|
|
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a její odpověď na hate crime a hate speech
Kundrák, Viktor ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou předsudečných trestných činů (hate crime) a předsudečných výroků (hate speech) v mezinárodním právu a konkrétně ochranou obětí jednání spadajících do obou kategorií v rámci mechanismu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Popisuje koncepční vývoj obou fenoménů a jejich úpravu v mezinárodním právu, a to jak v hard law, tj. závazném mezinárodním právu, i soft law, jak v univerzální, tak regionální rovině. U zkoumané oblasti hate speech poukazuje na klíčovou roli mezinárodní ochrany svobody projevu a rozdílné standardy a požadavky na státy odstupňované dle závažnosti projevu. Ve vztahu k oběma oblastem podrobně analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, přičemž zavádí kategorii verbální hate crime stojící na pomezí hate crime a hate speech. Popisuje parametry a limity ochrany obětí ve vztahu k jednotlivým typům jednání a nastiňuje, jaké je další možné směřování vývoje judikatury Soudu na pozadí závazných nástrojů univerzální úrovně a dynamického vývoje mezinárodního soft law. V oblasti hate crime se zaměřuje na reflexi potřeby celistvé odpovědi na daný fenomén, neomezující se na procesní závazek účinného vyšetření předsudečného motivu v úzkém smyslu dané koncepce, a sahající např. do závazku na adekvátní právní úpravu nebo přijetí preventivních...
|
|
|
The Accession of European Union to the European Convention on Human Rights
Brtna, Dominik ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 1. Abstrakt v českém jazyce Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi Evropskou unií (EU) a Evropskou úmluvou na ochranu lidských práv a základních svobod (Úmluva). Obzvláště ve světle obnovené snahy o přistoupení EU k Úmluvě. Úvod (první kapitola) vysvětluje krátce současný stav, autorovu motivaci k psaní práce a její cíle. Také jsou uvedeny zdroje a metody, které jsou v práci použity. Druhá kapitola popisuje historii Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech, s ohledem na jejich vzájemné působení v oblasti lidských práv. Analyzuje právní nástroje jako jsou Lisabonská smlouva a Listina základních práv Evropské unie. Třetí kapitola analyzuje posudek Soudního dvora č. 2/13 a jeho dopad na budoucnost přístupu EU k Úmluvě. Dále situaci před a po přijetí zmíněného posudku, s implikacemi pro budoucí vztah EU a Úmluvy. Hlavní částí je pak analýza obnovených jednání mezi EU a Radou Evropy a vyhodnocení dosavadních výsledků. Čtvrtá kapitola srovnává úroveň ochrany po procesní stránce. Pátá kapitola srovnává úroveň ochrany v hmotněprávní rovině, srovnáním rozsudků Soudního dvora Evropské Unie a Evropského soudu pro lidská práva. Autor si dává za cíl vyhodnotit, zdali standard ochrany lidských práv v rámci EU a v rámci...
|
|
|
Právo na příznivé životní prostředí v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva
Zukalová, Gabriela ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Právo na příznivé životní prostředí v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva Abstrakt Diplomová práce se zabývá právem na příznivé životní prostředí, jak jej chrání Evropský soud pro lidská práva. Cílem práce je poskytnout ucelený přehled judikatury ESLP k právu na příznivé životní prostředí, identifikovat základní charakteristiky tohoto práva a cesty, které ESLP k jeho ochraně využívá, a zhodnotit silné a slabé stránky přístupu ESLP. Druhým cílem je zařazení judikatury ESLP do kontextu mezinárodního práva a jiných regionálních nástrojů a zjistit, jakým způsobem jejich podoba a vývoj ovlivňují rozhodování ESLP. Na podkladě těchto informací si práce klade širší otázku, zda může ESLP efektivně přispívat k ochraně práva na příznivé životní prostředí i v 21. století, zejména v kontextu změny klimatu, a zda je případně na místě výslovné zakotvení práva na příznivé životní prostředí do textu Úmluvy. Práce se nejprve zabývá teoretickým uchopením práva na příznivé životní prostředí a jeho postavením v mezinárodním právu a jiných regionálních systémech na ochranu lidských práv. Následně práce poskytuje úvod do systému EÚLP a představuje základní instituty související s mechanismem individuální stížnosti. Těžiště práce tvoří čtvrtá a pátá kapitola. Čtvrtá kapitola poskytuje ucelený přehled principů současné...
|
|
|
Patterns of democracy and human rights - An analysis of the relationship between changes in democracy and human rights at the European Court of Human Rights
D'Andrea, Giada ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Since the very beginning, the European Court of Human Rights has suffered from a systemic issue: case overload. And despite the continuous reforms of the Convention system, a final solution seems still quite far from being achieved. Despite the focus of researchers and practitioners on this topic, few have investigated the relationship between the internal mechanisms of the states and their consequences on the backlog of the Court. This thesis offers insights over the relationship between the democratic status of a country and the proceedings before the European Court of Human Rights. It analyses the development of the Court from 1959 until 2021, finding that the reforms put in place by the Court along the years seem to have sorted only a minor effect in reducing the backlog of applications. Second, the panel study between 2000 and 2021 revealed that the democratic status of a country has a significant and negative relationship with the number of applications per capita filed to the Court. Lastly, the qualitative study shows the lack of a clear pattern among the democratic score of a country and the type of violations committed. However, through this last method a new pattern appears. There seems to be a negative relationship between the democratic score of a country and the share of violations...
|
|
|
Vliv judikatury Evropského soudu pro lidská práva na právní systém Ruské federace
Srstková, Nela ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Jedním z klíčových problémů diskutovaným po několik posledních let v souvislosti s činností Evropského soudu pro lidská práva je velké množství individuálních stížností, pro jejichž efektivní řešení soud dlouhodobě nedisponuje dostatečnou kapacitou. Velkou část případů, jimiž je ESLP zatížen, tvoří tzv. repetitive cases neboli opakující se stížnosti. Základním východiskem práce je analyzovat prostředky, které má Evropský soud pro lidská práva v současné době k dispozici a to, do jaké míry tyto prostředky mohou ovlivnit národní právní řád a judikaturu vnitrostátních soudů. Reformy problematických institutů na národní úrovni realizované v důsledku rozhodnutí ESLP mohou do budoucna vyloučit příliv analogických případů k tomuto nadnárodnímu soudnímu orgánu. Proces vlivu judikatury ESLP na národní právní systémy bude analyzován na příkladu Ruské federace, která v současnosti drží prvenství v počtu individuálních stížností, které byly k ESLP podány.
|
|
|
Právo na spravedlivý proces: srovnání vybrané arbitrážní a lidskoprávní judikatury
Hlaváčová, Anna ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Právo na spravedlivý proces je důležitou součástí civilního i arbitrážního řízení. Toto základní právo je však pro tyto dvě oblasti práva chráněno odlišným způsobem. I způsob kontroly, zda řízení proběhlo spravedlivě, se liší. Pro běžné civilní řízení je v Evropě finálním orgánem, rozhodujícím zda právo na spravedlivý proces bylo dodrženo, Evropský soud pro lidská práva. Komerční arbitráž sama o sobě nemá mechanismus pro kontrolu spravedlnosti řízení, tato kontrola probíhá až v rámci řízení o uznání a výkonu rozhodnutí, které ve většině zemí probíhá podle Newyorské úmluvy. V případě investiční arbitráže se dodržení práva na spravedlivý proces posuzuje v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu (annulment). Diplomová práce "Právo na spravedlivý proces: srovnání vybrané arbitrážní a lidskoprávní judikatury" se věnuje otázce, zda argumentaci v bohaté judikatuře ESLP lze použít na arbitrážní případy, kde je dostupnost judikatury problematická. Práce nejdříve zkoumá standard ochrany práva na spravedlivý proces v arbitráži a podle Evropského soudu pro lidská práva. Dále se věnuje možnosti přímého nebo nepřímého použití Evropské úmluvy o ochraně lidských práv na arbitráž. Pro porovnání judikatury jsem zvolila dva okruhy práva na spravedlivý proces - rovnost zbraní a nezávislost a nestrannost soudce nebo...
|
|
|
Právo na život garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod
Divoká, Simona ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hubálková, Eva (oponent)
Název práce: Právo na život garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod Autor: Simona Divoká Katedra: Katedra mezinárodního práva Vedoucí diplomové práce: prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. Abstrakt: Práce je především zaměřena na výklad článku 2 Úmluvy, který garantuje jedno ze základních lidských práv, a to právo na život. V první části práce se zabývám samotnou Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména její aplikací, aby bylo patrné, kdy může dojít k porušení Úmluvy. Dále věnuji pozornost fungování Evropského soudu pro lidská práva, který byl zřízen za účelem kontroly dodržování jednotlivých práv a svobod garantovaných Úmluvou a jejími dodatkovými protokoly, které se státy přistoupením k Úmluvě zavázaly dodržovat. Poté se zabývám již samotným výkladem článku 2 Úmluvy a snažím se za pomoci bohaté judikatury Soudu popsat, jaké povinnosti smluvním státům vyplývají z článku 2 Úmluvy a jaké musí dodržovat, aby postupovaly v souladu s Úmluvou, kterou se zavázaly dodržovat. Státům vznikají hmotněprávní i procesněprávní povinnosti, které lze dále dělit na pozitivní a negativní. Tyto povinnosti postupně uvádím spolu s konkrétními případy, ve kterých Soud řešil danou problematiku. V práci nechybí ani zmínka o tématech jako je eutanazie, trest smrti...
|
|
|
Tackling irregular forms of migration: irregular migrants in the European Union - do they enjoy the rights contained in the UN Migrant Workers Convention?
Babická, Karolína ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Jeřábková, Věra (oponent)
Úmluva OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin (ÚMP) chrání základní lidská práva migrujících pracovníků a členů jejich rodin. Do dnešního dne, žádný z členských států Evropské unie Úmluvu dosud nepodepsal ani neratifikoval. Členské státy mimo jiné tvrdí, že ÚMP je nadbytečná, jelikož ochrana práv v ní obsažených je již dostatečně zajištěna Evropským a mezinárodním právním rámcem ochrany lidských práv, a ratifikace Úmluvy by tak nepřinesla nic nového. Podle některých členských států by ratifikace naopak mohla dát neregulérním migrantům více práv a zvýšit tak jejich příliv do Evropské unie. Cílem disertační práce je porovnání práv neregulérních migrantů obsažených v Úmluvě OSN o migrujících pracovnících s právním rámcem platným v současné době v EU a výše uvedené protichůdné argumenty potvrdit či vyvrátit. Základní výzkumné otázky, které si práce klade tedy vyplývají: Jaká lidská práva požívají v EU migranti v neregulérním postavení? Je ÚMP ve vztahu k mezinárodnímu a evropskému právnímu rámci platnému v EU opravdu nadbytečná a nepotřebná, nebo jej spíše doplňuje? A obsahuje tedy případně nějaká práva nad rámec aktuálně platných práv v EU? Jaký by byl tedy případně přínos ratifikace ÚMP členskými státy EU? Centrem pozornosti práce je ÚMP obsahující sadu lidskoprávních standardů...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Přístup k nezávislému a nestrannému soudu jako záruka spravedlivého řízení podle Evropské úmluvy o lidských právech
Tymofeyeva, Alla
TYMOFEYEVA, A. Přistup k nezávislému a nestrannému soudu jako záruka spravedlivého řízení podle Evropské úmluvy o lidských právech. Praha 2010. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. Katedra mezinárodního práva. Vedoucí práce Doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Práce se zabývá právem na přístup k nezávislému a nestrannému soudu podle ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech se zaměřením na soulad legislativy a soudní praxe na Ukrajině se standardy, vypracovanými v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. V rámci řešení této problematiky je v první části práce proveden rozbor pojmu "právo na přístup k soudu" a jeho jednotlivých prvků. Z analýzy judikatury Evropského soudu vyplývá, že pojem "právo na přístup k soudu" zahrnuje následující prvky: 1) právo na zahájení soudního řízení, včetně odvolání a dovolání proti rozhodnutí správního nebo soudního orgánu v určitých případech; 2) právo na poskytování právní pomoci, včetně přidělení advokáta z úřední moci a osvobození od poplatků; 3) právo na projednání stížnosti nezávislým, nestranným soudním orgánem s plnou jurisdikcí, zřízeným zákonem; 4) právo na rozhodování soudu a vydání rozsudku v přiměřené lhůtě a 5) právo na výkon pravomocného a závazného soudního rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V další části práce je...
|
host ::
RSS.