|
|
Maďarsko 1956: od reformy socialismu k národnímu povstání
Adamec, Jan ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent) ; Irmanová, Eva (oponent)
Jan Adamec: Maďarsko 1956: od reformy socialismu k národnímu povstání Dizertační práce Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin, Praha, 2015 Abstrakt Práce se zabývá krizí maďarského komunistického režimu během roku 1956. Začíná exkurzem do období Nového kurzu a následného vnitrostranického boje mezi premiérem Imre Nagyem a prvním tajemníkem ÚV MSP Matyásem Rákosim v letech 1953-1955. Práce pak pokračuje obdobím tzv. destalinizace, iniciované prvním tajemníkem ÚV KSSS Nikitou S. Chruščevem. Krizi maďarské komunistické strany pak prohloubily Rákosiho demise, nástup Ernőa Gerőa v červenci 1956 a rehabilitace obětí vnitrostranických čistek. Politická krize se zároveň odehrávala v kontextu vážných ekonomických problémů a rostoucí nespokojenosti na venkově. Dne 23. října uspořádali studenti v Budapešti a dalších maďarských městech demonstrace, které přerostly do masových protirežimních nepokojů. Zasáhly proti nim sovětské jednotky, které v rámci krizového managementu nařídilo do Budapešti povolat sovětské vedení. Tato první intervence však nedokázala rodící se hnutí potlačit a obnovit moc stávajícího vedení. Především v Budapešti vznikla řada povstaleckých skupin a v celé zemi postupně vznikaly revoluční výbory, jejichž cílem byl především dosáhnout odchodu sovětských jednotek ze...
|
|
|
Chorvatsko 1989-1990: mezi Jugoslávií a nacionalismem
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá politickým vývojem Chorvatska od počátku roku 1989 do prvních vícestranických voleb na jaře 1990. Analyzuje vývoj postojů chorvatských komunistů k probíhající jugoslávské krizi a aktivitu opozičních uskupení v tomto období. Hlavní důraz je kladen na stanoviska chorvatské vládnoucí, ale i alternativní politické elity vůči národnostní a státoprávní otázce. Pozornost je přitom věnována i vývoji tzv. srbské otázky v Chorvatsku. Práce popisuje vývoj politického pluralizmu na území Chorvatska, přičemž zvláště sleduje činnost Chorvatského demokratického společenství a Chorvatského sociálně liberálního svazu. Výklad se opírá o podrobnou analýzu dobového tisku a velmi skrovné memoárové a sekundární literatury. Klíčová slova: Jugoslávie, Chorvatsko, komunistická strana, nacionalismus, volby
|
|
| |
|
|
Druhý odboj v kultuře paměti v letech 1945-1948 v regionálním kontextu. Příklad Kolínska.
Blümel, Tomáš ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá utvářením vzpomínkové kultury na druhý odboj v letech 1945-1948, a to v regionálním kontextu Kolínska. Vybraný region představoval dějiště české protinacistické rezistence celonárodního významu. Stejně tak tu došlo k důležitým pokusům o organizaci odbojového hnutí v místním měřítku. Na základě studia dobového tisku a archivních pramenů jsou sledovány formy pěstování paměti (zakládání pamětních desek, památníků, připomínání výročí ve veřejném prostoru, činnost spolků) v prvních poválečných letech. Součástí práce je analýza obsahu, symboliky a jazykových prostředků u dobového tisku a archivních pramenů. Práce se zaměřuje na otázku, zda po únorovém převratu v roce 1948 docházelo k významovým posunům u vnímání protinacistického odboje.
|
|
|
Obraz bolševiků v legionářské paměti
Pácha, Martin ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat proces vytváření obrazu a role bolševiků v paměti československých legionářů. Základní položenou otázkou je, jak se tento obraz vytvářel bezprostředně v době působení legií v Rusku a jak se změnil v následném období meziválečného Československa. První část práce tvoří analýza legionářského tisku vydávaného v Rusku, konkrétně Československého denníku. Druhá část je založena na analýze meziválečné legionářské literatury, především na textech autorů vyjadřujících se k událostem revolučního Ruska v obecnější rovině. Pomocí komparace pramenů práce ukazuje, že navrátivší se legionáři ve svých textech bolševickou problematiku silně zjednodušovali a bolševikům přiřadili pouze roli stereotypně pojímaného nepřítele. Klíčová slova: československé legie, legionářská literatura, bolševici, obraz druhého
|
|
| |
|
|
Znárodněné pivo. Pivovarnictví ve středních Čechách 1945-1955
Šperl, Jiří ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Po druhé světové válce se v Československu, ostatně jako ve většině evropských zemí, prosadila tendence zavádět do hospodářství principy etatizace, plánování a racionalizace výroby. Ovšem v praxi se uplatňování těchto zásad setkávalo s těžkostmi, které politické a ekonomické kruhy neočekávaly. Nešlo přitom jen o různé představy o míře a podobě zásahů do ekonomiky na straně komunistů a představitelů nekomunistických stran, ale také o spory a prosazování různých partikulárních zájmů, které provázela radikální forma zestátňování prováděna komunisty po únorovém převratu v roce 1948. Cílem práce je analyzovat průběh nacionalizace v případě pivovarnictví, které patřilo k tradičním odvětvím českého průmyslu, a které si i přes značnou kapitálovou a výrobní koncentraci už v předcházejícím období zachovávalo vysoký stupeň diverzity sahající od velkovýroby až po podniky rodinného charakteru. Práce se zabývá například mechanismy obsazování vedoucích funkcí, dopadem nacionalizace a politických změn na zaměstnance, činností odborů, strategiemi řízení výroby (plnění plánů vládních institucí, socialistické soutěžení mezi podniky), vlivem státních programů zlepšování výživy obyvatelstva či protialkoholních kampaní apod. Autor rovněž osvětluje společenský dopad znárodňování a racionalizace pivovarnictví: jak byl...
|
|
|
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za Protektorátu.
Hanák, Zdeněk ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za protektorátu. Předkládaná práce zachycuje osud západomoravské vesnice Dolní Vilémovice v období nacistické okupace. Za využití pramenů úřední provenience a orální historie se snaží vykreslit každodennost českého venkova během druhé světové války a zachytit dopad změněných politických poměrů na život venkovského obyvatelstva. Výše zmíněná vesnice nebyla autorem zvolena náhodně, jedná se totiž o rodiště Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V práci je tak několik pasáží věnováno i německým represím vůči místnímu obyvatelstvu, především rodině Kubišových, a protinacistickému odboji.
|
|
|
Commodification of the collective memory: Yugonostalgia as a marketing strategy
Vukčević, Jovana ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Maurel, Marie Claude (oponent)
Komodifikace kolektivní paměti - Yugonostalgia jako marketingová strategie Tento dokument se zaměřuje na konkrétní typ současného nostalgie jugoslávské minulosti , objevující se v posledních letech přes post- jugoslávského prostoru - Yugonostalgia . Papír tvrdí, že v křižovatce kapitalistické ziskové a komunistického dědictví , nostalgie má se stal víc než jen pouhou diskursivní konstrukci , vznikající z idealizované kolektivní paměti - To se změnilo na opravdového marketingové strategie využívajícího Yugonostalgic symbolů . tento studie, a proto se zaměřuje na tomto vysoce ziskové formě Yugonostalgia tím, že argumentuje , že společnosti v regionu jsou do značné míry využívají " nostalgický " kapitál tím, že stimuluje pozitivní emoce minulosti spojena s určitými vzpomínky . To inklinuje vysvětlit, jak je nostalgie byly použity ke značce Jugoslávské produkty a jak kolektivní rozhodování vzpomínky dopad spotřebitele. Jak prostřednictvím identifikace s určitými hodnotami a produkty z období komunistické Jugoslávie , dělal celý nový trh nostalgie objevit ? Nejdůležitějším argumentem je, že zatímco lidé se spoléhali na nostalgii jako kolektivní terapie pro různé odchylky z paměti , zachovat hodnoty z období socialismu a vytvořit most s jejich bývalí krajané , některé značky (supermarket zboží tolik, kolik...
|
|
|
Svaz osvobozených politických vězňů v letech 1945-1948
Částová, Barbora ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce "Svaz osvobozených politických vězňů v letech 1945-1948" si klade za cíl představit a zmapovat tuto poválečnou organizaci, od jejího vzniku na jaře 1945 až do sloučení s ostatními odbojovými organizacemi na našem území. Do SOPVP se ihned po válce začali sdružovat všichni vězni, kteří byli nacisty žalářováni či uvrženi do koncentračních táborů pro svou politickou odbojovou činnost během druhé světové války, i jejich pozůstalí. Počet těchto členů se v největším rozmachu Svazu pohyboval kolem 80 000. Práce popisuje vznik a vývoj této organizace a její strukturu. Dále se zaměřuje na její činnost a spolupráci s ostatními českými i zahraničními odbojovými organizacemi.
|
host ::
RSS.