|
|
Dřevěné kostely z Podkarpatské Rusi v ČeskoslovenskuKostel sv. Paraskevy v Blansku a kostel sv. Archanděla Michaela v Praze
Shyshova, Yuliana ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracování problematiky dřevěných kostelů z 16.-18. století pocházejících z Podkarpatské Rusi, které byly v meziválečném období přesunuty na území Československé republiky. Práce byla zúžena s ohledem na množství archivního materiálu a zjištění, která z něj následně vyplynula. Práce pojednává o kostele sv. Paraskevy v Blansku a kostele sv. Archanděla Michaela v Praze. Práce poskytne o kostelech komplexní informace, které se týkají dějin staveb i jejich mobiliářů včetně současného stavu. Součástí práce bude též pokus o rekonstrukci ikonostasu v kostele sv. Paraskevy v Blansku. Práce se zaměří na politicko-náboženskou situaci na Podkarpatské Rusi a kulturně- historický kontext doby, v důsledku něhož tyto kostely získal do svého vlastnictví československý stát. Důkladná pozornost bude věnována nejen dnes využívanému kostelu sv. Paraskevy v Blansku, ale i kostelu sv. Archanděla Michaela, který byl zasažen požárem na území kulturní památky Letohrádku Kinských v Praze v roce 2020.
|
|
| |
|
|
Obraz Podkarpatské Rusi v díle Ivana Olbrachta (od reportáže k románu a novele)
Beníšková, Dagmar ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem Ivana Olbrachta a Podkarpatské Rusi. Po stručném přehledu historie zkoumaného území se autorka věnuje Olbrachtovu podkarpatskému pobytu a jeho vlivu na dílo. Sociální a politické podmínky zaostalého kraje podnítily spisovatele k napsání série reportáží, které vycházely v novinách, posléze i ve dvojím knižním vydání (Země bez jména, Hory a staletí). V reportážích si Olbracht připravil faktografický i epický základ pro své prozaické celky - Nikolu Šuhaje loupežníka a Golet v údolí (pro úplnost zmiňme i Marijku nevěrnici). Autorka se ve své práci věnuje tematickému rozboru reportáží, ve kterém pozoruje, jak Olbracht zmapoval již neexistující kulturu a společenství. Tento tematický nástin poté aplikuje i na zbojnický román a povídkový triptych. Tímto se snaží doložit Olbrachtovu metodiku, spočívající ve zvrstveném vyprávění, jež je založeno na dvou hlavních rovinách: faktografické (empirické) a legendární (básnické).
|
|
| |
|
|
Obraz Podkarpatské Rusi v díle Ivana Olbrachta (od reportáže k románu a novele)
Beníšková, Dagmar ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem Ivana Olbrachta a Podkarpatské Rusi. Po stručném přehledu historie zkoumaného území se autorka věnuje Olbrachtovu podkarpatskému pobytu a jeho vlivu na dílo. Sociální a politické podmínky zaostalého kraje podnítily spisovatele k napsání série reportáží, které vycházely v novinách, posléze i ve dvojím knižním vydání (Země bez jména, Hory a staletí). V reportážích si Olbracht připravil faktografický i epický základ pro své prozaické celky - Nikolu Šuhaje loupežníka a Golet v údolí (pro úplnost zmiňme i Marijku nevěrnici). Autorka se ve své práci věnuje tematickému rozboru reportáží, ve kterém pozoruje, jak Olbracht zmapoval již neexistující kulturu a společenství. Tento tematický nástin poté aplikuje i na zbojnický román a povídkový triptych. Tímto se snaží doložit Olbrachtovu metodiku, spočívající ve zvrstveném vyprávění, jež je založeno na dvou hlavních rovinách: faktografické (empirické) a legendární (básnické).
|
|
| |
host ::
RSS.