|
|
Diagnostika parazitárních onemocnění a úspěšnost vybraných terapeutických postupů u lichokopytníků a sudokopytníků
HAVRDOVÁ, Nikola
Tato disertační práce se zabývala diagnostikou a terapeutickými postupy při léčbě parazitárních onemocnění u lichokopytníků a sudokopytníků vybranými anthelmintiky. V letech 2020 - 2023 bylo v rámci České republiky mikroskopicky vyšetřeno na přítomnost nematod, trematod nebo cestod ve vzorcích výkalů 5 359 sudokopytníků a 819 lichokopytníků, konkrétně - skotu, ovcí, koz, praturů, muflonů, jelenů, zubrů, bizonů, koní, oslů a poníků. Molekulárně bylo na přítomnost trematod vyšetřeno 76 vzorků skotu, 26 vzorků zubrů a 52 vzorků bizonů, kde byla prokázána přítomnost C. daubneyi. Parazitární infekce byly sledovány u přirozeně infikovaných jedinců a během studie nebyly u žádného monitorovaného jedince zpozorovány klinické příznaky prokazující parazitární infekci. Nejvíce parazitárních infekcí bylo vyhodnoceno pro H. contortus, O. ostertagi, M. benedeni, C. daubneyi a A. perfoliata. V rámci disertační práce bylo zvoleno celkem deset anthelmintik dostupných v České republice se zaměřením na jednotlivé kategorie parazitárních infekcí u různých druhů zvířat. Na základě laboratorních analýz testů LDA byl určen druh nematody dle vývojového stádia larev, který při terapeutické léčbě pomohl zvolit vhodné anthelmintikum. Závěrem lze konstatovat, že u terapeuticky léčených jedinců hospodářských zvířat byla prokázána účinnost téměř u všech anthelmintik.
|
|
|
Změny společenstev hlístic během primární a sekundární sukcese
Benetková, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hendrychová, Markéta (oponent) ; Renčo, Marek (oponent)
Ztráta biodiverzity je jednou z největších hrozeb naší éry. Habitaty se všemi unikátními druhy na nimi navázanými mizí kvůli změnám v krajině a jiným lidským aktivitám, jmenovitě získávání zdrojů. Povrchová těžba a intenzivní zemědělství jsou příklady lidských aktivit, které výrazně ničí půdu a diverzitu půdní fauny. Obnova ekosystémů je tedy cestou jak snížit tyto ztráty a zachovat nebo dokonce navrátit unikátní habitaty. Navzdory tomu, že většina rekultivačních projektů se zaměřuje na rostliny, v poslední době se mezi vědci zvyšuje i zájem o obnovu půdních společenstev. Hlístice slouží jako velmi užitečný nástroj pro hodnocení kvality půdní potravní sítě. Jejich vlastnosti jako jsou různá velikost těla nebo různé potravní preference je předurčují k tomu, aby obsadily téměř každou ekologickou niku v rámci skupiny půdní fauny. To vše dohromady se skutečností, že jsou mezi prvními, kdo kolonizuje nová prostředí, nám dovoluje zaznamenat změny v půdní potravní síti během primární a sekundární sukcese. Obnova půdy a půdních procesů reprezentuje vážnou výzvu v mnoha rekultivačních projektech. Mnoho rekultivačních praktik již bylo použito pro urychlení půdního vývoje a přidružených interakcí s rostlinami a vývojem ekosystému. Často se k tomu používá přídavek půdy, opadu, sena či podobného materiálu. Tyto...
|
|
|
Společenstva půdních hlístic při různých způsobech obnovy vřesovišť
Radochová, Petra ; Háněl, Ladislav (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Rozloha vřesovišť se v Evropě od 20. století prudce snížila díky intenzifikaci zemědělství, používání umělých hnojiv a acidifikaci, a proto v poslední době probíhají snahy o navrácení vřesovišť do krajiny. Jedním z nástrojů, který může indikovat stav vyvíjejícího se ekosystému, je složení společenstva půdních hlístic. V letech 2011, 2013 a 2014 byly v Nizozemsku odebrány půdní vzorky z ploch, na kterých od roku 2011 probíhá experimentální obnova vřesovišť různými způsoby (3 × 3 faktoriálový experiment) a dále vzorky z původních suchých a vlhkých vřesovišť (jako ukazatele cílového stavu). Z hlístic extrahovaných z celkem 174 vzorků byla provedena analýza celkové abundance, trofických skupin, dominance rodů a vypočteny indexy ukazující stav půdního společenstva hlístic. Byl prokázán rychlejší vývoj na vlhkých vřesovištích vzhledem k suchým vřesovištím, ale pro velkou variabilitu dat nebylo možno prokázat rozdíly mezi jednotlivými ošetřeními. Vývoj mezi suchými a vlhkými vřesovišti byl odlišný i v nálezu vyššího relativního zastoupení omnifágů v roce 2013 a predátorů v roce 2014 na pokusných plochách suchých vřesovišť. Celkově lze konstatovat, že společenstvo půdních hlístic ještě nedosáhlo po třech letech obnovy vřesovišť cílového stavu. Klíčová slova: Nematoda, Nizozemí, Maturity Index, přenos drnů,...
|
|
|
Společenstva půdních hlístic při různých způsobech obnovy vřesovišť
Radochová, Petra ; Háněl, Ladislav (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Rozloha vřesovišť se v Evropě od 20. století prudce snížila díky intenzifikaci zemědělství, používání umělých hnojiv a acidifikaci, a proto v poslední době probíhají snahy o navrácení vřesovišť do krajiny. Jedním z nástrojů, který může indikovat stav vyvíjejícího se ekosystému, je složení společenstva půdních hlístic. V letech 2011, 2013 a 2014 byly v Nizozemsku odebrány půdní vzorky z ploch, na kterých od roku 2011 probíhá experimentální obnova vřesovišť různými způsoby (3 × 3 faktoriálový experiment) a dále vzorky z původních suchých a vlhkých vřesovišť (jako ukazatele cílového stavu). Z hlístic extrahovaných z celkem 174 vzorků byla provedena analýza celkové abundance, trofických skupin, dominance rodů a vypočteny indexy ukazující stav půdního společenstva hlístic. Byl prokázán rychlejší vývoj na vlhkých vřesovištích vzhledem k suchým vřesovištím, ale pro velkou variabilitu dat nebylo možno prokázat rozdíly mezi jednotlivými ošetřeními. Vývoj mezi suchými a vlhkými vřesovišti byl odlišný i v nálezu vyššího relativního zastoupení omnifágů v roce 2013 a predátorů v roce 2014 na pokusných plochách suchých vřesovišť. Celkově lze konstatovat, že společenstvo půdních hlístic ještě nedosáhlo po třech letech obnovy vřesovišť cílového stavu. Klíčová slova: Nematoda, Nizozemí, Maturity Index, přenos drnů,...
|
|
|
Parazité nutrií (Myocastor coypus)
Urbanová, Beáta ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Nechybová, Stanislava (oponent)
Cílem této práce bylo zpracování literárních údajů, které se týkají parazitů nutrie říční (Myocastor coypus).
V první části práce je popsána anatomie a etologie nutrie. Nutrie je relativně velký hlodavec, pocházející z Jižní Ameriky. Žije v okolí vodních ploch v malých rodinných skupinkách, které vede stará samice. Její tělo je přizpůsobeno životu ve vodě. Nutrie je býložravec, živí se příbřežními a vodními rostlinami. Patří mezi polyestrická zvířata a rodí okolo šesti nidifugních mláďat. Nutrie je v České republice nepůvodním druhem, první dovoz nutrií proběhl v roce 1924 z Argentiny. Docházelo k únikům z farem a tím se dostala do volné přírody.
V druhé části práce jsou charakterizováni paraziti, kteří byli diagnostikováni u nutrií. Protozoární onemocnění způsobují kokcidie a Toxoplasma gondii. Kokcidie jsou parazité z rodu Eimeria a patří mezi nejnebezpečnější onemocnění u nutrií. U nutrií se dále vyskytuje motolice Fasciola hepatica, která způsobuje obturaci a destrukci jater. Z tasemnic u nutrií parazitují Anoplocephala sp., Hymenolepis octocornata a Rodentolepis avetjanae. Dále nutrie slouží jako mezihostitelé Echinococcus granulosus, Multiceps serialis, Taenia tenuicollis. Onemocnění způsobené parazitickými hlísticemi třídy Nematoda je způsobeno parazity Trichinella spiralis, Trichuris myocastoris, červy rodu Strongyloides (Strongyloides myopotami), hlísticemi z nadčeledi Trichostrongyloidae (Trichostrongylus retortaeformis, T. myocastoris). Mezi ektoparazitární onemocnění nejčastěji patří svrab (Myocoptes myocastori, Chirodiscoides caviae) a Demodex spp.
|
|
|
Endoparazitární infekce ovcí a koz v různých podmínkách chovu
UHLÍŘOVÁ, Barbora Isatou
Vzorky trusu pro parazitologické vyšetření byly odebírány v letech 2011 a 2012 na farmách v jižních Čechách ve třech chovech ovcí (chov konvenční, ekologický a chov v přechodném období na ekologické zemědělství) a dvou chovech koz (chov konvenční a ekologický). Celkem bylo vyšetřeno 400 vzorků čtyřmi parazitologickými metodami (metoda barvení oocyst kryptosporidií, larvoskopie, flotační metoda dle Sheathera a sedimentace pomocí metody MIFC). Bylo nalezeno 14 různých parazitů. V chovech byly nejčastěji diagnostikovány kokcidie rodu Eimeria. Bylo zjištěno, že kozy byly 1,8× častěji infikovány parazity než ovce (x2 = 6,274; d. f. = 1; p = 0, 00576; OR = 1,82). Zvířata do 6 měsíců věku byla 3× častěji infikována eimeriemi než starší jedinci (x2 = 17,174; d. f. = 1; p = 0,00003; OR = 3,16). Kozy v zimním období byly 11× častěji zatíženy parazitární infekcí než ovce (x2 = 5,8174; d. f. = 1; p = 0,0050; OR = 10,78). Kozy byly 2× častěji infikovány plicními nematody než ovce (x2 = 8,407; d. f. = 1; p = 0,0019; OR = 1,99). Statisticky významný rozdíl v zatížení parazitárními infekcemi mezi konvenčně a ekologicky chovanými zvířaty nebyl prokázán (x2 = 0,0145; d. f. = 1; p = 0,452; OR = 1,05).
|
|
|
Komplexní charakteristika hlístice Phasmarhabditis hemaphrodita.
NERMUŤ, Jiří
Disertační práce "Komplexní charakteristika hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita" je zaměřená na studium ekologie parazitické hlístice P. hermaphrodita a její celkovou charakteristiku v kontextu všech dosavadních poznatků. Práce sestává z obecného úvodu, který má za cíl představit P. hermaphrodita v celé šíři dosavadního výzkumu a čtyř vlastních originálních prací, které na tento přehled navazují. První z nich zkoumá způsob orientace P. hermaphrodita v prostředí a reakci na přítomnost různých potenciálních hostitelů či živných substrátů. Další se zabývá reakcí P. hermaphrodita na různé živočišné a rostlinné substráty, hlavně pak tím, jak tyto různé substráty ovlivňují vývoj populace a kvalitu i kvantitu potomstva. Třetí oblastí zájmu je vliv vnitrodruhové konkurence na vývoj populace a kvalitu i kvantitu potomstva. Závěr tvoří krátká studie zabývající se perzistencí hlístice v různých prostředích, od minerálního až po čistě organické.
|
|
|
Střevní nematoda koní
JAROLÍMKOVÁ, Alžběta
Práce byla zpracována formou literární rešerže zaměřena na střevní nematoda koní především na gastrointerstinální parazity podčeledi Strongylinae a Cyathostominae, Strongyloides westeri, Parascaris eqourum a Oxyuris equi. Řeší zásady preventivního opatření vzniku parazitálního onemocnění. Výběr vhodných anthelmink a antiparazitárních programů. Rezistenci gastrointerstinálních parazitů na anthelmintika a jejich účinné složky. Na základě práce jsou navrhnuty možnosti řešení.
|
|
|
Phylogenetic relationships of some spirurine nematodes (Nematoda: Chromadorea: Rhabditida: Spirurina) parasitic in fishes inferred from SSU rRNA gene sequences
ČERNOTÍKOVÁ, Eva
Small subunit rRNA sequences were obtained from 38 representatives mainly of the nematode orders Spirurida (Camallanidae, Cystidicolidae, Daniconematidae, Philometridae, Physalopteridae, Rhabdochonidae, Skrjabillanidae) and, in part, Ascaridida (Anisakidae, Cucullanidae, Quimperiidae). The examined nematodes are predominantly parasites of fishes. Their analyses provided well-supported trees allowing the study of phylogenetic relationships among some spirurine nematodes. The present results support the placement of Cucullanidae at the base of the suborder Spirurina and, based on the position of the genus Philonema (subfamily Philoneminae) forming a sister group to Skrjabillanidae (thus Philoneminae should be elevated to Philonemidae), the paraphyly of the Philometridae. Comparison of a large number of sequences of representatives of the latter family supports the paraphyly ofthe genera Philometra, Philometroides and Dentiphilometra. The validity of the newly included genera Afrophilometra and Caranginema is supported. These results indicate geographical isolation has not been the cause of speciation in this parasite group and no coevolution with fish hosts is apparent. On the contrary, the group of South-American species of Alinema, Nilonema and Rumai is placed in an independent branch, thus markedly separated from other family members. Molecular data indicate that the skrjabillanid subfamily Esocineminae (represented by Esocinema bohemicum) should be either elevated to the rank of an idependent family or Daniconematidae (Mexiconema africanum) should be decreased to Daniconematinae and transferred to the family Skrjabillanidae. Camallanid genera Camallanus and Procamallanus, as well as the subgenera Procamallanus and Spirocamallanus are confirmed to be paraphyletic. Paraphyly has also been found within Filarioidea, Habronematoidea and Thelazioidea and in Cystidicolidae, Physalopteridae and Thelaziidae. The results of the analyses also show that Neoascarophis, Spinitectus and Rhabdochona are monophyletic, in contrast to the paraphyletic genus Ascarophis. They further confirm the independence of two subgenera, Rhabdochona and Globochona, in the genus Rhabdochona. The necessity of further studies of fish-parasitizing representatives of additional nematode families not yet studied by molecular methods, such as Guyanemidae, Lucionematidae or Tetanonematidae, is underscored.
|
|
|
Soil nematodes in ungulate grazed and ungrazed forests of the Křivoklátsko Biosphere Reserve -- first results of an ongoing project
Háněl, Ladislav
The effect of ungulate grazing on various woodland ecosystems was studied in oak-hornbeam forest, subxerothermic oak forest, and herb-rich beech forest of the Křivoklátsko Biosphere Reserve. Samples of soil nematodes were taken in May 2006 from plots within enclosures established in 1993 and from plots outside the enclosures. The total abundance of nematodes varied from 248.7 to 790.0 x 10.sup.4./sup. ind.m.sup.-2./sup. and was always greater outside the enclosures. In two cases out of four the difference was statistically significant. Bacterivores were the most numerous nematodes. Their abundance was greater only in one plot outside the enclosure in the oak-hornbeam forest and about one half of the bacterivores were short-living .i.Rhabditis./i.. The abundance of root-fungal feeders (mainly .i.Filenchus./i.) was always greater outside the enclosures than within enclosures.
|
host ::
RSS.