|
|
Ruská idea po rozpadu SSSR. Proměny geopolitických představ V. Putina
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
V této diplomové práci zkoumám, jak se po rozpadu Sovětského svazu proměňovaly geopolitické představy o dalším vývoji Ruské federace, a jak na tuto diskusi následně navázal režim Vladimira Putina. Pomocí ruského politického a geopolitického myšlení dokládám, že klíčové otázky, na které si ruská elita (ať již inteligence nebo představitelé vládnoucí vrstvy) za posledních dvě stě let pokoušela najít odpovědi, zůstávají stále aktuální a formují společenskou debatu i charakter budovaného státu: jedná se například o otázku, do jaké míry by Rusko mělo být otevřené cizím vlivům, jestli představuje evropskou, asijskou či jedinečnou civilizaci, a jestli má ruský národ výjimečné, mesianistické poslání, kterému musí svoji existenci podřídit. Různé geopolitické školy nabízely postupně různé - navzájem protikladné - odpovědi na tyto otázky. Nejprve tedy představuji historii hledání ruské ideje, a následně zejména s pomocí projevů a článků pronesených a napsaných Vladimirem Putinem argumentuji, že žádná z těchto geopolitických koncepcí sama o sobě plně nevysvětluje, jakým směrem se ubírá dnešní Rusko, ale že ve svém souhrnu mohou do určité míry vysvětlit postupné názorové proměny Putinovy rétoriky i politiky. Zatímco dříve vznikaly geopolitické školy celé generace, a jejich vznik mnohdy vycházel ze zásadních...
|
|
|
Kemalist Eurasianism: A Third Way for Contemporary Turkey in-between the West and East
Yılmaz, Emre Can ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
V červnu 2016, po sedmi měsících diplomatické krize v důsledku sestřelení ruského stíhacího bombardéru tureckými ozbrojenými silami, vstoupily turecko-ruské vztahy do procesu smíření. O několik týdnů později zažilo Turecko pokus o převrat (15. července 2016), což se stalo zlomovým okamžikem ve změně postavení Turecka v mezinárodní politice. Zhoršení vztahů se Západem a sblížení s Ruskem přinesly debaty o eurasianismu jako alternativní orientace zahraniční politiky. V této souvislosti se práce zabývá kemalistickým eurasianismem, tedy ideou navrženou Vlasteneckou stranou eurasianistickou. Práce předkládá konceptuální a kontextovou mapu této idey pomocí analýzy a interpretace díla předsedy Vlastenecké strany Dogu Perinceka a stranického časopisu Teori v rámci přístupu konceptuální historie. Přitom zpochybňuje mylnou představu o tom, že kemalistický eurasianismus pochází z ruského neoeurasianismus a naopak odvozuje historický původ teto idey od kemalistické revoluce a levicových nacionalistických myšlenkových proudů. Práce tudíž ukazuje, že je kemalistický eurasianismus především národním programem, založeným na kemalistických zásadách nacionalismu, etatismu a populismu, a také mezinárodním rozšířením turecké národní revoluce. Klíčová slova Kemalismus, eurasianismus, levicový nacionalismus,...
|
|
|
Filosofie dějin Lva Gumiljova
Šmejkal, Jiří ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce je věnovaná filosofii dějin Lva Nikolajeviče Gumiljova, jeho teorii etnogeneze a pasionarity. Práce nejdříve stručně představuje život a dílo tohoto myslitele, následně se zaměřuje na podněty, které předcházely hlavní teorii L. N. Gumiljova. Rovněž krátce představí meziválečný myšlenkový proud eurasijství. Hlavní část práce se zabývá teorií etnogeneze, Gumiljovou koncepcí etnika a filosofickou teorií pasionarity.
|
|
|
Geopolitika Ruska - její konstanty a proměny v období po rozpadu SSSR
Vosátková, Veronika ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Za téma diplomové práce byla zvolena teoretická analýza geopolitického postavení Ruska. Primárním cílem bylo zhodnocení současné geopolitiky Ruské federace po rozpadu SSSR a nástin jejího budoucího vývoje. Práce se snaží odpovědět na několik základních otázek. Jaká je současná geopolitická situace v Rusku, jaký směrem se vyvíjí, vztahy s kterými aktéry jsou pro Rusko klíčové v geopolitickém kontextu a zda můžeme deklarovat výrazný posun k nějakému směru. Práce je členěna do několika hlavních částí. Po úvodu následuje teoretické uchopení hlavních pojmů a hlavních aktérů zabývajících se geopolitikou. Další dvě části jsou analytické, zabývající se vztahem Ruska ke klíčovým aktérům jako jsou USA a NATO, EU, Čína, Ukrajina, blízké sousedství Střední Asie a Jižní Kavkaz a geopolitikou ropy a zemního plynu. Poslední je praktická část, ve které se získané informace z předešlých částí aplikují do konkrétních příkladů v ruské zahraniční politice. Klíčová slova: geopolitika, Rusko, eurasijství, zahraniční politika, USA, EU, Čína, Střední Asie, Ukrajina, NATO, energetická politika, ropa, zemní plyn
|
|
|
Změny geopolitického pohledu Ruské federace na postsovětský prostor a vliv alternativních hráčů
Vinterová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá změnami ruského přístupu k postsovětskému prostoru. Práce sleduje vývoj ruské zahraniční politiky vůči postsovětskému prostoru od rozpadu Sovětského svazu až po současnost. Pozornost je věnována především ideji eurasianismu, resp. nového eurasianismu a také Západnictví, jelikož právě tyto dva proudy se v ruské zahraniční politice nejvíce prosadily. Další součást práce je rozbor vývoje vztahů Ruské federace ke státům tzv. blízkého zahraničí s přihlédnutím na vliv alternativních hráčů v oblasti, přičemž největší pozornost je věnována situaci na Kavkaze a ve Střední Asii. Tyto dvě oblasti byly vybrány z toho důvodu, že právě tam je nejvíce patrný vliv alternativních hráčů na ruskou politiku vůči této oblasti.
|
|
|
Geopolitická příslušnost Ruska v současném ruském diskurzu
Kalinová, Olga ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Otázka geopolitické příslušnosti Ruska se ve své podstatě dotýká odvěkého ruského sporu o tom, zda Rusko patří do Evropy nebo do Asie. Z geografického hlediska se Rusko převážně nachází na asijském kontinentě. Z kulturně-civilizačního hlediska však ruský národ tíhne k Evropě, i když v sobě obsahuje prvky obou sousedních civilizací. Na základě zkoumání nejvýznačnějších ruských myšlenkových směrů, převážně geopolitického rázu (slavjanofilství, západnictví, atlantismus, eurasijství atd.) se práce snaží o systematizaci odpovědí na tuto otázku. Zároveň, jejím cílem je zjistit pomocí analýzy současné ruské zahraniční politiky, který z těchto ideových směrů má dominantní roli v zahraničněpolitickém diskurzu v Rusku od roku 2000. Pomocí identifikace tohoto prioritního směru a pomocí stanovení primární orientace ruské zahraniční politiky na konkrétní region se práce snaží získat odpověď na otázku, co je Rusko: Evropa, Asie, nebo samostatný kontinent Eurasie?
|
host ::
RSS.