|
|
Strategické postavení Východní Haliče v rámci Západoukrajinské republiky
Pastuščak, Alan ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dílčí epizodu mezinárodních a diplomatických vztahů jednoho z krátce existujících nástupnických státu Rakouska Uherska - Západoukrajinské republiky. Když na podzim roku 1918 vypukla válečná konfrontace mezi Polskem a Západoukrajinskou republiko o to, která strana bude mít trvalý nárok na Východní Halič, vyvinula Francie a Velká Británie opakované úsilí o urovnání sporů mezi těmito dvěma státy, nicméně k zachování suverenity Západoukrajinské republiky nakonec nedošlo. Cílem práce je určit důvody, proč Západoukrajinská republika jako geopolitické těleso nezískala dostatečnou zahraniční podporu pro zajištění své existence a nezávislosti v boji s Polskem. Pro výzkumné účely práce bylo použita kombinace několika historiografických metodologických postupů, jako je přímá, nepřímá, či progresivní. Účelem tohoto postupu je přehledné chronologické líčení klíčových událostí, jako jsou diplomatické mise, jednání delegací, či práce komisí vyhotovujících stěžejní dokumenty. Práce dospěla k závěru, že se Západoukrajinská republika zhroutila především z důvodu zarputilosti ze strany jejích politiků, konkrétně v případě rozhodnutí o nepřijetí Barthélemyho demarkační linie. Poté, co posílené polské ozbrojené síly převzaly iniciativu na bojišti, vyjednávací postavení druhé strany...
|
|
|
Kolektivní paměť a identita polské menšiny ve Lvově: konflikt, integrace nebo asimilace?
Lebduška, Michal ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání polské menšiny, která zůstala po druhé světové válce ve Lvově, jenž se stal v roce 1991 součástí nezávislé Ukrajiny. Konkrétní náplní práce pak je výzkum vztahu mezi kolektivní pamětí a identitou této menšiny. Pro účely projektu byl v letech 2014-2015 proveden terénní výzkum přímo ve Lvově, jehož součástí bylo zajištění místních polskojazyčných publikací vycházejících od roku 1990, provedení polostrukturovaných rozhovorů se zástupci polské menšiny a dotazníkového šetření ve dvou středních školách s polským jazykem výuky. Celkově je práce rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, jež se zabývají použitými teoretickými koncepcemi, obecnou charakteristikou polské menšiny včetně jejího historického vývoje a současných vztahů s ukrajinskou majoritou, identitou a kolektivní pamětí této komunity. Z výsledku výzkumu vyplývá, že polská menšina ve Lvově je velmi dobře integrovaná do většinové ukrajinské společnosti a dochází k její částečné asimilaci mimo jiné v důsledku existence mnoha smíšených rodin, nebo až na výjimky bezproblémového soužití s místními Ukrajinci. I přesto ale ve Lvově existuje užší polská komunita, která si uchovává silnou polskou, ale i výraznou lokální identitu. V kolektivní paměti této komunity hrají klíčovou roli specifická místa paměti, jež nejsou...
|
|
|
Kolektivní paměť a identita polské menšiny ve Lvově: konflikt, integrace nebo asimilace?
Lebduška, Michal ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání polské menšiny, která zůstala po druhé světové válce ve Lvově, jenž se stal v roce 1991 součástí nezávislé Ukrajiny. Konkrétní náplní práce pak je výzkum vztahu mezi kolektivní pamětí a identitou této menšiny. Pro účely projektu byl v letech 2014-2015 proveden terénní výzkum přímo ve Lvově, jehož součástí bylo zajištění místních polskojazyčných publikací vycházejících od roku 1990, provedení polostrukturovaných rozhovorů se zástupci polské menšiny a dotazníkového šetření ve dvou středních školách s polským jazykem výuky. Celkově je práce rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, jež se zabývají použitými teoretickými koncepcemi, obecnou charakteristikou polské menšiny včetně jejího historického vývoje a současných vztahů s ukrajinskou majoritou, identitou a kolektivní pamětí této komunity. Z výsledku výzkumu vyplývá, že polská menšina ve Lvově je velmi dobře integrovaná do většinové ukrajinské společnosti a dochází k její částečné asimilaci mimo jiné v důsledku existence mnoha smíšených rodin, nebo až na výjimky bezproblémového soužití s místními Ukrajinci. I přesto ale ve Lvově existuje užší polská komunita, která si uchovává silnou polskou, ale i výraznou lokální identitu. V kolektivní paměti této komunity hrají klíčovou roli specifická místa paměti, jež nejsou...
|
|
|
Lvov - význam historického centra pro cestovní ruch města
Skibinska, Olesia ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Koňařík, Marek (oponent)
Stěžejním tématem bakalářské práce je historické centrum Lvova. Cílem práce je analyzovat nejdůležitější atraktivity Starého Města a na základě provedené SWOT analýzy navrhnout opatření, která by vedla k rozvoji cestovního ruchu města. Práce je rozdělena do tří kapitol. Úvodní kapitola se věnuje vymezení pojmu cestovní ruch a charakteristice turismu na Ukrajině. Druhá kapitola se zabývá popisem cestovního ruchu Lvova a významem Starého Města.Třetí kapitola předkládá návrhy a doporučení, které by napomohly k rozvoji cestovního ruchu města.
|
host ::
RSS.