|
|
Empatie u pacientů s úzkostnými poruchami - pilotní studie zachycení změny během psychoterapeutického pobytu
Linhart, David ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Křížová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce vznikla v rámci výzkumného projektu Mgr. Ing. Sofia Diondet, který je podkladem dalších dvou diplomových prací Bc. Nikoly Hanušové a Bc. Michaely Škrábové. Práce se zabývala empatií u pacientů s úzkostnými poruchami a jejím hlavním cílem bylo zachycení změny empatie u této populace po 7týdenním psychoterapeutickém pobytu. Práce měla několik sekundárních cílů: ověřit nižší úroveň empatického fungování u úzkostných pacientů a existenci pozitivního vztahu sebeposouzené s rozhovorem hodnocenou empatií; dále zjistit, zda existuje vztah mezi empatií a úzkostnými symptomy. K tomuto účelu byly vytvořeny dva soubory; výzkumný (N = 50) sestávající z pacientů s úzkostnými poruchami a kontrolní (N = 19) tvořený dobrovolníky ze zdravé populace z nichž 12 dokončilo obě vyšetření. Před a po 7týdenním psychoterapeutickém pobytu byly získány skóry empatického fungování na základě rozhovoru STiP-5.1 a dotazníku LPFS-BF 2.0 a dále byly administrovány dotazníky úzkosti a empatie od Becka. K analýze dat byl využit neparametrický Wilcoxon a Mann-Whitney test, neparametrická ANOVA (Kruskal-Wallis) a neparametrický Spearmanův korelační koeficient. V celkovém skóru empatie i ve všech facetách STiP-5.1 došlo ke zlepšení empatického fungování (snížení skóru) po psychoterapeutickém pobytu ve výzkumném...
|
|
|
Skupinový metakognitivní tréning pro adolescenty s úzkostí
Migasová, Natalie ; Rynešová, Tereza (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na překlad, vytvoření a následné použití metakognitivního tréninku (MCT) u adolescentů s úzkostí ve skupinové terapii. Teoretická část se zabývá obdobím dospívání, problematikou úzkostných poruch a popisem metakognitivního tréninku. Je doplněna o bohaté zastoupení aktuálních výzkumů o duševním zdraví adolescentů a o přehled využití metakognitivní terapie u různých duševních poruch. Námi vytvořený program jsme rozdělili po vzoru již existujících tréninků do 8 modulů, s pevně danou strukturou konající se 1x týdně. Každý modul je zaměřen na specifické téma, které se týká symptomů úzkosti a k tréninku slouží i pracovní listy vytvořené pro každý modul. Pomocí kvaziexperimentu jsme v rámci pretestu a posttestu pomocí standardizovaných metod STAI měřili aktuální míru úzkosti, a díky PHCSCS-2 celkové sebepojetí. Také jsme zjišťovali subjektivní pocit úzkosti, deprese, tendence k sebepoškozování a potíží se školní docházkou. V experimentální skupině se tréninku zúčastnilo celkem 7 dospívajících a v kontrolní skupině bylo 8 účastníků. Pět rodičů vyplnilo zpětnou vazbu v pretestu i posttestu. Výsledky výzkumu ukazují větší snížení úzkosti a zvýšení sebepojetí u experimentální skupiny oproti kontrolní. V ostatních proměnných nebyl rozdíl či experimentální skupina nedosahovala...
|
|
|
Terapie emocionálních a behaviorálních problémů po získaném poškození mozku
Piťhová, Zuzana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Změny v emotivitě a chování jsou obvyklým doprovodem získaného poškození mozku, které znesnadňuje readaptaci jedince na jeho prostředí. Na rozdíl od kognitivních problémů se těmto změnám nevěnuje tolik pozornosti, neboť jejich komplexnost vyžaduje péči v rámci speciálního neuropsychologického působení. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku získaného poškození mozku a shrnout dosavadní poznatky a zkušenosti v oblasti terapeutické práce s touto specifickou skupinou osob. Předmětem empirické části práce bylo navrhnout vhodný intervenční program, který by se zaměřil na prožívání osobnostních změn po získaném poškození mozku. Jeho cílem bylo poskytnout pacientům informace o obvyklých důsledcích mozkového poškození a prostor pro sdílení obtíží, které mohou zažívat. Účinnost tohoto programu byla měřena pomocí dotazníku European Brain Injury Questionnaire (EBIQ) a Zungovy sebeposuzovací škály deprese (ZSDS). Byly porovnány výsledky před a po skončení programu u experimentální skupiny (N=30) s výsledky kontrolní skupiny (N=30), která se programu neúčastnila. U skupiny, která intervenci absolvovala, bylo dotazníkem EBIQ-P zjištěno signifikantní zlepšení v subškále Tělesné obtíže. Výsledky ZSDS zaznamenaly signifikantní zlepšení depresivní symptomatiky oproti kontrolní skupině. Součástí...
|
|
| |
|
|
Analýza metod a realizace prevence relapsu ve vybrané terapeutické komunitě
Kubátová, Michaela ; Reichelová, Lenka (vedoucí práce) ; Pavlovská, Amalie (oponent)
Cílem tohoto kvalitativního výzkumu bylo zmapovat, jak probíhá příprava a proces programů prevence relapsu v léčebném zařízení typu terapeutické komunity pro drogově závislé v České republice - Magdaléna o.p.s. Dalším cílem bylo popsat specifika těchto programů a zanalyzovat metody, které se v daném zařízení k tomuto účelu využívají. K dosažení těchto cílů byly použity čtyři metody: analýza odborných dokumentů, polostrukturované rozhovory se členy terapeutického týmu terapeutické komunity, zúčastněné pozorováním na skupině prevence relapsu a polostrukturovaný rozhovor s klientkou terapeutické komunity. Výzkumný soubor se nakonec skládal ze 4 terapeutů, jedné klientky terapeutické komunity. Pro analýzu dokumentů byly poskytnuty 3 odborné příručky, ze kterých terapeutický tým vychází při tvorbě programů prevence relapsu. Pro zpracování dat dále posloužily výstupy ze zúčastněného pozorování na skupině. Bylo zjištěno, že specifické programy prevence relapsu, které jsou dlouhodobě součástí strukturovaného programu terapeutické komunity Magdaléna, jsou na programu jednou týdně, program trvá hodinu a je veden jedním terapeutem. Realizovány jsou skupinové techniky z okruhu specifických témat. Techniky jsou založeny na edukačním základě, kombinované s terapeutickým působením zejména...
|
|
|
Terapie emocionálních a behaviorálních problémů po získaném poškození mozku
Piťhová, Zuzana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Změny v emotivitě a chování jsou obvyklým doprovodem získaného poškození mozku, které znesnadňuje readaptaci jedince na jeho prostředí. Na rozdíl od kognitivních problémů se těmto změnám nevěnuje tolik pozornosti, neboť jejich komplexnost vyžaduje péči v rámci speciálního neuropsychologického působení. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku získaného poškození mozku a shrnout dosavadní poznatky a zkušenosti v oblasti terapeutické práce s touto specifickou skupinou osob. Předmětem empirické části práce bylo navrhnout vhodný intervenční program, který by se zaměřil na prožívání osobnostních změn po získaném poškození mozku. Jeho cílem bylo poskytnout pacientům informace o obvyklých důsledcích mozkového poškození a prostor pro sdílení obtíží, které mohou zažívat. Účinnost tohoto programu byla měřena pomocí dotazníku European Brain Injury Questionnaire (EBIQ) a Zungovy sebeposuzovací škály deprese (ZSDS). Byly porovnány výsledky před a po skončení programu u experimentální skupiny (N=30) s výsledky kontrolní skupiny (N=30), která se programu neúčastnila. U skupiny, která intervenci absolvovala, bylo dotazníkem EBIQ-P zjištěno signifikantní zlepšení v subškále Tělesné obtíže. Výsledky ZSDS zaznamenaly signifikantní zlepšení depresivní symptomatiky oproti kontrolní skupině. Součástí...
|
|
| |
host ::
RSS.