|
|
Zjištění fyzické pozice počítače v Internetu
Relovský, Josef ; Kubánková, Anna (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je tvořena jako součást výzkumného projektu, pro jehož řešení je používaná celosvětová experimentální síť PlanetLab. Celá problematika se zabývá termínem IPTV (Internet Protokol TeleVision). Jedná se o protokol, který umožňuje přenášet data televizního vysílacího obsahu přes Internet ke koncovému uživateli. V technologii IPTV je zdrojem dat určitý server. Tato data jsou představena jako obraz a zvuk (streem), které je potřeba doručit koncovým uživatelům. Jelikož se jedná o technologii využívající velké nároky na přenos, musí být určena určitá struktura, která představuje vzájemné propojení daných počítačů. Hledá se nejprůchodnější cesta mezi zdrojem a cílem. Úkolem mé práce je tuto strukturu navrhnout. Princip rozvětvení signálu z jednoho uzlu na více uzlů se nazývá multicast. Přesněji řečeno z jednoho uzlu do množiny uzlů. V IPTV je to tak, že každý jednotlivý program představuje jednu multicastovou skupinu. Konkrétní koncoví uživatelé (příjemci) jsou členy jedné nebo více dostupných multicastových skupin. Přepnutí mezi programy pak vyžaduje přechod z jedné multicastové skupiny do jiné skupiny. Pro testování je používána celosvětová experimentální síť PlanetLab. Vznikla v roce 2002 po založení tří amerických univerzit. Obsahuje přes 800 uzlů, které jsou rozmístěny po celém světě. Tuto experimentální síť používají přední nadnárodní společnosti jako je Intel, HP. Je vytvořena pro testovací a vědecké účely. Pro vytvoření struktury propojení vytvářím skripty v Linuxu. Hlavní údaj, podle kterého je vše odvíjeno, je čas odezvy. Ten zjišťuji pomocí příkazu „ping“. Vše je tvořeno v Linuxu, protože v PlanetLabu používají uzly právě Linux. Pomocí příkazů „ping“ zjišťuji aktivní uzly a časy odezev. Podle těchto časů vytvářím vzdálenostní vektory, které slouží k nalezení polohy vůči referenčním bodům, které jsou předem určeny. Podle shodností těchto vektorů se potom určuje, ke kterému bodu se daný uzel připojí.
|
|
|
Odhad pozice IP stanice na základě parametrů síťového provozu
Ripper, David ; Komosný, Dan (oponent) ; Verner, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalarska prace se zabyva vyhodnocenim geograficke polohy stanic v siti Internet pomoci mereni zpozdeni a implementovanim metody CBG, ktera je soucasti, jak teoreticke, tak i prakticke casti bakalarske prace. Prvni cast prace je venovana pasivnim geolokacnim metodam, typum zpozdeni v datove siti a jejich naslednemu mereni. Druha cast je venovana hlavni casti teto prace, aktivnim geolokacnim metodam, konkretne metode CBG. Cilem bylo naprogramovat lokalizacni algoritmus v jazyce PHP, nasledne vyhodnotit presnost metody a porovnat s dostupnymi metodami IP geolokace.
|
|
|
Návrat do lůna kmene: Tendence v současné kultuře
Dvořák, Jan ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Michel Maffesoli a Zygmunt Bauman přisuzují (neo-)nomádovi rysy Benjaminova flanéra, obzvláště jeho "flanérský" pohled a jeho vztah ke zboží. V konceptu nomáda však tyto rysy dostávají specifickou povahu - v oblasti módy dělají z nomáda spíše migranta, který tvořivě pracuje s vanitas. Nomád, cestující flanér, má podobu cizince-hosta a stává se turistou, jenž se dobrovolně ztrácí ve městě a nechává se překvapovat nenadálými setkáními. Turistův vztah ke vzpomínkám by bylo možné popsat skrze Benjaminův popis mémoire involontaire jako oživené (barthesovské) punctum. Turista si připravuje vzpomínky jako krásně upadající ruiny. Jeho zhmotněné vzpomínky dostávají podobu suvenýrů. Suvenýr tedy není jen reprodukovaná moduritová Eiffelova věž, ale je to i magický předmět. Pokud Benjamin mluví o upadání aury, má na mysli především auru kolektivní. Ta možná mizí, ale místo ní přichází privátní aura, jež z věcí dělá talismany znovuzakouzlující svět. Éra postmechanické reprodukce ukazuje, že kromě mechanické reprodukce lze reprodukovat i biologicky: vzniká kutilský remix. Suvenýry sklesávají do podoby homogenního haraburdí. Zde se projevuje základní postmoderní forma proměny: recyklace. Tuto proměnu lze nakonec využít při analýze proměny usedlíka v nomáda, termínů Gillese Deleuze a Félixe Guattariho, jež funguje jako...
|
|
|
Odhad pozice IP stanice na základě parametrů síťového provozu
Ripper, David ; Komosný, Dan (oponent) ; Verner, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalarska prace se zabyva vyhodnocenim geograficke polohy stanic v siti Internet pomoci mereni zpozdeni a implementovanim metody CBG, ktera je soucasti, jak teoreticke, tak i prakticke casti bakalarske prace. Prvni cast prace je venovana pasivnim geolokacnim metodam, typum zpozdeni v datove siti a jejich naslednemu mereni. Druha cast je venovana hlavni casti teto prace, aktivnim geolokacnim metodam, konkretne metode CBG. Cilem bylo naprogramovat lokalizacni algoritmus v jazyce PHP, nasledne vyhodnotit presnost metody a porovnat s dostupnymi metodami IP geolokace.
|
|
|
Zjištění fyzické pozice počítače v Internetu
Relovský, Josef ; Kubánková, Anna (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je tvořena jako součást výzkumného projektu, pro jehož řešení je používaná celosvětová experimentální síť PlanetLab. Celá problematika se zabývá termínem IPTV (Internet Protokol TeleVision). Jedná se o protokol, který umožňuje přenášet data televizního vysílacího obsahu přes Internet ke koncovému uživateli. V technologii IPTV je zdrojem dat určitý server. Tato data jsou představena jako obraz a zvuk (streem), které je potřeba doručit koncovým uživatelům. Jelikož se jedná o technologii využívající velké nároky na přenos, musí být určena určitá struktura, která představuje vzájemné propojení daných počítačů. Hledá se nejprůchodnější cesta mezi zdrojem a cílem. Úkolem mé práce je tuto strukturu navrhnout. Princip rozvětvení signálu z jednoho uzlu na více uzlů se nazývá multicast. Přesněji řečeno z jednoho uzlu do množiny uzlů. V IPTV je to tak, že každý jednotlivý program představuje jednu multicastovou skupinu. Konkrétní koncoví uživatelé (příjemci) jsou členy jedné nebo více dostupných multicastových skupin. Přepnutí mezi programy pak vyžaduje přechod z jedné multicastové skupiny do jiné skupiny. Pro testování je používána celosvětová experimentální síť PlanetLab. Vznikla v roce 2002 po založení tří amerických univerzit. Obsahuje přes 800 uzlů, které jsou rozmístěny po celém světě. Tuto experimentální síť používají přední nadnárodní společnosti jako je Intel, HP. Je vytvořena pro testovací a vědecké účely. Pro vytvoření struktury propojení vytvářím skripty v Linuxu. Hlavní údaj, podle kterého je vše odvíjeno, je čas odezvy. Ten zjišťuji pomocí příkazu „ping“. Vše je tvořeno v Linuxu, protože v PlanetLabu používají uzly právě Linux. Pomocí příkazů „ping“ zjišťuji aktivní uzly a časy odezev. Podle těchto časů vytvářím vzdálenostní vektory, které slouží k nalezení polohy vůči referenčním bodům, které jsou předem určeny. Podle shodností těchto vektorů se potom určuje, ke kterému bodu se daný uzel připojí.
|
host ::
RSS.