|
| |
|
| |
|
|
Profesní příprava a další možnosti vzdělávání asistentů pedagoga na proces integrace a inkluze zdravotně znevýhodněných dětí.
MALIŇÁKOVÁ, Adéla
Úvod práce nastiňuje pohled na integraci a inkluzi jako na stále častěji používanější pojem, kdy jeho smysluplnost poznávají rodiče postižených dětí každým dnem. Díky současnému trendu začleňovat zdravotně postižené a zdravotně znevýhodněné děti do hlavního vzdělávacího proudu, je potřeba práce asistentů pedagoga nezbytná. Poukazuje na jejich funkci při inkluzi, jež je nesmírně důležitá a z toho důvodu by i jejich znalosti, vědomosti a dovednosti v problematice postižených dětí měly být více než nadprůměrné. Asistent s dítětem probírá školní látku a vysvětluje konkrétní úkoly, stejně tak jako dítěti pomáhá s jeho osobními starostmi. Zmiňuje též názor na správnost, aby absolvent Vysoké školy v pedagogickém směru měl i kompetenci být asistent pedagoga, poněvadž jeho znalosti by měli být dostačující. To ovšem neznamená, že by se neměl dále v problematice vzdělávat a získávat nové informace, naopak. Práce s dětmi je velmi zodpovědná činnost a každý kdo se jí věnuje. by měl mít ambice se znalostně zlepšovat. Bakalářská práce je zaměřena na přehled možností profesní přípravy pedagogických asistentů v aktuální nabídce Jihočeského kraje a mapuje dostupné vzdělávací kurzy i nabídky školských zařízení. Práce je dále rozšířena o celkový přehled nabídky vzdělávacích institucí jednotlivých krajů České republiky a školských zařízení poskytujících doplňující studium nebo celoživotní studium. V teoretické části se práce zaměřuje na upřesnění a vysvětlení pojmu asistent pedagoga, jeho právního výkladu dle zákonů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Určitá část je věnována historickému vývoji profese asistenta pedagoga a upřesňuje jeho pracovní kompetence. Konkretizuje aktuální legislativní vymezení požadovaného vzdělání k výkonu profese asistentů, s rozlišením na přímou pedagogickou činnost ve třídě a na přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích. Vysvětluje také rozdíl pojmů integrace inkluze a pojmů s inkluzí spojených, např. inkluzivní prostředí, inkluzivní škola, nebo inkluzivní vzdělávání. Též konkrétně definuje a seznamuje s jednotlivými vybranými druhy postižení, které se při začleňování postižených dětí nejčastěji objevují. Upřesňuje konkrétní podmínky inkluze pro dané postižení a vhodné přístupy k funkčnímu začlenění. V praktické části pak práce konkrétně mapuje dostupné vzdělávací instituce z Jihočeského kraje, jejich aktuální nabídku, zaměření a požadavky. Dále se věnuje vzdělávacím institucím nabízejících studium pro asistenty pedagoga ve všech krajích po celé České republice, včetně celostátní organizace Národního institutu pro další vzdělávání, který spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR i Eurofondem pro regionální rozvoj. Všech 28 institucí bylo v období od 1.července 2014 do 2. srpna 2014, osloveno formou dotazníku rozeslaných internetovou poštou k upřesnění jejich činnosti a náplně výuky. S vybranými institucemi byl též uskutečněn polostandardizovaný rozhovor k ujasnění informací. Výzkumná část je ukončena jednotlivými rozhovory s vybranými asistenty pedagoga z Jihočeského kraje, působící na Základní i Střední škole, které probíhaly formou polostandardizovaných rozhovorů. Asistenti se vyjadřovali ke svému vzdělání, případným překážkám či perspektivě profese asistenta pedagoga.
|
|
|
Možnosti využití muzikoterapie a její vliv na well-being a rozvoj kompetencí u handicapovaných dětí
PRŮŠOVÁ, Aneta
Má práce na téma Možnosti využití muzikoterapie a její vliv na well-being a rozvoj kompetencí u handicapovaných dětí je rozdělena na dvě části teoretickou a výzkumnou. Jako cíl mé práce jsem si stanovila zmapovat možné účinky muzikoterapie u handicapovaných dětí. Vybrala jsem si netradiční formu muzikoterapie u dětí s postižením, aby byl můj výzkum odlišný. V teoretické části jsem vymezila pojem muzikoterapie, popsala její historii a její jednotlivé metody a techniky. Dále jsem definovala pojem dítě se zdravotním postižením a další pojmy, které se k němu vážou. Popsala jsem i nejčastější diagnózy dětí s postižením. Následuje několik příkladů rodičů s dítětem s postižením a to, jak se vyrovnali s jeho diagnózou. Ve výzkumné části hledám odpověď na dvě výzkumné otázky: 1. Lze u handicapovaných dětí pravidelně docházejících na muzikoterapii pozorovat nějaké změny? 2. Pokud ano, jaké změny to jsou? Zvolila jsem kvalitativní výzkumnou strategii. V další kapitole popisuji metody získávání dat, kterými byly pozorování a semistrukturovaný rozhovor. V rámci mého výzkumu jsem docházela jeden rok minimálně jednou měsíčně do Centra Arpida v Českých Budějovicích na kroužek Zpěváčci. Děti, které navštěvují tento kroužek (je jich 13), se učí jednotlivé písně a poté je prezentují na různých vystoupeních během celého roku. Výsledky mého výzkumu jsem popsala na několika úrovních. První úrovní je popis pozorovaných změn u jednotlivých dětí, druhou popis činnosti kroužku během jednoho roku, a třetí hledání obecnější odpovědi na výzkumné otázky. Pokud se týká socializace jedince ve skupině vrstevníků, děti spolu na kroužku komunikují, vtipkují spolu i s paní učitelkou. Sdílejí spolu i události svého života, které jsou pro ně důležité. Záleží jim na úspěšném výkonu. Některé děti mají mezi sebou opravdu přátelský vztah. Druhým výsledkem je socializace jedince ve společnosti. Děti se nebojí na vystoupeních vystoupit z řady ostatních. Ztrácí se i ostych před cizími lidmi, nebojí se někoho zeptat nebo požádat o pomoc. Aby výsledky mého výzkumu byly patřičně validní, konzultovala jsem je s muzikoterapeutkou, která vede kroužek Zpěváčci.
|
|
|
Typologie matek handicapovaných dětí a charakter jejich rodinného prostředí
MĚKUTOVÁ, Petra
Název mé bakalářské práce je Typologie matek handicapovaných dětí a charakter jejich rodinného prostředí (analýza na základě kazuistik v knize Miloše Velemínského ?Celebritami proti své vůli??). Obsahem teoretické části je zpracování postavení osob s postižením ve společnosti. Zaměřila jsem se především na to, jak se rodina vyrovnává s narozením dítěte s postižením a jak vypadá role a osobnost matky dítěte s postižením. Dále jak na tuto skutečnost pohlíží okolí rodiny, prarodiče nebo přátelé. Teoretická část také zahrnuje postoj dítěte k vlastnímu postižení a problematiku výchovy dítěte s postižením. Popsala jsem zde i důležitou komunikaci s rodinou dítěte s postižením. Cílem práce je dopátrat se pohnutek, které matky dětí s postižením vedly k tomu, že se jejich smyslem života stala péče o jejich dítě. Dále zjištění, co je v tomto ohledu motivovalo a ovlivňovalo jejich rozhodnutí. Metodikou bakalářské práce je kvalitativní výzkum. Konkrétně rozbor kazuistik z knihy Miloše Velemínského ?Celebritami proti své vůli??. V těchto rozborech jsem se zaměřila především na skutečnosti, které tyto matky dovedly k tomu, že své dítě s postižením vychovávají doma. Popsala jsem, jak vypadá jejich rodinný a partnerský život. Dále jakým způsobem se matky s narozením dítěte s postižením vyrovnávaly a jaké měly v tomto ohledu komplikace. Ke komplikacím patří např. nevhodná komunikace s lékařem nebo absence podpory nejbližších lidí. Výsledkem je zjištění, proč se smyslem života těchto matek stala péče o jejich dítě s postižením. Všechny tyto matky spojuje přijetí rodičovské zodpovědnosti a láska ke svému dítěti, kterému často obětují celý život. Jsou to silné osobnosti, jejichž smyslem života je umožnit svému dítěti co nejspokojenější život. V rozborech jsem také porovnávala rodinné prostředí, manželské soužití, postoj okolí a lékařů k rodině. Tyto skutečnosti jsou u každé kazuistiky velmi individuální. Pro tyto matky je podpora rodiny, okolí i lékařů velmi důležitá. Proto jsem porovnávala, jak matka danou situaci zvládá i v případě, že jí některý z těchto aspektů chybí. Zjistila jsem také, že narození dítěte s postižením může pozitivně ovlivnit životní hodnoty rodiny. Výzkumem jsem zjistila, jaké jsou osobnostní rysy těchto matek a důvody, proč své dítě s postižením vychovávají doma. Těmito důvody jsou především přijetí rodičovské zodpovědnosti a láska ke svému dítěti.
|
|
|
Integrace dětí s postižením do běžné MŠ
BOČANOVÁ, Petra
Cílem této bakalářské práce je problematika integrace dětí v předškolním věku mezi zdravé (intaktní) děti. Pro doplnění teoretických poznatků, které jsem čerpala z uvedené bibliografie tištěné a elektronické, jsem doplnila komplexním výzkumným projektem, který zahrnoval především názory pedagogické - učitelek MŠ a názory a postoje rodičovské veřejnosti k této problematice v MŠ. Při mém hodnocení dosaženého cíle této práce se domnívám, že cíle bylo přiměřeně dosaženo. Přiměřeně proto, že existuje určitě mnoho dalších problémů, kterým se v mé práci nedostalo patřičného prostoru. Velkým a příjemným, překvapením je praktická shoda teoretických pohledů pedagogiky s názory rodičovské veřejnosti, které potvrzují obecně kladný vztah k integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v MŠ.
|
|
|
FINANCOVÁNÍ ODLEHČOVACÍCH SLUŽEB PRO DĚTI S POSTIŽENÍM V LIBERECKÉM KRAJI
KEJÍKOVÁ, Ludmila
Tématem diplomové práce je otázka financování odlehčovacích služeb pro rodiny s dětmi s postižením, respektive jaké tuzemské a zahraniční zdroje mohou poskytovatelé odlehčovacích služeb v současné době využít. Teoretická část vymezuje v osmi kapitolách pojmy: rodina dítěte s postižením a společnost, odlehčovací služby, tuzemské veřejné zdroje financování odlehčovacích služeb, příspěvek na péči, evropské zdroje pro financování projektů odlehčovacích služeb na období 2007 {--} 2013, financování odlehčovacích služeb prostřednictvím firemních dárců, financování odlehčovacích služeb prostřednictvím nadací a nadačních fondů, další zdroje financování odlehčovacích služeb. Cílem práce je zmapovat systém, možnosti a formy financování odlehčovacích služeb pro děti s postižením v Libereckém kraji. Provedený výzkum je ze sociologického hlediska výzkumem kvalitativním. V rámci tohoto výzkumu jsem zvolila kombinaci polořízených rozhovorů s poskytovateli odlehčovacích služeb a polořízených rozhovorů s rodiči dětí s postižením. Zároveň jsem v rámci výzkumu pracovala s obsahovou analýzou dokumentů. V rámci polořízených rozhovorů s poskytovateli odlehčovacích služeb vyplynulo, že současný stav financování organizací poskytující odlehčovací služby není systematický. Výsledky polořízených rozhovorů s rodiči dětí s postižením ukazují, že rodiče pečující o dítě s postižením v Libereckém kraji téměř nevyužívají odlehčovací služby. Oslovení rodiče nerozlišují rozdíl mezi odlehčujícími službami a ostatními druhy sociálních služeb, stejně tak neznají organizace poskytující odlehčovací služby v Libereckém kraji ani přibližné cenové kalkulace služby. Z výsledků výzkumů lze vyvodit hypotézy: Poskytovatelé odlehčovacích služeb v Libereckém kraji se musí naučit strategicky využívat domácí a zahraniční finanční zdroje, poskytovatelé odlehčovacích služeb v Libereckém kraji mají příležitost navázat dlouhodobou spolupráci s firemními a individuálními dárci.
|
|
|
Podpora rodin s dítětem se zdravotním postižením
LUKEŠOVÁ, Miloslava
Rodina je prostorem, ve kterém dochází k formování osobnosti člověka, prostorem tvorby lidského kapitálu, výchovy a růstu budoucích generací. Na její prosperitě závisí rozvoj státu, rozvoj kulturní, sociální i ekonomický. Narození dítěte se zdravotním postižením, příp. vznik zdravotního postižení u dosud zdravého dítěte, představuje pro rodiny značnou zátěž. Dochází ke změnám v pracovním zařazení rodičů, ke změnám životního stylu, způsobu využívání volného času a často i ke změně vztahů v rodině. Pro zmírnění zátěže pečovatelů jsou významné sociální služby, které představují jednu z forem pomoci těmto rodinám. Záměrem zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, bylo jasně vymezit typologii sociálních služeb a poskytnout příspěvek na péči jako nástroj na zajištění potřebné pomoci. Předpokládalo se vytvoření zdravého konkurenčního prostředí v této oblasti a následné rozšíření sítě sociálních služeb. Metodou kvalitativního výzkumu byly zjišťovány názory a postoje rodičů dětí se zdravotním postižením na současnou podporu státu těmto rodinám, na nabídku sociálních služeb ve zkoumaném regionu, a jejich využívání. Práce dále mapuje informovanost rodičů ve vztahu k systému sociální pomoci a sociálním službám, zjišťuje první zkušenosti rodičů dětí se zdravotním postižením s příspěvkem na péči, který je v právním systému ČR zcela novou sociální dávkou. Výběrový soubor byl tvořen třiceti rodiči dětí se zdravotním postižením, pro sběr dat byly zvolena technika polostandardizovaného rozhovoru a obsahové analýzy. Na základě výsledků výzkumu byla stanovena následující hypotéza pro případný kvantitativní výzkum: Zájem rodin s dítětem se zdravotním postižením o rozšíření nabídky sociálních služeb není závislý na výši sociálních dávek určených na úhradu těchto služeb.
|
host ::
RSS.