Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zánik Jeruzalémského chrámu (zpracování tématu v klasických židovských textech)
Razák, Věra ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent) ; Šafin, Ján (oponent)
Zánik Jeruzalémského chrámu (zpracování tématu v klasických židovských textech) Věra Razáková Tato disertační práce se soustředí na texty popisující vlastní zkázu Chrámu nejprve vojskem Babyloňanů v roce 586 př. o. l. a poté římským vojskem v roce 70 o. l., ale také na okolností, které dobytí a zničení Chrámu a města Jeruzaléma předcházely. Zkoumanými texty jsou (až na výjimky) texty klasické rabínské literatury starověku. Ačkoliv není pochyb o tom, jak zásadní událostí byl zánik Chrámu a chrámového kultu v judaismu, její obraz ve zkoumané literatuře není nijak masivní. Navíc se často jedná o individuální zmínky drobnějšího rozsahu. To platí zejména o zkoumání příčin zkázy Chrámu a Jeruzaléma. Podobně útržkovitý charakter mají i další zmínky v halachických textech, které se zabývají změnami vynucenými zánikem Chrámu, centrálního chrámového kultu a chrámové obětní bohoslužby. Hlavními zkoumanými texty této skupiny jsou Mišna a Tosefta. Mnohem bohatším zdrojem pro zkoumané téma je gemara Babylonského (a částečně i Jeruzalémského) talmudu a zejména některé vybrané midraše. Práce s texty agadickými přináší souvislejší popisy zkázy Chrámu a dalších zkoumaných témat. Texty z dalších rabínských děl jsou zkoumány jako doplněk textů stěžejních, zejména v případě, že zkoumají stejné téma. Tato práce nejprve...
Hora Matky Boží jako "sacrum locum"
Brandejsová, Kateřina ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Hora Matky Boží" pojednává o mariánském poutním místě u města Králíky. Kromě Svaté chýše, jejíž stavba nebyla realizována, jsou zde symbolicky připomenuty Svaté schody a Jeruzalémský chrám. Iniciátorem takto koncipovaného poutního areálu byl Tobiáš Jan Becker, královéhradecký biskup. Práce se bude věnovat historii a významu jednotlivých objektů z hlediska historického, uměleckohistorického, ale i symbolického. Hora Matky Boží bude zpracována jako "sacrum locum", připomínající Svatou zemi, ze které vyšly objekty zájmu této práce.
Ježíšovo vyčištění jeruzalémského Chrámu: historičnost a teologické akcenty v jednotlivých evangeliích
Gallas, Leo ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Diplomová práce "Ježíšovo vyčištění jeruzalémského Chrámu: historičnost a teologické akcenty v jednotlivých evangeliích" se zabývá událostí, kterou popisují všechna čtyři kanonická evangelia. Práce popisuje vzhled jeruzalémského Chrámu v Ježíšově době a vybrané aspekty jeho spirituální, politické, ekonomické a sociologické role v životě Židovského obyvatelstva Palestiny v 1. století po Kr. Autor si všímá vybraných negativních okolností, které mohli Ježíše z Nazareta vést k tomu, že vstoupil do jeruzalémského Chrámu s úmyslem narušit zaběhnuté pořádky a vrátit tak Chrám k jeho původnímu účelu. Autor věnuje velkou pozornost důkazům pro potvrzení teorie, že k "události" v Chrámu došlo dvakrát. Jednou na počátku Ježíšova veřejného působení (popsáno v evangeliu podle Jana) a jednou na jeho konci (popsáno u synoptiků). Dále autor věnuje pozornost argumentům na podporu historicity popsaných událostí. Klíčová slova Ježíš z Nazareta, Jeruzalémský chrám, evangelium, historicita, vyčištění Chrámu
Analýza biblické důvěry ve světě Pentateuchu
Matějka, Miroslav Pacifik ; Hřebík, Josef (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent) ; Chalupa, Petr (oponent)
Studie zpracovává téma biblické důvěry ve světě Pentateuchu. Tato důvěra se chápe jako ryze subjektivní spolehnutí na slovo či pokyn nějaké osoby. V případě důvěry v Boha se mnohdy jedná o přesvědčení ve vyplnění lidsky neuskutečnitelného slibu, které důvěřujícímu zjednává před Bohem zásluhy. Spolehnutí na Boha je mnohdy chápáno v konfrontačním duchu jako protiklad k životu nevěřících. Důvěra žádá odvahu ke kroku do neznáma. Zatímco je vždy správné důvěřovat Bohu, důvěra v člověka se v Pentateuchu prakticky vždy jeví jako pošetilá. Jestliže však dotyčným člověkem je Boží mluvčí, je nedůvěra chápána jako útok proti samému Bohu. V případě Božího zjevení se důvěra stává povinností. Lid smí v případě pochybností žádat o znamení pravosti předkládané Boží vůle, jestliže tato vůle je známa, nedůvěra se stává neposlušností a následuje přísný trest. Tatáž důvěra, jaká patří Bohu, je požadována i vůči jeho proroku a vůči Zákonu, který prorok vyhlásil jménem Božím. Spoléhání na sebe ve smyslu přehnané sebedůvěry, která nepočítá s Bohem, je chápáno jako zločin. Stejně tak je posuzována i důvěra obrácená vůči pohanským božstvům.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.