|
|
Produkce a charakterizace proteinových izolátu z různých druhů otrub
Vybíral, Lukáš ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím různých druhů otrub, jakožto vedlejšího produktu při mletí obilovin. Mlýny ročně vytvoří obrovské množství tohoto materiálu. Nejčastějším způsobem zpracování otrub je spalování a v menší míře se využívají jako krmiva pro hospodářská zvířata. V závislosti na druhu obilovin obsahují otruby 10–20 % bílkovin, které díky spalování zmizí z potravinového řetězce. V rámci udržitelnosti a valorizace odpadu, jenž se v poslední době velmi řeší, je kladen velký důraz na minimalizaci vzniku odpadů a v případě jejich vzniku, na jejich další využití. Otruby se vzhledem k relativně vysokému obsahu bílkovin jeví jako vhodný výchozí materiál pro výrobu proteinových doplňků stravy. Proteiny lze z otrub extrahovat na základě jejich rozdílné rozpustnosti v různém pH. Při alkalické metodě nejprve dochází k rozpuštění bílkovin v zásaditém pH a následném vysrážení v kyselém prostředí. Po provedení lyofilizace následuje charakterizace extraktu z hlediska výtěžnosti, obsahu bílkovin, vlhkosti, aminokyselinového profilu a stravitelnosti. Nejvyšší výtěžnosti bylo dosaženo u izolátu z ovesných otrub (13,5 ± 0,6 g izolátu ze 100 g otrub). Z hlediska obsahu bílkovin byl taktéž nejlepší proteinový izolát získaný z ovesných otrub (95,2 ± 0,4 % bílkovin v izolátu). Dalším stanovením byla analýza aminokyselinového profilu, při níž byl zjištěn vysoký obsah argininu ve všech analyzovaných proteinových izolátech z otrub. Stanovení stravitelnosti prokázalo velmi dobrou stravitelnost všech vyrobených proteinových extraktů z otrub.
|
|
|
Příprava a základní chemická a fyzikální charakterizace biouhlu z pšeničných otrub
Zouharová, Kamila ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
V nynější době je velice diskutovaným tématem v chemické a výzkumné oblasti získávání biouhlu a jeho použití. Využití biohlu je velmi často skloňováno v oblastech zemědělství, odpadního hospodářství, zlepšení životního prostředí a v boji proti globálnímu oteplování. Mimo tyto odvětví je téma biouhlu řešeno i při výrobě bio-dieselu a bio-oleje. Vzhledem k současnému využívání sekundárních produktů během biotechnologických procesů byla předložená teoretická a praktická studie zaměřena na problematiku získávání biouhlu z otrub pomocí pyrolýzy při různých teplotách. Součástí praktické části bylo získávání biouhlu z otrub a jeho následné analýzy, kterými se dal biouhel získaný z otrub pomocí pyrolýzy fyzikálně i chemicky charakterizovat. Charakterizace biouhlu z otrub byla řešena různými analytickými metodami. Těmito technikami se získaly např. pH, vodivost, distribuce částic, prvkové složení biohlu, porozita a obsah polycyklických aromatických uhlovodíků. Díky této studii byly podrobně charakterizovány vlastnosti biouhlu a jeho možné aplikace v běžném životě. Vzhledem k velmi nadějnému využití biohlu získaného z otrub lze říct, že se bude jednat o velmi žádané téma budoucnosti
|
|
|
Vyhořívání lehčiv ve střepu šamotových žáromateriálů
Smékalová, Veronika ; Keršner, Štěpán (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Lehčené šamotové výrobky jsou oblíbeným stavebním materiálem. Na trhu se jich vyskytuje velké množství druhů, avšak stále nejvyužívanější možnost lehčení je pomocí organických surovin. To přináší určité problémy při výrobě těchto výrobků. Tato práce se zabývá vyhoříváním různých druhů lehčiv ze střepu šamotových žáromateriálů. V teoretické části jsou shrnuty suroviny, které jsou nutné pro výrobu lehčeného šamotu. Dále jsou zde zpracovány doposud publikované výsledky výzkumů v oblasti lehčení výrobků organickými lehčivy. Praktická část práce se zabývá vlastnostmi výrobků vytvořených z jílu nebo kaolínu při přidání určitého množství lehčiva. Lehčivem zde jsou smrkové piliny, bukové piliny, rašelina, otruby, papírenský kal a antracit. Všechna tato lehčiva jsou přímá. Pro srovnání byly do výzkumu zařazeny i cenosféry, které reprezentují nepřímá lehčiva. U všech vzorků byl definován teplotní interval vyhoření lehčiv ze vzorku, žárovzdornost, klasifikační teplota, objemová hmotnost, součinitel tepelné vodivosti a další vlastnosti.
|
|
|
Výroba a charakterizace biouhlu vyrobeného z různých druhů otrub
Černíková, Eliška ; Kalina, Michal (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na výrobu a charakterizaci biouhlu připraveného z různých druhů otrub. V souladu s filozofií cirkulární ekonomiky byly pro výrobu biouhlu zvoleny otruby, které jsou vedlejším produktem výroby mouky. Tento lignocelulózový materiál byl podroben pyrolýze s cílem rozšířit oblasti potenciálního využití. Pomalou pyrolýzou byl připraven biouhel, který má díky svým vlastnostem rozsáhlé aplikační možnosti. Může být aplikován v zemědělství, energetickém průmyslu a při čištění odpadní vod. Avšak jeho použití má své limity, které jsou definovány Evropským Biouhelným Certifikátem. Teoretická část práce je zaměřena na obecný popis vlastností biouhlu, požadavky Evropského Biouhelného Certifikátu a možnosti analýzy. V praktické části je popsán proces výroby biouhlu a jeho následná charakterizace pomocí vybraných metod. Mezi analyzované vlastnosti byly zařazeny: měrný povrch, pH, distribuce velikosti částic, elektrická vodivost, prvkové složení a obsah polycyklických aromatických uhlovodíků. Na základě naměřených dat byly doporučeny možné aplikace připravených biouhlů. Nejpřísnější kritéria Evropského Biouhelného Certifikátu splňoval pouze biouhel připravený z žitných otrub. Avšak pro zemědělské účely mohou být využity všechny připravené materiály, kromě biouhlu z rýžových otrub, který může být dle EBC využit pouze v materiálovém průmyslu.
|
|
|
Charakterizace různých druhů otrub z hlediska obsahu kyseliny ferulové
Nábělek, Jakub ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá alkalickou extrakcí kyseliny ferulové z vybraných druhů obilných otrub a jejich následným zhodnocením potenciálu využití tohoto odpadního materiálu. Další zkoumanou problematikou bylo nutriční zastoupení vyluhovatelných prvků získaných z otrub a vzniklého odpadu po hydrolýze pro zjištění jeho možného využití jako minerální hnojivo. V teoretické části se tato práce zabývá pěstovanými obilovinami, složením a rozdíly obilného zrna v závislosti na druhu pěstované obiloviny a podmínek při jejich pěstování. Jsou popsány fenolické kyseliny. Dále jsou popisovány způsoby hydrolýzy tohoto materiálu s popisem jejich výhod a nedostatků. V experimentální části je popsán postup alkalické hydrolýzy vzorků a extrakce minerálních prvků. Stanovení obsahu kyseliny ferulové proběhlo za použití metody HPLC s UV/VIS detektorem při vlnové délce 330 nm za použití mobilní fáze směsi methanolu a 0,5% roztoku kyseliny mravenčí. V prvkovém extraktu byl metodou ICP-OES, s detektorem fotonásobičem, stanoven obsah nutričně významných prvků (Cu, Fe, Zn, Mn, P, Ca, K, Mg). Bylo zjištěno, mezi obsahem kyseliny ferulové v jednotlivých druzích otrub existují statisticky významné rozdíly. Největší výtěžek byl získán ve vzorku pšenice špalda. Obsah mikro a makro prvků a vykazovaly významné statistické rozdíly mezi jednotlivými druhy otrub a jejich hydrolyzovanými zbytky. Nejvyšší výtěžnost prvků byla docílena u vzorku rýžových otrub, u hydrolyzátů obsahoval nejvyšší zastoupení vzorek špalda. Nejnižší výtěžnost byla získána u vzorku z ovsa a to v otrubách i hydrolyzátu.
|
|
|
Produkce a charakterizace proteinových izolátu z různých druhů otrub
Vybíral, Lukáš ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím různých druhů otrub, jakožto vedlejšího produktu při mletí obilovin. Mlýny ročně vytvoří obrovské množství tohoto materiálu. Nejčastějším způsobem zpracování otrub je spalování a v menší míře se využívají jako krmiva pro hospodářská zvířata. V závislosti na druhu obilovin obsahují otruby 10–20 % bílkovin, které díky spalování zmizí z potravinového řetězce. V rámci udržitelnosti a valorizace odpadu, jenž se v poslední době velmi řeší, je kladen velký důraz na minimalizaci vzniku odpadů a v případě jejich vzniku, na jejich další využití. Otruby se vzhledem k relativně vysokému obsahu bílkovin jeví jako vhodný výchozí materiál pro výrobu proteinových doplňků stravy. Proteiny lze z otrub extrahovat na základě jejich rozdílné rozpustnosti v různém pH. Při alkalické metodě nejprve dochází k rozpuštění bílkovin v zásaditém pH a následném vysrážení v kyselém prostředí. Po provedení lyofilizace následuje charakterizace extraktu z hlediska výtěžnosti, obsahu bílkovin, vlhkosti, aminokyselinového profilu a stravitelnosti. Nejvyšší výtěžnosti bylo dosaženo u izolátu z ovesných otrub (13,5 ± 0,6 g izolátu ze 100 g otrub). Z hlediska obsahu bílkovin byl taktéž nejlepší proteinový izolát získaný z ovesných otrub (95,2 ± 0,4 % bílkovin v izolátu). Dalším stanovením byla analýza aminokyselinového profilu, při níž byl zjištěn vysoký obsah argininu ve všech analyzovaných proteinových izolátech z otrub. Stanovení stravitelnosti prokázalo velmi dobrou stravitelnost všech vyrobených proteinových extraktů z otrub.
|
|
|
Výroba a charakterizace biouhlu vyrobeného z různých druhů otrub
Černíková, Eliška ; Kalina, Michal (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na výrobu a charakterizaci biouhlu připraveného z různých druhů otrub. V souladu s filozofií cirkulární ekonomiky byly pro výrobu biouhlu zvoleny otruby, které jsou vedlejším produktem výroby mouky. Tento lignocelulózový materiál byl podroben pyrolýze s cílem rozšířit oblasti potenciálního využití. Pomalou pyrolýzou byl připraven biouhel, který má díky svým vlastnostem rozsáhlé aplikační možnosti. Může být aplikován v zemědělství, energetickém průmyslu a při čištění odpadní vod. Avšak jeho použití má své limity, které jsou definovány Evropským Biouhelným Certifikátem. Teoretická část práce je zaměřena na obecný popis vlastností biouhlu, požadavky Evropského Biouhelného Certifikátu a možnosti analýzy. V praktické části je popsán proces výroby biouhlu a jeho následná charakterizace pomocí vybraných metod. Mezi analyzované vlastnosti byly zařazeny: měrný povrch, pH, distribuce velikosti částic, elektrická vodivost, prvkové složení a obsah polycyklických aromatických uhlovodíků. Na základě naměřených dat byly doporučeny možné aplikace připravených biouhlů. Nejpřísnější kritéria Evropského Biouhelného Certifikátu splňoval pouze biouhel připravený z žitných otrub. Avšak pro zemědělské účely mohou být využity všechny připravené materiály, kromě biouhlu z rýžových otrub, který může být dle EBC využit pouze v materiálovém průmyslu.
|
|
|
Příprava a základní chemická a fyzikální charakterizace biouhlu z pšeničných otrub
Zouharová, Kamila ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
V nynější době je velice diskutovaným tématem v chemické a výzkumné oblasti získávání biouhlu a jeho použití. Využití biohlu je velmi často skloňováno v oblastech zemědělství, odpadního hospodářství, zlepšení životního prostředí a v boji proti globálnímu oteplování. Mimo tyto odvětví je téma biouhlu řešeno i při výrobě bio-dieselu a bio-oleje. Vzhledem k současnému využívání sekundárních produktů během biotechnologických procesů byla předložená teoretická a praktická studie zaměřena na problematiku získávání biouhlu z otrub pomocí pyrolýzy při různých teplotách. Součástí praktické části bylo získávání biouhlu z otrub a jeho následné analýzy, kterými se dal biouhel získaný z otrub pomocí pyrolýzy fyzikálně i chemicky charakterizovat. Charakterizace biouhlu z otrub byla řešena různými analytickými metodami. Těmito technikami se získaly např. pH, vodivost, distribuce částic, prvkové složení biohlu, porozita a obsah polycyklických aromatických uhlovodíků. Díky této studii byly podrobně charakterizovány vlastnosti biouhlu a jeho možné aplikace v běžném životě. Vzhledem k velmi nadějnému využití biohlu získaného z otrub lze říct, že se bude jednat o velmi žádané téma budoucnosti
|
|
|
Charakterizace různých druhů otrub z hlediska obsahu kyseliny ferulové
Nábělek, Jakub ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá alkalickou extrakcí kyseliny ferulové z vybraných druhů obilných otrub a jejich následným zhodnocením potenciálu využití tohoto odpadního materiálu. Další zkoumanou problematikou bylo nutriční zastoupení vyluhovatelných prvků získaných z otrub a vzniklého odpadu po hydrolýze pro zjištění jeho možného využití jako minerální hnojivo. V teoretické části se tato práce zabývá pěstovanými obilovinami, složením a rozdíly obilného zrna v závislosti na druhu pěstované obiloviny a podmínek při jejich pěstování. Jsou popsány fenolické kyseliny. Dále jsou popisovány způsoby hydrolýzy tohoto materiálu s popisem jejich výhod a nedostatků. V experimentální části je popsán postup alkalické hydrolýzy vzorků a extrakce minerálních prvků. Stanovení obsahu kyseliny ferulové proběhlo za použití metody HPLC s UV/VIS detektorem při vlnové délce 330 nm za použití mobilní fáze směsi methanolu a 0,5% roztoku kyseliny mravenčí. V prvkovém extraktu byl metodou ICP-OES, s detektorem fotonásobičem, stanoven obsah nutričně významných prvků (Cu, Fe, Zn, Mn, P, Ca, K, Mg). Bylo zjištěno, mezi obsahem kyseliny ferulové v jednotlivých druzích otrub existují statisticky významné rozdíly. Největší výtěžek byl získán ve vzorku pšenice špalda. Obsah mikro a makro prvků a vykazovaly významné statistické rozdíly mezi jednotlivými druhy otrub a jejich hydrolyzovanými zbytky. Nejvyšší výtěžnost prvků byla docílena u vzorku rýžových otrub, u hydrolyzátů obsahoval nejvyšší zastoupení vzorek špalda. Nejnižší výtěžnost byla získána u vzorku z ovsa a to v otrubách i hydrolyzátu.
|
|
|
Vyhořívání lehčiv ve střepu šamotových žáromateriálů
Smékalová, Veronika ; Keršner, Štěpán (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Lehčené šamotové výrobky jsou oblíbeným stavebním materiálem. Na trhu se jich vyskytuje velké množství druhů, avšak stále nejvyužívanější možnost lehčení je pomocí organických surovin. To přináší určité problémy při výrobě těchto výrobků. Tato práce se zabývá vyhoříváním různých druhů lehčiv ze střepu šamotových žáromateriálů. V teoretické části jsou shrnuty suroviny, které jsou nutné pro výrobu lehčeného šamotu. Dále jsou zde zpracovány doposud publikované výsledky výzkumů v oblasti lehčení výrobků organickými lehčivy. Praktická část práce se zabývá vlastnostmi výrobků vytvořených z jílu nebo kaolínu při přidání určitého množství lehčiva. Lehčivem zde jsou smrkové piliny, bukové piliny, rašelina, otruby, papírenský kal a antracit. Všechna tato lehčiva jsou přímá. Pro srovnání byly do výzkumu zařazeny i cenosféry, které reprezentují nepřímá lehčiva. U všech vzorků byl definován teplotní interval vyhoření lehčiv ze vzorku, žárovzdornost, klasifikační teplota, objemová hmotnost, součinitel tepelné vodivosti a další vlastnosti.
|
host ::
RSS.