|
|
Klavírní koncert g moll, op. 33, Antonína Dvořáka - raná a konečná verze
Šmídová, Ludmila ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent) ; Ottlová, Marta (oponent)
disertační práce Klavírní koncert g moll, op. 33, Antonína Dvořáka - raná a konečná verze Kritická edice notového textu // Studie ke vzniku, vydání a provozování díla Práce je věnována Koncertu pro klavír Antonína Dvořáka z roku 1876, výjimečnému dílu jak v české hudební tvorbě 19. století, tak v evropském kontextu, jež bylo po velmi dlouhou dobu zatracováno pro svůj klavírní part. Disertace shrnuje veškeré dosavadní poznatky v oblasti historie vzniku a recepce Dvořákova Klavírního koncertu. Ty dále na základě dobových písemných pramenů (korespondence a dobového tisku, mnohdy dosud neznámých) prověřuje, opravuje zkreslené a mylné informace a doplňuje o nová zjištění (týkající se provedení, interpretů, úprav). Díky nim předkládá nový pohled na historii recepce této kompozice od vzniku až do začátku našeho století. Jako první detailně zkoumá i všechny notové prameny a vyhodnocuje vztahy mezi nimi (autograf s revizemi mezi lety 1876 - 1883, opis, který si pořídil Leoš Janáček v letech 1878/9 a materiály prvního tisku J. Hainauera z roku 1883). Kriticky se staví k vydání z roku 1956 Společnosti Antonína Dvořáka v Praze a ve svazcích II a III disertace předkládá editorské manuskripty nové kritické edice - a to jak definitivní verze z roku 1883, tak i nedávno objevené, dosud nepublikované rané verze díla...
|
|
|
Osobnost a dílo Jana Nepomuka Poláška (1873-1956)
Chumchal, Jan
Disertační práce se zabývá osobností a dílem J. N. Poláška (1873-1956), významného regionální hudebního skladatele a pedagoga, který podstatnou část svého života prožil ve Valašském Meziříčí. Polášek se v průběhu svého života věnoval tvůrčí činnosti, do které v různé míře prostupovaly prvky valašské lidové kultury. Práce mapuje důležité životní etapy Poláškova života, zmiňuje dětská a školní léta, první kontakty s hudebním vzděláváním, studia na varhanické škole v Brně, přičemž neopomíjí ani setkání s Leošem Janáčkem. Biografická část je zakončena podkapitolou, která se věnuje Poláškovu působení ve Valašském Meziříčí až do jeho smrti v roce 1956. Stěžejní dílo Jana Nepomuka Poláška představuje kompoziční tvorba a jeho hudebně-organizační, pedagogická, publikační a sběratelská činnost. Uvedenými aktivitami a jejich analýzou se zabývá významná část disertační práce. V závěrečné části práce se nachází analýza vybraných Poláškových instrumentálních, vokálně-instrumentálních a vokálních skladeb, na jejichž základě jsou ukázány charakteristické prvky, které se v Poláškově tvorbě vyskytují. V předkládaném textu uvádíme zcela nová zjištění týkající se života a tvůrčích aktivit Jana Nepomuka Poláška, která se opírají o značné množství získaných pramenů. Klíčová slova: Jan Nepomuk Polášek, Valašsko, Valašské...
|
|
|
Lidová hudba v tvorbě českých autorů
Melichárková, Alžběta ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá přítomností lidové hudby a kultury v díle čtyř českých autorů, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. V teoretické části jsou skladatelé postupně představeni, a to s důrazem na stěžejní momenty a vlivy, které následně formotvorně působily na jejich vztah k lidové hudbě. Vysvětleny jsou i historicko- společenské souvislosti nutné k pochopení této problematiky. Dále jsou zde společně s notovými ukázkami uvedeny skladby, které vykazují inspiraci lidovou hudbou nebo přímo její užití. V praktické části jsou některé z nich použity jako výchozí hudební materiál pro výukové aktivity. Tyto aktivity byly vytvořeny pro výuku hudební výchovy na druhém stupni základních škol. Využívají přístupnou lidovou hudbu jakožto prostředek k pochopení poslechově složitější vážné hudby. Veškeré aktivity jsou prověřeny pedagogickou praxí a jsou opatřeny popisem, cíli, metodickým komentářem a graficky zpracovanými materiály.
|
|
|
Básníkovo “Jest v lázních krásno, neb tam pro zdraví dle chuti mívá člověk zábavy.” Topos lázní v české literatuře 19. století.
Fránek, Michal
Lázeňská města představovala v 19. století nejen prostory, kde se střední a vyšší vrstvy mohly oddávat blahodárným účinkům léčivých procedur, ale také významná místa pro pěstování společenských styků, zábav a volnočasových aktivit, v neposlední řadě též milostných. Náš příspěvek se pokusí postihnout, jak se tyto aspekty lázeňského života projevovaly v dobové české publicistice (B. Němcová, J. Neruda), v krásné literatuře (A. V. Šmilovský, I. Klicpera, T. Nováková, F. X. Svoboda aj.) i v opeře (L. Janáček: Osud). Příspěvek zároveň sleduje, jak se i do literárních reprezentací lázní promítalo česko-německé soupeření a snahy o vybudování vlastních, ryze českých lázní (Luhačovice).
|
|
| |
|
|
Klavírní dílo Leoše Janáčka a možnosti jeho interpretace
Landkammerová, Veronika ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
díla Bakalářská práce Klavírní dílo Leoše Janáčka a možnosti jeho interpretace pojednává o životě, skladatelském stylu a hudebním přínosu Leoše Janáčka a o jeho klavírním díle. V první části se práce zabývá především Janáčkovým moravským původem, jeho vztahu k hudbě, studiemi a skladatelskými úspěchy i neúspěchy. Krátce popisuje i jeho rodinný život, který velice ovlivnil tvorbu a mistrovu životní filozofii. Dále práce shrnuje nejdůležitější rysy mistrova skladatelského slohu, především co se týče klavírních skladeb, a uvádí návod, jak skladby studovat z interpretačního hlediska. Druhá část je věnována čistě klavírnímu dílu. Skladba po skladbě je zkoumána, jsou hledány možnosti její interpretace a objevovány její interpretační problémy. Jejich řešení je nacházeno na nahrávkách významných českých interpretů Janáčkova díla. Bakalářská práce dochází k závěru, že Leoš Janáček byl originálním, jedinečným skladatelem světového formátu. Byl unikátem, který neměl a dosud nemá ve světě obdoby a jeho dílo bylo velkým přínosem do hudebního světa a života. Klavírní dílo je vesměs intimního charakteru a při jeho zkoumání zjišťujeme, že možnosti, jak jej pojmout, jsou téměř nevyčerpatelné. Důležité je, aby tóny "procházely výhní srdce", jak mistr sám řekl. Dokladem toho je fakt, že i ti největší mistři hrají...
|
|
|
Libreto versus divadelní hra s využitím textu Karla Čapka Věc Makropulos
Mudrová, Jitka ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
V diplomové práci jsem se pokusila doložit shodné rysy dramatu a libreta. Využila jsem k tomu text dramatu Věc Makropulos Karla Čapka a text libreta Věc Makropulos Leoše Janáčka. Cílem bylo představit nejen shodné dramatické rysy, ale také specifické postupy libretistické praxe, kterých musel Janáček využít při přepracování Čapkovy hry v operní libreto. Ukázalo se, že dramatické prvky se projevují v libretu především v rovině struktury, libretistické potom v oblastech týkajících se děje, charakterizace postav a vyjádření vztahů mezi postavami. Rozborem byly potvrzeny úvodní hypotézy.
|
|
|
Věc Makropulos. Od myšlenky k provedení
Mudrová, Jitka ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Volavá, Iva (oponent)
Tato diplomová práce pojednává komplexně o Janáčkově opeře Věc Makropulos, zabývá se její genezí (a genezí opery obecně), představuje osobnost Leoše Janáčka z různých úhlů pohledu a nabízí didaktické zpracování této tematiky. Práce zahrnuje dvě roviny - teoretickou a didaktickou. Nahlížíme-li na text z teoretického pohledu, pak jsou zde uvedeny informace o operní tvorbě Janáčka z hlediska námětů, úprav, inscenací a inspirace ženami. Dále obecné informace o rysech libreta, libretistické praxi, roli režiséra, Janáčkově osobnosti, tvůrčích obdobích, hudební řeči a vstupu prózy na operní pole. Didaktické hledisko vidíme v uspořádání práce i v množství informací. Učitel může využít práci jako východisko pro výuku, včetně poslední kapitoly, která je věnovaná pouze praktickým úkolům a námětům. Tato diplomová práce by měla sloužit jako pomůcka pro učitele, který se bude chtít zaměřit na operu nebo na osobnost Leoše Janáčka při výuce.
|
|
|
Lašské tance Leoše Janáčka a jejich využití v hudební výchově na 1. stupni ZŠ
Mervartová, Eliška ; Selčanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
DIPLOMOVÁ PRÁCE Lašské tance Leoše Janáčka a jejich využití v hudební výchově na 1. stupni ZŠ Eliška Mervartová ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá Lašskými tanci Leoše Janáčka a jejich didaktickou aplikací v hudebně výchovném procesu. Teoretická část zkoumá Lašské tance prostřednictvím didaktické analýzy. Stručně popisuje hudební řeč Leoše Janáčka a její propojení s lidovou tvorbou. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na modelové přípravy, jak aplikovat Janáčkovo dílo do hudebně výchovného procesu. Jako vzorek byli vybráni žáci mladšího školního věku (třetí a čtvrtá třída na ZŠ Vrchlického v Liberci). Výsledkem práce jsou výukové materiály, které slouží jako zdroj inspirace pro budoucí i stávající učitele hudební výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA Leoš Janáček, Lašské tance, nápěvková teorie, didaktická interpretace, mladší školní věk, didaktické modelové přípravy, hudební výchova
|
|
|
Jaroslav Vogel (1894-1970) - umělecký profil
Černíková, Lenka
Rámec disertační práce tvoří komplexní intepretace pramenů týkajících se dirigenta, skladatele, publicisty a organizátora hudebního života Jaroslava Vogla (1894-1970). K deskripci uceleného uměleckého profilu, syntézy a pokusu o kritické zhodnocení jsou kapitoly práce členěny tematicky s přihlédnutím k časové souslednosti. Základními zdroji se staly archivní prameny a denní tisk, ve kterých byly získané informace ověřovány a rozvíjeny. Úvodní kapitola věnovaná rodině, vzdělání a prvním profesionálním zkušenostem uvádí souvislosti mezi jeho studiem a genezi budoucího Voglova profesionálního směřování. Centrálním článkem práce je část o umělecky významném období u opery Národního divadla moravskoslezského v Moravské Ostravě mezi světovými válkami, kdy jeho operní realizace a koncerty symfonické hudby dosáhly vysoké umělecké úrovně s mimořádným společenským a edukativním přesahem. Pohled na dramaturgii a kvalitu operních inscenací a koncertů poskytly příležitost k hodnocení významu jeho organizátorské kompetence a vlivu na rozvoj ostravské hudební kultury. Poprvé vůbec práce uvádí korespondenci dirigenta Jaroslava Vogla s Paulem Hindemithem a Igorem Stravinským a písemné kontakty s předními českými umělci. Kompoziční činnost Jaroslava Vogla, prezentována obvykle jeho čtyřmi operami, odkryla poměrně...
|
host ::
RSS.