|
|
Vzájemná pomoc a péče u rodin ve vícegeneračním soužití
NOVÁKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se věnuje aktuálnímu tématu, a to vzájemnou pomocí a péčí u rodin ve vícegeneračním soužití. Teoretická část bakalářské práce se věnuje rodině, ontogenezi jednotlivých vývojových období, které jsou důležité pro pochopení potřeb jednotlivých generací. V poslední kapitole se zaměřuji na vícegenerační soužití. Praktická část zahrnuje vyhodnocení výsledků, které byly zjištěny během výzkumného šetření. Hlavním cílem mé bakalářské práce je identifikovat silné a slabé stránky vícegeneračního soužití, pro jeho naplnění jsem využila kvalitativní výzkumné šetření. Hlavní výzkumná otázka byla: "Jaký vliv má soužití více generací na vzájemnou pomoc a péči?" Pro získávání dat byla zvolena technika polostrukturovaných rozhovorů. Komunikační partneři byly do výzkumu vybrání pomocí metody sněhové koule. K vyhodnocení kvalitativních dat byla využita metoda otevřeného kódování na základě polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumná práce byla realizována za pomoci rozhovorů s komunikačními partnery rozdělených podle jednotlivých generací, což umožnilo získat specifické výsledky pro každou generaci zvlášť. Z výzkumu byly identifikovány silné stránky, jako předávání zkušeností a na to navazující prohlubování mezilidských vztahů. Díky tomu vzešla nejdůležitější silná stránka, a to zvýšená potřeba pomoci a péče. Ve výzkumu byly zjištěny také slabé stránky, a to především názorové rozdíly, které vznikají v důsledku dalších slabých stránek, kterými jsou omezení soukromí a neustálá kontrola. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro rodiny, které uvažují o vícegeneračním soužití, nebo již v takovém uspořádání žijí. Bakalářská práce může být dále využita i jako studijní materiál pro studenty zabývající se touto problematikou.
|
|
|
Sociální pracovník jako case manager při práci s obětmi trestné činnosti
TOURKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá sociálním pracovníkem jako case managerem při práci s obětmi trestných činnosti. Cílem diplomové práce bylo analyzovat, jak sociální pracovníci v Jihočeském kraji při práci s obětmi trestné činnosti vnímají svoji roli. Výzkumné otázky byly stanoveny dvě zaměřující se na motivaci a limity case managerů při jejich práci. Teoretická část práce se zaměřuje na současný stav v dané problematice, sociálního pracovníka, dále na oběť trestné činnosti a na management a case management. Empirická část obsahuje kvalitativní výzkumnou strategii, kde byla provedena analýza IPA. K získání dat byla použita technika dotazování za pomoci polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval sedmnáct otázek. V teritorium Jihočeského okraje bylo osloveno dvacet osm informantů, výzkumný soubor následně tvořilo 6 informantů. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, jaké role vnímají sociální pracovníci jako case manageři, dále co je motivuje a jaké jsou limity při jejich práci. Z analýzy provedených rozhovorů vyplývá, že sociální pracovníci si uvědomují rozmanité role ve své práci, avšak existuje shoda v tom, že se přizpůsobují individuálním potřebám klienta. Výsledky této diplomové práce mohou být použity pro potřeby sociálních pracovníků, studentů sociální práce. Předpokládaným přínos pro praxi je povědomí o vnímání role sociálního pracovníka jako case managera a pro supervize s těmito pracovníky.
|
|
|
Řešení genderově podmíněného násilí na univerzitách : příklad Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Andreska, Zuzana ; Friedel, Tomáš (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou řešení genderově podmíněného násilí v akademickém prostředí na úrovni institucí jako nově vznikající agendy správy vysokých škol. Genderově podmíněné násilí nabývá různých forem, od normalizovaných verbálních projevů založených na genderových stereotypech (psychologické násilí), přes zvýhodňování na základě pohlaví (ekonomické násilí), sexuální obtěžování až po sexuální nátlak či znásilnění (sexualizované násilí). Jako takové genderově podmíněné násilí představuje překážku pro naplňování funkcí vysokých škol a ve zvýšené míře negativně dopadá na přístup ke vzdělání marginalizovaných skupin studujících. Metodou případové studie tato práce zkoumá, jaká řešení genderově podmíněného násilí byla na Právnické fakultě Univerzity Karlovy přijata k červnu 2022 a jak institucionální řešení reflektují lidé, kteří se podíleli na jeho tvorbě. Teoretickým přínosem analýzy procesu tvorby institucionálních norem perspektivou socio-právních studií a feministické kritiky práva spočívá v identifikaci několika druhů rezistencí vůči naplňování povinností vytvářet bezpečné studijní a pracovní prostředí regulací genderově podmíněného jednání jako druhu nežádoucího společenského chování prostřednictvím vnitřních předpisů. Jedná se o pasivní rezistence spočívající v záměrné neznalosti o...
|
|
|
Motivace k neformálnímu dobrovolnictví na případu pomoci osobám na útěku
Pouková, Veronika ; Muhič Dizdarevič, Selma (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá porozuměním motivace dobrovolníků zapojených do pomoci osobám na útěku. Motivace dobrovolníků je zkoumána na případu Iniciativy Hlavák, která v rámci tzv. Blízkovýchodní agendy pomáhá osobám z Blízkého východu či z afrických zemí. Jedná se o oblast, která je v České republice od začátku evropské migrační krize vnímána negativně ze strany státu i veřejnosti. Teoretická část diplomové práce obsahuje základní východiska pro zkoumání motivace dobrovolníků v neformálním prostředí. Hlavní pozornost je zaměřena na dobrovolnictví a na jednotlivé přístupy, pomocí kterých lze zkoumat motivaci k zapojení se do dobrovolnictví. V této části je popsán také kontext situace, ve které celá pomoc osobám na útěku v českém prostředí probíhá. V empirické části práce je představena metodologie výzkumu, na kterou následně navazuje část popisující výsledky výzkumu. Výsledků bylo dosaženo pomocí analýzy polostrukturovaných rozhovorů, které byly uskutečněny s osmi dobrovolníky Iniciativy Hlavák. Výzkum diplomové práce proběhl v období těsně před tím, než se Iniciativa Hlavák z neformálního uskupení zformalizovala na spolek. Klíčová slova Neformální dobrovolnictví, motivace, osoby na útěku, pomoc, Iniciativa Hlavák
|
|
|
Rodinná terapie jako nástroj pomoci a intervence rodičům nezletilých dětí v rozvodovém řízení
Cepek, Martin ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Macek, Ondřej (oponent)
Představení rodinné terapie jako nástroje pomoci i intervence státu v rámci rozvodového řízení. A to v případech, kdy rodiče nejsou sami schopni se před rozvodem domluvit na péči o děti a jsou ve sporu. Přitom zjistit, jestli orgány veřejné moci mají o tento nástroj, kterým jim stát svěřil z důvodu ochrany rodiny, zájem, případně jaké faktory rozhodují o tom, že ho použijí. Klíčová slova děti, dohoda, edukace, integrativní přístup, intervence, krize, mediace, orgán veřejné moci, pomoc, poradenství, rodiče, rodina, rodinná terapie, rozvod, řešení, stát
|
|
|
Znalosti vybrané skupiny obyvatelstva v Karlovarském kraji o chování za mimořádných událostí
Ernestová, Agnes ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Obsahem této diplomové práce jsou mimořádné události a chování při jejich vzniku. Hlavní cílem práce bylo zjistit, jaké je povědomí obyvatelstva Karlovarského kraje o chování při mimořádných událostech. Tyto znalosti byly prověřovány dotazníkovým šetřením, kde bylo mimo jiné ověřováno, jak jsou na tom obyvatelé v oblasti teoretických znalostí této problematiky. Na základě výsledku získaných v dotazníku, byl vytvořen návrh na možný dvouhodinový seminář, který by doplnil chybějící znalosti a upevnil ty stávající. Teoretická část je zaměřena na definici spojení mimořádná událost a na její klasifikaci dle způsobu vzniku. Dále se zde objevuje problematika ochrany obyvatelstva, pod kterou spadá evakuace obyvatelstva, varování obyvatelstva, evakuační zavazadlo a prostředky improvizované ochrany. Čtenář se také dozví, co je to krizová situace a jaké rozlišujeme typy. Dále jsou tu vyjmenovány základní složky integrovaného záchranného systému e jejich úkoly. V poslední kapitole jsou k nalezení vybrané mimořádné události a doporučení, jak se při nich chovat. Praktická část je věnována samotnému výzkumnému šetření. Výsledky byly vyhodnoceny ze 142 dotazníků od obyvatel Karlovarského kraje. Podmínkou účastnění se výzkumu bylo dovršení věku 18 let. Maximální stanovená výše věku nebyla určena. Výsledky jsou...
|
|
|
Účastenství
Semerád, Vojtěch ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou úpravy účastenství na trestném činu, tedy trestní odpovědností osob, které se na trestném činu podílely, neboť napříč právními řády lze pozorovat široké spektrum náhledů na otázku, jakým způsobem vybudovat systém trestní odpovědnosti osob účastnících se na trestném činu. Primárním cílem této diplomové práce tak byla analýza současné právní úpravy účastenství v České republice, která umožnila identifikovat silné stránky, ale i problematické body české úpravy. Jelikož nedílnou součást analýzy tvoří pohled de lege ferenda, logickým vyústěním je podrobení výsledků analýzy komparaci s úpravou účastenství ve Francii a hledat průniky i rozdíly obou úprav. Práce je vnitřně rozdělena do 4 kapitol. První kapitola přináší obecný úvod do problematiky trestné součinnosti, tedy obsahuje definování a diferenciaci účastenství a jiných forem trestné součinnosti, díky čemuž došlo k vytvoření pracovního rámce, v němž bude analyzována problematika následujících kapitol. Druhá kapitola je věnována dvěma teoretickým přístupům při úpravě účastenství, tedy monistickému a dualistickému. V práci je provedena komparace obou přístupů, tedy analýza jejich silných a slabých stránek a zvážení ideálního přístup pro český právní řád. Třetí kapitola obsahuje rozbor právní úpravy...
|
|
|
Přínos a spolupráce Armády České republiky během pandemie Covid-19 v práci všeobecných sester
PAVLOVIČOVÁ, Adéla
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat rozsah spolupráce příslušníků AČR a všeobecných sester během pandemie Covid-19. Dalším cílem bylo zjistit, jestli všeobecné sestry byly se zmíněnou spoluprací spokojeny, a také zmapovat, jaké jsou zkušenosti všeobecných sester s nasazením vojáků na nemocniční lůžková oddělení. Teoretická část se zabývá podrobným popsáním klíčových termínů, které nadále souvisejí i s částí výzkumnou. Především je zde věnována pozornost onemocnění Covid-19, jeho klinickému obrazu a možnostem prevence, diagnostiky a léčby. Vysvětleny jsou i klíčové pojmy jako všeobecná sestra nebo pandemie. Zaměřujeme se také na specifika samotné práce všeobecných sester v nemocnicích v době pandemie. Další z hlavních kapitol se zaměřuje na Armádu České republiky a na způsoby, kterými bojovala proti zmíněnému infekčnímu onemocnění. Je zde popsána nejen pomoc, kterou poskytla svými členy v sociálních a nemocničních zařízeních, ale i pomoc složkám integrovaného záchranného systému a další cesty jejího zapojení. V empirické části bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativní formou za použití metody hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo celkem patnáct všeobecných sester, které pracují ve dvou odlišných nemocnicích na odděleních lůžkového typu. Všechny během pandemie spolupracovaly s členy AČR, což představuje základní stavební kámen celého tohoto výzkumu. Před realizací samotného výzkumu byl proveden i předvýzkum, který sloužil především k ověření srozumitelnosti jednotlivých otázek v rozhovoru. Po souhlasu informantek byly rozhovory nahrávány a následně autorkou práce přepsány v programu Microsoft Word. Získané informace byly pečlivě přečteny a dle potřeb kategorizovány a redukovány do vytvořených kategorií a subkategorií, které jsou schematicky znázorněny v kapitole výsledky. Získané výsledky ukazují, že členové AČR spolupracovali jak s všeobecnými sestrami, tak s ostatními členy ošetřovatelského týmu. Nejčastěji se jednalo o pomocné práce jako je například pomoc při ranní hygieně, antidekubitní péče, asistence při stravování apod. Všeobecné sestry vysvětlily, čím jim byli vojáci nejvíce ku prospěchu, ale popsaly i úkoly, které pro vojáky představovaly problematické činnosti. Všeobecné sestry také detailně vyobrazily zkušenosti, které touto spoluprací získaly, a uvedly jak pozitivní, tak negativní názory a připomínky této spolupráce. V práci nechybí ani doporučené změny pro případ, že by následovala další vlna pandemie Covid-19. V kapitole diskuse jsou poté získané výsledky empirické části srovnány s odbornou literaturou a světovými články databází.
|
|
|
Poslání, povolání, služba a jejich místo v ošetřovatelství
JEHLÍKOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce je věnována vymezení pojmů poslání, povolání a služba. Hledání spojitosti mezi nimi a ošetřovatelstvím. V teoretické části jsme se věnovali vymezení významu hledaných pojmů a nalezení pojmů v historických i současných literárních pramenech. Empirická část práce byla provedena formou kvalitativního výzkumného šetření za pomoci polostrukturovaných rozhovorů se 6 studenty středních zdravotnických škol oboru praktická sestra, 5 studenty vysoké školy oboru všeobecná sestra, všeobecnými sestrami, které byly rozděleny na dvě skupiny: všeobecné sestry, které vystudovaly střední zdravotnickou školu do roku 2004 a všeobecné sestry, které vystudovaly střední zdravotnickou školu jako zdravotničtí asistenti. Poslední oslovené byly členkami Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, co si pod pojmem poslání, povolání a služba představují sestry. Jak se v dnešním ošetřovatelství projevují a jak moc jsou v současném ošetřovatelství aktuální. Odpovědi na výzkumné otázky vycházejí ze zkušeností všeobecných sester a studentů a reflektují jejich pohledy na hledané pojmy poslání, povolání a služby. Z empirického šetření vyplývá, že všeobecné sestry i studenti mají představu o tom, jaký význam mají pojmy poslání, povolání a služba. Nejvíce se v popisu hledaných pojmů různí výpovědi od členek Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Všeobecné sestry se odkloňují od povolání, jak ho definovala Florence Nightingaleová, ale stále přisuzují sestrám stejné ctnosti, které si představovala. Hledané pojmy: poslání, povolání a služba se v dnešním ošetřovatelství vyskytují minimálně ve slova smyslu, kterým se zde zabýváme a působí spíše archaickým dojmem. Namísto nich se v dnešním ošetřovatelství používají slova jako empatie a soucit, který všeobecné sestry a studenti přisuzují jako vlastnosti ideální všeobecné sestře. Všeobecné sestry a studenti se shodují v tom, že hledané pojmy v dnešním ošetřovatelství zanikají, ale přesto vnímají, že by měla považovat všeobecná sestra svojí profesi jako poslání a svoji současnou nebo budoucí profesi berou jako poslání vyjma 3 informantů.
|
|
|
Pomoc obětem trestné činnosti
TOURKOVÁ, Jana
Páchání trestné činnosti znamená vždy velkou změnu v životě oběti i pachatele. U oběti trestných činů dochází k ovlivnění psychické i sociální stránky. Bakalářská práce je zaměřená na pomoc obětem trestné činnosti. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké možnosti pomoci nabízí ženám - obětem trestné činnosti sociální práce v Českých Budějovicích. Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmů, dále jsou vypsána práva zvlášť zranitelných obětí a rozdíl mezi nimi ve srovnání s právy poškozeného. Podstatná část práce je věnována právní úpravě, kde dochází k analyzování ústavního pořádku České republiky (ČR) a mezinárodního práva. Empirická část byla prováděná na základě kvalitativní výzkumné strategie, následně byla data zkategorizována. Pro získání dat byla použitá technika dotazování pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který byl složen z 13 otevřených otázek. Celkem byli osloveni tři informanti z oblasti pomoci obětem trestných činů v Českých Budějovicích, kteří následně tvořili výzkumný soubor. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, že sociální práce v Českých Budějovicích nabízí širokou škálu možností pomoci ženám, jako obětem trestné činnosti. Informanti uvedli, jaké mají ženy možnosti, a také informovali o změnách poskytování vlivem pandemie. Výsledky výzkumu mohou sloužit pro větší informovanost společnosti, i jako informační zdroj pro pracovníky v organizacích pomáhající ženám jako obětem trestné činnosti.
|
host ::
RSS.