|
|
Jednohostitelská trypanosomatida bezobratlých
Havlová, Jolana ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Varga, Vladimír (oponent)
T ída Kinetoplastea zahrnuje voln žijící i parazitické zástupce. Jednou z nejznám jších skupin je ád Trypanosomatida, do kterého pat í obligátní parazité (Trypanosoma, Leishmania) širokého spektra hostitel . Mnohé druhy jsou velmi nebezpe nými patogeny lov ka, jiné p sobí velké ekonomické ztráty v zem d lství. Nicmén p evážná ást trypanosomatid pat í mezi jednohostitelské parazity hmyzu, kte í jsou pro své hostitele v tšinou nepatogenní. Jednohostitelská trypanosomatida parazitují p evážn v ádech polok ídlých a dvouk ídlých. P edložená diplomová práce se v nuje detekci nákaz jednohostitelskými trypanosomatidy u šváb odchycených na území eské republiky a šváb pocházejících z n kolika r zných chov . Švábi jsou vhodní mechani tí p enaše i r zných patogen (v etn parazit ), kte í ohrožují zdraví lov ka i zví at. První popis trypanosomatid ve švábech byl zdokumentován již na po átku 20. století, ale žádná studie se t mto nález m d kladn ji nev novala. Cílem této práce byla i podrobná morfologická a ultramikroskopická analýza a studium hostitelské specifity nedávno popsaného druhu švábí herpetomonády Herpetomonas tarakana. Tato diplomová práce byla áste n podkladem již publikovaného lánku "Diversity of trypanosomatids in cockroaches and the description of Herpetomonas tarakana sp. n.", na který navazuje a...
|
|
|
Pohlavní přenos Toxoplasma gondii ze samců na samice: experimentální ověření na laboratorních zvířatech
Navrátil, Jiří ; Kodym, Petr (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Toxoplasma gondii je kosmopolitně rozšířeným parazitem, jehož prevalence mezi lidmi celosvětově dosahuje až několika desítek procent. Ve svém životním cyklu může využívat jakéhokoliv teplokrevného obratlovce jako mezihostitele, definitivním hostitelem, kde se parazit množí sexuálně, jsou pak kočkovité šelmy čeledi Felidae. Akutní fáze onemocnění je medicínsky významná u imunokompomitovaných pacientů a také rizikem kongenitálního přenosu u těhotných žen, které se dosud s infekcí nesetkaly. V obou případech může mít infekce závažné, vzácně i smrtelné následky. Tato práce je zaměřena na experimentální ověření teorie pohlavního přenosu toxoplasmózy ze samců na samice na laboratorních myších. Možný přenos byl testován ve fázi akutní i latentní infekce, v obou případech s negativním výsledkem. Kromě toho jsme u myších samců sledovali i afinitu parazita k tkáním určitých orgánů pomocí techniky PCR. Zejména nás zajímaly orgány pohlavní soustavy a jejich srovnání s orgány ostatních soustav. Bylo zjištěno, že v akutní fázi infekce jsou primárně zasaženy plíce a slezina. Toxoplasmy se vyskytovaly i v pohlavních orgánech (zejména v nadvarleti), ale oproti jiným soustavám nijak častěji. Naopak v akutní i latentní fázi byly statisticky signifikantě zasaženy více nepohlavní orgány než pohlavní. Naše výsledky...
|
|
|
Metody RNAi a CRISPR a jejich využití pro genetické manipulace parazitických protist
Kaiserová, Veronika ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Stojanovová, Darja (oponent)
RNA interference slouží jako obranný mechanismus, pomocí něhož se organismy brání proti cizorodým nukleovým kyselinám. RNAi negativně ovlivňuje translaci vazbou malých nekódujících molekul RNA ke komplementárnímu úseku mRNA, která je následně degradována. Novinkou v oblasti genového inženýrství je metoda CRISPR, která spočívá v modulaci genové exprese tvorbou dvouvláknových zlomů v cílové sekvenci DNA pomocí ribonukleoproteinového komplexu složeného z prokaryotické endonukleázy Cas9 a sgRNA. Obě zmíněné metody jsou použitelné pro funkční analýzu proteinů a charakterizaci metabolických drah u studovaných organismů. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o metodách RNAi a CRISPR a o jejich využití k editaci genomů parazitických protist.
|
|
|
Mosquitoes and biting midges as vectors in the Czech Republic
Rádrová, Jana ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Modrý, David (oponent) ; Alten, Bülent (oponent)
Hmyz je jednou z nejrozmanitějších a nejrozšířenějších skupin živočichů, v rámci které nalézáme mnoho druhů ovlivňujících lidi, ať už pozitivně či negativně. Již od konce 19. století je známo, že krevsající hmyz může hrát roli v přenosu patogenů působících různá onemocnění. Spolu se změnami klimatu dochází také k šíření členovců, včetně krevsajícího hmyzu na nová území, kde může sloužit jako vektor, díky čemuž došlo v uplynulých letech k šíření hmyzem přenosných onemocnění postihujících lidi i domácí zvířata na území Evropy, s dopadem nejen na zdraví, ale také ekologickými a sociálně-ekonomickými důsledky. Jedná se například o komáry přenášený virus západonilské horečky infekní pro lidi i zvířata, nebo dvě zoonózy postihující zejména ovce, Katarální horečka ovcí a virus Schmallenberg, přenášené tiplíky. V rámci širších projektů byly na území České republiky zpracovány dvě epidemiologické a entomologické studie cílené na komáry a tiplíky jako možné přenašeče viru západonilské horečky, katarální horečky ovcí či viru Schmalenberg Díky tomu byly na našem území zaznamenány nové druhy komárů i tiplíků, byla prokázána přítomnost viru západonilské horečky v komárech a také byl nalezen nový druh trypanosomy, Trypanosoma culicavium. Kromě faunistických studií a detekce patogenů v krevsajícím hmyzu byly...
|
|
|
Komáří flaviviry v České republice
Majerová, Karolina ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Flaviviry (rod Flavivirus, čeleď Flaviviridae) zahrnují mnoho medicínsky i veterinárně významných arbovirů. Většina z nich je přenášena komáry, jako např. virus západonilské horečky, virus žluté zimnice, virus dengue nebo virus zika. Během posledního desetiletí však bylo objeveno mnoho flavivirů bez prokázaného obratlovčího hostitele, které jsou označovány jako specificky hmyzí flaviviry (ISFs). Tyto viry byly detekovány u dvoukřídlého hmyzu (v naprosté většině případů u komárů) z celého světa. Zdá se, že ani u hmyzu nezpůsobují patologické změny a nejsou schopné infikovat žádné obratlovčí buňky. Několik nedávných studií však prokázalo schopnost některých ISFs ovlivnit replikaci medicínsky významných flavivirů v komářích buňkách. Specificky hmyzí flaviviry navíc pravděpodobně představují evolučně původní linii čeledi Flaviviridae, a jejich studium by proto mohlo pomoci objasnit, které vlastnosti flavivirům umožnily infikovat obratlovce. O ekologii ISFs není známo mnoho informací a předpokládá se, že většina zástupců dosud nebyla objevena. Hlavním cílem této práce bylo detekovat ISFs u komárů v České republice, kde zatím neproběhl žádný rozsáhlejší výzkum cílený na tyto viry. V případě objevu nepopsaných ISFs jsme chtěli stanovit jejich fylogenetickou pozici a pokusit se o jejich izolaci na buněčné kultuře.
|
|
|
Tiplíci a jejich patogeni
Mračková, Marie ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Modrý, David (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje tiplíkům rodu Culicoides, drobnému nematocernímu dvoukřídlému hmyzu, a jejich parazitům. Tiplíci se podílejí na přenosu řady parazitických organismů z několika skupin, přičemž nejvýznamnějšími přenášenými patogeny jsou viry, které mohou mít dramatický dopad na hospodářská zvířata. Tato práce se však věnuje detekci parazitů náležících mezi trypanosomatida a filárie, a to u dvou nezávislých souborů tiplíků - z České republiky a ze středoafrické oblasti. Kromě tiplíků byla v ČR testována na výskyt stejných skupin parazitů i přežvýkavá spárkatá zvěř. Naším cílem bylo zjistit, zda se u tiplíků a jejich hostitelů (spárkaté zvěři) vyskytují stejné druhy parazitů a zda tiplíci mohou případně hrát roli přenašečů. Tiplíci jsou poměrně opomíjenou skupinou krevsajícího hmyzu. Až donedávna jim nebyla věnována větší pozornost, což se změnilo s rozšířením Bluetongue viru po Evropě. Na tento podnět byl zahájen rozsáhlý monitoring tiplíků v Evropě, a to včetně ČR. Bylo tak získáno značné množství informací o výskytu tiplíků v okolí skotu, nicméně žádná studie se nezabývá výskytem tiplíků v okolí spárkaté zvěře. I tuto mezeru v našem poznání se snaží zacelit tato diplomová práce. Mimo samotnou detekci parazitů se tato studie věnuje rovněž faunistice a genetické variabilitě tiplíků ze...
|
|
|
Visceral leishmaniasis in Ethiopia: transmission and variability
Gelaglie, Aysheshm Kassahun ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Gradoni, Luigi (oponent) ; ÖZBEL, Yusuf (oponent)
Leishmanióza, opomíjené infekční onemocnění působené parazitickými prvoky rodu Leishmania, postihuje miliony lidí po celém světě. Onemocnění má různé klinické projevy, z nichž nejčastější dva jsou viscerální (VL) a kožní (CL) forma leishmaniózy, a obě tyto formy jsou v Etiopii endemické. Leishmania donovani je výhradním původcem lidské VL v Etiopii a pokud se neléčí, je považována za smrtelnou. V Africe jsou nejhůře postižené regiony v Súdánu a Etiopii, kde je VL považována za endemické a zároveň nově se objevující onemocnění na severu, severozápadě, jihu a jihozápadě země, rovněž tak jsou známy sporadické případy ve východní Etiopii. Epidemiologii onemocnění je více či méně spojené se sezónní migrací dělníků do endemických oblastí a rovněž s výskytem HIV/AIDS. Přenos kožní leishmaniózy je v Etiopii svázán se zoonotickým cyklem, zatímco přenos VL není dosud zcela objasněn a je v celé východoafrické oblasti spíše chápán v tradičním pojetí jako antroponóza. Cílem předložené disertační práce bylo zjistit jaký je cyklus přenosu viscerální leishmaniózy v Etiopii, druhým cílem pak bylo sledovat variabilitu parazitů a jejich přenašečů. Abychom mohli stanovit dynamiku a způsob přenosu leishmanií, byly prováděny studie zaměřené na lidské i zvířecí hostitele. Kohortová studie zaměřená na místní komunitu lidí...
|
|
|
Vliv parazitů na pohlavní index
Benešová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Změny pohlavního indexu ve prospěch jednoho či druhého pohlaví mohou být vyvolány různými faktory. Tyto změny mají proximátní příčiny a některé mohou mít i příčiny ultimátní. Jedním z faktorů ovlivňujících pohlavní index je parazitace. Parazit manipuluje s pohlavím potomků svých hostitelů záměrně, nebo může jít pouze o tzv. vedlejší efekt jeho činnosti. Hlavní roli při vzniku odchylek v poměru pohlaví často hraje endokrinní a imunitní systém. Mnoho studií je také v souladu s Trivers-Willardovou hypotézou o nižším pohlavním indexu při snížené kondici samic. Klíčová slova: pohlavní index, parazit, Trivers-Willardova hypotéza, manipulační hypotéza, pohlavní hormony, imunita
|
|
|
Srovnání metod molekulární identifikace flebotomů
Gottfried, Vítězslav ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Flebotomové jsou významní trapiči a přenašeči medicínsky a veterinárně významných virových, bakteriálních a protozoárních onemocnění, kteří se především vyskytují v subtropických a tropických oblastech celého světa. Nejvýznamnějším přenášeným onemocněním je leishmanióza. V současnosti je popsáno více než 900 druhů a poddruhů podčeledi Phlebotominae rozdělených do 32 rodů. Jejich taxonomie není dosud ustálena. Morfologická identifikace jednotlivých druhů je časově náročná, u některých druhů dokonce nemožná. Pro druhovou identifikaci flebotomů jsou proto používány molekulární metody. V této práci jsou popsány metody založené na zkoumání molekulárních struktur, případně etologických projevů flebotomů. Všechny tyto metody byly použity k druhové identifikaci flebotomů, k čemuž jsou v jednotlivých kapitolách uvedeny příklady a výhody a nevýhody jejich použití.
|
|
|
Kospeciace ptačích ektoparazitů
Gajdošová, Magdalena ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
V situaci, kdy jsou na sebe dva taxony silně ekologicky vázány, může speciace jednoho z nich vyvolat speciaci druhého, čímž dochází k jevu zvanému kospeciace. Kospeciace lze očekávat například u hostitelsky specifických parazitů. Modelovým systémem se zde stali ptáci a jejich ektoparaziti, u nichž byly proběhlé kospeciace opakovaně zkoumány srovnáváním evolučních stromů obou skupin. Doposud byly provedeny desítky kospeciačních analýz na různých skupinách ptáků a jejich ektoparazitů. Tato práce podává jejich celistvý souhrn a nabízí možnou interpretaci jejich výsledků ve spojitosti s ekologickými a dalšími faktory, které na míru kospeciací mohou mít vliv. Ptáci a jejich permanentní ektoparaziti se celkově ukazují být často kospeciujícím systémem (64% provedených studií odhalilo signifikantní míru kospeciací), přičemž míra kospeciací se u jednotlivých skupin výrazně liší. Zásadní roli zjevně hrají některé ekologické aspekty obou skupin, zejména ty poskytující příležitosti k disperzi parazita.
|
host ::
RSS.