|
|
Eschatologie textu v románu Pavla Krusanova Ukus angela
Stavěla, Martin ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Zadražil, Ladislav (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce si jako hlavní cíl vytýčila postihnutí hlavní myšlenky politiky impéria v románu Pavla Krusanova , kterou je neustálé rozšiřování hranic, a to až za pozemská měřítka. Impérium je zde nositelem absolutní pravdy, které podléhá svoboda jednotlivce. Střet Ivana Někitajeva a Petra Lehkostupova je nastaveným zrcadlem skutečné ruské inteligenci, která podle autorova mínění zbytečně teoretizuje a tím se vyhýbá skutečné službě vlasti. Lehkostupovy myšlenky sice plně souhlasí s živelnou Někitajevovou vládou, sám Petr je však díky intrikám odsouzen k záhubě. Samo impérium se stává hlavním tématem alternativního historického románu, který si za svůj cíl klade eschatologické pojetí konce vlády na zemi jako přestupu k novým vyšším metafyzickým sférám.
|
|
|
Nikolaj Vasilijevič Gogol: mýty, přízraky, vize
Poláčková, Kateřina ; Chlupáčová, Kamila (oponent) ; Zadražil, Ladislav (vedoucí práce)
Fenomén Petrohradu je natolik silný, že dokáže prostřednictvím literárních textů lákat a přitahovat i člověka, který se s ním ve svém životě nikdy přímo nesetkal. Díky své dvoutvářnosti, temnosti střídající se s okázalou krásou, leskem a jakousi reprezentativní lehkostí, si ponechává roušku vzrušujícího tajemství, kterou pouze někdy, velmi zřídka, jakoby koketně poodhaluje, dovoluje nahlédnout do svého tajemného světa a umocňuje tak pouto přitažlivosti. Petrohrad je nepochybně jedním z největších fenoménů ruské literatury. Toto město si dokázalo takřka vzápětí po svém vybudování získat pozornost bezpočtu lidí několika generací. Získalo na jedné straně své obdivovatele a na straně druhé pravděpodobně mnohem početnější skupinu odpůrců. Nezaměnitelným a neopakovatelným způsobem však zasahovalo do života obou. Pro jedny byl Petrohrad svůdnou múzou, nevysychajícím pramenem inspirace, pro druhé byl plíživým, tíživým, temným, neustále pronásledujícím stínem vyvolávajícím neutěšené představy, vize a pocity, peklem, městem samotného ďábla. Do které skupiny však zařadit Nikolaje Vasiljeviče Gogola? Petrohrad pro něho pravděpodobně nebyl múzou v povznášejícím slova smyslu. Nezasvětil mu celý svůj život a už vůbec ho oslavně neopěvoval. Dalo by se uvažovat o určitém druhu inspirace, ale byl jejím původcem doopravdy...
|
|
|
Umělecké reflexe tragédie v Babím Jaru
Jeništa, Alexandr ; Zadražil, Ladislav (vedoucí práce) ; Franěk, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce je odraz tragédie v kyjevském Babím Jaru v literatuře, hudbě a výtvarném umění. Dříve než byla možná analýza děl z jednotlivých uměleckých odvětví, bylo třeba získat základní povědomí o historii popisovaných událostí, o topografii místa a na místě samém zjistit dnešní stav. Vzhledem k šíři a závažnosti tématu bylo třeba prozkoumat velké množství materiálů historiografického rázu a z nich vybrat to nejpodstatnější. Klíčová je v tomto ohledu spolupráce s historiky Muzea města Kyjeva, kteří se, byť v provizorních a velmi neutěšených podmínkách (bez vlastní budovy, stěsnáni v několika kancelářích), Babímu Jaru věnují od doby otevření ukrajinských archivů, tj. od začátku 90. let. Jejich projekt pětidílné monografie věnované Babímu Jaru ve všech jeho aspektech je unikátním dílem zaplňujícím ostudnou mezeru v poznání dějin lidské bestiality. Babím Jarem začíná promyšlená a souvislá genocida jednoho národa, Babím Jarem začíná holocaust. To je důvod, proč jsou zcela malicherné a nepodstatné spory, kolik mrtvých bylo ukrajinské nebo ruské národnosti, kolik z nich bylo zajatých sovětských vojáků nebo komunistů. Bez náznaku cynismu je třeba říci, že být komunistou, komsomolcem nebo vojákem sovětské armády je do značné míry otázkou volby. Ovšem, jestli je člověk Žid nebo Rom ovlivnit nelze....
|
|
|
Literární kontexty Grinovy prózy Krysař
Šanca, Ondřej ; Uličná, Olga (oponent) ; Zadražil, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zpracováním středověkého německého krysařského mýtu ve třech různých literárních dílech: dvě z nich pocházejí z pera ruských literátů, autorem posledního je český spisovatel, básník a publicista Viktor Dyk. Těžiště práce leží v povídce Alexandra Grina Krysař, což je dílo, které se z tří srovnávaných zpracování vzdaluje původní legendě zdaleka nejvíce. Autor práce se v její první části snaží vystopovat spisovatelovy literární vzory a ukázat, kde konkrétně se jejich vliv projevil, najít a popsat rysy, jež jsou pro autorovo dílo jako celek charakteristické, a odkrýt autobiografické prvky, které se do povídky Krysař promítly v mnohem větší míře, než bývá u Grina zvykem. Autor práce se zároveň na pozadí Krysaře pokouší předvést, jakým způsobem Grin vytváří a modeluje svůj svět a jaké faktory stojí za tím, že se čtenář z reálného světa zcela nečekaně, bez varování a v podstatě přirozeně ocitá ve světě spisovatelovy fantazie, v daném případě zaplněném nepřátelskými a přízračnými bytostmi a zlověstnými okolnostmi. Krysař Mariny Cvetajevové, jímž se zabývá následující kapitola, byl vybrán jako dílo, jež je nejvěhlasnějším zpracováním slavné legendy v ruské literatuře, a jako dílo, které se od povídky Alexandra Grina liší snad ve všech ohledech: ať už jde o zvolenou literární formu, jeho...
|
|
|
Ruský pikareskní román
Machátová, Ludmila ; Honzík, Jiří (oponent) ; Zadražil, Ladislav (vedoucí práce)
Jednim z typu romanoveho zanru je pikareskni roman, jenz se ke konci XVI. stoleti stal evropskou m6dou. Vznikl ve Spanelsku, odkud se siril do ostatnich evropskych zemi. V ruske literature se romanovy zanr a s nim i pikaresknim roman objevuje vzhledem k odlisnemu vyvoji 0 neco pozdeji, pikareskni rysy muzeme ale najit jiz v ffPovidkach ze zivota" ze XVII. stoleti. Roman, jenz se zacne v Rusku plne rozvijet na pocatku XIX. stoleti a sveho vrcholu dosahne uz v jeho polovine, je krome domacich tradicnich zanru (povidky ze zivota, chozenija, hagiografie) ,'~ ovli vnen i vetvi mravolicne-pikareskni li teratury a predevsim francouzskym romanem Pribehy Gila Blase ze Santillany A. R. Lesage. Nejvyznamnejsim dilem gilblasovskeho typu je Ruskj Gil Blas V. T. Narezneho, ktery se nechal francouzskou predlohou volne inspirovat. Na pikareskni roman navazuje i F. Bulgarin, ktery svym skandalnim dilem Ivan Vyzigin rozproudil ostrou debatu 0 brakove literature, do niz se zapojil i Puskin. Pikareskni rysy nalezneme i v Gogolovych textech (Mrtve duse, Revizor) , bylo by ale chybne je interpretovat jen z tohoto uhlu pohledu. Ackoli se pikareskni roman v Rusku neujal tolik jako v zapadoevropske literature, v ruskem klasickem romanu.
|
host ::
RSS.