Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Russian Hegemony in the post-Soviet Region: The Case of the 2020 Nagorno-Karabakh War
Hanzelková, Karolína ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Diplomová práce zkoumá hegemonní snahy Ruska posílit svůj vliv v oblasti Náhorního Karabachu, a tedy i v ruském regionu tzv. blízkého zahraničí. Práce je vedena jako případová studie Druhé války o Náhorní Karabach v roce 2020 a následného nasazení výhradně ruské mírové mise v regionu. Cílem práce je zjistit, zda fyzická přítomnost ruských mírových sil v oblasti Náhorního Karabachu a nových skutečnosti po válce v roce 2020 zvýšily vliv Ruska a posílily tak jeho hegemonní postavení v oblasti Jižního Kavkazu či nikoli. Práce je zasazena do teorií hegemonní stability a regionálního bezpečnostního komplexu a doplněna o empirická data.
Analýza vztahů jihokavkazských států
Makovský, Pavel ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Uchočová, Michaela (oponent)
Pavel Makovský: Analýza vztahů jihokavkazských států Abstrakt Jižní Kavkaz je velmi heterogenní a dynamický region. V oblasti se střetávají nejen křesťanství s islámem, ale i významní geopolitičtí aktéři. Díky nalezištím ropy, zemního plynu a transportu nerostného bohatství se v lokalitě snaží prosazovat světové mocnosti. Cílem práce je na základě principů liberálně-idealistické tradice analyzovat vzájemné vztahy všech tří států. Rozebrána je ekonomická síla a vzájemná provázanost zahraničního obchodu, intenzita a výsledky zahraničních schůzek politiků nebo angažovanost nadnárodních institucí a jejich přínos. Každý stát zaujímá ke svým sousedním státům zcela odlišný postoj a výsledné vztahy jsou proto zcela rozličné. Různorodost prohlubuje orientace států na světové mocnosti a instituce, jejichž zájmy staví tyto potenciální partnery proti sobě. Nestabilitu celé oblasti stvrzuje konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který je stále aktuální, jelikož ještě v dubnu 2016 docházelo ke vzájemným ozbrojeným střetům. Klíčová slova: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Jižní Kavkaz, liberálně-idealistická tradice mezinárodních vztahů, geopolitika
Regional Powers and Security Dynamics: How do Russia, Turkey and Iran shape security in the South Caucasus?
Matjasch, Alexandra ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
The aim of the present paper is to answer the question on how do regional powers shape the security environment within their regional subcomplex? The research interest is conditioned by the rise of powers that represent strong actors, especially in regional affairs, and which certainly influence dynamics within their region. It has been assumed that the manifestation of power at the regional level can also be transferred, to the global level leading to an elevated position of these actors in global affairs, allowing equally for the existing Western-led order to be challenged. These assumptions have been applied and tested on the example of the regional powers Russia, Turkey and Iran and their respective influence on the security dynamics in the South Caucasus as their historically common shared neighbourhood. In order to disentangle the complicated web of relationships and influential factors, the descriptive framework of the Theory of Regional Security Complexes as suggested by Barry Buzan has been outlined and applied. Based on these theoretical observations the attention has been further turned towards the empirical testing of the hypothesis which states that Russia, Turkey and Iran have exercised influence during the second Nagorno-Karabakh War 2020 that occurred between Armenia and Azerbaijan...
Geopolitické aspekty rozvoje dopravní provázanosti jihokavkazských států
Makovský, Pavel ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
Pavel Makovský: Geopolitické aspekty rozvoje dopravní provázanosti jihokavkazských států Abstrakt Tato studie řeší vzájemnou dopravní provázanost v regionu Jižního Kavkazu se zaměřením na čtyři druhy dopravy - leteckou, železniční, silniční a potrubní. Výzkum se zabývá jak vnitroregionální spoluprací, tak i přeshraničním napojením dalších států a mezinárodních organizací. K řešení byla použita rešerše literatury a data dostupná ze státních webů Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie, která jsem analyzoval a následně konfrontoval s liberální teorií funkcionalismu (neofunkcionalismu) a opačnou teorií realismu (neorealismu). Výsledkem je analýza vzájemné provázanosti hodnocená na dvou řádovostních úrovních (regionální a přeshraniční). Na tu navazuje aplikovatelnost a shrnutí všech politických aktérů vystupujících na základě liberálního nebo realistického myšlení. Na práci je možné navázat v regionu střední Asie. Klíčová slova: Jižní Kavkaz; dopravní provázanost; Arménie; Ázerbájdžán; Gruzie; geopolitika
Analýza vztahů jihokavkazských států
Makovský, Pavel ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Uchočová, Michaela (oponent)
Pavel Makovský: Analýza vztahů jihokavkazských států Abstrakt Jižní Kavkaz je velmi heterogenní a dynamický region. V oblasti se střetávají nejen křesťanství s islámem, ale i významní geopolitičtí aktéři. Díky nalezištím ropy, zemního plynu a transportu nerostného bohatství se v lokalitě snaží prosazovat světové mocnosti. Cílem práce je na základě principů liberálně-idealistické tradice analyzovat vzájemné vztahy všech tří států. Rozebrána je ekonomická síla a vzájemná provázanost zahraničního obchodu, intenzita a výsledky zahraničních schůzek politiků nebo angažovanost nadnárodních institucí a jejich přínos. Každý stát zaujímá ke svým sousedním státům zcela odlišný postoj a výsledné vztahy jsou proto zcela rozličné. Různorodost prohlubuje orientace států na světové mocnosti a instituce, jejichž zájmy staví tyto potenciální partnery proti sobě. Nestabilitu celé oblasti stvrzuje konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který je stále aktuální, jelikož ještě v dubnu 2016 docházelo ke vzájemným ozbrojeným střetům. Klíčová slova: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Jižní Kavkaz, liberálně-idealistická tradice mezinárodních vztahů, geopolitika
Náhorní Karabach v otázce zahraniční politiky a státnosti. Případová studie kvazistátu
Křikava, Filip ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Suchý, Štěpán (oponent)
Cílem práce je zjištění, jestli může Náhorní Karabach jednat autonomně z hlediska vnitřní a vnější suverenity a zda existuje karabašská identita. Práce pojedná dané téma jako jednopřípadovou studii s aplikací konceptu slabých států na kvazistát Náhorní Karabach. Text bude nejdříve referovat o historickém vývoji vztahů mezi Ázerbájdžánem, Arménií a Náhorním Karabachem. Následně se práce zaměří nejen na zahraniční politiku Náhorního Karabachu, ale také na jeho vnitřní uspořádání, kde bude zkoumána ústava, volební a stranický systém. Spolu s těmito tématy bude také zkoumána problematika karabašské identity. Výstup práce bude zhodnocením, nakolik je Náhorní Karabach schopen jednat autonomně. Klíčová slova Náhorní Karabach, Arménie, Ázerbájdžán, Náhorně-karabašský konflikt, kvazistát, jižní Kavkaz, arménská zahraniční politika
Ethnicity, Territoriality, and Conflict in the South Caucasus - A Qualitative Comparative Analysis
Chernyaeva, Maria ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Za jakých podmínek etnicko-teritoriální konflikty eskaluji, a za jakých podmínek lze předejít konfliktu mezi menšinou a centrem v multietnických státech? Tato disertační práce využívá kvalitativní srovnávací analýzu (QCA) s cílem zachytit kauzalitu eskalace konfliktu a zachování míru. Tato práce zaplňuje významnou mezeru v existující literatuře, která předpokládá kauzální linearitu a unifinality, tím, že současně analyzuje příčiny konfliktů a mírové podmínky. QCA analýza prováděna v této práci, je založená na empirickém výzkumu z oblasti jižního Kavkazu, kde se po rozpadu Sovětského svazu objevily tři nové nezávislé státy a zápasily s integrací etnických menšin a jejich vyvíjející se identity. QCA analýza ukazuje, že na rozdíl od obecného předpokladu, že regionální autonomie je "účinný protilék" zabraňující etnicko- teritoriálním válkám, nezávislost na jižním Kavkaze přispěla ke konfliktu a nedostatek autonomie přispěl k míru. Nicméně, tato práce nenaznačuje, že samospráva sama o sobě může vysvětlit složitost vztahů mezi jednotlivými etniky. Spíše tvrdí, že k vytvoření míru či konfliktu mezi různými etniky je důležité sledovat množství podmínek, které se vzájemně ovlivňují.
EU Policy towards Eastern Partnership Countries. A Gap between Goals and Achievements
Mammadova, Gunel ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
This study seeks to examine and assess the effectiveness of the Eastern Partnership Policy (EaP) of the European Union. Beside introduction of positive novelties of the Eastern Partnership, this paper gives a premium attention to scrutinize the possible limitations and shortfalls of EaP. Hence, the study aims to analyze some internal and external factors that complicate the effective functioning of the EaP. The inconsistency of the EU policy structure, the role of Russia and its Eurasian Economic Union (EaEU) in EAP, the ambivalent policy of some Member States (Germany and Italy are examined) toward the EaP, unconsidered discrepancy of eastern partners are analyzed and considered as prime reasons of ineffectiveness. In addition, examined case studies of Ukraine and Azerbaijan reveal that the EU's commitment to their "shared values" are controversial. This paper presents that the EU should find a balance between its economic/energy interests and normative values vis-a-vis Eastern Partners in order to fill the gap between its goals and achievements.
Energy security in the South Caucasus region (Armenia as security challenge)
Ďuraňa, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou energetické bezpečnosti v geopoliticky strategickém regionu Jižního Kavkazu. Zameřuje se na analýzu vývoje energetické politiky v jednotlivých zemích regionu od rozpadu Sovětského svazu a na základě toho určuje za nejdůležitější bezpečnostní výzvu Arménii. Tato výzva vyplýva z potřeby vyvažovat vliv vnějších aktérů v regionu a řešit dlouhotrvající regionální konflikty, které by přispěly nejen ke stabilitě Jižního Kaukazu, ale i pomohly plně využít potenciál regionu jako důležitého tranzitního koridoru pro kaspické a íránské energetické zdroje.
Aplikace teorie střetu civilizací na konflikty Jižního Kavkazu
Šilhán, Vojtěch ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem této práce je zjistit, do jaké míry je možné aplikovat koncepci střetu civilizací Samuela Huntingtona na spor o Náhorní Karabach. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První z nich se zabývá shrnutím Huntingtonovy publikace Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu. Na jejím konci jsou stanoveny čtyři předpoklady platnosti hypotézy střetu civilizací. Druhá kapitola se zabývá analýzou konfliktu v Náhorním Karabachu, přičemž důraz je kladen na důvody vzniku konfliktu a roli primárních, sekundárních a terciárních aktérů. Následně je vyhodnoceno naplnění předpokladů vytyčených v první kapitole.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.