|
|
Ptačí společenstva zarůstajících mokřadů v blízkosti rybníků třeboňské pánve
Tuháček, Filip ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Voříšek, Petr (oponent)
Mokřady jsou jedním z nejvzácnějších a zároveň nejohroženějších biotopů na Zemi. Zarůstání představuje zásadní faktor, jenž tato významná stanoviště mění. Zanechání tradičních postupů hospodaření vedlo na mnohých místech západní Evropy k tomu, že se v mokřadních lokalitách začaly objevovat a šířit keře (hlavně vrby, Salix spp.), jež mohou postupem času prostředí proměnit v hustými křovinami zarostlé plochy, které se podobají lesu. Tato diplomová práce popisuje, jaká ptačí společenstva se v takto zarostlých mokřadních přechodech rybníků vyskytují, a porovnává je s ptačími společenstvy vrbovými keři nezarostlých mokřadů, tedy s porosty rákosu obecného (Phragmites australis) nebo nízké vegetace (zejména ostřic, Carex spp.). Ačkoli druhové a populační denzity ptáků byly nejnižší v nízké vegetaci, zarostlé lokality měly oproti mokřadům s rákosem či nízkou vegetací denzity na mokřady specializovaných ptačích druhů a druhů ohrožených, například cvrčilek slavíkových (Locustella luscinioides), slavíků modráčků (Luscinia svecica) či chřástalů vodních (Rallus aquaticus), výrazně nižší. S postupujícím zarůstáním vrbami, a tedy mizením biotopů s mokřadní vegetací, dochází k proměnám ptačích společenstev, jimž začínají dominovat lesní, a často běžné druhy ptáků, jako jsou budníčci menší (Phylloscopus collybita)...
|
|
|
Hydronyma České Kanady
ŠOJSLOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá hydronymy oblasti České Kanady, konkrétně rybníky a vodními toky. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje na základní poznatky z onomastiky, toponomastiky a hydronomastiky. Druhá, praktická část, se zabývá již konkrétními hydronymy. Na úvod jsou v práci uvedeny základní informace o dané lokalitě, tedy České Kanadě. Slovníková část je rozdělena na tekoucí a stojaté vody. Jednotlivá hesla jsou vyložena jak ze slovotvorného hlediska, tak významového. Nakonec jsou hydronyma klasifikována podle Šmilauerova sémantického třídiče. Každá slovníková část obsahuje shrnutí dat.
|
|
| |
|
|
Revitalizace smíšené zóny RYBNÍKY ve Zlíně
Hudečková, Petra ; Kotásek, Jiří (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Hlavní ideou návrhu je postupné prolínání města s přírodou a zároveň volné napojení nově navrhovaného území Rybníky se sousedící městskou částí Prštné. Od jihu na sever tak postupně řídne zástavba a přibývá vegetace. Současně se mění i její typ a funkční využití. Volným propojením nové zástavby Rybníků s původní zástavbou Prštného tvoří pás sportovišť v zeleni. Vstupy do území definují dvě výškové dominanty – administrativní budovy. Lokálním centrem je park s pavilonkem ve svém jádru a přilehlý veřejný vnitroblok s kavárnou, s mateřskou školou a domem pro seniory a “singles”. Navržená oblast je protkaná sítí cyklostezek, které propojují čtvrť s centrem města Zlín. Podél řeky Dřevnice je vytvořeno nábřeží s relaxační zónou.
|
|
| |
|
| |
|
|
Floristicko-ekologická studie sinic a řas v různých typech stojatých vod na severním Plzeňsku
ČECHUROVÁ, Markéta
Na 10 různých vodních plochách v okrese Plzeň-sever probíhal v roce 2020 algologický výzkum. Jednalo se především o stojaté vodní plochy s post-těžebním charakterem nebo o plochy vytvořené člověkem. V těchto oblastech byl sbírán fytoplankton a byly měřeny environmentální parametry (pH, vodivost, průhlednost, teplota, obsah živin). Nalezené sinice a řasy byly určovány do nejnižší možné taxonomické jednotky. Byly studovány vztahy mezi prostředím a druhovým složením. Celkem bylo nalezeno 77 druhů fytoplanktonu.
|
|
|
Rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb
PECHA, Oldřich
Tato diplomová práce byla zaměřena na rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb. Pro naší studii byla zvolena rybniční soustava pod správou firmy Štičí líheň - ESOX, spol. s r.o. v obci Liderovice, v blízkosti Tábora. Právě zde probíhá každoroční produkce rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb, a to konkrétně štiky obecné, candáta obecného, kapra obecného, lína obecného a amura bílého. Tyto rybníky jsou během jedné vegetační sezóny využity hned několikrát, a právě zooplankton je hlavní potravou všech raných stádií ryb. Pro produkci rychlených stádií ryb sloužily 3 rybníky, které byly vypuštěny a znovu napuštěny 2-3x za sezónu. Čtvrtý rybník sloužil jako kontrola bez vypouštění a napouštění pod trvalým vyžíracím tlakem ryb - obsádky K1. Po slovení ryb a vypuštění rybníku sloužila voda výše položeného rybníka jako inokulum zooplanktonu níže položeného rybníka. Dle statistických analýzy chov plůdku různých druhů ryb v rybnících téže soustavy, nemá vliv na skladbu zooplanktonu po opětovném napouštění a vypouštění za sebou ležících rybníků. Jediný rozdíl jsme zaznamenali u candáta, který se dle analýzy částečně nekryje s potravní základnou ostatních sledovaných druhů. Zároveň jsme prokázali, že například druhy Cyclops vicinus, Daphnia magna, D. ambigua nebo D. pulicaria pozitivně korelovali se zvýšenou koncentrací P-PO4. Rovněž jsme potvrdili, že jsou rybníky schopny efektivně zachytávat živiny z povodí a využívat je pro svou produkci. O to silnější je pak efekt celé soustavy. Důkazem toho je i fakt, že při mírném dešti byla nad soustavou naměřena koncentrace celkového fosforu 0,50 mg/L, naopak v posledním rybníce sledované soustavy jsme naměřili hodnoty pod 0,08 mg/L. Toto zjištění je zároveň velmi pozitivní pro vodní nádrž Jordán, kde je kvalita vody bedlivě sledována. Právě naše soustava leží na hlavním přítoku této nádrže. Na soustavě byla udržena po celou dobu sledování vysoká průhlednost a byl vytvořen přiměřený ekonomický zisk. Takový management hospodaření lze aplikovat pouze na některé rybníky (soustavy). Jedná se však o postup, kde si na své přijdou jak rybáři, tak environmentalisté.
|
|
| |
|
|
Potravní zdroje plůdku reofilních ryb v rybnících s instalovanými světelnými a barevnými atraktanty hmyzu
KAJGROVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zhodnocení potravní základny (zooplanktonu, zoobentosu a náletového hmyzu) a produkčních výsledků v chovu násad jelce jesena (Leuciscus idus aber. orfus) a jelce tlouště (Squalius cephalus). Specifikou studie bylo využití atraktantů (žluté desky) a podvodních světelných zdrojů jako doplňku výživy chovaných ryb. Experimentální odchov probíhal na zemních rybníčcích v areálu pokusnictví FROV JU a Schlossfischerei Schönau bei Litschau (Rakousko). Při pravidelných dvoutýdenních odběrech byl monitorováno složení zooplanktonu a fyzikálně chemických parametrů. V měsíčních intervalech byl prováděn monitoring zoobentosu a suchozemského hmyzu zachyceného atraktanty. Odběr vzorků rybničního makrozoobentosu byl prováděn Ekmanovým drapákem. Po zpracování vzorků v laboratoři byly organismy rozděleny do tří skupin - Chironomidae, Oligochaeta a Varia. Zooplankton byl odebírán tahem planktonní síťky na úseku 3 m a rozdělen na drobnou frakci (Daphniidae < 499 mikrometru, Copepoda < 999 a > 1000 mikrometru a Ostatní - drobná Cladocera) a na frakci hrubého zooplanktonu (Daphniidae 500 - 999, Daphniidae 1000 - 1499 a > 1500 mikrometru). Suchozemský hmyz byl získáván instalací atraktantů po specifikovaný časový úsek dne (barevné atraktanty) nebo noci (světelné atraktanty). Z výsledků je zřejmé, že podmínky prostředí sledovaných rybníků se průkazně nelišily. Abundance hrubého zooplanktonu v obou experimentálních chovech byla ovlivněna žírem ryb. Denzita zoobentosu se průkazně nelišila. Nicméně hodnoty v rybnících se světly dosahovaly vyšších hodnot než v kontrole. Dle provedené analýzy dat o růstu a produkci ryb se zdá být použití atraktantů hmyzu jako doplňku výživy ryb v akvakultuře přínosným opatřením přispívající ke zvýšení produkčních výsledků. Průměrná hmotnost ryb v chovu jelce jesena vzrostla v průběhu vegetační sezóny z počátečních 4,3 g na 26,9 +- 4,9; 32,3 +- 6,5 a 41,2 +- 9,2 g v rybnících v kontrole, se světly, resp. žlutými deskami, přičemž rozdíly jak mezi kontrolou a pokusnými variantami, tak mezi světly a žlutými deskami byly vysoce průkazné (p < 0,001). V odchovu jelce tlouště v rybnících s instalovanými ponořenými světly průměrná hmotnost ryb vzrostla z počátečních 12,7 g na 41,9 +- 2,2 g, resp. na 26,7 +- 5,5 g v kontrole. V obou variantách byla i produkce analogicky vyšší.
|
host ::
RSS.