|
|
Zdislava z Lemberka - život a dílo
Soukupová, Michala ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Zdislava z Lemberka - život a dílo" se zabývá celým životem a činností sv. Zdislavy z Lemberka na základě dostupných informací, které podává dosavadní odborná literatura. Snaží se i na základě informací o její rodině, zejména pak o její matce Sibyle z Křižanova a manželu Havlovi z Lemberka, vytvořit ucelený přehled o jejím mnohotvárném životě, činnosti a službě pro český národ. Snaží se potvrdit tezi, že ačkoliv o Zdislavě z Lemberka není dochováno mnoho přímých informací, jistě pro svou dobu představovala výjimečnou osobnost s jedinečnými charakteristickými rysy. První kapitola této práce popisuje dobu středověkých Čech, v níž Zdislava z Lemberka žila a představovala se tehdejšímu českému národu. Druhá kapitola se věnuje církevním řádům, zejména pak dominikánskému řádu, s kterým je Zdislava z Lemberka dodnes spojována. Třetí kapitola se zaobírá životem Zdislaviných rodičů a manžela a jejich působením v českém prostředí, které spojuje i s osobností Zdislavy. Čtvrtá kapitola zachycuje Zdislavu z Lemberka a její životní cestu. Zaměřuje se na její církevní a sociální činnost, její roli jako ženy v rodinném i veřejném životě a procesy, které vedly k jejímu blahořečení a svatořečení. Pátá kapitola se krátce věnuje Zdislavině současnici sv. Anežce České a její komparaci se Zdislavou. Je...
|
|
|
Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti
Váňa, Jan ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Michalová, Petra (oponent)
Diplomová práce Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti se zabývala mocenským postavením prvních třech generací zástupců ronovské šlechty v přímé linii k Hynkovi z Dubé. V prosopografická části práce byly analyzovány svědečné řady listin, které jasně prokázaly mocenské maximum jejich dvorské kariéry v době vlády Václava I. Toto maximum se rovněž odráží ve druhé části práce pojednávající o majetkové držbě. V době vlády Václava I. Ronovci vybudovali rozsáhlé pozemkové dominium v severních Čechách a průběžně podporovali rozsáhlou kolonizační činnost v tomto regionu. Ač Ronovci nezastávali žádný dvorský úřad, s výjimkou zemského úřadu správců v Budyšíně, vytvořili si s Přemyslovci velmi silné pouto odvislé od společného dětství přes politickou a vojenskou podporu Václava I. v jeho vnitřní i zahraniční politice. Po smrti Častoslova ze Žitavy mocenské postavení Ronovců v přímé linii začíná upadat, na vrchol se dostává pobočná linie Ronovců - Lichtenburkové. Minimum ronovské dvorské kariéry nastává po jejich odchodu ode dvora Přemysla Otakara II., kdy Ronovci nesouhlasí s Přemyslovou vnitřní politikou. Navracejí se opět ke dvoru roku 1276 v postavě Hynka z Dubé.
|
|
|
Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti
Váňa, Jan
Rigorózní práce Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti se zabývala mocenským postavením prvních třech generací zástupců ronovské šlechty v přímé linii k Hynkovi z Dubé. V prosopografická části práce byly analyzovány svědečné řady listin, které jasně prokázaly mocenské maximum jejich dvorské kariéry v době vlády Václava I. Toto maximum se rovněž odráží ve druhé části práce pojednávající o majetkové držbě. V době vlády Václava I. Ronovci vybudovali rozsáhlé pozemkové dominium v severních Čechách a průběžně podporovali rozsáhlou kolonizační činnost v tomto regionu. Ač Ronovci nezastávali žádný dvorský úřad, s výjimkou zemského úřadu správců v Budyšíně, vytvořili si s Přemyslovci velmi silné pouto odvislé od společného dětství přes politickou a vojenskou podporu Václava I. V jeho vnitřní i zahraniční politice. Po smrti Častoslova ze Žitavy mocenské postavení Ronovců v přímé linii začíná upadat, na vrchol se dostává pobočná linie Ronovců - Lichtenburkové. Minimum ronovské dvorské kariéry nastává po jejich odchodu ode dvora Přemysla Otakara II., kdy Ronovci nesouhlasí s Přemyslovou vnitřní politikou. Navracejí se opět ke dvoru roku 1276 v postavě Hynka z Dubé.
|
|
| |
|
|
Adalbert III. a jeho doba
Strnadová, Kristýna ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o osobnosti českého prince Adalberta z rodu Přemyslovců. Jejím cílem je analýza jeho života a jednání v kontextu nábožensko-politické situace ve Svaté říši římské a českých zemích. Zaměřuje se na tři tematické okruhy, z nichž první je vymezen vazbami Adalberta na české prostředí. Druhý okruh se zabývá jeho postavením jako salcburského arcibiskupa vůči císaři na pozadí císařsko-papežských vztahů. Poslední oblastí zájmu je Adalbertovo působení v salcburské arcidiecézi. Při řešení dané problematiky bylo čerpáno z dostupných relevantních pramenů a literatury a použito metody biografické, komparativní a empiricko-analytické. Výsledkem práce je vytvoření uceleného pohledu na jeho osobu v souvislosti s dobovými událostmi, v čemž také spočívá její hlavní přínos.
|
|
|
Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti
Váňa, Jan ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Michalová, Petra (oponent)
Diplomová práce Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti se zabývala mocenským postavením prvních třech generací zástupců ronovské šlechty v přímé linii k Hynkovi z Dubé. V prosopografická části práce byly analyzovány svědečné řady listin, které jasně prokázaly mocenské maximum jejich dvorské kariéry v době vlády Václava I. Toto maximum se rovněž odráží ve druhé části práce pojednávající o majetkové držbě. V době vlády Václava I. Ronovci vybudovali rozsáhlé pozemkové dominium v severních Čechách a průběžně podporovali rozsáhlou kolonizační činnost v tomto regionu. Ač Ronovci nezastávali žádný dvorský úřad, s výjimkou zemského úřadu správců v Budyšíně, vytvořili si s Přemyslovci velmi silné pouto odvislé od společného dětství přes politickou a vojenskou podporu Václava I. v jeho vnitřní i zahraniční politice. Po smrti Častoslova ze Žitavy mocenské postavení Ronovců v přímé linii začíná upadat, na vrchol se dostává pobočná linie Ronovců - Lichtenburkové. Minimum ronovské dvorské kariéry nastává po jejich odchodu ode dvora Přemysla Otakara II., kdy Ronovci nesouhlasí s Přemyslovou vnitřní politikou. Navracejí se opět ke dvoru roku 1276 v postavě Hynka z Dubé.
|
|
|
Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti
Váňa, Jan
Rigorózní práce Mocenské postavení prvních Ronovců a jejich pozice v české středověké společnosti se zabývala mocenským postavením prvních třech generací zástupců ronovské šlechty v přímé linii k Hynkovi z Dubé. V prosopografická části práce byly analyzovány svědečné řady listin, které jasně prokázaly mocenské maximum jejich dvorské kariéry v době vlády Václava I. Toto maximum se rovněž odráží ve druhé části práce pojednávající o majetkové držbě. V době vlády Václava I. Ronovci vybudovali rozsáhlé pozemkové dominium v severních Čechách a průběžně podporovali rozsáhlou kolonizační činnost v tomto regionu. Ač Ronovci nezastávali žádný dvorský úřad, s výjimkou zemského úřadu správců v Budyšíně, vytvořili si s Přemyslovci velmi silné pouto odvislé od společného dětství přes politickou a vojenskou podporu Václava I. V jeho vnitřní i zahraniční politice. Po smrti Častoslova ze Žitavy mocenské postavení Ronovců v přímé linii začíná upadat, na vrchol se dostává pobočná linie Ronovců - Lichtenburkové. Minimum ronovské dvorské kariéry nastává po jejich odchodu ode dvora Přemysla Otakara II., kdy Ronovci nesouhlasí s Přemyslovou vnitřní politikou. Navracejí se opět ke dvoru roku 1276 v postavě Hynka z Dubé.
|
host ::
RSS.