|
|
Inter-kulturní historická antropologie
Náhlovský, Michal ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Historická antropologie je relativně mladá vědní disciplína. Na mnoho projektů v rámci teoretických úkolů doposud čeká. Tato práce si bere za úkol zaměřit se na inter-kulturní srovnání v rámci historické antropologie. Tato práce se povede po linii oficiálních pramenů historie. Spíše než na aktéra samotného, bude pohlíženo na to, co teoreticky aktér mohl, resp. jaká byla jeho teoretická svoboda. Porovnáním dvou místně tak odlišných oblastí, jako jsou České země a Beninské impérium, má za úkol pokusit se ukázat srovnání v co nejvíce rozdílné míře. Práce si klade za úkol srovnat práva a povinnosti nejnižších tříd těchto dvou států. To se tak má dít, zasazeno do reality doby známé v Evropě jako raný novověk. Práce se bude opírat hlavně o prameny právní provenience. Práce si dává za cíl srovnání těchto faktů, bez jakýchkoliv nároků na jejich závazné hodnocení.
|
|
|
Cestovatel Čeněk Paclt (1813-1887) - první Čech na pěti kontinentech z pohledu historické antropologie
Kříž, Jaroslav ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce analyzuje život českého cestovatele Čeňka Paclta (1813-1887) pocházející z města Turnova. Čeněk Paclt patří k nejznámějším českým cestovatelům a je to také první Čech, který prokazatelně procestoval všech pět obydlených kontinentů a zanechal o tom písemné svědectví. Stěžejní část práce se zaměřuje na jeho životní osud a popisuje jeho cestovatelská dobrodružství, která prožil na pěti kontinentech. Jako jeden z hlavních metodologických přístupů je využívána historická antropologie, která se zaměřuje na konkrétního jedince v dějinách. Sekundárně je zpracována i Pacltova osobnost a jeho náhled na domorodé obyvatelstvo, jež na svých cestách potkal, a opomenut není ani Pacltův vztah k rodnému městu. Dále je také v práci zmíněno cestovatelské zázemí v českých zemích v 19. století.
|
|
|
Východ proti Západu? Reprezentace války v egodokumentech britských a ruských účastníků Krymské války 1853-1856.
Wohlmuth, Petr ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Hutečka, Jiří (oponent)
Východ proti Západu? Reprezentace války v egodokumentech britských a ruských účastníků krymské války 1853-1856 Disertační práce Mgr. et Mgr. Petr Wohlmuth ABSTRAKT Tato disertace se hlásí k žánru historické antropologie války a vojenství. Teoreticky vychází ze dvou zdrojů. Prvním jsou paradigmata kulturní a sociální antropologie, konkrétně symbo- lická historická antropologie v tradici Geertze, Darntona, Sahlinse a dalších. Druhým jsou kulturní dějiny války v tradici Keegana, Hansona, Lynna nebo Isabel Hull. Výzkumná otázka textu se soustřeďuje na kulturu války během krymské války, konkrétně krymského tažení a obležení a obrany Sevastopolu v letech 1854-1855, jak byly reprezentace jejích proměnných zachyceny v egodokumentech ruských a britských účastníků. Krymská válka byla sice předmětem mnoha historických textů, ale v rozhodující míře konzervativního charakteru, pro které je typické národní, ideologické a civilizační nálepkování, nahrazující hlubší analýzu. Tato práce zkoumá detailně formální řád zmíněné kultury války, ale metodou zhuštěného po- pisu především její logicko významové vztahy, hierarchii významových rovin, v tom smyslu, v jakém kultura války představovala příslovečný symbolický systém, pavučinu...
|
|
|
Rolníci na Polesí během zrušení nevolnictví. Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864
Badzevich, Dzmitry ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Komendová, Jitka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ KATEDRA OBECNÉ ANTROPOLOGII - INTEGRÁLNÍ STUDIUM ČLOVĚKA MGR. BC. DZMITRY BADZEVICH ROLNÍCI NA POLESÍ BĚHEM ZRUŠENÍ NEVOLNICTVÍ Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864 Abstrakt dizertační práce Praha 2017 2 ABSTRAKT Tato disertační práce se již svým titulem pokouší o zapojení do širších kulturně- antropologických a sociologických debat a diskuzí o dopadech zrušení nevolnictví v Pinském újezdu Minské gubernie Ruského impéria v letech 1861-1864 na všední den jeho účastníků. Zasvěcenému čtenáři v historiografii různých národů a metodologii univerzitního dějepisectví by se mohlo na prvním pohled zdát, že samotné téma zrušení nevolnictví v Ruském impériu a jeho dopad na kulturu a společnost jednotlivých společenství bylo vesměs probádáno, ale ve chvíli, kdy se kriticky uvažující čtenář zamyslí nad tím, jakými pravidly se řídilo otevírání opony této události v dějepisectví za posledních sto let, stane pro něj očividným, že nikdo z tohoto tuctu univerzitních intelektuálů a zpravodajských amatérů se ani na krok nepřiblížilo k podstatě věci a pouze se pohyboval v abstraktních polích terminologií a zabýval se pouhým kompilováním cizích textů. To byl závažný důvod, proč...
|
|
|
Východ proti Západu? Reprezentace války v egodokumentech britských a ruských účastníků Krymské války 1853-1856.
Wohlmuth, Petr ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Hutečka, Jiří (oponent)
Východ proti Západu? Reprezentace války v egodokumentech britských a ruských účastníků krymské války 1853-1856 Disertační práce Mgr. et Mgr. Petr Wohlmuth ABSTRAKT Tato disertace se hlásí k žánru historické antropologie války a vojenství. Teoreticky vychází ze dvou zdrojů. Prvním jsou paradigmata kulturní a sociální antropologie, konkrétně symbo- lická historická antropologie v tradici Geertze, Darntona, Sahlinse a dalších. Druhým jsou kulturní dějiny války v tradici Keegana, Hansona, Lynna nebo Isabel Hull. Výzkumná otázka textu se soustřeďuje na kulturu války během krymské války, konkrétně krymského tažení a obležení a obrany Sevastopolu v letech 1854-1855, jak byly reprezentace jejích proměnných zachyceny v egodokumentech ruských a britských účastníků. Krymská válka byla sice předmětem mnoha historických textů, ale v rozhodující míře konzervativního charakteru, pro které je typické národní, ideologické a civilizační nálepkování, nahrazující hlubší analýzu. Tato práce zkoumá detailně formální řád zmíněné kultury války, ale metodou zhuštěného po- pisu především její logicko významové vztahy, hierarchii významových rovin, v tom smyslu, v jakém kultura války představovala příslovečný symbolický systém, pavučinu...
|
|
|
Rolníci na Polesí během zrušení nevolnictví. Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864
Badzevich, Dzmitry ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Komendová, Jitka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ KATEDRA OBECNÉ ANTROPOLOGII - INTEGRÁLNÍ STUDIUM ČLOVĚKA MGR. BC. DZMITRY BADZEVICH ROLNÍCI NA POLESÍ BĚHEM ZRUŠENÍ NEVOLNICTVÍ Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864 Abstrakt dizertační práce Praha 2017 2 ABSTRAKT Tato disertační práce se již svým titulem pokouší o zapojení do širších kulturně- antropologických a sociologických debat a diskuzí o dopadech zrušení nevolnictví v Pinském újezdu Minské gubernie Ruského impéria v letech 1861-1864 na všední den jeho účastníků. Zasvěcenému čtenáři v historiografii různých národů a metodologii univerzitního dějepisectví by se mohlo na prvním pohled zdát, že samotné téma zrušení nevolnictví v Ruském impériu a jeho dopad na kulturu a společnost jednotlivých společenství bylo vesměs probádáno, ale ve chvíli, kdy se kriticky uvažující čtenář zamyslí nad tím, jakými pravidly se řídilo otevírání opony této události v dějepisectví za posledních sto let, stane pro něj očividným, že nikdo z tohoto tuctu univerzitních intelektuálů a zpravodajských amatérů se ani na krok nepřiblížilo k podstatě věci a pouze se pohyboval v abstraktních polích terminologií a zabýval se pouhým kompilováním cizích textů. To byl závažný důvod, proč...
|
|
|
Každodenní život ve svědectvích urozených osob o jejich nezájmu o válečná tažení ve druhé polovině 16. a na počátku 17. století
AUSOBSKÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá každodenním obrazem válek 16. a počátku 17. století. Ideál křesťanského rytířství stále prostupoval myšlení raně novověkého člověka a zasahoval do života urozených osob. Mnoho šlechticů zasvětilo svůj život válečnické kariéře. Na druhou stranu analýza dochované korespondence odkryla rozpor mezi tímto ideálem a skutečností. Bylo možné vykreslit nezájem urozených osob o válečná tažení. Historickoantropologický pohled dovolil nahlédnout na jednotlivé aktéry a jejich postupy chování, jimiž se chtěli tažení vyhnout. Důraz byl kladen na vytvoření typologie jednotlivých omluvných dopisů. Ty se staly podkladem pro stanovení strategií využívaných šlechtou. Hlavním zájmem této práce bylo pomocí metodologie kolektivních mentalit zrekonstruovat myšlení raně novověkého urozence, jenž již nebyl schopen dostát dobové normě. Vytváří pokus o kolektivní biografii, v níž na základě několika měřítek stanovuje rysy a chování šlechtického válečného absentéra.
|
|
|
Vznik a vývoj historické události - Historicko-antropologický pohled na problematiku dějin zámořských objevů.
Szarowská, Markéta ; Šenovský, Jakub (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Vznik a vývoj historické události - Historicko-antropologický pohled na problematiku dějin zámořských objevů" popisuje problematiku vzniku a vývoje historické události skrze kulturně-sociální pohled na danou záležitost. Pokládá si otázku, jakým způsobem se podílejí sociokulturní danosti tehdejší společnosti na formování dění, které se později z pohledu dějepisců stane významnou historickou událostí. Jedním z významných metodologických zdrojů mé práce je přístup Michela de Certeau a jeho teoretické zpracování procesu "psaní dějin". První kapitola se zabývá historickou antropologii jako metodologickým přístupem v historickém bádání. Druhá kapitola je věnována Michelu de Certeau a jeho studiu v oblasti historiografie. Ve třetí kapitole je uveden dějinný přehled "století zámořských objevů", ve kterém došlo k zásadním historickým událostem - velkým objevným plavbám. Čtvrtá a pátá kapitola vychází z předchozích teoretických textů o historické antropologii a Michelu de Certeau. Cílem této diplomové práce bylo vztáhnout tyto nové přístupy historického bádání právě k tématu dějin zámořských objevů.
|
|
|
Inter-kulturní historická antropologie
Náhlovský, Michal ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Historická antropologie je relativně mladá vědní disciplína. Na mnoho projektů v rámci teoretických úkolů doposud čeká. Tato práce si bere za úkol zaměřit se na inter-kulturní srovnání v rámci historické antropologie. Tato práce se povede po linii oficiálních pramenů historie. Spíše než na aktéra samotného, bude pohlíženo na to, co teoreticky aktér mohl, resp. jaká byla jeho teoretická svoboda. Porovnáním dvou místně tak odlišných oblastí, jako jsou České země a Beninské impérium, má za úkol pokusit se ukázat srovnání v co nejvíce rozdílné míře. Práce si klade za úkol srovnat práva a povinnosti nejnižších tříd těchto dvou států. To se tak má dít, zasazeno do reality doby známé v Evropě jako raný novověk. Práce se bude opírat hlavně o prameny právní provenience. Práce si dává za cíl srovnání těchto faktů, bez jakýchkoliv nároků na jejich závazné hodnocení.
|
|
|
Cestovatel Čeněk Paclt (1813-1887) - první Čech na pěti kontinentech z pohledu historické antropologie
Kříž, Jaroslav ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce analyzuje život českého cestovatele Čeňka Paclta (1813-1887) pocházející z města Turnova. Čeněk Paclt patří k nejznámějším českým cestovatelům a je to také první Čech, který prokazatelně procestoval všech pět obydlených kontinentů a zanechal o tom písemné svědectví. Stěžejní část práce se zaměřuje na jeho životní osud a popisuje jeho cestovatelská dobrodružství, která prožil na pěti kontinentech. Jako jeden z hlavních metodologických přístupů je využívána historická antropologie, která se zaměřuje na konkrétního jedince v dějinách. Sekundárně je zpracována i Pacltova osobnost a jeho náhled na domorodé obyvatelstvo, jež na svých cestách potkal, a opomenut není ani Pacltův vztah k rodnému městu. Dále je také v práci zmíněno cestovatelské zázemí v českých zemích v 19. století.
|
host ::
RSS.