|
|
Žalm 118 v Novém zákoně
Zavadil, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Název: Žalm 118 v Novém zákoně Autor: Tomáš Zavadil Katedra: Katedra Nového zákona Vedoucí práce: doc. Jiří Mrázek, Th.D. Abstrakt: Práce se zabývá uplatněním žalmu 118 v Novém zákoně. Je rozdělena do několika částí, nejprve obsahuje soupis všech citací a odkazů k žalmu 118 v Novém zákoně podle edice Nestle-Aland. Následně poukazuje na propojenost jednotlivých textů, na využití jednoho textu v jiném a na uplatnění intertextuality v biblickém bádání. Na rozdíl od tradičního pojetí zdůrazňuje přínos jednoslovných aluzí. Další část uvádí žalm 118 do možného historického kontextu a přibližuje jeho uplatnění v liturgii, zejména na dobovém pozadí 1. století po K. Poukazuje také na jeho velkou oblibu. Následuje stručný výklad pasáží z Nového zákona, kde novozákonní autoři citují či odkazují k žalmu 118. Zvýšená pozornost je věnována výkladu perikop Mk 11,1-11 a Mk 12,1-12, ve kterých jsou aluze k žalmu 118 rozebírány podrobněji. Závěr práce tvoří shrnutí poznatků exegetické práce. Klíčová slova: citát, odkaz, žalm 118, Nový zákon, Ježíš, Mesiáš, král, spása, kámen, svátky, intertextualita
|
|
| |
|
|
Ježíš kráčí po moři, Mt 14,22-33 v kontextu petrovských perikop Matoušova evangelia
Říhová, Václava ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Bakalářská práce "Ježíš kráčí vodě" se věnuje jedné z perikop Matoušova evangelia a je zaměřena zejména na postavu apoštola Petra a snaží se přiblížit jeho život po boku Ježíše. První kapitola zahrnuje základní charakteristiku Matoušova evangelia včetně historie doby vzniku evangelia, jsou zde informace o celkové struktuře evangelia, o pramenech, ze kterých Matouš čerpal a vycházel, o autorovi samotném, o čtenářské obci, které bylo evangelium adresováno. Druhá kapitola je rozdělena do dvou částí, první část je věnována obecné charakteristice apoštola Petra, jeho původu, čím se živil, o jeho společenském zařazení, místu, odkud pocházel, kde žil, o jeho rodném a přijatém jménu. V druhé části druhé kapitoly jsou rozebrány vybrané petrovské perikopy (Mt 4,18-20; 16,13-20; 17,24-27; 18,21-22) s přihlédnutím k úloze a významu Petra v nich. Stěžejní část práce se věnuje rozboru ústřední perikopy "Ježíš kráčí po moři" (14,2-33) a zapojení apoštola Petra do příběhu, jeho významu a jeho jedinečné úloze v křesťanských dějinách a v rané církvi. Třetí kapitola srovnává perikopu "Ježíš kráčí po moři", jak je uvedena v Matoušově evangeliu, s Markovým a Janovým evangeliem, v čem se liší, v čem se shodují, jaká je teologie evangelistů. Závěr práce je pak věnován zhodnocení přesahu apoštola Petra do spirituální...
|
|
|
Žalm 118 v Novém zákoně
Zavadil, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Název: Žalm 118 v Novém zákoně Autor: Tomáš Zavadil Katedra: Katedra Nového zákona Vedoucí práce: doc. Jiří Mrázek, Th.D. Abstrakt: Práce se zabývá uplatněním žalmu 118 v Novém zákoně. Je rozdělena do několika částí, nejprve obsahuje soupis všech citací a odkazů k žalmu 118 v Novém zákoně podle edice Nestle-Aland. Následně poukazuje na propojenost jednotlivých textů, na využití jednoho textu v jiném a na uplatnění intertextuality v biblickém bádání. Na rozdíl od tradičního pojetí zdůrazňuje přínos jednoslovných aluzí. Další část uvádí žalm 118 do možného historického kontextu a přibližuje jeho uplatnění v liturgii, zejména na dobovém pozadí 1. století po K. Poukazuje také na jeho velkou oblibu. Následuje stručný výklad pasáží z Nového zákona, kde novozákonní autoři citují či odkazují k žalmu 118. Zvýšená pozornost je věnována výkladu perikop Mk 11,1-11 a Mk 12,1-12, ve kterých jsou aluze k žalmu 118 rozebírány podrobněji. Závěr práce tvoří shrnutí poznatků exegetické práce. Klíčová slova: citát, odkaz, žalm 118, Nový zákon, Ježíš, Mesiáš, král, spása, kámen, svátky, intertextualita
|
|
|
Mesiáš - teologický vhled do oratoria Georga Fridricha Händela
Podéšťová, Martina ; Minářová Výborná, Terezie (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
Martina Podéšťová, bc práce Mesiáš - teologický vhled do oratoria Georga Friedricha Händela Počet znaků (včetně mezer): 87.009 Anotace V úvodu bakalářské práce na téma Mesiáš - teologický vhled do oratoria Georga Friedricha Händela je analyzována obecná tendence chápat dílo Mesiáš jako "radostné oratorium", které přináší radostnou zprávu. Proč je často spojováno především s oslavou vánočních svátků. V další kratší kapitole je připomenut Händelův životopis, který je důležitý kvůli zařazení Mesiáše do autorova obsáhlého díla. Libreto oratoria se sestává z úryvků z Písma ze Starého i Nového zákona. Händel si libreto pro zhudebnění vybral proto, že ho nějakým způsobem oslovilo. Kapitola s rozborem jednotlivých částí libreta chce poukázat na to, jak se mesianismus odráží skrze Jennensovo libreto v celkovém zaměření oratoria. Závěr práce shrnuje a hodnotí význam díla, které je celosvětově uznávané a proto je lze s úspěchem plně využít pro pastorační účely. Klíčová slova Mesiáš, oratorium, Händel, teologický vhled, Jennens
|
|
|
Pojetí moci v Janově evangeliu
LIŠKA, Jan
Diplomová práce se zabývá mocí v Janově evangeliu, konkrétně pojmem EXOUSIA, který znamená moc nebo pravomoc. Věnuje se jednotlivým úryvkům Janova evangelia, ve kterých evangelista pojem EXOUSIA používá, zkoumá kontext, ve kterém je tento pojem použit a pokouší se přesněji určit, v jakém smyslu je tento pojem užíván. Tím se snaží tato práce zodpovědět otázku, jak evangelista pojem moc (EXOUSIA) chápe.
|
|
|
Vývoj mesiášských představ s pohledem na Iz 52,13 - 53,12
FÜRSTOVÁ, Veronika
Tato práce se zaměřuje na vývoj mesiášských představ ve Starém zákoně, u Židů v období mezi Starým a Novým zákonem, a také v oblasti starověkého předního Orientu (Egypt, Mezopotámie, předizraelský Kenaan). Autor práce sleduje spasitelské představy v oblasti středomoří a v Persii v době helénismu. Dále zkoumá eschatologické mesiášské postavy v islámu, hinduismu a buddhismu. V druhé části práce zkoumá úryvek z proroka Izajáše 52,13-53,12 a v něm figurující postavu Hospodinova služebníka a zmiňuje vliv této postavy na autory Nového zákona. Postava mesiáše má předizraelský původ v náboženských představách starověkého Orientu. Židovské pojetí mesiáše se však od jiných pojetí liší. Práce je zakončena tvrzením, že pojem {\clq}mesiáš` i {\clq}služebník` u Deuteroizajáše v podstatě vyjadřují poslání, funkci, která byla v různých prostředích vykládána různým způsobem. Do této role vstupovaly různé osobnosti, zejména králové. Spasitelská funkce mesiáše spočívá v určité oběti, někdy také sebeoběti, která podstatným způsobem zkvalitní život konkrétní skupiny lidí.
|
host ::
RSS.