Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kubánská ekonomická transformace a normalizace vztahů s USA
Jenáčková, Monika ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá ekonomickým systémem Kuby, který přibližně padesát let fungoval na téměř neměnných principech centrálního plánování. Od roku 2007 byla zavedena opatření, která mění fungování ekonomického systému Kuby směrem k nižší participaci státu v ekonomice a důrazu na tržní hodnoty. Cílem této diplomové práce je nalézt opatření, která podporují tvrzení, že se kubánský příkazový systém transformuje na tržní, a popsat charakteristiky kubánské transformace. Dalším cílem je na základě znalosti historického kontextu zhodnotit možné dopady normalizace vztahů s USA. Práce je rozdělena do tří částí. Východiskem pro rozbor současného ekonomického systému Kuby je teoretické vymezení ekonomických systémů a transformačního procesu v první kapitole a následně popis dlouhodobého fungování kubánského příkazového systému a historického vývoje vztahů s USA ve druhé kapitole. Třetí kapitola představuje a hodnotí opatření přijatá na Kubě od roku 2007, která úzce souvisejí s transformací k tržní ekonomice. Rovněž jsou rozebrány možné dopady, které s sebou může přinést normalizace vztahů mezi Kubou a USA. Celou problematiku uzavírá SWOT analýza současného kubánského hospodářství.
Změna americké politiky vůči Kubě po nástupu Baracka Obamy
Veselá, Gabriela ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Kubě po nástupu prezidenta Baracka Obamy. Hlavním cílem práce je zodpovědět, jak se od roku 2009 změnilo směřování americko-kubánské politiky a jaký vliv na tyto pozitivní změny měl mimo jiné vstřícný přístup nového prezidenta a jeho vládní administrativy vůči Kubě. Práce analyzuje vlivy, které se podílely na postupném uvolňování politického napětí mezi USA a Kubou, události, které k němu v průběhu let 2009-2014 napomohly a kroky, které americká i kubánská vláda podnikly v rámci zintenzivnění spolupráce. Práce se zaměřuje hlavně na vliv, který měl Obama na zlepšení vztahů mezi zeměmi během svého prezidentství. Společně s tím jsou v práci analyzovány i překážky, jako jsou například americké ekonomické embargo vůči Kubě či nedostatečný respekt kubánského režimu k lidským právům, které bránily v cestě k obnovení plné americko-kubánské spolupráce. Autorka dochází k závěru, že hlavní podnět, který vedl k obnovení diplomatických vztahů mezi USA a Kubou v prosinci 2014, představuje zejména vstřícnější politika Baracka Obamy, která odmítla navázat na dosavadní nefunkční formu protikubánské politiky uplatňovanou většinou amerických prezidentů od 60. let dvacátého století. Směřování Obamovy americko-kubánské politiky podpořil také fakt, že...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.