|
|
Training zones estimation
Goldschmidt, Tobiáš ; Janoušek, Oto
Training zones, or exercise intensity zones, are a vital part of modern sport. Assessing these zones is not only costly but also needs to be done quite frequently. This paper proposes a new way of assessing training zones to overcome these challenges - based on DFA alpha1. It shows that laboratory assessment of training zones by DFA alpha1 is quite accurate. However, its usage to monitor exercise intensity in daily use is not as accurate, especially during low and medium intensity exercises.
|
|
|
Analýza variability srdeční frekvence (HRV) v průběhu simulovaného operačního stresu u vojenského personálu
Velda, Jan ; Maleček, Jan (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Analýza variability srdeční frekvence (HRV) v průběhu simulovaného operačního stresu u vojenského personálu. Cíl: Analyzovat vliv třídenního simulovaného operačního stresu na variabilitu srdeční frekvence (HRV) u jedinců, bez přítomnosti spánkové deprivace a kalorického deficitu. Metody: Tato bakalářská práce spojuje empirický a teoretický přístup. Výzkumný vzorek zahrnoval čtyři studenty z Vojenského oboru Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK) v Praze, rozdělené do kontrolní a experimentální skupiny (dva studenti v každé skupině). Všichni účastníci byli fyzicky zdatní a zdraví jedinci s průměrným věkem 22,5 ± 1,91 let, výškou 185,75 ± 4,19 cm a váhou 89,5 ± 7,59 kg. Před samotným měřením probandi vyplnili Pittsburský spánkový dotazník (PSQI), Škálu vnímaného stresu (PSS10) a Orientační dotazník resilience (CD RISC) a byla jim změřena výchozí hodnota (baseline) HRV. Poté absolvovali třídenní zátěžový protokol simulovaného vojenského operačního stresu (SMOS), který měl za úkol simulovat podmínky se kterými se vojáci mohou setkávat při bojovém nasazení. Tento protokol zahrnoval testovou baterii "Tactical Mobility Test" (TMT) sestávající se ze sedmi testů: rychlost reakce, střelba, výška výskoku, tažení raněného, člunkový běh bez zátěže, člunkový běh se zátěží a...
|
|
|
Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři
Fantová, Michaela ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři. Cíl: Cílem této práce je porovnat variabilitu srdeční frekvence při chůzi v lesním a laboratorním prostředí. Metody: V této studii byla u sedmi probandů monitorována srdeční frekvence pomocí hrudního pásu Garmin HRM Dual během 40minutové chůze v přírodním a laboratorním prostředí. Data byla zpracována softwarem Kubios, který umožňuje detailní analýzu variability srdeční frekvence (HRV - heart rate variability). Výzkum zahrnoval indikátory HRV, jako je RMSSD, SNS a PNS index, SD1 a SD2 index a stresový index, poskytující informace o aktivitě sympatického a parasympatického nervového systému a celkové úrovni stresu. Tato metodika umožňuje hodnotit reakce organismu na různé podněty a stresové situace. Výsledky: Průměrné hodnoty byly následující: srdeční frekvence byla 92,5 tepů/min. v lese a 79 tepů/min. v laboratoři; RMSSD činilo 21,5 ms v lese a 34 ms v laboratoři; SD1 dosáhlo 29 % v lese a 30 % v laboratoři; SD2 bylo 71 % v obou prostředích; stresový index byl 16,5 v lese a 10 v laboratoři; index PNS byl -1,835 v lese a -0,95 v laboratoři; index SNS činil 2,63 v lese a 0,965 v laboratoři. Závěr: Aktivita sympatického nervového systému, měřená pomocí variability srdeční frekvence, byla vyšší v lesním prostředí, zatímco...
|
|
|
Efekt přírodního prostředí na variabilitu srdeční frekvence při chůzi
Polyák, Daniel ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Cíl: Cílem práce je posoudit efekt přírodního prostředí oproti laboratornímu na variabilitu srdeční frekvence během chůze. Metody: Sedm studentů Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy absolvovalo jednu návštěvu v přírodním a laboratorním prostředí. Účastníci vyplňovali Stroopův test po dobu 10 minut. Následovala chůze po dobu 40 minut s aktivním sledováním variability srdeční frekvence pomocí sportovních hodinek a hrudního pásu. Hodnotilo se sedm indikátorů variability: Srdeční frekvence, RMSSD (Root Mean Square of Successive Differences), Standard Deviation - SD1 a SD2, stress index, PNS index, SNS index. Data byla analyzována v programu Kubios HRV, zpracována, zaznamenána v programu Excel a znázorněna do sloupcových grafů. Výsledky: Průměrná srdeční frekvence Účastníka 1 byla 71 t/min v laboratoři, 87 t/min v přírodním prostředí; Účastníka 2 byla 87 t/min v laboratoři, 92 t/min v přírodním prostředí. Průměr RMSSD Účastníka 1 byl 53 milisekund(ms) v laboratoři, 30 ms v přírodním prostředí; Účastníka 2 byl 15 ms v laboratoři, 11 ms v přírodním prostředí. Průměr SD1 Účastníka 1 byl 34 % v laboratoři, 31 % v přírodním prostředí; Účastníka 2 byl 25 % v laboratoři, 36 % v přírodním prostředí. Průměr SD2 Účastníka 1 byl 66 % v laboratoři, 69 % v přírodním prostředí; Účastníka 2 byl 75 % v...
|
|
|
Analýza variability srdeční frekvence (HRV) v průběhu výběrové řízení do skupiny COMMANDOS
Zýka, Erik ; Maleček, Jan (vedoucí práce) ; Sovák, Libor (oponent)
Název: Analýza variability srdeční frekvence (HRV) při výběrovém řízení do skupiny COMMANDOS. Cíle: Cílem této práce bylo zanalyzovat změny variability srdeční frekvence u jednotlivých probandů během výběrového řízení do skupiny COMMANDOS a porovnat je mezi sebou. Metody: V této teoreticko-empirické práci jsme se zaměřili na sledování změn variability srdeční frekvence (HRV) během výběrového řízení do skupiny COMMANDOS, které trvalo od pátečních čtrnácti hodin do nedělních poledních hodin. Výzkumný vzorek tvořilo 15 studentů z Univerzity Obrany (20,6 ± 1,45 let, 179,4 ± 3,38 cm, 79,1 ± 6,33 kg). Toto fyzicky a psychicky náročné výběrové řízení vedlo k postupnému odstupování probandů, přičemž celé měření dokončili pouze dva probandi. Prvotní měření bylo provedeno v pátek v čase 14:00, další měření probíhala minimálně dvakrát denně, s intervalem nepřesahujícím 10 hodin mezi měřeními, kterých bylo dohromady 7. K měření byly využity měřící systémy Flexi Guard, které umožňují dlouhodobý telemetrický monitoring zdravotně-fyziologických parametrů v reálném čase. Před začátkem výběrového řízení probandi vyplnili orientační dotazník resilience, který hodnotí jejich psychickou odolnost, dále byly v průběhu měření sledovány odpovědi na dotazníky Pittsburský spánkový dotazník (PSQI), Epworthskou škálu spavosti...
|
|
|
Use of Physiological Data to Analyze and Improve the User Experience
Štefeková, Nina ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Materna, Zdeněk (vedoucí práce)
This thesis is concerned with the research of the physiological symptoms of stress, the design and execution of an experiment that can induce short-term stress. Subsequently, the goal was to create a dataset from the experimentally obtained data and use it to train a machine learning model. Stress detection by such a model can be used to analyze the user experience. The proposed experiment uses a combination of stimuli, consisting of a relaxation part, a Stroop test and a web game that deliberately uses an unfriendly user interface. During it, data was recorded using an Empatica E4 device and then processed by an implemented application into the final dataset. A machine learning model that can detect short-term stress was then trained and evaluated. The KNN algorithm model evaluated by cross-validation achieves an accuracy of 84\% when the subject of the is known prior to the model. For an unknown subject, it is on average 78\%. The thesis provides this model and the resulting dataset, for further use. These results show that short-term stress detection is more challenging without prior knowledge of the subject.
|
|
|
Application for HRV analysis
Podbrežný, Viliam ; Šíma, Jan (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
This bachelor’s thesis deals with the investigation of heart rate variability (HRV). It describes in detail the physiological principles of HRV, its clinical significance and methods of its analysis. It deals with Poincaré’s map in more detail. The work also includes the implementation of an algorithm for rendering a real-time Poincere map with a resolution of the age of points. The algorithm is then part of the application, enabling a complex analysis of the HRV signal, obtained either from the chest belt or by various methods of offline acquisition.
|
|
| |
|
|
Předzpracování tachogramu R-R intervalů
Had, Filip ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Kubičková, Alena (vedoucí práce)
Variabilita srdečního rytmu (HRV) je parametr, sledující proměnlivost časových intervalů mezi jednotlivými srdečními systolami. Signál HRV obsahuje artefakty a trendy, které je nutno před zpracováním odstranit. Tato bakalářská práce obsahuje stručné informace o zpracování signálu HRV a EKG, dále se věnuje popisu nejčastěji využívaných metod, pro předzpracování signálu variability srdečního rytmu. Práce obsahuje krátké zhodnocení jednotlivých metod. Dále jsou realizovány a popsány víceré uvedené algoritmy pro předzpracování signálu HRV. Poslední částí je testování naprogramovaných algoritmů na generovaných datech, jejich zhodnocení a následná ukázka na datech reálných.
|
|
|
Použití analýzy HRV pro automatickou detekci ischemie u izolovaného zvířecího srdce
Vykoupil, Pavel ; Vítek, Martin (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou HRV, vytvořením úseků pro tuto analýzu, výpočtem parametrů HRV a jejich následnou klasifikací pro automatickou detekci ischemie. První část práce je věnována teoretickému popisu anatomie srdce, EKG záznamu, jeho zpracování a metodám HRV analýzy. Další část práce nastiňuje princip vytvoření úseků potřebných k výpočtu HRV parametrů. Poslední část práce představuje klasifikaci těchto parametrů pomocí vícevrstvých neuronových sítí a nalezení nejlepšího možného nastavení na základě nejmenší dosažené chyby klasifikace společně s nejkratší výpočetní dobou. Výpočet parametru HRV a samotná klasifikace srdečního rytmu byly realizované pomocí prostředí Matlab.
|
host ::
RSS.