|
|
Teorie soudu v brentanovské škole a u raného Husserla
Janoušek, Hynek ; Urban, Petr (vedoucí práce) ; Moural, Josef (oponent) ; Šebestík, Jan (oponent)
Tématem předkládané práce je povaha a vývoj teorie soudu u Franze Brentana (1838-1917) a její přijetí a přepracování u některých významných Brentanových žáků - zejména u Kazimiera Twardowského (1866-1938), Alexia Meinonga (1853-1920), Antona Martyho (1843-1914) a Edmuda Husserla (1859-1938). Práce je v souladu s tím rozdělena na pět částí, které se věnují otázkám teorie soudu u těchto autorů. První část je věnována Franzi Brentanovi a ve své úvodní pasáži předkládá rozbor aristotelského dědictví Brentanovy psychologie a teorie soudu. Zohledněny jsou dvě Brentanovy rané interpretace Aristotela O rozmanitém významu bytí podle Aristotela (1862) a Aristotelova psychologie (1867). Výklad se věnuje zejména Brentanově interpretaci "bytí" ve smyslu pravdy, Brentanovu pohledu na kategorie, teorii celku a části, intencionalitě a sebevědomí. Následně výklad přechází k Brentanovu nejznámějšímu dílu, k Psychologii z empirického stanoviska (1874), a představuje základní pojem tohoto díla, kterým je pojem psychického fenoménu. Navazující klasifikace tří základních druhů umožňuje přechod k samotné teorii soudu, která se u Brentana orientuje na pojem soudu jako intencionálního psychického aktu. Vztah tohoto aktu k předmětu lze u Brentana vyložit jako výkon existenciální afirmace a negace imanentního předmětu, který...
|
|
|
Osvícenství a jeho vliv na duchovní a národní formování lidí v českých zemích 18. a 19. století
Karasová, Ivana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o duchovním vývoji směřujícímu k národnímu sebevědomí v době osvícenství v českých zemích od počátku vlády Marie Terezie až do revolučního roku 1848. Osvícenství- evropský fenomén, který je charakteristický změnou myšlení, sebeuvědomováním se, ideou tolerance a emancipace člověka přispěl v důsledku reforem k zásadním společenským, politickým i církevním změnám. Tyto změny vycházejí nejen z filozofických vlivů, ale také z panovnických reforem za doby vlády Marie Terezie a především Josefa II. Tereziánský osvícenský katolicizmus a josefínský reformizmus plně nastartovaly cestu od osvícenství k liberalizmu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kantův kategorický imperativ a jeho kritika u myslitelů 19. století
Vašků, Kateřina ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Diplomová práce "Kantův kategorický imperativ a jeho kritika u myslitelů 19. Století" se zabývá otázkou Kantova fundamentálního principu, čili morálního zákona- kategorického imperativu. Cílem této práce je nejprve poukázat na morální principy, které měly výrazný dopad na Kantovo formulování kategorického imperativu. Těmi jsou Humův morální cit a Rousseauovy morální názory týkající se svobody jednotlivců. Dále je mým úkolem zjistit, nakolik byly obě morální teorie pro Kanta inspirací. Rovněž bych ráda vysvětlila, v čem spočívá přínos Kantovy definice morálního zákona, zejména principu zákonodárství. Také bych ráda poukázala na kritiku kategorického imperativu v devatenáctém století. Jedná se především o morální učení filozofů Johanna Gottlieba a Fichta a Bernarda Bolzana.
|
|
|
Bolzano a raný Husserl
Urban, Petr
Článek se zabývá historickým a filosofickým rozměrem vztahu díla Bernarda Bolzana a raného Edmunda Husserla. Po krátké historické skice následuje rozbor hlavních filosofických motivů, v nichž se nechal Husserl inspirovat Bolzanovým dílem – idea čisté logiky, odmítnutí psychologismu, myšlenka ideálního obsahu představy. V závěru je charakterizován základní rozdíl obou myslitelů – Bolzanova „fenomenologická naivita“.
|
host ::
RSS.