|
|
Historický vývoj a moderní přístup k bankovní regulaci a dohledu ve Velké Británii
Yudina, Daria ; Blahová, Naďa (vedoucí práce) ; Gevorgyan, Kristine (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na historický vývoj a moderní přistup k bankovní regulaci a dohledu ve Velké Británii. Poskytování bankovních služeb má v této zemi prvořadou roli. Práce se věnuje primárně zákonům, které byly přijaté za celou dobu existence bankovnictví na tomto území a které se týkaly úpravy regulatorního rámce tohoto odvětví. Zásadní místo v práci zaujímají příslušné kroky, které učinil regulátor během finanční krize, a následné reformy na zabezpečení stability britského bankovního systému. Závěr je věnován současnému způsobu regulace a dohledu bankovního sektoru.
|
|
|
Evaluating the Effects of Quantitative Easing in the UK Using the Synthetic Control Method
Molnár, Vojtěch ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Malovaná, Simona (oponent)
Tato práce se zabývá kvantitativním uvolňováním-nekonvenční měnovou politikou, kterou provádělo po nedávné finanční krizi několik centrálních bank. Cílem této politiky je povzbudit ekonomiku a dosáhnout inflačního cíle s již téměř nulovými klíčovými úrokovými sazbami. Spojené království bylo jedním ze zúčastněných států: Bank of England prováděla tuto politiku v letech 2009-2012. První část práce se podrobněji zaměřuje na kvantitativní uvolňování, které je popsáno z obecného pohledu, ovšem s důrazem zejména na Bank of England. Ve druhé části je využita syntetická kontrolní metoda k odhadu dopadů této politiky na reálné HDP a inflaci Spojeného království. Metoda nevede ke konstrukci vhodné kontrolní jednotky pro britské HDP za neobvyklých podmínek finanční krize. Je nalezen pozitivní efekt kvantitat- ivního uvolňování na inflaci, ovšem jeho velikost je obklopena značnou mírou nejistoty. 1
|
|
|
Srovnání právní úpravy centrální banky v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie
Vojta, Dominik ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza a zhodnocení právní úpravy centrální banky v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie, zejména vyjádření míry nezávislosti bank na moci výkonné a potenciálního vlivu jejích představitelů na chod a rozhodování centrálně-bankovního institutu. Problematika nezávislosti je úzce spojena s měnovou stabilitou, především s úrovní inflace, kdy přílišný vliv politiků může mít za následek nežádoucí výkyvy v ekonomice státu. Výsledkem je porovnání právních úprav mezi sebou navzájem a positivní hodnocení v otázce obecné příslušnosti vybraných bank do kategorie nejvhodněji upravených. Kladně hodnoceny jsou i prvotní hypotézy o výsadním postavení centrální banky Spolkové republiky Německo a o její vhodnosti jakožto předlohy pro banky tranzitivních ekonomik střední Evropy v 90. letech 20. stol. Kromě zásadních částí práce, tj. představení teoretických modelů a prací zabývající se tématikou měření nezávislosti centrálních bank v Kapitolách 2 a 6 a jejich aplikace k výpočtům a zhodnocení reálného současného stavu v Kapitole 7 a Závěru, práce v Kapitole 1 shrnuje současnou platnou a účinnou legislativu vybraných států a podrobně se v Kapitolách 3 až 5 věnuje i vývoji jednotlivých institutů od jejich založení po klíčové okamžiky, vedoucí k současnému stavu. Klíčová...
|
|
|
Význam zdrojů likvidity centrální banky v průběhu finanční krize. Vývoj pozice věřitele poslední instance
Laga, Václav ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Šíma, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce je dokumentace významu zdrojů likvidity centrálních bank v průběhu distorzí na finančních trzích a analýza vývoje funkce LLR. Zvolené téma jsme zkoumali na třech historických příkladech: bankovní panice v roce 1866, Velká hospodářské krizi a současné finanční krizi, přičemž jsme se soustředili na interakci zvýšené poptávky po likviditě a nabídky likvidity ze strany centrálních bank. Na pozadí širokého dějinného rozpětí jsme také analyzovali změny v pozici LLR. V diplomové práci jsme ukázali, že restriktivní měnová politika v průběhu finančních distorzí může tržní poruchy dále prohloubit a způsobit vážnou recesi. Z rozboru jednání BoE v roce 1866 a FED v průběhu současné finanční krize naopak vyplývá, že expanzivní přístup a značně endogenní nabídka likviditních prostředků centrálních bank dokáží nervozitu na finančních trzích mírnit a projevy recese tlumit. Analýza kroků FED také ukázala, že má-li být dnes politika LLR účinná, musí centrální banky rozšířit používané instrumentárium o další nástroje.
|
|
|
Nestandardní měnová politika centrálních bank: kvantitativní uvolňování.
Čáp, Daniel ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Osička, Štěpán (oponent)
Tato práce popisuje nestandardní měnovou politiku tří centrálních bank během světové finanční krize. Důvodem pro použití nestandardních opatření byla krom jiného past likvidity, kdy začíná být měnová politika neúčinná. Důležitým mezníkem bylo září 2008, kdy došlo ke krachu Lehman Brothers. Před tímto datem jsou prováděna některá nestandardní opatření, jako vznik nových nebo rozšiřování stávajících facilit. Po krachu však dochází k panice na finančních a kapitálových trzích a k růstu spreadů u tržní úrokové míry. Centrální banky byly nuceny reagovat rozšiřováním své rozvahy a snížením měnově-politických sazeb k nule. Hlavním důvodem rostoucí bilanční sumy byly nákupy cenných papírů centrálními bankami. Opatření, kdy dochází k rozšiřování rozvahy, se nazývá kvantitativní uvolňování. V této práci se snažím popsat a porovnat nestandardní opatření (se zaměřením na kvantitativní uvolňování) tří centrálních bank (Bank of England, Fed a ECB) a odpovědět si na otázku, zda jejich opatření byla účinná a zda je možné jimi nahradit standardní měnovou politiku.
|
|
|
Srovnání přístupu dotací bankovnímu sektoru v USA a Evropě za probíhající hospodářské recese
Šplíchal, Jan ; Burgerová, Jiřina (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na srovnání vládních podpor USA a Evropy na konci roku 2008, tedy v nejhorším období finanční krize. Podrobněji se pak zaměřuje na sledování záchranných balíků v USA a Evropě, které měly přinést klid na rozbouřené finanční trhy. Z těchto vládních zásahů vybírá ty nejdůležitější body, popisuje a vystihuje jejich dopad na kapitálové trhy a následně srovnává mezi sebou jak věcně, tak z hlediska jejich přínosu a kvality. Dále zkoumá příčiny finanční krize a sleduje její vývoj od samotného prapůvodu v roce 2001, přes období velice nízkých úrokových sazeb FEDu až k postupnému přechodu k hypoteční krizi. Dalším bodem je popis průběhu právě hypoteční krize, která zasáhla mezibankovní trhy jako první s přechodem k finanční krizi, která je příčinou současného hospodářského útlumu a poklesu HDP prakticky ve všech rozvinutých ekonomikách.
|
host ::
RSS.