|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela sv. Jana Křtitele v Hlučíně
Rataj, Tomáš
Cílem této diplomové práce, bylo provést průzkum a dokumentaci stavebně historického vývoje objektu kostela sv. Jana Křtitele v Hlučíně, okres Opava. Z dostupných zdrojů a literárních pramenů zmapovat historii krovové konstrukce a určit její typologii. Anatomicky zjistit zastoupení dřevin v jednotlivých částech konstrukce střechy kostela a pomocí dendrochronologické analýzy stanovit stáří odebraných vzorků. Práce se tedy zabývá metodickým dendrochronologickým postupem od odběru vzorků, jejich úpravy a následného měření, až po výsledky datování s porovnáváním pomocí statistických metod, v rámci určených českých a moravských standardních chronologií dřevin. Práce je z dostupných zdrojů doplněna o stavebně historický vývoj stavby. Výsledkem, na základě mikroskopických preparátů z odebraných vzorků, byla identifikována dřevina jedle. Proběhlo historické zhodnocení aspektů souvisejících se stavbou a definice stáří jednotlivých částí střešní konstrukce. Krov hlavní lodi byl datován do roku 1890, stáří krovu presbytáře byl určen do roku 1732. Krov nad hlavní lodí byl definován jako podélně vázaná krokevní konstrukce hambálková, se stojatou stolicí. Historické zhodnocení rozšířilo soubor dokumentace, kterou dnes o objektu kostela můžeme zanechat budoucím generacím. Datování stáří krovu kostela potvrdilo historický vývoj objektu a přispělo k celkovému zmapování, dnes již téměř zrekonstruované kulturní památky.
|
|
| |
|
|
Kvetinová výzdoba sakrálnych objektov
Martinková, Klaudia
Cílem práce bylo vytvořit pomocí literárního přehledu průřez historií sakrální architektury a tvorby květinových dekorací v nich. Na základě zjištěných skutečností vytvořit v modelovém objektu floristické dekorace, odpovídající katolickým svátkem. Poukázat na nich všestrannost floristické umění. V kapitole materiál a metodika se řešilo dilema zvolení vhodných způsobů aranžování. Ve výsledcích bylo možné následně poukázat na vhodnost těchto prací do chrámu.
|
|
|
Průzkum a dokumentace dřevěného kostela Povýšení sv. Kříže v Bystřici
Lasota, Jan
Bakalářská práce se zabývá dokumentací a stavebně technickým průzkumem kostela Povýšení sv. Kříže v Bystřici nad Olší. Práce obsahuje zaměření celé stavby a vyhotovení dostatečné projektové dokumentace. Stavebně technický průzkum se zaměřuje na poškození veškerých stavebních prvků, zejména hlavně na jejich rozsah a příčiny poškození. Součástí je zhodnocení stávajícího stavu budovy a návrh následných oprav. Práce bude obsahovat celkovou fotodokumentaci památkově chráněného objektu.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebně historické hodnocení krovu sv. Valentína v Bravanticích
Bužek, Stanislav
Předmětem této bakalářské práce je pomocí dendrochronologické analýzy určit stáří dřevěné krovové konstrukce kostela sv. Valentina v obci Bravantice, okres Nový Jičín. Tato práce popisuje standardní dendrochronologický postup od odběru vzorků, anatomickou identifikaci, jejich úpravy, měření až po samotné datování. Krov nad hlavní lodí je z roku 1662-1663, krov nad presbytářem je mladší, výsledný letopočet je 1834-1835. Na celou krovovou konstrukci kostela bylo použito jedlové dřevo. Letopočty zjištěné dendrochronologickou analýzou byly porovnány s historickými daty pocházejícími z dostupných historických pramenů a internetových zdrojů. O stavebně historickém vývoji této památky se zachovalo jen velmi malé množství literárních zdrojů. Výsledky dendrochronologické analýzy krovové konstrukce nám poskytly přesné datum stavby, a částečně odhalit a doplnit doposud nejasný historický a stavební vývoj kostela.
|
|
| |
|
|
Dřevěné kostely z Podkarpatské Rusi v ČeskoslovenskuKostel sv. Paraskevy v Blansku a kostel sv. Archanděla Michaela v Praze
Shyshova, Yuliana ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracování problematiky dřevěných kostelů z 16.-18. století pocházejících z Podkarpatské Rusi, které byly v meziválečném období přesunuty na území Československé republiky. Práce byla zúžena s ohledem na množství archivního materiálu a zjištění, která z něj následně vyplynula. Práce pojednává o kostele sv. Paraskevy v Blansku a kostele sv. Archanděla Michaela v Praze. Práce poskytne o kostelech komplexní informace, které se týkají dějin staveb i jejich mobiliářů včetně současného stavu. Součástí práce bude též pokus o rekonstrukci ikonostasu v kostele sv. Paraskevy v Blansku. Práce se zaměří na politicko-náboženskou situaci na Podkarpatské Rusi a kulturně- historický kontext doby, v důsledku něhož tyto kostely získal do svého vlastnictví československý stát. Důkladná pozornost bude věnována nejen dnes využívanému kostelu sv. Paraskevy v Blansku, ale i kostelu sv. Archanděla Michaela, který byl zasažen požárem na území kulturní památky Letohrádku Kinských v Praze v roce 2020.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánů v Brně - Líšni
Zinnatshina, Diana ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je vytvoření architektonické studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánů v Brně – Líšni. Zakladatelem salesiánského řádu je italský kněz Jan Bosko. Salesiánský styl stojí na třech pilířích: rozumu, náboženství a laskavosti. Je to styl výchovné práce, postavený na preventivním systému a neustálé asistenci. Salesianská kongregace a následně celý komplex střediska se do městské čtvrti Brno-Líšeň dostaly pomoci nadačního fondu pro mládež, který v roce 1998 zahajil jeho vystavbu. Navržený objekt by měl pokrýt zbývající potřeby návštěvníků a měl by být přístupný pro širokou veřejnost. V důsledku čehož vznikla architektonická studie, která zahrňuje v sobě nárvrh kostela s farní části a komunitní centrum. Sakrální objekt tvoří dominantní skleněná krychle stojicí na jednopodlažní dlouhé základně a budova komunitního centra s farním bydlením. Středem kompozicí je farní zahrada s ocelovou zvonici. Celý komplex se skladá ze dvou hmot propojených ocelovou kolonádou. Do první hlavní hmoty patří kostel s zazemím. Druhou části komplexu je komunitní centrum s hlavním prostorem coworkingu a ubytování faráře
|
|
|
Kostel na sídlišti
de Brito, Dagmar ; Todorov, Petr (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Navrhovaný objekt kostela je terasovitě zasazen do terénní konfigurace severojižního svahu a je řešen v souladu se stávající komunikační strukturou. Současně umožňuje otevřený výhled na vzdálený horizont ukazující se mezi panelovými domy. Hmota stavby je řešena záměrně horizontálně jako protipól k okolní vertikalitě bytových domů. Vedle objektu kostela stoupá po jeho pravé straně cesta, jejiž trajektorie byla dřívě přirozeně vyšlapána lidmi, jež si zkracovali cestu napříč kopcem. Budova se proto snaží vést dialog s touto cestou, umožňuje proto vstupy dovnitř objektu z několika úrovní a zároveň tak vytváří žádané předprostory a náměstí. Hlavní prostor kostela je ukryt v samém jádru budovy, tak jako se ukrývá duše uvnitř těla člověka. Sakrální prostor je jasně vymezen válcovým tubusem, okolo nějž jsou rozmístěné další funkční prostory společenského centra. Hmota tubusu vynášející rampu prostupuje celou budovou a dává tak znát přítomnost chrámu v každém patře průhledem skrz perforaci kruhovými otvory. Stoupající rampa slouží také jako křížová cesta se začátkem v přízemí u presbytáře a posledním 14. zastavením na samém vrcholu stoupání u horního vstupu. Kostel je přístupný dvěma způsoby – horním vstupem s možností sejití dolů po rampě, nebo přímo ze spodního podlaží hlavním vstupem. Obě možnosti vstupu nabízejí různé prostorové vjemy. Vstup na spodní úrovni začíná nižší předsíní s přímým průhledem na obětní stůl a náhle se otevírá do výše při vstupu do hlavního sakrálního prostoru. Při vstupu z úrovně 3. nadzemního podlaží se sakrální prostor objevuje návštěvníku sestupujícímu zvolna po točité rampě, která se rozevírá postupně do tří kůrů v různých výškách a s různým využitím - postupně seshora – sbor, varhany, věřící. Kůr pro sbor a pro věřící je komunikačně propojen s 2. nadzemním podlažím. Kůr pro varhaníka má vlastní pomocné schodiště. Prostor kostela nabízí mnoho rozmanitých prostorových tvarů, zákoutí a vazeb. Různé výšky zajišťují různé vnímaní - od intimní modlitby o samotě až po zážitek z velkého shromáždění.
|
|
|
Statické zajištění barokního kostela
Kadlec, Jaroslav ; Šiška, Radek (oponent) ; Strnad, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší statické zajištění barokního kostela sv. Jakuba v Městečku Trnávce. Kostel byl postaven roku 1752 v barokním slohu na místě původního románského kostela. Jedná se o zděný jednolodní objekt o půdorysných rozměrech cca 46 × 20 m. Na loď kostela navazuje mohutná hranolová věž o výšce cca 34 m. Důvodem pro sanaci kostela je vznik trhlin v nosném zdivu a v klenbě způsobený nedostatečným prostorovým ztužením objektu. Objekt bude zesílen horizontálním a příčným předpětím. Jsou navržena volná předpínací lana, tzv. monostrandy, s využitím metody náhradních kabelových kanálků. Jejich použitím se zabrání dalším derformacím a zajistí se tak zvýšení celkové tuhosti objektu.
|
host ::
RSS.