|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
|
Vztah mezi člověkem a obcí v dialogu Ústava
Felix, Filip ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Cílem mé práce je zachytit vzájemný vztah člověka a obce podle Ústavy. Abych toho byl schopen, budu se zabývat problémem jednoty obou členů této relace. Do jaké míry můžeme chápat člověka jako jednotného a do jaké míry tak můžeme chápat obec, jež je tvořena jednotlivými lidmi? Otázku lze položit také takto: Může být člověk plně sám sebou a případně, co tuto identitu zakládá či (ne)umožňuje? Je ideální obec vnitřně jednotná, co k této jednotě přispívá a jakou roli v ní sehrává člověk? Takto formulované otázky mě zavedou ke zkoumání duše, jejích částí, k pojetí ctností a vztahu duše a těla. A k charakteristice ideální obce a jejích částí. Zde budu klást důraz na úlohu filosofa, jelikož, jak se domnívám, tím, že v něm v nejvyšší míře panuje soulad ctností a nadvláda rozumové části duše nad ostatními částmi a zároveň svou úlohou v obci umožňuje samotnou existenci této obce, čímž se stává vysvětlujícím rámcem onoho vzájemně konstitutivního vztahu mezi člověkem a obcí.
|
host ::
RSS.