|
|
Imprints of history in post-agricultural forests
Vojta, Jaroslav ; Suchara, Ivan (vedoucí práce) ; Honnay, Olivier (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
8 Úvod V rozvinutých zemích tvoří lesy vzniklé na bývalé zemědělské půdě (postagrární lesy, novodobé lesy, sekundární lesy) stále významnější součást krajiny a proto přitahují pozornost ekologů. Z praktického i teoretického hlediska je zajímavá otázka možnosti obnovy lesních společenstev na bývalé zemědělské půdě a na současné a historické změny krajiny můžeme pohlížet jako na přírodní experiment, který může pomoci porozumět některým základním ekologickým otázkám. Mnoho ekologických studií využívá podrobných prostorově explicitních informací z historických záznamů. Nejčastěji jsou používány staré mapy pro odlišení lesů, které vznikly na zemědělské půdě (novodobé lesy, postagrární lesy) od lesů které existují kontinuálně po dobu několika století (starobylé lesy). Na základě těchto informací bylo doloženo, že kolonizační schopnosti druhů jsou zvláště významné v dlouhodobém vývoji lesní vegetace. Osidlování nově vzniklých lesů může probíhat velmi pomalu a populace pomalu migrujících druhů mohou být omezeny na porosty starobylých lesů nebo na drobné "starobylé" biotopy jako jsou meze s dřevinami. Omezená schopnost lesních druhů kolonizovat sekundární lesy může mít za důsledek homogenizaci společenstev lesních druhů mezi stanovišti. Lesní druhy však tvoří specifickou ekologickou skupinu a o celkové diverzitě...
|
|
|
Vypalování jako alternativní způsob péče o krajinu
Maximov, Fedor ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Adámek, Martin (oponent)
Řízené vypalování je metoda, která se používala k udržování bezlesí už od pravěku. Na pastvinách se pomocí ohně odstraňovala odumřelá biomasa, vracely se živiny do půdy, a tím se zlepšovala kvalita píce.Také se pomocí ohně lesy přeměňovaly na plochy, na kterých se provádělo střídavé hospodářství. Ustoupení od vypalování v minulém století vedlo k hromadění rostlinné biomasy v krajině, což v kombinaci s globálním oteplováním dnes vede ke hrozbě vzniku nebezpečných požárů. V roce 2022 bylo v České republice povoleno řízené vypalování jako způsob péče o biotopy, kterým bez vhodného managmentu hrozí zalesnění. Na ně jsou vázané vzácné světlomilné druhy rostlin i živočichů. Bylo by tedy vhodné znovu zavést tento způsob péče spolu s monitoringem a sledováním vlivu na druhy a společenstva. Cílem bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o řízeném vypalování s hlavním zaměřením na Evropu. Dále práce popisuje, jak kontrolované požáry ovlivňují dynamiku vývoje suchých trávníků a vřesovišť. Hlavní důraz je kladen na vlastnosti řízeného vypalování, které můžou sloužit k zachování vybraných biotopů. Klíčová slova: oheň, vegetace, péče o krajinu, sukcese
|
|
|
Recyklace fotbalu
Vlček, Filip ; Jemelka, Vojtěch (oponent) ; Sedlák, Jaroslav (vedoucí práce)
Bývalý brněnský stadion Za Lužánkami, leží na hranici Botanické zahrady MENDELU, divokého stráně Planýrka a parku Lužánky. Díky hliněné hmotě tribuny a tomu, že poslední oficiální zápas byl na stadioně hrán roku 2001, začíná příroda přebírat kontrolu i v něm. Je tedy možné ponechat stadion aby dále tvořil specifické podmínky pro různé druhy rostlin, zároveň ale využít potenciál stojící železobetonové struktury v jeho jižní části a předat jej do správy studentského spolku? Najít vhodné řešení pro tuto situaci a předejít gentrifikaci dalších městských prostor bylo mým cílem při vypracovávání této práce.
|
|
|
Investigating associations of saproxylic beetles with forest structure through the analysis of species composition and feeding guilds
KOZEL, Petr
The thesis contains studies focusing on various forest biotopes of Central Europe and saproxylic beetles as a model group for forest ecology research. In the review, current knowledge about the threats for forest biota, mainly saproxylic beetles are discussed in the context of species composition and trait-based approach. Various stages of succession in the patches of disturbed forests, their connectivity, the introduction non-native tree species, and the assessment of feeding guilds using stable isotopes are studied in the relation to saproxylic beetles in separate chapters.
|
|
|
Podpora biodiverzity travních porostů pomocí maloplošných úhorů
Fabšičová, Martina ; Frei, I. ; Jiroušek, M. ; Smetanová, S. ; Šipoš, Jan ; Trnka, F. ; Vymyslický, T. ; Winkler, J. ; Zdražílková, M.
Hlavním cílem předkládané metodiky je na základě experimentů s úhorovým managementem navrhnout systém doporučení pro aplikaci maloplošné orby v ochraně přírody. Vzhledem k provázanosti zemědělské půdy mimo zvláště chráněná území s přímými platbami Ministerstva zemědělství (MZe) je v současné době důležité uplatnění metodiky zejména ve velkoplošných chráněných územích, kde je záchrana přírodního a kulturního dědictví primárním cílem. Jednoleté i víceleté úhory, tj. biotopy adaptované na pravidelné narušování povrchu půdy nabízejí vhodná stanoviště pro řadu dnes ohrožených druhů rostlin i živočichů. Jedná se o technicky i ekonomicky snadné řešení, pro maximální efektivitu je však obtížné zvolení vhodného stanoviště. Orba nesmí být použita v druhově bohatých travních porostech, kde by došlo k ruderalizaci a degradaci původní vegetace. Dále nesmí být prováděna u erozně ohrožených pozemků. Vybírány by měly být liniové okraje travních porostů, které byly v minulosti orané, tj. nedávno zatravněná pole, úhory, okraje polí. Problémem mohou být blízké populace invazních druhů rostlin. Naše doporučení k využití úhorového hospodaření se primárně vztahují na pozemky s nižší zásobou živin v půdě v nížinách a pahorkatinách.
|
|
| |
|
|
Strategie rozvoje rodinného podniku
Bednář, Jan ; MBA, Petr Jarchovský, (oponent) ; Koráb, Vojtěch (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku strategického rozvoje vybraného rodinného podniku. Pokládá teoretická východiska v oblasti rodinného podnikání, strategického řízení a změnového managementu. Analýza vnějšího a vnitřního prostředí podniku společně s teoretickými poznatky napomáhá k vybudování a implementování nového strategického rozvoje podniku.
|
|
|
Nástupnictví v rodinných podnicích
Slavíková, Lucie
Tato diplomová práce se věnuje tématu nástupnictví v rodinných firmách. Zaměřuje se na předání firmy další generaci a na opatření, která musí předávající i nástupce učinit, aby předání proběhlo úspěšně. Téma nástupnictví je posledních letech velmi aktuální u rodinných firem v ČR, které začaly vznikat po roce 1989. Zakladatelé nyní přicházejí do důchodového věku a řeší, komu předat svůj podnik, zda potomci naváží na jejich úspěch a uskuteční se generační obměna. Cílem této diplomové práce je na základě provedené odborné rešerše týkající se této problematiky vymezit hlavní faktory, které předávání nástupnictví ovlivňují a navrhnout optimální způsob předání firmy další generaci. V praktické části jsou představeny vybrané rodinné podniky, se kterými jsou vedeny hloubkové rozhovory. Na základě vyhodnocení získaných informací jsou navržena opatření vedoucí k co nejsnazšímu předávání nástupnictví v rodinném podniku.
|
|
|
Stav a potenciál přirozené obnovy po kalamitě na revíru Polana, LS Jablunkov
Dyrčík, Vojtěch
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit stav a potenciál přirozené obnovy ve vazbě na stav přeživších jedinců mateřského porostu po kůrovcové kalamitě. Zájmovou lokalitou byl revír Polana, nacházející se na území lesní správy Jablunkov. Pro terénní šetření bylo vybráno 5 reprezentativních porostů, kde po odumření smrkové porostní složky zbyli v horní etáži jedinci mateřského porostu, nejčastěji buku lesního (Fagus sylvatica L.). S množstvím jedinců buku lesního (Fagus sylvatica L.) v mateřském porostu rostla i četnost zmlazení této dřeviny. V místech, kde bylo v porostech méně buku lesního (Fagus sylvatica L.) se výrazněji uplatnil smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) a bříza bělokorá (Betula pendula Roth). V mateřském porostu byl nejvíce zastoupen: buk lesní (Fagus sylvatica L.), javor klen (Acer pseudoplatanus L.) a modřín opadavý (Larix decidua Mill). Vztah mezi zmlazením buku lesního (Fagus sylvatica L.). a stavem mateřského porostu byl zjištěn také na ploše, kde proběhla opakovaná inventarizace obnovy. I zde se v přirozené obnově výrazněji uplatnil také smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst). Na rozdíl od buku lesního (Fagus sylvatica L.). jeho početnost v obnově po dvou letech poklesla. Vzniklé zájmové plochy lze považovat jako obnovené na 94 % celkové plochy, přičemž z toho 77 % plochy vzniklo pouze přirozenou obnovou a 17 % plochy obnovou kombinovanou. Na 6 % plochy je potřeba doplnění mezer zmlazení.
|
|
|
Přirozená obnova po odumřelém smrkovém porostu na Školním lesním podniku „Masarykův les“ Křtiny
Krásenský, Jiří
Cílem této práce bylo zjistit stav a potenciál přirozené obnovy pod odumřelým smrkovým porostem. Výzkum probíhal na dvou lokalitách v okolí Brna v rámci Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. Na každé lokalitě byla založena výzkumná plocha, která se skládala ze třech na sebe navazujících variant: porost, násek a holina. Na každé variantě byla založena síť kruhových zkusných plošek, kde byl zjištěn stav přirozené obnovy. Součástí šetření bylo rovněž zanalyzování semenného opadu na variantě porost a násek. Bylo zjištěno, že pod odumřelým porostem docházelo k nejnižší mortalitě oproti ostatním variantám, zároveň se zde nacházelo největší množství semenáčků. Nejčastější dřevinou, která se zmlazovala pod suchým porostem byl smrk. Semenná banka obsahovala pod porostem pestřejší škálu semen než na náseku.
|
host ::
RSS.