|
Je Taylorovo pravidlo příliš jednoduché pro praktické využití v malé otevřené ekonomice jako je Česká republika?
Juračka, Tomáš ; Mičúch, Marek (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Taylorovo pravidlo a jeho varianty hrály významnou roli v diskuzi o monetární politice v posledních téměř dvaceti letech. Účelem této práce je vyhodnotit použitelnost jednoduchých pravidel měnové politiky, jako například klasické Taylorovo pravidlo, pro české ekonomické prostředí, které je charakterizováno jako malá otevřená ekonomika s bankovním trhem specificky ovlivněným přebytkem likvidity. Použitelnost je vyhodnocena na základě modelů různých variant Taylorova pravidla a jejich úspěšnosti při popisování monetární politiky centrální banky. Výsledky modelů představených v této práci jsou nejednoznačné. Klasické Taylorovo pravidlo je zjevně neúspěšné při popisování chování České národní banky. Nicméně při použití tzv. historických variant modelů, které pracují pouze s informacemi dostupnými v době rozhodování, se robustnost a vysvětlující schopnost modelů značně zvýší. Zohlednění vyhlazování úrokové míry a zahrnutí směnného kurzu do modelu dále vylepší vlastnosti modelu. Ze závěrů práce plyne, že nejlépe měnově-politické chování České národní banky popisuje historický model s prognózou inflace, produkční mezerou, směnným kurzem a zpožděnou cílovou úrokovou mírou jako vysvětlujícími proměnnými. Jedním ze zajímavých výsledků tohoto modelu je, že mezera výstupu není významnou veličinou pro měnově-politické rozhodování České národní banky, což je konzistentní s názory vyjádřenými ve zprávách z jednání bankovní rady České národní banky.
|
|
Comparation of Alterantive Policy Rules in a Structural Model of the Czech Republic
Hledík, Tibor ; Tomšík, Vladimír (vedoucí práce) ; Kodera, Jan (oponent) ; Komárek, Luboš (oponent)
Disertační práce ve své úvodní části podá přehled o vývoji makroekonomických modelů ve významných centrálních bankách světa z pohledu jejich vyspělosti v oblasti aplikovaného makroekonomického modelování a s důrazem na jednotlivé vývojové etapy samotných makro-ekonomických modelů. Pozornost je též věnována vývoji a významu specifikace úrokových pravidel v praxi centrálních bank. V další části práce se specifikuje a řádně popíše model malé otevřené ekonomiky, vysvětlit hlavní kanály implikovaného transmisního mechanismu a tento model implementovat na českých datech. Úspěšnost kalibrace je ověřena pomocí (i) posouzení predikčních schopností modelu na již známých datech z ekonomické historie ČR; (ii) dynamických vlastností vyhodnocených na základě impulsních odezev a (iii) dekompozice vývoje vlivu hlavních makroekonomických veličin na jednotlivé šoky. V závěrečné části práce se definují alternativní měnová pravidla pro cílování spotřebitelské inflace a domácí inflace, vyspecifikují se alternativní ztrátové funkce pro centrální autority a určí se optimální koeficienty těchto alternativních pravidel na dostatečně širokém parametrickém prostoru. Jinými slovy, dojde k identifikaci optimálních jednoduchých pravidel v rámci zvažované třídy reakčních funkcí a k vyhodnocení toho, zda cílování spotřebitelské inflace ve srovnání s cílováním domácí inflace povede či nepovede k nižším ztrátám, měřeno alternativními ztrátovými funkcemi.
|
|
Měnová politika a ECB
Strejc, Daniel ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Coniglio, Nicola (oponent)
Práce hodnotí měnovou politiku ECB použitím úrokových pravidel a srovnává vhodnost měnové politiky vzhledem k jednotlivým členům Eurozóny v průběhu poslední dekády. Zabývá se reakční funkcí centrální banky, která je vyjádřena produktem a inflací a je rozdělena na dvě hlavní části. Část teoretická uvádí měnovou politiku a hodnocení Eurozóny z hlediska teorie optimální měnové oblasti. Druhá empirická část obsahuje ekonometrický model reakční funkce ECB. Použitím OLS metod a srovnáním dvou modelů není možné jednoznačně určit, zda ECB reagovala více na změny v produktu či inflaci. Modely s vysokou statistickou významností lišící se použitými daty (HDP či průmyslová výroba) vykazují odlišné výsledky. Dále výsledky ukázaly, že úroková politika ECB vyhovuje největším ekonomikám Eurozóny.
|