|
|
Antimikrobní aktivita selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu
Vlach, Jaromír ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Buchta, Vladimír (oponent)
1. Souhrn V naší práci jsme prokázali, že paroxetin a fluoxetin, látky ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), mají antibakteriální účinek proti širokému spektru bakteriálních kmenů. Stanovili jsme minimální inhibiční koncentrace (MIC) obou látek mikrodiluční metodou v bujónu. MIC pro jednotlivé kmeny se pohybovaly v řádech desítek až stovek mg/l. Hodnoty MIC jsou vyšší v porovnání s průměrnými plazmatickými hladinami paroxetinu a fluoxetinu (desítky až stovky μg/l). Plazmatické hladiny však mohou stačit k ovlivnění patogenity mikroorganismu. Za určitých okolností, např. při kumulaci v centrálním nervovém sytému se mohou koncentrace in vivo blížit MIC stanoveným in vitro. SSRI vykazují aktivitu i proti houbám, rodům Candida a Aspergillus. Tyto látky jsou schopny potencovat účinek klasických antibiotik a zvrátit rezistenci odolných mikroorganismů. Svým působením na hladinu serotoninu v těle a inhibicí tvorby prostaglandinů ovlivňují a podporují činnost imunitního systému. SSRI mohou být nadějnou skupinou pro léčbu infekčních nemocí, mohou se stát užitečným doplňkem a alternativou stávajícím terapeutickým postupům, je však třeba je podrobit dalším a detailnějším výzkumům.
|
|
|
Vliv selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu na gastrointestinální mikroflóru
Vlach, Jaromír ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Tilšer, Ivan (oponent)
1 Souhrn Východisko a cíl práce: Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), látky používané k léčbě depresivní poruchy, vykazují in vitro poměrně široký antimikrobiální účinek. Cílem naší práce je potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že léčiva SSRI negativně ovlivňují funkci a složení GIT mikroflóry, což se u depresivních pacientů léčených SSRI projevuje vyšším výskytem klinických příznaků GIT dysmikrobie a GIT dyskomfortu ve srovnání se zdravou populací. Metodika: Výzkum jsme provedli formou vlastního dotazníku zaměřeného na výskyt klinických příznaků GIT dyskomfortu. Do studie jsme zařadili 213 osob rozdělených do tří skupin: skupina pacientů s depresí léčených SSRI (skupina SSRI) - 80 osob; skupina pacientů s depresí léčených antidepresivy z jiných skupin (skupina NE SSRI) - 50 osob; a kontrolní skupina zdravých dotázaných (skupina kontrola) - 83 osob. Výsledky: Rozdíly četností jednotlivých znaků GIT dyskomfortu jsme statisticky porovnali metodou chí-kvadrát testu. Pro skupinu SSRI jsme nalezli statisticky významně vyšší výskyt občasného zvracení po jídle, každodenního říháni s nervozitou a výskyt zažívacích potíží, které pacienti léčí, oproti Kontrole. Pro skupinu SSRI a NE SSRI jsme shodně nalezli vyšší výskyt absence tvarované stolice, výskyt absence pravidelné denní frekvence...
|
|
|
Vliv selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu na gastrointestinální mikroflóru
Vlach, Jaromír ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Tilšer, Ivan (oponent)
1 Souhrn Východisko a cíl práce: Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), látky používané k léčbě depresivní poruchy, vykazují in vitro poměrně široký antimikrobiální účinek. Cílem naší práce je potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že léčiva SSRI negativně ovlivňují funkci a složení GIT mikroflóry, což se u depresivních pacientů léčených SSRI projevuje vyšším výskytem klinických příznaků GIT dysmikrobie a GIT dyskomfortu ve srovnání se zdravou populací. Metodika: Výzkum jsme provedli formou vlastního dotazníku zaměřeného na výskyt klinických příznaků GIT dyskomfortu. Do studie jsme zařadili 213 osob rozdělených do tří skupin: skupina pacientů s depresí léčených SSRI (skupina SSRI) - 80 osob; skupina pacientů s depresí léčených antidepresivy z jiných skupin (skupina NE SSRI) - 50 osob; a kontrolní skupina zdravých dotázaných (skupina kontrola) - 83 osob. Výsledky: Rozdíly četností jednotlivých znaků GIT dyskomfortu jsme statisticky porovnali metodou chí-kvadrát testu. Pro skupinu SSRI jsme nalezli statisticky významně vyšší výskyt občasného zvracení po jídle, každodenního říháni s nervozitou a výskyt zažívacích potíží, které pacienti léčí, oproti Kontrole. Pro skupinu SSRI a NE SSRI jsme shodně nalezli vyšší výskyt absence tvarované stolice, výskyt absence pravidelné denní frekvence...
|
|
|
Antimikrobní aktivita selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu
Vlach, Jaromír ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Buchta, Vladimír (oponent)
1. Souhrn V naší práci jsme prokázali, že paroxetin a fluoxetin, látky ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), mají antibakteriální účinek proti širokému spektru bakteriálních kmenů. Stanovili jsme minimální inhibiční koncentrace (MIC) obou látek mikrodiluční metodou v bujónu. MIC pro jednotlivé kmeny se pohybovaly v řádech desítek až stovek mg/l. Hodnoty MIC jsou vyšší v porovnání s průměrnými plazmatickými hladinami paroxetinu a fluoxetinu (desítky až stovky μg/l). Plazmatické hladiny však mohou stačit k ovlivnění patogenity mikroorganismu. Za určitých okolností, např. při kumulaci v centrálním nervovém sytému se mohou koncentrace in vivo blížit MIC stanoveným in vitro. SSRI vykazují aktivitu i proti houbám, rodům Candida a Aspergillus. Tyto látky jsou schopny potencovat účinek klasických antibiotik a zvrátit rezistenci odolných mikroorganismů. Svým působením na hladinu serotoninu v těle a inhibicí tvorby prostaglandinů ovlivňují a podporují činnost imunitního systému. SSRI mohou být nadějnou skupinou pro léčbu infekčních nemocí, mohou se stát užitečným doplňkem a alternativou stávajícím terapeutickým postupům, je však třeba je podrobit dalším a detailnějším výzkumům.
|
host ::
RSS.