|
|
Selective regulation of presynaptic receptors by SGIP1
Durydivka, Oleh ; Blahoš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bondar, Alexey (oponent) ; Lazar, Josef (oponent)
Selective regulation of presynaptic receptors by SGIP1 Abstract Cannabinoid receptor 1 (CB1R) is involved in a plethora of physiological processes, such as memory formation, motor coordination, anxiety, pain perception, and immune response. The properties of many minor cannabinoid receptor ligands remain unknown. The activity of CB1R is regulated by Src homology 3-domain growth factor receptor-bound 2-like endophilin interacting protein 1 (SGIP1). Several splice variants of SGIP1 have been described in the literature, but their specific functional roles are unknown. SGIP1 inhibits CB1R internalization and enhances β-arrestin and G protein-coupled receptor kinase 3 (GRK3) interactions with the receptor. In mice, deletion of Sgip1 results in altered mood-related behavior, decreased anxiety- like behavior, and decreased acute nociception. In this work, we tested the effect of Sgip1 deletion on chronic nociception. We further explored the pattern of alternative splicing of Sgip1 in the brain. In addition, we tested the effect of the minor cannabinoid hexahydrocannabinol (HHC) on CB1R signaling. We found that Sgip1 deletion results in an increase in chronic nociception in male but not in female mice. We detected 15 Sgip1 splice variants in the mouse brain. The Sgip1 exons that undergo alternative splicing encode...
|
|
|
Opioidní receptory a jejich signální systém v myokardu
Ladislav, Marek ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je shromáždit a systematicky seřadit poznatky o opioidních receptorech a jejich signálním systému v myokardu. Činnost srdce je však řízena především adrenergní signalizací a tato práce proto obsahuje také údaje týkající se vlastností a významu dalších důležitých receptorů. Pro lepší obecné porozumění a v rámci shrnutí lze v této práci také nalézt všeobecné základní informace o opioidním systému, především o receptorech a jejich signalizaci. O opioidních receptorech v myokardu se toho stále příliš mnoho neví, a to přesto, že především za různých patofyziologických okolností by opioidní systém mohl mít velmi důležitou úlohu. Důvodů může být několik. Možnost bližší charakterizace opioidních receptorů v myokardu je poměrně obtížná vzhledem k relativně malému množství těchto receptorů v srdeční tkáni. Situaci také poněkud komplikují určité mezidruhové rozdíly, které v modulaci funkce srdce panují. Dosud není zcela objasněn úplný mechanismus, kterým opioidní receptory působí na myokard. Především u lidí by toto poznání mohlo být klíčové, protože tyto receptory, resp. jejich ligandy, by se daly využít k lékařským účelům.
|
|
|
Molekulární mechanismy vzniku drogových závislostí
Pallag, Gergely ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Nerandžič, Vladimír (oponent)
Užívání drog je součástí lidského života už od starověku. Vedle jejich rekreačního užívání může dlouhodobé zneužívání těchto látek vést k vývoji drogové závislosti zejména u náchylných jedinců a působit tak vážné zdravotní a sociální problémy. Cílem této práce je stručně představit mozkové struktury, které jsou místem účinků návykových látek, dále popsat některé mechanismy a molekuly přispívající ke vzniku závislosti. Důležitý systém v CNS spojený s intoxikací je systém odměny s hlavním neuropřenašečem dopaminem. V neuronech tohoto systému se po opakovaném užívání drog hromadí určité molekuly a epigenetické změny, které podporují chronickou povahu závislosti. Zvláště významná je vysoce stabilní transkripční faktor ΔFosB, který ve spolupráci s dalšími molekulami podporuje recidivu po několik měsíců nebo i let po posledním užívání drog. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Molekulárně-dynamické simulace biomolekul
Naništa, Ján ; Barvík, Ivan (vedoucí práce) ; Bok, Jiří (oponent)
Práce se zabývá klasickými molekulárně-dynamickými simulacemi časového vývoje biomolekulárního systému. Modelovým systémem je membránový GPCR receptor pro dopamin typu D3 obklopený buněčnou membránou a vodní obálkou s ionty. Cílem bylo postihnout vazebnou schopnost Eticlopridu do aktivního místa GPCR receptoru.
|
|
|
Molekulární fyziologie opioidních receptorů
Valný, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Opioidní receptory (OR) patří mezi receptory spřažené s G proteiny (GPCR). Prostřednictvím především inhibičních G proteinů třídy Gi/Go regulují účinky opioidních agonistů vedoucí primárně ke snížení neuroexcitability. Klonováním byla potvrzena existence čtyř podtypů opioidních receptorů µ, κ, δ a ORL 1, z nichž každý reguluje účinky určité skupiny opioidních ligandů. Hlavním cílem této práce je shrnutí poznatků objasňujících funkce OR na molekulární úrovni. Akutní expozice OR jejich agonistům vede k aktivaci signalizačních kaskád vyvolávajících analgesii. Chronická expozice OR opioidním agonistům ovšem vede k desenzitizaci a internalizaci receptorů a k vývoji adaptačních procesů vedoucích k potlačení opioidní akce, což vede ke vzniku opioidní tolerance a závislosti. Ačkoliv v poznání molekulárních mechanismů signalizace OR byl učiněn velký pokrok, k jejich úplnému pochopení je stále velmi daleko.
|
|
|
Evoluce olfaktorických receptorů
Klempt, Petr ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o největší genové rodině savců, která kóduje olfaktorické receptory. Olfaktorické receptory náleží do podrodiny rhodopsin-like GPCRs, staré 600 až 800 milionů let. Minimálně od této doby hrají olfaktorické receptory, součást jednoho z nejstarších smyslů (čich), zásadní roli v detekci chemických látek ať už ve vodě, nebo ve vzduchu. Ohromný repertoár olfaktorických receptorů a jeho změny v průběhu evoluce u důležitých taxonů živočichů je v práci zmapován s důrazem na množství a podíl funkčních a nefunkčních genů pro olfaktorické receptory. Tyto hodnoty jsou totiž jedním z kritérií hodnocení olfaktorických schopností zvířat. Olfaktorické receptory jsou umístěny typicky na povrchu senzorického neuronu čichového epitelu, kde váží různé odoranty a spouští signalizační kaskádu vedoucí k depolarizaci membrány neuronu. Přibližně polovina práce proto shrnuje poznatky o molekulární biologii olfaktorických receptorů, jako je jejich struktura, zásadní složky signalizační kaskády (Gαolf, ACIII, CNG kanál, Ca2+ dependentní Cl- kanál), stejně jako složky potřebné k návratu do stavu steady-state. Určitá úroveň exprese olfaktorických receptorů ve velkém množství non-olfaktorických tkání (svaly, sperma, mozek atd.) ukazuje na možné důležité biomedicínské role těchto receptorů.
|
|
|
Klasifikace, struktura a funkce α-adrenergních receptorů.
Makarova, Anna-Marie ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Adrenergní receptory jsou v současnosti jedny z neintenzivněji zkoumaných receptorů. Přenos signálu aktivací adrenergních receptorů je zapojen do stresové odpovědi. Při stresu dochází k aktivaci sympatoadrenální osy vegetativního nervového systému. Pochopení účinků této aktivace na přenos signálu adrenergními receptory je významný z hlediska ovlivnění reakce "útok nebo útěk". Ovlivnění aktivity sympatického nervstva představuje možnost působení léčiv, čehož se ve farmakologii široce využívá. Tato práce se zabývá skupinou α-adrenergních receptorů a jejími subtypy. Část je věnována jejich struktuře, která je předmětem mnoha studií zejména v poslední době. Další kapitola se zaměřuje na přenos signálu zprostředkovaným α-adrenergními receptory. Poslední část poukazuje na množství a různorodost fyziologických funkcí vyvolaných těmito receptory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv deplece cholesterolu na signální dráhu iniciovanou receptory spřaženými s G proteiny třídy Gq/G11
Ostašov, Pavel ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Teisinger, Jan (oponent) ; Hof, Martin (oponent)
Membránové domény jsou důležitou strukturou v plazmatické membráně. Koncentrují se v nich různé signální molekuly. Jejich hlavní strukturní složkou je cholesterol a jeho odstraněním dochází k jejich narušení. Předkládaná práce se zabývá vlivem, jaký má deplece cholesterolu na signalizaci iniciovanou thyreotropním hormonem (TRH), jehož signální kaskáda se pravděpodobně nachází v membránových doménách, ač on sám není jejich součástí. S pomocí látky -cyclodextrin jsme depletovali cholesterol z plazmatických membrán. Ukázali jsme, že deplece cholesterolu vede k uvolňování Gq/11 proteinů a kaveolinu 2 z membránových domén. Také jsme ukázali, že tato deplece vede ke snížení schopnosti TRH aktivovat trimerní G proteiny stejně jako indukovat výlev Ca2+ z intracelulárních zásob. V poslední části jsme prozkoumali efekt deplece cholesterolu na mobilitu TRH receptoru v plazmatické membráně a na jeho internalizaci indukovanou TRH. K tomuto účelu byla použita linie buněk HEK 293 stabilně exprimující fuzní protein TRH-R-eGFP. Studie s pomocí konfokálního mikroskopu ukázaly, že internalizace receptoru je výrazně potlačena. Detailní analýza návratu fluorescence TRH-R-eGFP do vybělených oblastí o různých velikostech ukázala, že deplece cholesterolu zvyšuje mobilitu receptoru. Jsme přesvědčeni, že návrat fluorescence probíhá...
|
|
|
Vliv proteinu SGIP1 na partnery účastnící se signalizace kanabinoidního receptoru 1
Pejšková, Lucie ; Blahoš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent)
Receptory spřažené s G-proteiny (GPCRs) představují největší rodinu receptorů na buněčném povrchu. GPCR jsou aktivovány endogenními nebo exogenními ligandy. Navíc GPCR patří mezi molekuly, na které cílí až čtvrtina používaných léčiv. Po aktivaci receptoru dochází k buněčné signalizaci, při které jsou do buňky přenášeny informace z vnějšího prostředí. Na základě těchto přenášených informací mohou v buňce probíhat odpovědi. Klíčovým poznatkem pro tuto práci je souhra kanabinoidní a opioidní signalizace in vivo na nitrobuněčné úrovni, která může mít fyziologické dopady1 . Kanabinoidní a opioidní receptory patří do rodopsinové rodiny receptorů a jsou spřažené s Gαi/o proteiny2 . Kanabinoidní receptor 1 (CB1R) a μ-opioidní receptor (MOR) se společně vyskytují v některých oblastech centrálního nervového systému (CNS) a sdílejí mnoho důležitých vlastností. Aktivace obou receptorů inhibuje aktivitu adenylátcyklázy, čímž snižuje hladinu cyklického adenosinmonofosfátu v buňce, a moduluje extracelulárním signálem řízenou kinázu 1 a 2 (ERK1/2)2 . S ohledem na bohaté biochemické, farmakologické a anatomické důkazy podporující existenci funkčního spojení při aktivaci příslušných receptorů kanabinoidy a opioidy3 se toto téma stalo zajímavým i pro naše bádaní. Naše předešlá studie popisuje interakci mezi proteinem...
|
|
|
The role of protein SGIP1 in regulation of Cannabinoid Receptor 1
Chlupisová, Lenka ; Blahoš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent)
Vzájomná komunikácia buniek v ľudskom organizme zabezpečuje správny chod základných mechanizmov nevyhnutných pre život jedinca a zachovanie homeostázy celého organizmu. Takáto komunikácia je zabezpečená rôznymi typmi prenosu signálu z recipientnej bunky do bunky donorovej v závislosti od miesta výskytu a typu komunikujúcich buniek. Jedným z takýchto typov je signalizácia prostredníctvom receptorových molekúl nachádzajúcich sa na povrchu alebo vnútri bunky prijímajúcej signál. Takéto receptory prijímajú a viažu na seba signálnu molekulu vo forme ligandu pričom dochádza k aktivácií receptora a následnému spusteniu intracelulárnych signálnych dráh. Medzi najpočetnejšie zastúpené receptory v eukaryotickom organizme patria receptory asociované s G-proteínami, kedy sa jedná o signalizáciu zabezpečenú aktiváciou intracelulárneho G-proteínového komplexu a ide o jeden z hlavných mechanizmov vyskytujúcich sa v neuronálnej signalizácií a prenosu signálu vo forme neurotransmiteru. Reguláciu množstva receptorov na povrchu bunky a transport signálnej molekuly do intracelulárnych priestorov bunky je zabezpečený mechanizmom endocytózy, kedy dochádza k internalizácií receptora s naviazaným ligandom do cytoplazmy. Jedným z najpreštudovanejších mechanizmov je endocytóza sprostredkovaná klathrínom, kedy sa do procesu...
|
host ::
RSS.