|
|
Zakázaná víra: tzv. náboženské sekty a komunistická diktatura
Pácha, Martin ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Gjuričová, Adéla (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Státně-socialistický systém budovaný po roce 1948 v Československu se vyznačoval snahou cíleně sekularizovat společnost a religiozitu nahradit ideologickou soustavou, založenou na hodnotách marxismu-leninismu. Represivní opatření postupně dopadla na všechny náboženské organizace, ale nikoliv na všechny stejnou měrou. Specifickou skupinu tvořily náboženské společnosti, jež komunistický diskurz definoval jako "sekty." Ty se opakovaně dostávaly do existenciálního ohrožení, jelikož se vymykaly dobové představě o "normálním" náboženství. Předkládaná disertační práce na příkladu dvou takovýchto společenství (letniční hnutí, Náboženská společnost Svědkové Jehovovi) analyzuje vzájemné interakce věřících aktérů s reprezentanty státu. Práce ukazuje, že ateizační strategie státu nepřinesly ateistickou společnost a pomocí konceptu náboženského pole dochází k tomu, že v průsečíku náboženství - kultura - politika vytvořily distinktivní prostor, ve kterém byli nejrůznější věřící sice nuceni modifikovat své duchovní praxe, ale rozhodně se nestali ovládanými pasivními přihlížejícími. Stejně tak státní správa nezůstávala statická a její činnost se postupně diverzifikovala v závislosti na specifikách dané náboženské společnosti. Práce dochází k závěru, že stát vzhledem k tzv. sektám nevytvořil jednotnou strategii a...
|
|
|
"Jaký však rozdíl mezi dneškem a minulostí!" Předškolní výchova ve třetí republice.
Malá, Věra ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Pácha, Martin (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá uvažováním o předškolní výchově ve třetí republice. Vychází z obsahové analýzy dobové textové produkce. Skrze otázky po tom, jak měla výchova správně probíhat, kým měla být realizována a jaké hodnoty měla předat, usiluje o nahlédnutí povahy poválečného státu, protože takto vychované dítě by mělo být jeho modelovým občanem. Zároveň se snaží ukázat kontinuitu a diskontinuitu ve smýšlení o výchově a specifičnost třetirepublikového nazírání.
|
|
|
Sídliště v odrazech doby. Proměny městského plánování a bydlení mezi normalizací a devadesátými lety na příkladu Jižního Města II
Kundrát, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Pácha, Martin (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem pražského sídliště Jižní Město II, jeho vizemi, projektováním a realizací. Z pohledu architektů zkoumá dobové přístupy k tvorbě obytného prostředí, názorové proměny i myšlenky ideálního bydlení. Analyzuje tyto aspekty v období od 70. do 90. let 20. století, přičemž zkoumá, jak se fenomén tvorby sídlišť v těchto obdobích měnil. Zvolená témata tato práce analyzuje na základě archivních materiálů architektonické povahy, dobových architektonických časopisů, v nichž architekti publikovali, a také odborné literatury. Hromadnou bytovou výstavbu s cílem rychle a efektivně řešit bytovou krizi provázela typizace a standardizace stavebních prvků a zprůmyslnění stavebnictví jako takového. Po zavedení panelové technologie začala vznikat stále větší sídliště, s kterými však souviselo mnoho problémů. Lidé se stěhovali do rozestavěného uniformního prostředí s chybějícími chodníky, obchody nebo službami. Tato práce analyzuje, jak se v druhé polovině 70. let na tuto situaci snažili reagovat architekti Jižního Města II, které se mělo stát vzorovým sídlištěm. Architektům se podařilo prosadit mnoho nových a netradičních prvků, které se na jiných sídlištích při soupeření s dodavateli a investory prosazovat nedařilo. Koncem 80. let však ze strany architektů stále...
|
|
|
Obraz bolševiků v legionářské paměti
Pácha, Martin ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat proces vytváření obrazu a role bolševiků v paměti československých legionářů. Základní položenou otázkou je, jak se tento obraz vytvářel bezprostředně v době působení legií v Rusku a jak se změnil v následném období meziválečného Československa. První část práce tvoří analýza legionářského tisku vydávaného v Rusku, konkrétně Československého denníku. Druhá část je založena na analýze meziválečné legionářské literatury, především na textech autorů vyjadřujících se k událostem revolučního Ruska v obecnější rovině. Pomocí komparace pramenů práce ukazuje, že navrátivší se legionáři ve svých textech bolševickou problematiku silně zjednodušovali a bolševikům přiřadili pouze roli stereotypně pojímaného nepřítele. Klíčová slova: československé legie, legionářská literatura, bolševici, obraz druhého
|
|
|
Komunisté, katolíci a výuka náboženství
Pácha, Martin ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce se snaží historizovat fenomén výuky náboženství v českých zemích, především v období 1950-1956. Předmětem zájmu je v první části práce analýza vztahu Komunistické strany Československa a římskokatolické církve s cílem vytvořit vhodný rámec pro část empirickou. Ve druhé části práce popisuje jak strategie KSČ na poli výuky náboženství, tak i konkrétní sociální praxi spojenou s jejich implementací. Díky tomu studie mapuje určitý pomyslný prostor stýkání ideologického nároku s každodenní praxí, která je vytvářena v komunikaci mezi komunistickými elitami, církevními tajemníky, lokálními funkcionáři, učiteli a řediteli, církevní hierarchií a samotnými věřícími. Práce dochází k závěrům, že v socialistickém školství existovala jistá snaha o využití náboženské výuky ve smyslu socialistická výchovy. Nicméně od konce první poloviny 50. let byla tato snaha postupně redukována a všechny známky normality výuky náboženství měly být omezeny na minimum. Práce však ukazuje, že lokální praxe ne vždy tomuto nároku dostála. Vždy totiž byla limitována snahou nepřekročit rámec "legality", který by mohl ohrožovat legitimitu komunistického panství. Celý proces výuky náboženství nebyl tedy pouze diktátem představitelů KSČ, ale důsledkem interakce nejrůznějších faktorů nastíněných v práci. Klíčová slova: výuka...
|
|
|
Obraz bolševiků v legionářské paměti
Pácha, Martin ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat proces vytváření obrazu a role bolševiků v paměti československých legionářů. Základní položenou otázkou je, jak se tento obraz vytvářel bezprostředně v době působení legií v Rusku a jak se změnil v následném období meziválečného Československa. První část práce tvoří analýza legionářského tisku vydávaného v Rusku, konkrétně Československého denníku. Druhá část je založena na analýze meziválečné legionářské literatury, především na textech autorů vyjadřujících se k událostem revolučního Ruska v obecnější rovině. Pomocí komparace pramenů práce ukazuje, že navrátivší se legionáři ve svých textech bolševickou problematiku silně zjednodušovali a bolševikům přiřadili pouze roli stereotypně pojímaného nepřítele. Klíčová slova: československé legie, legionářská literatura, bolševici, obraz druhého
|
host ::
RSS.