|
|
Tracing Microendolithic Ichnocenoses: A paleoecological and taphonomic approach over the Phanerozoic
Herenio Kerkhoff, Marta Leticia ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Skupien, Petr (oponent) ; Soták, Ján (oponent)
Fosilní záznam mikrobiální aktivity zvláště endolitických organizmů byl studován na šesti lokalitách z oblasti Západních Karpat v rozsahu od svrchního oligocénu po miocén (serraval). Tři lokality jsou z České republiky (Mikulov, LOM-1 a Hevlín), dvě ze Slovenska (DNV a LKŠ) a jeden vzorek je z Maďarska (tardské íly lom Rozalia). Hlavním cílem projektu bylo ověřit jak snížený obsah kyslíku ovlivní mikroendoliltické společenstva a celkovú mikrobiální aktivitu zaznamenanú v schránkách bentických foraminifer. Stupeň hypoxie byl vyjádřen poměrem oxických/dysoxických a hypoxických foraminifer definovaným jako "Benthic Foraminifera Oxygen Index", který poukázal na převahu dysoxických taxónů ve společenstvech se zřídkavými oxickými prvky. Dalším typem mikrobiální aktivity jsou biofilmy. Rentgenová spektroskopie (EDX) ukázala významné obohacení sírou, fosforem a železem ve vzorcích z biofilmů ve srovnání s okolitou horninou. Metoda pryskyřičné odlitků umožnila identifikovat ichnocenózy indikující dysfotickou až hluboce eufotickou zónu, s převahou mikrovrteb produkovaných zástupci skupin Chlorophyta, Rodophyta a heterotrofními organizmy. Mikrovrtby produkované sinicemi Euygonum nodosum a Scolecia filosa byly zjištěny na několika schránkách z lokality DNV, které musely být transportované z mělké fotické zóny....
|
|
|
Fossil clown beetles (Coleoptera: Histeridae): early evolution of "beetle tanks"
Simon Pražák, Jan ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Mršníci (Histeridae) představují bohatou skupinu brouků (>4500 popsaných druhů) s celosvětovým rozšířením (vyjma Antarktidy) a s výjimečně bohatou škálou obývaných habitatů. Specializace na konkrétní prostředí, jako např. podkorní štěrbiny, trus a mršiny, chodbičky podkorního hmyzu, jeskyně, písečné pouště, pláže, nory hlodavců a hnízda mravenců, vedla ke vzniku pozoruhodných morfologických adaptací či dokonce k radikálním změnám tvaru celého těla. Pro porozumnění evoluční historie této výjimečné skupiny brouků je zásadní jejich fosilní záznam. V této studii jsem zkoumal osm nepopsaných druhů fosilních mršníků ze středně křídového Barmského a Hkamtijského jantaru. Vytvořil jsem morfologické popisy a diskutuji zde možné taxonomické zařazení na základě morfologických znaků. Kromě toho jsem testoval fylogenetickou pozici všech křídových rodů mršníků pomocí metody maximální parsimonie s omezenou topologií na základě matice s 69 morfologickými znaky. Mezi studovanými druhy jsou poprvé zaznamenaní zástupci tribů Abraeini a Paromalini z období křídy. Diskutuji možné evoluční závěry odvoditelné z těchto nových ale i jiných, dřívě popsaných, fosilií. Život pod kůrou byl mezi křídovými mršníky pravděpodobně běžný a nyní je známý již u tří nezávislých linií v tomto období. Je rovněž zřejmé, že mršníci se v...
|
|
|
Klikovské souvrství v nově lokalizovaném sesuvném území u Českých Budějovic
Pilařová, Eliška ; Jerman, Jan (vedoucí práce) ; Mužík, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na získání nových poznatků o klikovském souvrství Českobudějovické třetihorní pánve při mimořádné příležitosti výstavby úseku dálnice D3 při jižním okraji Českých Budějovic v oblasti sesuvného území u obce Roudné a Včelná. Trasa dálnice je zde vedena v rozsáhlém odřezu. Odřez dosahoval celkové výšky až 20 m a byl v převážné míře realizován právě v prostředí klikovského souvrství, přičemž při těžbě zůstávaly volně přístupné až několikametrové svislé stěny. To umožnilo klikovské souvrství zkoumat v různých ohledech, např. stability, strukturních vlastností, vlastností vlastní horninové matérie ad. Práce je rozdělena na dvě části. První část se věnuje dokumentaci stavebních prací při odtěžování zářezu a druhá laboratorním zkouškám. Diplomová práce prezentuje souvislost terénního pozorování s laboratorními výsledky.
|
|
|
Radiolárie české křídy
Müllerová, Petra ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Vajskebrová, Markéta (oponent)
První část práce se věnuje stavbě buňky, morfologii schránky, rozmnožování a výživě. Dále je zde popsána ekologie a systematické členění radiolárií. Právě systematické členění této skupiny se odvíjí od rozdílné morfologie schránek jednotlivých forem. Další část je věnována křídovým radioláriím se zaměřením na období cenoman až turon s příkladem výskytu radiolárií na několika lokalitách ve světě. Poslední část této práce se zabývá geologií české křídové pánve, kde v rámci diplomové práce bude pokračovat studium radiolárií z určité lokality.
|
|
| |
|
|
Paleoekologie turonskych ostrakodů (Ostracoda) lokality Úpohlavy
Houdková, Markéta ; Kyška Pipík, Radovan (vedoucí práce) ; Seko, Michal (oponent)
Práce se zabývá zástupci třídy Ostracoda z lomu Úpohlavy, který je významnou paleontologickou lokalitou z období turonu České křídové pánve s bohatou a dobře zachovalou faunou. Celkové bylo ze slínovců a vápenců jizerského a teplického souvrství odebráno a studováno 20 vzorků, kde bylo identifikováno 36 druhů mořských ostrakodů středního a svrchního turonu. Společenstvo ostrakodů se na studovaném úseku profilu vyznačuje postupným nárůstem druhové diverzity a poklesem dominance druhu Cytherella cf. ovata (Roemer, 1840), přičemž nejnižší diverzita je v jizerském a nejvyšší v teplickém souvrství. V jizerském souvrství převládají zástupci řádu Platycopida nad řádem Podocopida, procentuální zastoupení Platycopida je v rozmezí 67-89 %. V teplickém souvrství podíl Platycopida kolísá mezi 25-59 %. Aplikací hypotézy Platycopida Signal Hypothesis ve smyslu Whatley et al. (2003), která porovnává procentuální zastoupení řádů Platytocopida a Podocopida, je konstatováno, že jizerské souvrství a nadložní koprolitová vrstva měli v době sedimentace monotónních tmavých slínovců snížený obsah O2, čemu odpovídá i celkově nízký počet druhů (5-11 na vzorek) a obsah TOC 0,34-0,74 %. S nástupem vápencové a slínovcové sedimentace teplického souvrství vzrůstá počet druhů (6-27 na vzorek), klesá obsah TOC na 0,11-0,38 % a...
|
|
|
Autecological study of selected Cretaceous plants using stable Carbon isotopes
Zahajská, Petra ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Diefendorf, Aaron (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá analýzou fosilních rostlin z cenomanských Perucko-korycanských souvrství České křídové pánve a Bückebergským souvrstvím z Dolnosaské pánve v Německu. Na základě dřívějších studií je známo, že obě lokality poskytují fluviální sedimenty, které byly utvářeny v oblastech ovlivněných příliv-odlivovými cykly. Mezi fosilními vzorky jsou za- stoupeny listy skupiny Ginkgoales - Eretmophyllum, Tritaenia, větve jehličnanu Frenelopsis a také listy lauroidních angiosperm - Eucalyptolaurus. Za halofytní rostliny jsou považovány Frenelopsis, Eretmophyllum a Tritaenia, zatímco lauroidní angiospermy jsou považovány za sladkomilnější druhy. Hlavní použitá metodika byla kutikulární analýza, analýza stabilních izotopů z Bulk (celkového uhlíku) a analýza stabilních izotopů listových vosků. Vzorky byly pozorovány makroskopicky a mikroskopicky pod světelným mikroskopem a skenovacím elektronovým mikroskopem. Stejnými metodami byly zkoumány jak fosilní, tak recentní vzorky. Pro nalezení podmínek prostředí byly navzorkovány a následně využity recentní rostliny pocházející ze slaných marší ve Velké Británii. Interpretace podporují hypotézu modelu založeného na sedimentologických datech, tedy prostředí slaných marší. Frenelopsis je interpretován jako slanomilná rostlina, rostl v prostředích s nízkou...
|
|
|
Problematika prostředí vysokých zeměpisných šířek v křídě a paleogénu se zaměřením na suchozemské rostliny
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Dašková, Jiřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vysokých zeměpisných šířek v křídě a paleogénu. V úvodu jsou popsány a definovány oblasti vysokých zeměpisných šířek a krátce popsány jejich hlavní charakteristiky v současné době. To umožňuje lepší pochopení výrazných odlišností těchto oblastí dnes a v geologické minulosti. Vlastní práce se stručně zabývá paleogeografickým postavením arktických a antarktických oblastí, jejich paleoklimatickou situací, organismy obývajícími suchozemská a mořská prostředí a způsoby jejich adaptací. Detailnější přehled je uveden u suchozemských rostlin. Poslední část je věnována specifickým strategiím přežití suchozemských rostlin v polárních oblastech v teplých geologických obdobích. Na základě prostudované literatury se práce snaží odpovědět na otázku, jaká byla strategie rostlin při adaptaci na vysoké zeměpisné šířky, zda byla stálezelenost, nebo opadavost účinnější pro přežití dlouhých a relativně teplých polárních noci. Na závěr je uveden význam studia vysokých zeměpisných šířek v období křídového a paleogenního skleníkového typu klimatu ve vztahu k možným budoucím důsledkům globálního oteplování. Klíčová slova: křída, paleogén, vysoké zeměpisné šířky, Antarktida, Arktida, suchozemské rostliny.
|
|
|
Amoniti spodního turonu české křídové pánve: taxonomický přehled, stratigrafie a paleoekologie
Kohout, Ondřej ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Práce shrnuje poznatky o spodnoturonských amonitech z české křídové pánve. Uvádí taxonomický přehled jejich nejvýznamnějších druhů a stručně popisuje jejich morfologii a paleoekologii. Okrajově uvádí sedimentární facie, které v české křídové pánvi spodnímu turonu náleží (bělohorské souvrství). Část je věnována problematice určení stratotypu cenoman/turon, událostem, které se v tomto období udály (CTBE, OAE II) a jejich vlivu na společenstvo amonitů z raného turonu. Práce se snaží postihnout biostratigrafický význam amonitů pro definování spodního turonu a základní amonitové zóny, které tomuto období přísluší. Definování stratotypu cenoman/turon není dosud uspokojivě vyřešeno a práce je základem pro další výzkum a studium. Klíčová slova: amoniti, česká křídová pánev, biostratigrafie, turon, paleoekologie
|
|
|
Autecological study of selected Cretaceous plants using stable Carbon isotopes
Zahajská, Petra ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Diefendorf, Aaron (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá analýzou fosilních rostlin z cenomanských Perucko-korycanských souvrství České křídové pánve a Bückebergským souvrstvím z Dolnosaské pánve v Německu. Na základě dřívějších studií je známo, že obě lokality poskytují fluviální sedimenty, které byly utvářeny v oblastech ovlivněných příliv-odlivovými cykly. Mezi fosilními vzorky jsou za- stoupeny listy skupiny Ginkgoales - Eretmophyllum, Tritaenia, větve jehličnanu Frenelopsis a také listy lauroidních angiosperm - Eucalyptolaurus. Za halofytní rostliny jsou považovány Frenelopsis, Eretmophyllum a Tritaenia, zatímco lauroidní angiospermy jsou považovány za sladkomilnější druhy. Hlavní použitá metodika byla kutikulární analýza, analýza stabilních izotopů z Bulk (celkového uhlíku) a analýza stabilních izotopů listových vosků. Vzorky byly pozorovány makroskopicky a mikroskopicky pod světelným mikroskopem a skenovacím elektronovým mikroskopem. Stejnými metodami byly zkoumány jak fosilní, tak recentní vzorky. Pro nalezení podmínek prostředí byly navzorkovány a následně využity recentní rostliny pocházející ze slaných marší ve Velké Británii. Interpretace podporují hypotézu modelu založeného na sedimentologických datech, tedy prostředí slaných marší. Frenelopsis je interpretován jako slanomilná rostlina, rostl v prostředích s nízkou...
|
host ::
RSS.