Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The role of ADAM17 and other metalloproteases in liver pathological processes
Žbodáková, Oľga ; Sedláček, Radislav (vedoucí práce) ; Muchová, Lucie (oponent) ; Stříšovský, Kvido (oponent)
2 Abstrakt Jaterní fibróza je patologický stav, při kterém dochází ke zmnožení vaziva v jaterní tkáni. V pokročilém stádiu vede k cirhóze nebo až k hepatocelulárnímu karcinomu. Tento jev se vyskytuje u všech chronických jaterních onemocnění a jeho prevalence u dospělé populace v Evropě se odhaduje okolo 4 %. V této práci jsem se zabývala rolí tří metaloproteáz z rodiny metzincinů - ADAM17, ADAM10 a MMP-19, v jaterní fibróze a regeneraci jater. Proteázy ADAM17 a ADAM10 jsou významné při regulaci signálních drah ovlivňujících imunitní odpověď a buněčnou diferenciaci. Obě proteázy odštěpují z buněčných membrán ektodomény svých substrátů, čímž mohou regulovat dostupnost ligandů nebo funkčnost receptorů. Mnoho z těchto substrátů hraje roli v jaterních patologiích. MMP19 je naproti tomu metaloproteázou, jež hraje důležitou úlohu při štěpení extracelulární matrix, což je proces významný jak při rozvoji, tak při hojení fibrózy. Naše výsledky prokázaly, že inaktivace ADAM10 vede u myších modelů ke zvýšené náchylnosti k tvorbě spontánní i toxinem indukované jaterní fibrózy. Myší modely deficientní pro ADAM10 vykazovaly poškození epitelu žlučových kanálků, charakterizované zvýšením negativních biliárních markerů v séru těchto zvířat. Oproti tomu inhibice ADAM17 měla protektivní účinek v experimentálních modelech, jež...
Souvislost mezi zánětlivým a nádorovým onemocněním
Schierl, Jaroslav ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Miarková, Eva (oponent)
Chronický zánět vyvolaný řadou podnětů může vést k rozvoji nádorového onemocnění. Mezi tyto podněty patří jak dlouhodobé infekce, tak další biologické, chemické či fyzikální faktory endogenního i exogenního původu, jako je například tabákový kouř, alkohol, radiace, obezita aj. Zánětlivý proces řídí buňky imunitního systému, které tak mohou přispět ke vzniku nádoru produkcí reaktivních částic kyslíku a dusíku, jež poškozují buněčné struktury, nebo uvolňováním cytokinů, důležitých mediátorů zánětu, které vedou ke zvýšené proliferaci buněk a angiogenezi. Ovšem kromě toho, že chronický zánět zvyšuje riziko tumorigeneze, se také buňky imunitního systému podílí na tvorbě tzv. zánětlivého mikroprostředí nádoru. Jedná se zejména o makrofágy asociované s nádorem, dendritické buňky a T-lymfocyty. Toto komplexní mikroprostředí nádoru je mimo jiné charakteristické přítomností řady mediátorů zánětu, které napomáhají proliferaci maligních buněk, progresi a metastazování nádoru a angiogenezi. Tato bakalářská práce popisuje klíčové pronádorové i protinádorové faktory, které se zároveň účastní zánětlivého procesu. Jedná se o prozánětlivé cytokiny, enzymy a transkripční faktory. Důležitou úlohu v imunitní odpovědi má zejména transkripční faktor NF-κB, který působí na velké množství genů, čímž spouští další...
Mechanisms of specific immune response interactions with tumor cells.
Kaššák, Filip ; Hořejší, Václav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Interakce imunitního systému s nádory jsou jedním z nejdůležitějších témat současného imunologického výzkumu. Velké množství nových znalostí recentně prokázalo platnost dávno předpokládaného konceptu imunitního dohledu. Imunitní systém prohledává organismus a deteguje buňky nesoucí nádorové antigeny nebo signály buněčného stresu a ničí je. V tomto procesu hrají dominantí roli T-buňky, NK-buňky a dendritické buňky, cytokinová signalizace a přímá buněčná cytotoxicita. Část vznikajících nádorových buněk ale může těmto mechanismům unikat pomocí klonální selekce. Nakonec tyto nádorové buňky vyvinou i aktivní mechanismy lokálního potlačení imunitní odpovědi. Dochází k infiltraci buněčnými populacemi podporujícími růst nádoru (regulační T-lymfocyty, makrofágy, myeloidní supresivní buňky) a ke vzniku imunosupresivního nádorového mikroprostředí. Nádorové buňky zneužívají k inhibici protinádorové imunity jak rozpustné signální molekuly, tak hlavně povrchové receptory sloužící jako "kontrolní body". V posledních letech bylo schváleno pro klinické použití několik vysoce efektivních terapeutických monoklonálních protilátek blokujících tyto "kontrolní body" a mnoho dalších je testováno v probíhajících klinických studiích. Několik dalších velmi slibných imunoterapeutických přístupů (protinádorové vakcinace,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.