|
|
Sociální aspekty života žen samoživitelek
ČUŘÍNOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá tématem samoživitelství z pohledu žen - matek. Hlavním cílem práce bylo zmapovat u osamělých žen - matek nezletilých dětí - jejich postoj k problému "samoživitelství". Celkově popsat jaký vliv má ukončení partnerství na osamělou ženu - matku vychovávající nezletilé dítě/děti. Jakým novým životním situacím musí čelit a jaký, v této životní etapě, zvolily životní styl. Dále jaké formy pomoci využívají. Text je rozdělen na dvě části, teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá rodinou, co je jejím posláním, jaké funkce má rodina ve vztahu k jedincům plnit a jaké mohou být důsledky narušení těchto funkcí. Kapitola je zakončena pohledem na rodičovství, které významně mění fungování rodiny. V druhé kapitole je popsána krize partnerství či manželství, která vede ke vzniku samoživitelství. Dále jsou zde uvedeny možné formy péče o dítě po rozchodu partnerů a možné dopady rozpadu partnerství na rodinu. Třetí kapitola se již věnuje problematice výživného, možnostem podpory samoživitelek z pohledu státu, okolí a rodiny. V kapitole se rovněž posuzují možnosti uplatnění žen - samoživitelek na trhu práce. Pro praktickou část diplomové práce byla zvolena metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo patnáct žen - samoživitelek ve věku 25-55 let z okresu Písek, minimálně půl roku po rozvodu/rozchodu partnera, které mají v péči nezletilé děti. Do výzkumného souboru nebyly zařazeny ženy, které se staly samoživitelkami nedobrovolně úmrtím partnera. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky "Jak se osamělé ženy matky nezletilých dětí vyrovnávají s problémem samoživitelství?" a "Jaké podpory využívají osamělé ženy matky nezletilých dětí z okruhu rodiny, okolí či státu?". Z výzkumu vyplynulo, že většina komunikačních partnerek se potýká s nelehkou finanční situací, která je způsobena jednak výpadkem druhého příjmu či celkově zhoršenou možností uplatnění na trhu práce z důvodu nutnosti skloubení práce a péče o děti, aniž by existovala možnost opřít se o druhého partnera, ale mnohdy také řádným neplněním vyživovacích povinností ze strany otců. Tuto zkušenost, kdy povinný rodič neplní řádně svoji vyživovací povinnost, má skoro polovina komunikačních partnerek. Velká část komunikačních partnerek jako další problém spojený se samoživitelstvím uvedla pocit osamění, nezájem otce o své děti, kompromis při volbě zaměstnání a volbě způsobu trávení volného času. Z výzkumu vyplynulo, že většina komunikačních partnerek věnuje svůj volný čas převážně péči o děti a domácnost. Práce může být použita jako studijní materiál pro studenty a studentky sociálně právních oborů jako seznámení s touto problematikou nebo ženami po rozvodu/odchodu partnera jako jeden z možných návodů při řešení jejich nelehké situace.
|
|
|
Samoživitelství jako veřejněpolitický problém: vymezení problému různými aktéry a návrh politiky
Hejzlarová, Eva ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Matoušek, Oldřich (oponent) ; Žižková, Jana (oponent)
Hlavní linkou disertační práce je hledání odpovědi na otázku, proč se v minulých letech nepodařilo na půdě Parlamentu prosadit opatření, která by zlepšila kvalitu života neúplných rodin, a co by bylo možné udělat pro to, aby byla tato opatření přijata. Teoretickou oporu pro zodpovězení obou otázek nabízí analýza rámců Schőna a Reina, která pracuje s představou soupeřících rámců a překlenutí konfliktu prostřednictvím přerámování, a teorie sociální konstrukce cílových skupin Schneider a Ingram. Na základě analýzy stenozáznamů z projednávání problematiky neplatičství (konkrétně návrhů na náhradní, resp. zálohované výživné) a svěřování dětí do péče (konkrétně návrhu na posílení střídavé výchovy) jsou rekonstruovány příslušné soupeřící rámce (v případě neplatičství jde o tři rámce, v případě svěření do péče dva). Tyto soupeřící rámce, resp. absence práce s nimi, mohou být příčinou neschopnosti politické reprezentace řešit výše uvedenou agendu. Jako možné přerámování problému v oblasti neplatičství výživného je popsána "efektivní penalizace dlužníka". Na základě teorie sociální konstrukce cílových skupin je návrh přerámování doplněn o apel na zdůrazňování dětí jako výhradní cílové skupiny politiky (na rozdíl od rodičů z neúplných rodin je obtížné konotovat ji negativně, a proto má větší šanci na...
|
host ::
RSS.