|
|
Využití separačních technik na bázi plynové a kapalinové chromatografie s různým typem detektorů pro stanovení biologicky aktivních látek a vybraných xenobiotik
Mravcová, Ludmila ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Chýlková,, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá využitím separačních technik pro analýzu degradace polymerů a polycyklických aromatických uhlovodíků. Je rozdělena na dvě části, které jsou zpracovány samostatně. V první části práce byly studovány zejména degradační vlastnosti blokových kopolymerů na bázi kyseliny mléčné, glykolové a poly(ethylenglykolu) PLGA-PEG-PLGA a ITA-PLGA-PEG-PLGA-ITA (modifikovaný kyselinou itakonovou). S využitím těchto kopolymerů (především jejich termosensitivních hydrogelů) se počítá v ortopedii na léčbu zlomenin (jako „lepidlo“). U vybraných vzorků kopolymerů byly sestaveny diagramy jejich fázového přechodu sol-gel. Pro další studium byly použity vzorky tvořící gel při 37 °C. Vzorky byly degradovány ve fosfátovém pufru o pH 7,4, při teplotě 37 °C. Degradace vzniklých fyzikálních hydrogelů byla popsána poklesem molekulové hmotnosti polymeru a nárůstem koncentrací kyseliny mléčné a glykolové v roztoku pufru. Bylo zjištěno, že polymer modifikovaný kyselinou itakonovou podléhá rychlejší degradaci než stejný nemodifikovaný polymer, rovněž bylo prokázáno, že vzorky s nižším poměrem PLGA/PEG degradují rychleji než s poměrem vyšším. Rychlost degradace je také zavislá na hodnotě pH pufru a to v pořadí pH 4,0
|
|
|
Vliv substrátu při stanovení PAH vázaný na nano-aerosol
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Rešeršní část shrnuje problematiku polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH), jejich chemické a fyzikálně-chemické vlastnosti, vliv na zdraví, životní prostředí a upozorňuje na odlišné chování různých PAH. Byl sestaven podrobný návod na přípravu měření vysoko- objemovým kaskádním impaktorem BGI 900 (Hi-Vol), čištění, ekvilibrace, vážení, ochrana před kontaminací substrátů a postup měření. Byl proveden experiment, kdy se za teflonový back-upový filtr umístil zvláštní PUF substrát, na který se při expozici zachytily ve významném množství plynné fáze fenanthrenu, anthracenu, fluoranthenu, pyrenu a benzo(a)anthracenu. Míra záchytu stanovených PAH rostla s rostoucí tenzí páry od 10-4 do 10-1 Pa. Ostatní měřené PAH (koronen, benzo(ghi)perylen, chrysen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, dibenzo(a,h)anthracen a indeno(1,2,3-cd)pyren) s tenzí páry od 10 -5 do 10-10 Pa nebyly zachyceny. Experiment ukázal, že polyuretanové PUF terče zachytávají ve znatelném množství plynnou fázi těkavějších PAH, a proto byl proveden korekční odpočet záchytu plynné fáze v jednotlivých velikostních frakcích. Odpočet činil pro těkavé PAH jednotky až desítky procent měřených velikostních frakcí částic PAH. Experiment se uskutečnil během zimní inverze 6., 7., 8. a 13. února 2012 v Ostravě - Radvanicích,...
|
|
|
Studium hlavních aspektů mykoremediace - vliv biodostupnosti, biodegradace a toxicity organických polutantů
Čvančarová, Monika
Do životního prostředí se uvolňuje velké množství organických látek, které jsou pro živé organismy nebezpečné. Často se jedná o látky perzistentní a toxické. Některé mají karcinogenní nebo mutagenní účinky, rovněž mohou ovlivňovat endokrinní systém živočichů a některé mohou přispívat ke vzniku bakteriální rezistence. Přirozenými procesy se v životním prostředí jen velmi pomalu odbourávájí, a proto se k dekontaminaci lokalit používají různé remediační techniky. Remediační a bioremediační techniky se významně liší a závisí na mnoha faktorech, které by měly být kriticky hodnoceny. Tato disertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi biodostupností, biodegradací a toxicitou organických polutantů. K tomuto účelu byly vybrány organické látky různého původu a charakteru - polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a fluorochinolonová antibiotika, které byly degradovány ligninolytickými houbami. Práce je zaměřena na studium desorpčního chování polutantů pocházejících ze starých ekologických zátěží, degradačního potenciálu různých houbových kmenů, degradačních mechanismů, transformačních produktů a jejich ekotoxicity. Všechny tyto faktory významně přispívají ke zhodnocení environmentálních dopadů mykoremediace. Výsledky ukázaly, že biopřístupná frakce organických polutantů stanovená...
|
|
|
Využití buněčné linie BEAS-2B pro analýzu mikrojader v genetické toxikologii
Červená, Tereza ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent)
Práce se zabývá využitím buněčné linie BEAS-2B pro analýzu mikrojader v genetické toxikologii. Je rozdělena do dvou hlavních částí: a) teoretický úvod do problematiky analýzy a hledání vhodných modelů pro testování vlivu znečištěného ovzduší a vyráběných nanočástic, b) praktická část popisující výsledky analýzy mikrojader indukovaných polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), extrahovatelnou organickou hmotou (EOM) ze spalin tří typů dieselového paliva a vyráběných nanočástic. Buněčná linie BEAS-2B představuje nenádorový model lidského plicního epitelu, který se jeví jako vhodný pro analýzu mikrojader. Tato analýza je běžně používaným postupem pro stanovení genotoxicity látek, který se používá u širokého spektra buněčných kultur a také v lidských studiích. V rámci této diplomové práce byly po dobu 28, 48 a 72 hodin testovány následující látky: benzo[a]pyren, 3-nitrobenzantron a 1-nitropyren jakožto karcinogenní PAU běžně se vyskytující ve znečistěném ovzduší; EOM ze spalin 100% nafty, nafty s 30% přídavkem biosložky, 100% bionafty a dvě vyráběné nanočástice TiO2 a Ag. Výsledky práce potvrzují vhodnost zvolené buněčné linie jako modelového systému pro stanovení genotoxicity testovaných látek při využití specifických kultivačních podmínek zajišťujících stabilitu linie BEAS-2B. Práce současně...
|
|
|
Studium hlavních aspektů mykoremediace - vliv biodostupnosti, biodegradace a toxicity organických polutantů
Čvančarová, Monika ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Bosáková, Zuzana (oponent)
Do životního prostředí se uvolňuje velké množství organických látek, které jsou pro živé organismy nebezpečné. Často se jedná o látky perzistentní a toxické. Některé mají karcinogenní nebo mutagenní účinky, rovněž mohou ovlivňovat endokrinní systém živočichů a některé mohou přispívat ke vzniku bakteriální rezistence. Přirozenými procesy se v životním prostředí jen velmi pomalu odbourávájí, a proto se k dekontaminaci lokalit používají různé remediační techniky. Remediační a bioremediační techniky se významně liší a závisí na mnoha faktorech, které by měly být kriticky hodnoceny. Tato disertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi biodostupností, biodegradací a toxicitou organických polutantů. K tomuto účelu byly vybrány organické látky různého původu a charakteru - polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a fluorochinolonová antibiotika, které byly degradovány ligninolytickými houbami. Práce je zaměřena na studium desorpčního chování polutantů pocházejících ze starých ekologických zátěží, degradačního potenciálu různých houbových kmenů, degradačních mechanismů, transformačních produktů a jejich ekotoxicity. Všechny tyto faktory významně přispívají ke zhodnocení environmentálních dopadů mykoremediace. Výsledky ukázaly, že biopřístupná frakce organických polutantů stanovená...
|
|
|
Studium hlavních aspektů mykoremediace - vliv biodostupnosti, biodegradace a toxicity organických polutantů
Čvančarová, Monika
Do životního prostředí se uvolňuje velké množství organických látek, které jsou pro živé organismy nebezpečné. Často se jedná o látky perzistentní a toxické. Některé mají karcinogenní nebo mutagenní účinky, rovněž mohou ovlivňovat endokrinní systém živočichů a některé mohou přispívat ke vzniku bakteriální rezistence. Přirozenými procesy se v životním prostředí jen velmi pomalu odbourávájí, a proto se k dekontaminaci lokalit používají různé remediační techniky. Remediační a bioremediační techniky se významně liší a závisí na mnoha faktorech, které by měly být kriticky hodnoceny. Tato disertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi biodostupností, biodegradací a toxicitou organických polutantů. K tomuto účelu byly vybrány organické látky různého původu a charakteru - polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a fluorochinolonová antibiotika, které byly degradovány ligninolytickými houbami. Práce je zaměřena na studium desorpčního chování polutantů pocházejících ze starých ekologických zátěží, degradačního potenciálu různých houbových kmenů, degradačních mechanismů, transformačních produktů a jejich ekotoxicity. Všechny tyto faktory významně přispívají ke zhodnocení environmentálních dopadů mykoremediace. Výsledky ukázaly, že biopřístupná frakce organických polutantů stanovená...
|
|
|
Acelulární test genotoxicity komplexních směsí organických látek vázaných na velikostně segregovaných aerosolech.
Fikejzlová, Monika ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Machala, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo porovnat genotoxicitu organických extraktů z prachových částic různé velikosti (1-10 µm; 0,5-1 µm; 0,17-0,5 µm) odebraných velkoobjemovými kaskádními impaktory ve 4 lokalitách České republiky s různým stupněm znečištění (Březno - povrchový důl, Dobré Štěstí - dálnice, Praha - centrum, Láz - pozaďová stanice). Genotoxicita byla stanovena v acelulárním testu DNA z telecího brzlíku (calf thymus DNA; CT-DNA) s a bez metabolické aktivace S9, analýzou DNA aduktů indukovaných extrahovatelnou organickou hmotou (EOM) z prachových částic (PM) metodou 32 P-postlabeling a schopností extraktů indukovat oxidační poškození DNA, které bylo hodnoceno pomocí testu kompetitivní ELISA. Hlavním závěrem této práce je, že největší podíl na genotoxicitě mají jemné částice (<1 µm). Koncentrace karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků (k-PAU) v EOM ukazuje, že jemná frakce (0,5-1 µm) váže nejvyšší množství k-PAU ve všech odebíraných lokalitách. Tento fakt může souviset s vyšším měrným povrchem této frakce ve srovnání s hrubou frakcí (1-10 µm) a vyšší hmotností ve srovnání s kondenzační frakcí (0,17-0,5 µm). Jemná frakce i kondenzační frakce jsou účinné nosiče k-PAU. Podobně, hladiny DNA aduktů na m3 vzduchu byly nejvyšší pro jemnou frakci, zatímco u kondenzační frakce (Březno,...
|
|
|
Vliv substrátu při stanovení PAH vázaný na nano-aerosol
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Rešeršní část shrnuje problematiku polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH), jejich chemické a fyzikálně-chemické vlastnosti, vliv na zdraví, životní prostředí a upozorňuje na odlišné chování různých PAH. Byl sestaven podrobný návod na přípravu měření vysoko- objemovým kaskádním impaktorem BGI 900 (Hi-Vol), čištění, ekvilibrace, vážení, ochrana před kontaminací substrátů a postup měření. Byl proveden experiment, kdy se za teflonový back-upový filtr umístil zvláštní PUF substrát, na který se při expozici zachytily ve významném množství plynné fáze fenanthrenu, anthracenu, fluoranthenu, pyrenu a benzo(a)anthracenu. Míra záchytu stanovených PAH rostla s rostoucí tenzí páry od 10-4 do 10-1 Pa. Ostatní měřené PAH (koronen, benzo(ghi)perylen, chrysen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, dibenzo(a,h)anthracen a indeno(1,2,3-cd)pyren) s tenzí páry od 10 -5 do 10-10 Pa nebyly zachyceny. Experiment ukázal, že polyuretanové PUF terče zachytávají ve znatelném množství plynnou fázi těkavějších PAH, a proto byl proveden korekční odpočet záchytu plynné fáze v jednotlivých velikostních frakcích. Odpočet činil pro těkavé PAH jednotky až desítky procent měřených velikostních frakcí částic PAH. Experiment se uskutečnil během zimní inverze 6., 7., 8. a 13. února 2012 v Ostravě - Radvanicích,...
|
|
|
Využití separačních technik na bázi plynové a kapalinové chromatografie s různým typem detektorů pro stanovení biologicky aktivních látek a vybraných xenobiotik
Mravcová, Ludmila ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Chýlková,, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá využitím separačních technik pro analýzu degradace polymerů a polycyklických aromatických uhlovodíků. Je rozdělena na dvě části, které jsou zpracovány samostatně. V první části práce byly studovány zejména degradační vlastnosti blokových kopolymerů na bázi kyseliny mléčné, glykolové a poly(ethylenglykolu) PLGA-PEG-PLGA a ITA-PLGA-PEG-PLGA-ITA (modifikovaný kyselinou itakonovou). S využitím těchto kopolymerů (především jejich termosensitivních hydrogelů) se počítá v ortopedii na léčbu zlomenin (jako „lepidlo“). U vybraných vzorků kopolymerů byly sestaveny diagramy jejich fázového přechodu sol-gel. Pro další studium byly použity vzorky tvořící gel při 37 °C. Vzorky byly degradovány ve fosfátovém pufru o pH 7,4, při teplotě 37 °C. Degradace vzniklých fyzikálních hydrogelů byla popsána poklesem molekulové hmotnosti polymeru a nárůstem koncentrací kyseliny mléčné a glykolové v roztoku pufru. Bylo zjištěno, že polymer modifikovaný kyselinou itakonovou podléhá rychlejší degradaci než stejný nemodifikovaný polymer, rovněž bylo prokázáno, že vzorky s nižším poměrem PLGA/PEG degradují rychleji než s poměrem vyšším. Rychlost degradace je také zavislá na hodnotě pH pufru a to v pořadí pH 4,0
|
|
|
Vliv fluoranthenu na růstové a vývojové procesy okřehku menšího (Lemna minor L.)
Hrušková, Zuzana
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou považovány za perzistentní organické polutanty z důvodu dlouhodobého přetrvávání v životním prostředí. Na přítomnost PAU významně reaguje vodní rostlina Lemna minor L. svou redukcí růstu, a představuje tak bioindikátor organického zatížení vodního prostředí. Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv fluoranthenu na růstové a vývojové procesy Lemna minor L. Během 21 dnů byly sledovány na několika koncentracích fluoranthenu (0,1; 0,5; 1 a 5 mg/l) růst a viabilita rostlin, morfologické a anatomické změny a růstové parametry. Dále byly sledovány produkční schopnosti rostlin a změny v obsahu fytohormonů (cytokininy, etylén, ABA). Z výsledků vyplynulo, že fluoranthen měl značný vliv na vzhled rostlin a produkci biomasy, specifickou listovou plochu a obsah sušiny listu. Na produkční úrovni nebyly zaznamenány významné negativní účinky. Vlivem fluoranthenu došlo ke zvýšení produkce etylénu a tvorby kyseliny abscisové u rostlin okřehku menšího. Po 21 dnech kultivace došlo u rostlin ošetřených nízkými koncentracemi fluoranthenu k syntéze iP, iPR a Z.
|
host ::
RSS.