Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
"Cephalonia" in the West German and Italian Cultures of Remembrance. 1943-1989
Mikulová, Soňa ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Woller, Hans (oponent) ; Cornelißen, Christoph (oponent)
Autorka ve své disertaci zkoumá vývoj západoněmeckého a italského vzpomínkového diskursu ohledně válečných událostí na řeckém ostrově Kefalonia, které koncem září 1943 vyústily v masové popravy až čtyř tisíc italských zajatců jednotkami Wehrmachtu. Zároveň zkoumá vzájemnou recepci těchto diskursů a ověřuje možnosti interakce mezi jednotlivými nositely vzpomínek v Západním Německu a v Itálii. Práce si klade za cíl ukázat na příkladu "Kefalonia", jak se západoněmecká a italská společnost vyrovnávala v letech 1943 až 1989 s minulostí druhé světové války. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Výchova a vzdělávání dětí s mentálním postižením
GAJDOŠOVÁ, Adéla
Výchova a vzdělávání dětí s mentálním postižením Děti s mentálním postižením se vyvíjejí pomaleji, ale jsou velmi citlivé a vnímavé. V poslední době je jejich výchova a vzdělávání velmi diskutovaný problém. Každý člověk je jedinečná osobnost a má právo na plnohodnotný život s patřičným vzděláním a láskou, a to platí i pro jedince s mentálním postižením. Cílem teoretické části diplomové práce bylo nastínit obecné informace o mentálním postižením (etiologie, klasifikace, možnosti výchovy a vzdělávání jedinců s mentálním postižením). V praktické části sledovala diplomová práce dosažení dvou cílů. Jedním z cílů bylo zmapovat stav kvalifikovaných pracovníků ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením. Druhým cílem pak bylo zmapovat úroveň speciálně pedagogické péče o děti s mentálním postižením (konkrétně užívání alternativních terapií). Bylo splněno dosažení obou dvou cílů této práce. Současně diplomová práce ověřovala dvě dané hypotézy. Základní technikou sběru dat byl dotazník pro učitele, pracujících ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením, vyučující děti s lehkým až středně těžkým mentálním postižením ve Zlínském kraji. Další použitou metodou byla sekundární analýza metodických materiálů a vzdělávacích programů speciálních škol ve Zlínském kraji. Hypotéza č. 1, že ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, byla vyvrácena, neboť dotazovaní speciální pedagogové potřebnou kvalifikaci dle zákona mají a ti, co kvalifikaci nemají, tak si ji při svém zaměstnávání dodělávají. Byla potvrzena hypotéza č. 2, že ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením se při pedagogické péči dostatečně nevyužívají alternativní terapie. Sekundární analýza metodických materiálů ukázala, že se využívají prvky alternativních terapií, neboť jsou součástí osnov pro děti se speciálními potřebami. Ale ze šetření dotazníků vyplynulo, že asi čtvrt respondentů alternativní terapie nepoužívá a nemá na ně ani potřebnou kvalifikaci. Výsledky této práce by se mohly využít jako informační materiál pro rodiče a učitele dětí s mentální retardací.
MOŽNOSTI ROZVOJE OSOBNOSTI KLIENTŮ VE STACIONÁŘI ÚSMĚV PRO MENTÁLNĚ A KOMBINOVANĚ POSTIŽENÉ
DVOŘÁKOVÁ, Veronika
Péče o jedince s mentálním a kombinovaným postižením je natolik zatěžující, že je často nutné umístit jedince do denních center. Klient denně absolvuje všechny terapie se současným vzdělávání sociálními zkušenostmi, nabídkou zájmových a klubových aktivit. Cílem mé práce bylo zjistit, které činnosti nejvíce napomáhají klientům stacionáře Úsměv pro mentálně a kombinovaně postižené osoby v Třebíčí v rozvoji osobnosti, motorických schopnostech, začleňování do společnosti, činnosti vedoucí k udržení a rozvoji rozumových dovedností a schopností atd. Po seznámení s problematikou jsem se rozhodla pro kvalitativní výzkum. Jako základní metody jsem zvolila nezúčastněné pozorování, nestandardizovaný rozhovor a obsahovou analýzu dat zdravotnických a psychologických dokumentů. Hlavním úkolem bylo získat základní informace o zkoumaných jedincích ve vztahu k jejich rozvoji závislém na působení stacionáře. Rozhovory byly vedeny se zkoumanými jedinci, pracovníky, rodiči jedinců a vyhodnoceny za každou skupinu. Cílový soubor tvořilo celkem 5 jedinců stacionáře Úsměv pro mentálně a kombinovaně postižené klienty starší 15 let v Třebíčí s DMO. Na základě poznatků jsem vytvořila hypotézu: {\clqq}Každodenní, systematická a pravidelná návštěva klienta stacionáře a využívání všech činností, které nabízí, napomáhají v rozvoji osobnosti, integraci do společnosti, soběstačnosti, rozvoji jemné a hrubé motoriky u klientů s mentálním a kombinovaným postižením a to především s DMO.`` Výsledky mého výzkumu potvrdily, že neexistuje jedna konkrétní činnost, která by nejvíce napomáhala v rozvoji osobnosti klienta, ale že klientům pomáhá komplex všech činnosti poskytovaných stacionářem a pravidelný kontakt lidmi mimo domácí prostřední napomáhá v jejich začlenění do společnosti. Z výzkumu vyplynula potřebnost dlouhodobého plánování rozvoje osobnosti jednotlivých klientů a vedení podrobné dokumentace o rozvoji jejich schopností a dovedností.
Volnočasové aktivity žáků se zdravotním postižením v základních školách praktických a v základních školách speciálních v okrese Český Krumlov a České Budějovice
ŠTIKOVÁ, Petra
Má bakalářská práce se zabývá volným časem mentálně postižených dětí, které navštěvují základní školy praktické a základní školy speciální. Teoretická část popisuje zejména problematiku volného času a mentálního postižení. Zahrnula jsem tam však i integraci mentálně postižených osob do společnosti a krátký exkurz na systém školských zařízení pro mentálně postižené žáky. Cílem práce je zjistit jaká je nabídka volnočasových aktivit v mimoškolních zařízeních pro žáky základních škol praktických a základních škol speciálních v okrese Český Krumlov a České Budějovice a zda žáci tyto volnočasové aktivity využívají. S tím souvisí další cíl, který si klade za úkol zjistit, zda mimoškolní zařízení nabízející volnočasové aktivity dostatečně informují žáky ZŠ praktických a ZŠ speciálních o své nabídce zájmových kroužků a zda je využití této nabídky závislé na finanční situaci rodiny. Posledním cílem je zjistit jaká je nabídka volnočasových aktivit v rámci ZŠ praktických a ZŠ speciálních. Průzkum byl uskutečněný pomocí dotazníku pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních a dále pomocí dvou řízených rozhovorů. Jeden z rozhovorů byl uskutečněn s řediteli základních škol praktických a základních škol speciálních a druhý se zástupci volnočasových zařízení. To vše v okrese Český Krumlov a České Budějovice. Ze sebraných dat vyšly následující výsledky: volnočasové aktivity v mimoškolních zařízeních jsou dostupné pro žáky základních škol praktických a základních škol speciálních a nabídka zájmových kroužků v těchto školách pokrývá potřeby žáků, kteří mají o tyto kroužky zájem. Výjimkou je základní škola praktická v Loučovicích, která žádné kroužky nenabízí. Bylo by vhodné v této škole nějaký zájmový kroužek založit. Výzkum dále prokázal, že nutnost plateb za mimoškolní zájmové aktivity, není příčinou, proč děti tyto kroužky nenavštěvují. Hlavní problém je v informační síti mezi volnočasovými zařízeními a školou a následně mezi školou a rodiči dětí. Pak situace dopadá tak, že děti navštěvují pouze kroužky v rámci školy, i když by měly větší rozsah výběru v mimoškolských zařízeních.
PROBLÉMY SOCIALIZACE KLIENTŮ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM V SOCIÁLNÍCH ZAŘÍZENÍCH
HAVLÍKOVÁ, Anna
První teoretická část bakalářské práce je zaměřena na mentální retardaci. Další část, která je věnována ústavní péči, zahrnuje historii a transformaci ústavní péče. Třetí část práce se věnuje rozvoji osobnosti klientů s mentálním postižením v ústavní péči, zahrnující edukaci, výchovu a terapie. Poslední část teorie se zabývá socializací jedinců s mentálním postižením. Cílem práce je zmapování pracovních možností (činností), které jsou poskytovány osobám s mentálním postižením, a to ve vybraných zařízeních sociálních služeb jihočeského kraje. Práce je také zaměřena na spokojenost klientů s mentálním postižením, kteří vykonávají pracovní činnost. Pro sběr dat byl použit kvantitativní výzkum. Pro zjištění pracovních činností, které jsou nabízeny klientům přímo v zařízení, byla použita metoda technika e-mailového dotazování. Ve druhé části, která je zaměřena na klienty vykonávající pracovní činnost a jejich spokojenost, byla použita také metoda dotazování. V tomto případě se jednalo o techniku standardizovaného (řízeného) rozhovoru.
ODRAZ DOWNOVA SYNDROMU V KRESBĚ KLIENTŮ
KLOZOVÁ, Lucie
Problematika Downova syndromu je u nás stále aktuální. S touto vrozenou genetickou anomálií se u nás rodí přibližně 70 dětí ročně, což je asi jedno dítě s Downovým syndromem na 1500 živě narozených dětí. Downův syndrom provází řada typických příznaků ve zjevu, náchylnosti k určitým nemocem a vždy je přítomna mentální retardace různého stupně. Rozhodla jsem se v této práci věnovat porovnání kresby lidí s Downovým syndromem a dětí mladšího školního věku.
Problematika uplatňování podpůrných nástrojů zaměstnávání u mládeže s lehkou mentální retardací v regionu České Budějovice
BÁTINOVÁ, Lenka
Osoby s mentální retardací představují mezi postiženými jednu z nejpočetnějších skupin. Za mentálně retardované ( postižené ) se považují takoví jedinci ( děti, mládež a dospělí), u nichž dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chováním. Lidé s lehkým mentálním postižením nemají dostatek pracovních příležitostí na volném trhu práce a jsou zaměstnáváni z převážné většiny v prostorách chráněných pracovišť.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.