|
|
On Changing and Differing Types of Bodies and Their Relationships to Their Souls or/and Minds in Western Culture
Jakešová, Markéta ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Morin, Marie-Eve (oponent) ; Weidtmann, Niels (oponent)
O měnících a odlišujících se typech těl a jejich vztahu k duši a/nebo mysli v západní kultuře Markéta Jakešová Abstrakt: O měnících a odlišujících se typech těl a jejich vztahu k duši a/nebo mysli v západní kultuře je sbírkou volně navazujících kapitol, které odpovídají na otázku, jak učinit Merleau-Pontyho fenomenologii inkluzivnější. První kapitola, věnovaná Jeanu-Lucu Nancymu, slouží jako úvod do tématu alternativních tělesných existencí a otázce duše v těle. V následujících kapitolách je Merleau- Ponty konfrontován s vybranými autory spojenými s Teorií sítí aktérů (ANT). Nejdříve se ve srovnání s Brunem Latourem ukáže, že integrita všech jsoucen a entit (včetně nejprivilegovanějších lidí) není samozřejmostí. Patologie ve Fenomenologii vnímání a pojetí aterosklerózy Annemarie Mol jsou pak použity jako analogie pro podřadné postavení žen v naší společnosti, příčemž čtvrtá kapitola ukazuje zmocňování (empowerment), které z něj může vyrůst, prostřednictvím interpretace románu Pianistka od Elfriede Jelinek. Poslední dvě kapitoly se zaměřují na nekonvenční způsoby intersubjektivity a příbuzenství (kinship) jako způsoby bytí ve světě. Konfrontace s Eduardem Viveirosem de Castro destabilizuje zavedené ontologické kategorie a zároveň se pokouší začlenit alternativní pohledy na svět původních obyvatel (dnešních)...
|
|
|
Mapování kontroverze o množství uhlí v Dolech Nástup Tušimice
Pecka, Vojtěch ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Práce používá přístup Actor-network theory k analýze společensko-technologické kontroverze o množství uhlí v Dolech Nástup Tušimice v mediálním prostoru. Teoretická část popisuje zakotvení v sociologické tradici a teoretické předpoklady Actor-network theory. Empirická část analyzuje dynamiku střetu v mediálním prostoru a mobilizované strategie dvou aliancí nad zdánlivě nerozporovatelným faktem. Došel jsem k tomu, kontroverze se odehrává po několika liních, které jsou do jisté míry autonomní. Závěr práce se věnuje některým problematickým oblastem ANT, především její aplikaci na zkoumání kontroverze ve veřejném prostoru, který je v mnohém odlišný od sociologie vědy, kde ANT původně vznikla. Problematickým se zdá především strategie managementu transparence, které využívá aliance firem k udržení jimi prosazované reality. Překážkou pro plodné využití ANT se zdá její důraz na pozorovatelné aspekty kontroverzí, které ovšem mohou opomíjet stěžejní oblasti, ve kterých se kontroverze odehrávají.
|
|
|
Role ne-lidských aktérů v konstrukci vědeckého faktu v pojetí Bruna Latoura
Patáková, Markéta ; Horák, Vít (vedoucí práce) ; Hlaváček, Karel (oponent)
Hlavním tématem této práce je konstrukce vědeckého faktu jako specifického případu konstrukce reality. Jméno Bruna Latoura je s tím spojeno v především v souvislosti s jeho výzkumy laboratoře a sporem se sociologií vědění. Jako klíčový rys Latourovy konstrukce faktů je zde chápáno zapojení ne-lidí jako aktérů. Práce popisuje Latourovu představu vědy, kterou získal jako průkopník laboratorních studií, a kterou později ukotvil pod hlavičkou teorie aktér-síť. V obou případech je kladen velký důraz na upuštění od explanace komplexními neviditelnými silami, které používá současná sociologie. Latour odmítá vědecký fakt vysvětlit odkazováním na vnější svět a společnost. Podle něj by se měla pozornost přesunout na lokální, empiricky přístupnou úroveň. Na této úrovni existují kolektivy lidských a ne-lidských aktérů, kteří jednají společně. Latourovo pojetí konstrukce vědeckého faktu je podrobeno kritice ze strany sociologie vědy, která naopak chápe vědecký fakt jako společný výkon reality a společnosti. Klíčovou roli ve sporu hrají ne-lidští aktéři, kteří mají v laboratoři podobu především techniky. Ta je v Latourově pojetí ustavujícím prvkem vědecké konstrukce. Čtenář se nedočká podrobného výkladu Latourovy teorie a terminologie, ale ukotvení charakteristik jeho antropologického přístupu v sociologickém kontextu.
|
|
|
Síť aktérů domácího porodu
Genttnerová, Kristýna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Síť aktérů domácího porodu: Mnohočetné podoby Tématem této diplomové práce je výzkum a popis domácího porodu v rámci lékařské antropologie z pohledu teorie sítě aktérů. Zájmem práce tedy není popsat domácí porod z profesního pohledu medicíny jako biologický proces, ani z pohledu rodiček a jejich osobního prožívání domácího porodu, ale popsat domácí porod jak je tvořen sám o sobě v praxi. Po představení dvou náhledů na medicínu (disease a illness), prezentování základních principů a návodů ANT (i v rámci symetrické antropologie) a prací lidí, kteří z ní vycházejí (Mol - mnohočetnost, De Laet - fluidita, Law) se práce zaměřuje na popis všech aktérů, kteří svým jednáním a vzájemnou interakcí zjednávají domácí porod. Tato jednání vyplývají z rozhovorů s rodičkami, dulou a pediatričkou. Popis sítě zahrnuje jak lidi, tak předměty, kterým ANT přisuzuje stejnou míru sociálního jednání. Součástí domácího porodu jsou pak předměty potřebné k porodu - různé pomůcky k jeho podpoře a usnadnění průběhu, dále lidé, kteří se ho zúčastní, místa, kde se odehrává a polohy, ve kterých probíhá. Dále síť obsahuje i dobu před porodem - shánění informací o domácím porodu z knih a od žen, a předchozí zážitky v nemocnici, které určují standard porodu, jak by probíhat neměl. V neposlední řadě se práce dotýká i hranic sítě domácího...
|
|
|
Mapování kontroverze o množství uhlí v Dolech Nástup Tušimice
Pecka, Vojtěch ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Práce používá přístup Actor-network theory k analýze společensko-technologické kontroverze o množství uhlí v Dolech Nástup Tušimice v mediálním prostoru. Teoretická část popisuje zakotvení v sociologické tradici a teoretické předpoklady Actor-network theory. Empirická část analyzuje dynamiku střetu v mediálním prostoru a mobilizované strategie dvou aliancí nad zdánlivě nerozporovatelným faktem. Došel jsem k tomu, kontroverze se odehrává po několika liních, které jsou do jisté míry autonomní. Závěr práce se věnuje některým problematickým oblastem ANT, především její aplikaci na zkoumání kontroverze ve veřejném prostoru, který je v mnohém odlišný od sociologie vědy, kde ANT původně vznikla. Problematickým se zdá především strategie managementu transparence, které využívá aliance firem k udržení jimi prosazované reality. Překážkou pro plodné využití ANT se zdá její důraz na pozorovatelné aspekty kontroverzí, které ovšem mohou opomíjet stěžejní oblasti, ve kterých se kontroverze odehrávají.
|
|
|
Role ne-lidských aktérů v konstrukci vědeckého faktu v pojetí Bruna Latoura
Patáková, Markéta ; Horák, Vít (vedoucí práce) ; Hlaváček, Karel (oponent)
Hlavním tématem této práce je konstrukce vědeckého faktu jako specifického případu konstrukce reality. Jméno Bruna Latoura je s tím spojeno v především v souvislosti s jeho výzkumy laboratoře a sporem se sociologií vědění. Jako klíčový rys Latourovy konstrukce faktů je zde chápáno zapojení ne-lidí jako aktérů. Práce popisuje Latourovu představu vědy, kterou získal jako průkopník laboratorních studií, a kterou později ukotvil pod hlavičkou teorie aktér-síť. V obou případech je kladen velký důraz na upuštění od explanace komplexními neviditelnými silami, které používá současná sociologie. Latour odmítá vědecký fakt vysvětlit odkazováním na vnější svět a společnost. Podle něj by se měla pozornost přesunout na lokální, empiricky přístupnou úroveň. Na této úrovni existují kolektivy lidských a ne-lidských aktérů, kteří jednají společně. Latourovo pojetí konstrukce vědeckého faktu je podrobeno kritice ze strany sociologie vědy, která naopak chápe vědecký fakt jako společný výkon reality a společnosti. Klíčovou roli ve sporu hrají ne-lidští aktéři, kteří mají v laboratoři podobu především techniky. Ta je v Latourově pojetí ustavujícím prvkem vědecké konstrukce. Čtenář se nedočká podrobného výkladu Latourovy teorie a terminologie, ale ukotvení charakteristik jeho antropologického přístupu v sociologickém kontextu.
|
|
|
Síť aktérů domácího porodu: Mnohočetné podoby
Genttnerová, Kristýna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Síť aktérů domácího porodu: Mnohočetné podoby Tématem této diplomové práce je výzkum a popis domácího porodu v rámci lékařské antropologie z pohledu teorie sítě aktérů. Zájmem práce tedy není popsat domácí porod z profesního pohledu medicíny jako biologický proces, ani z pohledu rodiček a jejich osobního prožívání domácího porodu, ale popsat domácí porod jak je tvořen sám o sobě v interakcích aktérů sítě. Po představení dvou náhledů na medicínu (disease a illness), prezentování základních principů a návodů ANT (i v rámci symetrické antropologie), prací lidí, kteří z ní vycházejí (Mol - mnohočetnost, De Laet - fluidita, Law) a přehledu současného stavu porodnictví v ČR, se práce zaměřuje na popis všech aktérů, kteří svým jednáním a vzájemnou interakcí zjednávají domácí porod. Tato jednání vyplývají z rozhovorů s rodičkami, dulou a pediatričkou. Popis sítě zahrnuje jak lidi, tak předměty, kterým ANT přisuzuje stejnou míru sociálního jednání. Součástí domácího porodu jsou pak předměty potřebné k porodu - různé pomůcky k jeho podpoře a usnadnění průběhu, dále lidé, kteří se ho zúčastní, místa, kde se odehrává a polohy, ve kterých probíhá. Dále síť obsahuje i dobu před porodem - shánění informací o domácím porodu z knih a od žen, a předchozí zážitky v nemocnici, které určují standard porodu, jak by doma probíhat...
|
host ::
RSS.