúma, či je v rámci širšej legislatívnej úpravy (občiansky súdny poriadok, zákon o súdnych poplatkoch) zavedenie dvojnásobku licenčného poplatku do zákona č. 221/2006 Sb. prvkom, ktorý v kontexte tejto širšej úpravy, prináša významný odradzujúci prvok pre potenciálnych porušiteľov. Konštrukciou modelu pomocou teórie hier a využitím simulácie práca dospela k záveru, že pri nižších licenčných poplatkoch, kde pre strany je odmena advokáta väčšou záťažou, je efekt dvojnásobku zanedbateľný. Pri porušeniach väčšieho rozsahu (keď neuhradený licenčný poplatok prekročí určitú hranicu) aplikácia dvojnásobku preventívnu silu zákona zvyšuje. Tieto "porušenia väčšieho rozsahu" majú dva intervaly -- "s najväčším efektom dvojnásobku" a "so stabilizovaným efektom dvojnásobku". Ale celkovo u "porušení väčšieho rozsahu" predstavuje aplikácia vymáhania dvojnásobku licenčného poplatku tretinové resp. pätinové zlepšenie preventívnej sily zákona. To platí za predpokladu, že by sa potenciálni porušitelia snažili efektsvojho porušenia pred porušením spočítať.
Obchodní aspekty patentové ochrany léčiv ve vybraných asijských ekonomikách
Trojanová, Kamila ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Zamykalová, Miroslava (oponent)
Práce se věnuje srovnání obchodních aspektů patentové ochrany léčiv v Číně a v Indii. První kapitola představuje základní ekonomické a právní modely, které se zabývají dopady práv duševního vlastnictví ve farmaceutickém průmyslu v rozvinutých a v rozvojových zemích. Ve druhé kapitole je analyzován vývoj patentové ochrany léčiv v Číně a v Indii. Třetí část se zaměřuje na srovnání postavení a patentových strategií vědecky orientovaných a generických farmaceutických společností na čínském a indickém trhu. Čtvrtá kapitola je věnována otázce dostupnosti léků v rozvojových zemích s důrazem na roli Číny a Indie. Závěr nabízí shrnutí problematiky, kdy je důraz kladen na aktuální otázky.
The Political Economy of Pharmaceutical Intellectual Property Rights: Balancing Innovation and Access
McHugh, Patrick ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce)
Kompromis mezi inovacemi a dostupností farmaceutických přípravků je kritickým problémem inovační politiky farmaceutického oboru. Nedostatek odpovídající právní úpravy duševního vlastnictví způsobuje nedostatečnou ochranu nových znalostí a zpomaluje tak možný vývoj. Patenty a sui generis formy duševního vlastnictví představují politiky využívané státem na podporu inovací a vytváření dočasných monopolů pro firmy, díky nimž získají nazpět své investice do výzkumu a vývoje. Tato práce zkoumá téma farmaceutické inovační politiky, objevuje mezinárodně uznávané a chráněné klíčové právní úpravy a harmonizuje minimální standardy práv duševního vlastnictví. Teoretické uchopení práva duševního vlastnictví jako společenské smlouvy a pochopení zákonem poskytujících pobídek, umožňuje pozorovat status quo systém odměňování farmaceutických inovací, stejně tak jako výsledky z analýzy trhu nových chemických látek rozvíjejících pochopení vztahu mezi pobídkami k inovacím a tržním vývojem. Z rozsáhlé analýzy literatury vyplývá, že slibné možnosti politiky byly objeveny v novém uspořádání inovací, které by lépe optimalizovalo dodatečné výhody farmaceutických inovací a zároveň urychlilo vývoj zahrnující veřejné financování klinických studií, včetně ujednání "value-for-money" na úhradu nákladů na vývoj a vytvoření cenově založené odměny, která by trh farmaceutických výrobků změnila na trh.
Vliv ochrany práv duševního vlastnictví na dostupnost léčiv v subsaharské Africe
Nemkyová, Renata ; Šaroch, Stanislav (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Cílem práce "Vliv ochrany práv duševního vlastnictví na dostupnost léků v subsaharské Africe" je obhájit tezi, že jednotný a striktní režim ochrany práv duševního vlastnictví pro všechny členské země Světové obchodní organizace není výhodný pro méně rozvinuté členské státy a tím potvrdit legitimitu zvláštního zacházení pro tyto státy. Dále se práce zabývá problémy, které silná ochrana duševního vlastnictví způsobuje v oblasti dostupnosti farmaceutických produktů. Hodnotí také účinnost opatření pro ochranu zájmů veřejného zdraví obsažených v Dohodě o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS). První kapitola vychází z teorie a popisuje vztah práv duševního vlastnictví k ekonomické a právní vědě. Druhá kapitola definuje rámec mezinárodní ochrany duševního vlastnictví a vztah rozvojových zemí k ochraně těchto práv. Třetí kapitola nastiňuje, čeho se v rozvojových zemích vyvarovat při vytváření legislativy v této oblasti a na co se naopak zaměřit. Závěrečnou část tvoří případová studie, jež má za cíl charakterizovat momentální situaci dostupnosti antiretrovirotik (léků používaných pro boj proti HIV/AIDS) v Nigérii, přiblížit systém ochrany patentů v této zemi subsaharské Afriky a nastínit možná řešení, která by vedla ke zlepšení zprostředkování léčby HIV/AIDS.
Ochrana práv k duševnímu vlastnictví v rámci WTO
Jelínková, Hana ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Štěrbová, Ludmila (oponent)
Diplomová práce mapuje dosavadní úpravu práv k duševnímu vlastnictví a jejich ochranu v rámci WTO. V práci je stručně charakterizována Světová obchodní organizace a popsán vývoj ochrany duševního vlastnictví před uzavřením Dohody TRIPS. Dále se práce detailně zaměřuje právě na Dohodu TRIPS, která je v současné době nejdůležitějším prostředkem ochrany práv k duševnímu vlastnictví. Práce kriticky hodnotí úpravu jednotlivých institutů v Dohodě TRIPS a popisuje spory členů WTO v dané oblasti. V závěru práce je nastíněn způsob vynucování práv, aktuální problémy v jednotlivých oblastech a možný budoucí vývoj úpravy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.